ÚvodAktualityTradice: jak dobře znáte duchy a ochránce našich hor a skal?
Příroda

Tradice: jak dobře znáte duchy a ochránce našich hor a skal?

Poslechněte si audio verzi článku
Kačenka, Fabián, Hejmon, Stamichman nebo Rýbrcoul: to je jen část ochránců a dobrých duchů českých a moravských hor a skal. Ty nejznámější samozřejmě znáte, ale v našem výčtu ani oni nesmí chybět – krkonošský Krakonoš, Praděd z Pradědu nebo Muhu, pán Jizerských hor. Pojďte se s nimi seznámit!
Nad Chebem, Libercem či Vlašimí drží svou ochrannou ruku rytíř Roland, Brno a Trutnov si hýčkají své draky a své patrony mají i další města. Podobně na tom jsou naše hory a skalní města: znáte jejich mytické strážce a ochránce?
 

Krkonoše a Krakonoš

Démon s kopyty, parožím a ocasem, anebo pohádkový vousatý muž s fajfkou, širokým kloboukem a holí v ruce? Krakonoše, bájného pána našich nejvyšších hor Krkonoš, si většina z nás představí tak, jak ho zná z televizních večerníčků, tedy z Krkonošských pohádek. Jeho původ je prastarý a zdaleka ho nenajdete jen v Krkonoších. Pojďte s Kudy z nudy na výlety za Krakonošem a poznejte pána hor v jeho nejstrašidelnější, nejpodivnější i nejpřitažlivější podobě! Za zastavení stojí třeba socha KrakonošeMariánských Lázních – od jeho horského království je to opravdu hodně daleko, zato do parku miniatur Boheminium to je jen pár kroků. A navíc tenhle Krakonoš patří mezi kouzelné sochy, které při splnění určitých podmínek prý nosí štěstí – vyzkoušejte si to!
 

Jeseníky a Praděd

Podle starých německých pověstí je horský duch Praděd příbuzným Krakonoše. Nebýt toho, že „žijí“ dost daleko od sebe, ty dva byste si snadno mohli splést – také ochránce Jeseníků je vousatý stařec se stříbrnými vousy, mechovým kloboukem a sukovicí. Stejně se jmenuje nejenom nejvyšší hora Hrubého Jeseníku, Moravy a českého Slezska, ale také vysílač s rozhlednou na jejím vrcholu a bylinné likéry. Sochu bájného ducha hor, děda Praděda, najdete například ve vestibulu vysílače. Je jednou z kolekce dřevěných soch Pradědů v životní velikosti, které vyřezal řezbář Jiří Halouzka. Sochy jsou rozmístěné na důležitých křižovatkách Jeseníků. Poslední, čtrnáctou, pak jejich autor osadil v Jiříkově, kde má svou veřejně přístupnou galerii. Na tu dohlíží vůbec největší ze všech soch bájného ochránce hor, deset metrů vysoký Praděd.
 

Orlické hory, Rampušák a Kačenka

Zatímco v Praděda i Krakonoše lidé věřili už před stovkami let, Rampušák v roce 2022 oslavil teprve šedesátiny. Postavu fiktivního ochránce vymyslel v roce 1962 Jiří Dvořák, redaktor Československého rozhlasu a časopisu Turista, a to pro pořad o Orlických horách v cyklu Kam na dovolenou. Rampušák, pojmenovaný podle vesničky Rampuše, měl úspěch: dnes se tak jmenuje pivovarDobrušce i zdejší pivo, turistické chaty i penziony.

