Úvod > Aktuality > Tradice: jak dobře znáte duchy a ochránce našich hor a skal?
Příroda

Tradice: jak dobře znáte duchy a ochránce našich hor a skal?

  • Vydáno7. prosince 2022
Kačenka, Fabián, Hejmon, Stamichman nebo Rýbrcoul: to je jen část ochránců a dobrých duchů českých a moravských hor a skal. Ty nejznámější samozřejmě znáte, ale v našem výčtu ani oni nesmí chybět – krkonošský Krakonoš, Praděd z Pradědu nebo Muhu, pán Jizerských hor. Pojďte se s nimi seznámit!
Nad Chebem, Libercem či Vlašimí drží svou ochrannou ruku rytíř Roland, Brno a Trutnov si hýčkají své draky a své patrony mají i další města. Podobně na tom jsou naše hory a skalní města: znáte jejich mytické strážce a ochránce?
 

Krkonoše a Krakonoš

Démon s kopyty, parožím a ocasem, anebo pohádkový vousatý muž s fajfkou, širokým kloboukem a holí v ruce? Krakonoše, bájného pána našich nejvyšších hor Krkonoš, si většina z nás představí tak, jak ho zná z televizních večerníčků, tedy z Krkonošských pohádek. Jeho původ je prastarý a zdaleka ho nenajdete jen v Krkonoších. Pojďte s Kudy z nudy na výlety za Krakonošem a poznejte pána hor v jeho nejstrašidelnější, nejpodivnější i nejpřitažlivější podobě! Za zastavení stojí třeba socha KrakonošeMariánských Lázních – od jeho horského království je to opravdu hodně daleko, zato do parku miniatur Boheminium to je