Rampušák se ale o Orlické hory nestará sám, společnost mu dělá princezna Kačenka. Podle některých pověstí Rampušákovi patří zima a na jaře předává vládu Kačence, podle jiných o hory svorně pečují celý rok společně. Jisté je, že i když Kačenka má prý své sídlo na hřebenech hor, na Vrchmezí, doma je hlavně v Deštném v Orlických horách. S dětmi si tu můžete projít Kačenčinu pohádkovou stezku,
 

Beskydy a Radegast

Ochráncem Beskyd je Radegast, starý slovanský bůh pohostinnosti, slunce, štěstí, hojnosti, úrody a války. Jeho socha střeží cestu z Pusteven na Radhošť, nesmíme zapomenout ani na pivo značky Radegast. Nošovický pivovar láká na exkurze i na cyklistické Radegastovy okruhy. Také Radegast prý plní přání, a to těm, kteří se dotknou slunce na jeho opasku.
 

Jizerské hory a Muhu

Tajemné jméno, ještě tajemnější původ a vyhlídka nad Lázněmi Libverda: pokud jste nikdy neslyšeli o dobrém duchovi Jizerských hor jménem Muhu, pak na něj právě tady narazíte – respektive na jeho dřevěnou sochu. Lesní muž s očima jako hluboké tůně, obrostlý dubovým listím a s dlouhými prsty, zkroucenými jako větve stromů, byl stvořen z horské půdy, větru a dešťové mlhy. Domov má na kopci Muchov u Tanvaldu, ale na jeho nejznámější dřevěnou sochu narazíte na vyhlídce nad známou restaurací Obří sud. Vy i Muhu odtud dohlédnete na nejvyšší bod české strany Jizerských hor, vrch Smrkrozhlednou. Možná budete mít štěstí a zaslechnete houkání sov – právě podle teskného „muhúúú“ prý Muhu získal své jméno.
 

Krušné hory a Marzebilla

Neméně tajemná je Marzebilla, vládkyně Krušných hor. Potkáte se s ní například na Plešivci, na naučné stezce krušnohorských pověstí. Mytická stezka odráží bohatý duchovní život lidí, kteří inspirováni zdejším krajem a lidským údělem vytvářeli pověsti a obohacovali jimi pohádkový svět. Marzebillin příběh začíná na ztraceném zámku, který stával někde mezi Výsluním a Jelení horou. Zamilovala se do rytíře, utekla s ním z domova, ale zemřela opuštěná a v bídě. Od té doby chodí nešťastná po místech, kde zažívala radostné a slunné dny svého mládí, jako duch Krušných hor se srdcem v rukou. Podobně jako jiní ochránci hor dobrým lidem pomáhá z nesnází, ale zlým neváhá oplatit zlem: nechá je zabloudit v močálech a bažinách, sejít z cesty a navždy se ztratit. V Krušných horách k tomu má spousty skvělých míst.
 

Brdy a Fabián

Brdech na kopci Velká Baba nad Hostomicemi kdysi stával hrad, kam si přivedl mladou ženu rytíř Fabián. Jeho opuštěná milenka se mu za to škaredě pomstila: hrad nechala zmizet a Fabiána zaklela v lesního ducha. Na Plešivci má Fabián svou zahrádku, je po něm pojmenovaný i jeden z lesních pramenů, koupe se v tajemném Smaragdovém jezírku a na Velké Babě pak objevíte skálu zvanou Fabiánovo lože, prý jediný zbytek starého sídla; tady patron brdských hvozdů občas odpočívá.

Fabián se stal dobrým duchem brdských lesů, který se prý projevuje jen táhlým a děsivým houkáním. Ačkoli není ani hodný, ani zlý, tenhle zvuk prý nikdy nebylo radno napodobovat a už vůbec na něj odpovídat. Projděte se raději po Fabiánově naučné stezce, která vede několika obcemi Podbrdska.
 

Svatošské skály a Jan Svatoš

Podobně trpký osud jako Fabián prožil Jan Svatoš, poslední kníže duchů Země, vzduchu, ohně a vod Loketského kraje. Jmenují se po něm Svatošské skály, skalní věže a jehly nad řekou Ohří mezi Loktem a Karlovými Vary. Nejznámější verze vypráví, že Jan Svatoš se zaslíbil vodní víle z Ohře výměnou za všechno vědění světa. Po čase ale potkal dívku, kterou si chtěl vzít za ženu. Vzdal se své nesmrtelnosti, ztratil magickou ochranu a doufal, že starý slib zlomí pomocí kouzel. Nepovedlo se, vodní víla proměnila svatební průvod právě do podoby Svatošských skal. Za sebou dnes na břehu řeky stojí Kapucín a Ministranti, Ženich s Nevěstou, Páter a Svědkové, opodál pak Muzikanti, Tchán, Tchýně a nakonec Zámek.
 

Novohradské hory a Hejmon

Ochránce Novohradských hor na pomezí Česka a Rakouska se nazývá Hejmon či Hejmor. Trestá křivdy, pomáhá slabým a spadeno prý má zejména na pytláky – ostatně prý má za sebou minulost nepoctivého myslivce, který nyní jako strašidlo musí odčinit své hříchy. Nejčastěji se s ním setkáte v podobě přírodních živlů: bere na sebe podobu větru a bouřky, ale také zvířat. Lidské podobě se většinou vyhýbá, přesto právě takového Hejmona spatříte na návsi v Pohorské Vsi.
 

Slavkovský les a Kober

Od všech dosud uvedených bytostí se v lecčems liší Kober, patron Slavkovského lesa. Podle pověstí jde o obra. Když si tu však začali lidé budovat svá obydlí, stáhl se Kober do lesů a už dlouho o něm nikdo neslyšel.
 

Český les a Nikl

Málo známý je rovněž lesní duch Nikl, patron sklářů a dřevařů z Českého lesa. Nikl, v německých pověstech nazývaný Nippel, má dvě tváře, dobrou bílou a zlou černou. Jeho sídlem byl údajně Kamenný vrch (739 m) zvaný Niklasberg poblíž Bělé nad Radbuzou.
 

Králický Sněžník a Stamichman

Jako každé správné pohoří má svého strážce a ochránce i Králický Sněžník. Pečuje o něj skřítek Stamichman, v horském resortu na Dolní Moravě můžete s dětmi navštívit Stamichmanovu štolu a projít se po Stamichmanově stezce.
Jeseníky – hory, které si zamilujete Příroda

Jeseníky – hory, které si zamilujete

Jeseníky s podhůřím jsou horským rájem s mnoha přírodními, historickými i technickými poklady. V létě zde najdete stovky dobře značených tras jak pro pěší, tak pro cykloturistiku. Nejen vyhlášená střediska zimních sportů, ale i lázně, památky a kulturní akce jsou důvodem, proč je navštívit i v zimě.

Rozhledna Praděd na nejvyšší hoře Moravy Příroda

Rozhledna Praděd na nejvyšší hoře Moravy

Nejvyšší horou Moravy a zároveň nejvyšším vrcholem Hrubého a Nízkého Jeseníku je Praděd (1 492 m). Na jeho vrcholku stojí televizní vysílač s restaurací a rozhlednou. Horní plošina vysílače je nejvyšším (byť umělým) bodem v České republice.

Hora Radhošť – tajemná hora s pohanskou minulostí Příroda

Hora Radhošť – tajemná hora s pohanskou minulostí

Pověstmi opředená bájná hora Radhošť (1129 m n. m.) se nachází nedaleko Pusteven v Moravskoslezských Beskydech a tvoří nejzápadnější vrchol Radhošťské hornatiny. Nabízí krásné výhledy na celé Beskydy, Valašsko, Jeseníky – Praděd, Malou a Velkou Fatru.

Pradědovo dětské muzeum Zážitky

Pradědovo dětské muzeum

Pradědovo dětské muzeum představuje Jeseníky hravou, zábavnou a interaktivní formou. Zábavní park nabízí takřka 600 m² hravých expozic v interiéru a 0,2 ha velké přírodní dětské hřiště. Pradědovo muzeum je ideální za každého počasí, otevřeno má celoročně.

Naučná stezka Radhošťská ovčí dálnice Příroda

Naučná stezka Radhošťská ovčí dálnice

Naučná stezka Radhošťská ovčí dálnice (dřive Radegast) má 9 zastavení pojednávajících o přírodě, krajině i historii tohoto krásného, a všeobecně známého koutu Beskyd.

Beskydská horská stezka nejen pro lyžaře Příroda

Beskydská horská stezka nejen pro lyžaře

Na trase dlouhé 8 km, která vede z Pusteven úbočím Čertova mlýna (1205 m) k horskému hotelu na Martiňáku, je 9 zastavení, kde se dozvíte, co zajímavého tu žije a roste, čím jsou vzácné lesy v okolí, kde se ukrývali partyzáni nebo kde podle pověsti stavěl čert.

Masarykova chata na Šerlichu – za rodinnou atmosférou do Orlických hor Gurmánská turistika

Masarykova chata na Šerlichu – za rodinnou atmosférou do Orlických hor

Svojí polohou, dostupností i nadmořskou výškou je Šerlich ideálním výchozím místem k nejzajímavějším místům Orlických hor – na Velkou Deštnou, do národní přírodní rezervace Bukačka, k Šerlišskému mlýnu, dále na Sedloňovský černý kříž, nebo na Vrchmezí.

Přírodní park Písecké hory Příroda

Přírodní park Písecké hory

Písecké hory představují zalesněný hřeben, který se rozléhá v délce asi 20 km na jihovýchod od města Písku až k údolím řeky Vltavy. Samotné označení "hory" nesouvisí s výškou zdejších vrchů, ale s hornickou minulostí, která je s Píseckými horami spjata.

Krakonošova snídaně – významná křižovatka Krkonoš Příroda

Krakonošova snídaně – významná křižovatka Krkonoš

Krakonošova snídaně je významný turistický bod krkonošských hor. Odpočinkové místo leží v údolí řeky Mumlavy mezi Lysou horou a Voseckou boudou. V letní sezoně zde funguje informační srub správy KRNAP.

Svatošské skály u Lokte – zkamenělá svatba Příroda

Svatošské skály u Lokte – zkamenělá svatba

V Karlovarském žulovém masívu vznikl působením řeky Ohře chráněný přírodní výtvor Svatošské skály s množstvím skalních pilířů, hranolů a jehlanů.

Naučná stezka Modré putování za zázračnou vodou v Bedřichově Příroda

Naučná stezka Modré putování za zázračnou vodou v Bedřichově

Naučná stezka vznikla na základě tradovaných pověstí, jež se uchovaly až do dnešních časů, vede nás na místa pro mnohé známá, ale přitom jiná a propojená tajemnem.

Mýtická krušnohorská stezka na Plešivci – stezka krušnohorských pověstí Příroda

Mýtická krušnohorská stezka na Plešivci – stezka krušnohorských pověstí

Krátkou procházkou pod vrcholem Plešivce o dléce cca 750 m vás budou provázet dřevěné sochy mýtických bytostí Krušných hor. Stezka odráží bohatý duchovní život lidí, kteří inspirováni zdejším krajem a lidským údělem, dráždili svou fantazii a obohacovali nejen dětský pohádkový svět.

Vrch Burkovák – pravěké kultovní místo i husitské shromaždiště Příroda

Vrch Burkovák – pravěké kultovní místo i husitské shromaždiště

Na kopci Burkováku, mezi Pískem a Bechyní, stojí dřevěný památník s vytesaným kalichem, v zemi je zasazena malá tabulka s nápisem. Místo bývalo zasvěcené náboženským rituálům však již v době bronzové a halštatské.

Památník posledního zastřeleného vlka v Beskydech Příroda

Památník posledního zastřeleného vlka v Beskydech

Památný kámen posledního zastřeleného vlka stojí na místě, kde byla tato šelma zabita výstřelem z lovcovy pušky, a tím začala necelých 100 let dlouhá éra, kdy vlci v Beskydech nežili. Poslední vlk v Moravskoslezských Beskydech byl zastřelen ve čtvrtek 5. března 1914 v lesích mezi Hrčavou a Bukovcem.

Vyhlídky nad Lázněmi Libverda Příroda

Vyhlídky nad Lázněmi Libverda

Pět atraktivních vyhlídkových míst nad Lázněmi Libverda je osazeno dřevěným stojanem s informační tabulí. Na každé z nich najdete jednu z místních legend společně s místopisem vztahujícím se k vyhlídce.

Stamichmanova stezka na Dolní Moravě Příroda

Stamichmanova stezka na Dolní Moravě

Slyšeli jste už někdy o tajemném patronu hor Stamichmanovi? Jedná se o horského ducha okolí Kralického Sněžníku, který obývá zdejší kopce. Jeho chýše je dobře ukrytá v hlubokých lesích, ale vy můžete díky nové stezce navštívit model jeho obydlí v životní velikosti!

Veřejova skála – magický vchod do nitra hory Blaník Příroda

Veřejova skála – magický vchod do nitra hory Blaník

Na severozápadním úpatí hory Velký Blaník se nachází výrazný skalní útvar zvaný Veřejová skála. Podle mnoha legend se právě v této skále nachází vstup do bájného podzemí hory, kde odpočívají blaničtí rytíři, kteří vyjedou ze skály na pomoc, až nám bude nejhůř.

Dům přírody Brd Zážitky

Dům přírody Brd

Návštěvnické a informační centrum vzniklo roku 2023 v areálu loveckého zámečku Tři Trubky u Strašic na Rokycansku. Expozice je umístěna v exteriéru areálu, zejména v jeho hospodářských budovách.

Nouzová nocoviště v Národním parku Šumava Ubytování

Nouzová nocoviště v Národním parku Šumava

Slunce už se dávno sklonilo k západu a vy už byste rádi někde složili batoh, rozdělali stan a natáhli nohy k odpočinku. Jenže jste v Národním parku Šumava, kde lze legálně stanovat pouze na několika tábořištích, která jsou pro vás na kilometry vzdálená…

Království Zlatokopa Henryho Zážitky

Království Zlatokopa Henryho

Poznáte neuvěřitelnou životní cestu legendy československého trampingu a zlatokopectví Zlatokopa Henryho.

Krkonoše – lyžařský běžecký ráj Zimní sporty

Krkonoše – lyžařský běžecký ráj

Projekt propojuje pravidelně upravovanými lyžařskými trasami celé Krkonoše, což je plně srovnatelné i ve světovém měřítku. V každé zimní sezóně je připraveno pro návštěvníky Krkonoš více než 500 km vyznačených a pravidelně upravovaných lyžařských běžeckých tras.

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek Příroda

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek

Horské sedlo Skřítek (877 m n.m.), které odděluje nejjižnější část Hrubého Jeseníku od Hraběšické hornatiny, je východiskem řady turistických hřebenových túr. Najdete tu také motorest, jehož parkoviště hlídá socha Skřítka, dobrého ducha Jeseníků.

Krakonošova kašna v Trutnově Památky

Krakonošova kašna v Trutnově

Trutnovskému náměstí dominuje od roku 1892 Krakonošova kašna. Autorem návrhu kašny je profesor trutnovské reálky Josef Kirschner.

Trojmezenský prales u Plešného jezera Příroda

Trojmezenský prales u Plešného jezera

Trojmezenský prales je největší a nejlépe dochovaný zbytek horského smrkového lesa ve střední Evropě. Když se vám poštěstí, můžete zahlédnout jeho vzácné obyvatele. Je domovem datlíka tříprstého, kulíška nejmenšího, tetřeva hlušce nebo rysa ostrovida.

Fabiánova naučná stezka Letní sporty

Fabiánova naučná stezka

Fabiánova naučná stezka vede obcemi Podbrdského regionu, poukazuje na místní pamětihodnosti a seznamuje turisty a cyklistmi s krásami tohoto regionu.

Krakonošova zahrádka Příroda

Krakonošova zahrádka

Krakonošova zahrádka se rozprostírá v horní části Úpské jámy a tvoří ji volně vymezený prostor travnatého terasovitého svahu pod skalnatými srázy Studniční stěny a mírnější Úpské hrany. Místo je domovem vzácné flóry a fauny.

Stamichmanova štola na Dolní Moravě Zážitky

Stamichmanova štola na Dolní Moravě

Objevte 450 metrů podzemní štoly s hornickou expozicí a prožijte její příběh s interaktivními hrami Geofun.

Lazurová hora u Chodové Plané Památky

Lazurová hora u Chodové Plané

Na Lazurovém vrchu (650 m n. m.) nad Kosím potokem u Chodové Plané je možné nalézt zbytky hradu z poloviny 14. století, který se nazýval Michalšperk. Jeho hlavním úkolem bylo strážit stříbrné doly, které byly v majetku rodu Šliků.

Tolštejnské panství v Lužických horách Zážitky

Tolštejnské panství v Lužických horách

Na nejsevernějším okraji České republiky, ve Šluknovském výběžku najdete Tolštejnské panství, oblast ve které probíhá časově neomezená turistická hra Vandrování po Tolštejnském panství. Název byl odvozen od místní krajinné dominanty, kterou je bývalý středověký hrad Tolštejn.

Krkonoše na běžkách – okolo Pece přes nejvyšší vrcholy Zimní sporty

Krkonoše na běžkách – okolo Pece přes nejvyšší vrcholy

Náročnější trasa z Pece pod Sněžkou vás provede hlavním hřebenem východních Krkonoš s nejvyššími vrcholy České republiky – Sněžkou, Studniční a Luční horou. Tato trasa je určena zdatnějším lyžařům a milovníkům dalekých rozhledů.

Jesenická lyžařská magistrála Zimní sporty

Jesenická lyžařská magistrála

Magistrála Hrubého Jeseníku nabízí holé pláně, hluboké lesy, daleké výhledy z vrcholu i náročné sjezdy a výstupy. Navíc je trasa dobře značena a lyžařská stopa bývá prakticky vždy dobře projeta. Celkově je propojeno cca 300 km tras na 12 lokalitách.

Fabiánovo lože – skalní útvar v Brdech Příroda

Fabiánovo lože – skalní útvar v Brdech

Fabiánovo lože, skalní útvar nedaleko vrchu Velká Baba v severovýchodní části Brd, představuje asi 3 metry vysoké rozeklané skalisko, kde dva skalní bloky, opřené o sebe, vytvářejí v dolní části průchozí rozsedlinu. Místo je spojeno s pověstí o Fabiánovi, pánu Brd.

Rýbrcoul – duch hor aneb co vydaly hlubiny země Zážitky

Rýbrcoul – duch hor aneb co vydaly hlubiny země

Spojte své výlety do oblasti východních Krkonoš s poznáváním. Naše hra již nabízí 5 tras, při kterých nejen poznáte zajímavá místa, ale také se něco dozvíte, užijete si zábavu a budete odměněni mincemi s motivy mýtických a mystických bytostí.

Další aktuality

Znáte naše Chráněné krajinné oblasti?

V České republice najdete 26 chráněných krajinných oblastí, které mají za úkol udržovat rozsáhlá území s harmonicky vytvářenou krajinou. Krásná, nenarušená příroda slibuje poklidnou dovolenou s možností výletů a dalších aktivit. Inspirujte se našimi tipy a vyrazte na výlet do přírody. Nejnovější CHKO se v roce 2016 staly Brdy. Do konce roku 2024 by měla vzniknout sedmadvacátá, a to Chráněná krajinná oblast Soutok.
22. červenec 2024 9:50
Příroda

Včelí a mravenčí výlety: naučné stezky, medové zážitky, včelíny a kuriozity

Využijte letní dny k výletům za drobnými nenápadnými pomocníky, o kterých často ani nevíme. S portálem Kudy z nudy se podíváte do lesů plných mravenišť, do skutečných i hodně zvětšených úlů, kde se můžete vžít do role pilných včelek, do včelařských muzeí a jednoho úžasného včelína.
20. červenec 2024 9:00
Příroda

100 přírodních zajímavostí, které musíte vidět

Česká republika má mnoho přírodních krás. S trochou nadsázky lze říci, že se u nás dá najít všechno: od horské krajiny přes lesotundru, step, mokřady a rašeliniště, slaniska s dozvuky vulkanické činnosti, vyhaslé sopečné útvary, rozmanitá skalní města, ledovcová jezera ale i několik malých „pouští“, tzv. písečných přesypů. Pojďte tato místa objevit i vy! Portál Kudy z nudy vám poradí, kam se vydat na zajímavý výlet do přírody.
20. červenec 2024 8:40
Příroda

Letní hvězdná obloha: co lze spatřit na přelomu července a srpna?

Co nabízí letní obloha na přelomu července a srpna? Tak třeba dobře patrnou Mléčnou dráhu, padající hvězdy Perseidy, jasný Saturn a světlo zvířetníku. Vyhlédněte v noci nebo k ránu na oblohu. Jasné dny bez bouřek slibují ideální pozorovací podmínky!
18. červenec 2024 16:00
Příroda

I hadi mají své dny – oslavte jejich mezinárodní den návštěvou zoo nebo výletem do přírody

Na 16. července připadá Mezinárodní den hadů. Pro některé z lidí jsou tito plazi nejkrásnějším zvířetem, v mnohých však vyvolávají strach, odpor nebo respekt. Přitom se jedná o úžasné tvory, kteří si zaslouží naši pozornost a ochranu. Setkat se s nimi můžete v zoologických zahradách, ale i soukromých zařízeních, která se věnují nejen jejich chovu, ale také osvětě a ochraně. Pokud patříte do té druhé skupiny, zkuste alespoň jeden den v roce dát hadům šanci, poznat jejich zajímavé dovednosti a způsob života.
16. červenec 2024 12:00
Příroda

Oslavte Mezinárodní den Měsíce: tipy, kde pozorovat měsíc

Každý rok se okolo 20. července na celém světě slaví Mezinárodní den Měsíce. Mnohé hvězdárny čekají na příhodný okamžik, aby mohly návštěvníkům zprostředkovat pohled na Měsíc hvězdářským dalekohledem, na dalším místech se pak konají nejrůznější přednášky a jiné vědecké a vzdělávací akce. Mezinárodní den Měsíce připomíná americkou kosmickou misi Apollo 11 a "Malý krok pro člověka, ale velký krok pro lidstvo", který se uskutečnil dvacátého července 1969.
15. červenec 2024 10:00
Příroda

Noční oblohu začnou stejně jako každý rok rozsvěcet padající hvězdy Perseidy

Perseidy – meteorický roj nazývaný Slzy svatého Vavřince, jsou ideálním úkazem pro romantické letní sledování. Roj začíná být aktivní od 17. července do 24. srpna 2024, zpočátku se jedná jen o jednotlivé meteory. Aktivita výrazně vzrůstá až ve druhém srpnovém týdnu a nejinak tomu bude i letos. Perseidy budou nejčetnější v noci z 12. na 13. srpna 2024, ale "padající hvězdy" můžete pozorovat již nyní! Mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní bude již koncem července k vidění v průměru 70 meteorů za hodinu. Obloha nabízí v těchto dnech pohled i na planety Jupiter, Saturn a k ránu také Merkur.
14. červenec 2024 0:45
Příroda

Dědek, Pokličky nebo Čertova tchýně? Zvláštní skalní útvary, které musíte vidět!

Kdo by neměl rád kuriozity, zvlášť takové, které vám rozhodně neutečou? Zkameněly, už tisíce let sedí pevně na svém místě a lidská fantazie jim dala prazvláštní jména. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat na Bábu a Dědka, pokličky, kamenné hříbky, vílí koupelny anebo na Ďáblovu prdel.
8. červenec 2024 8:35
Příroda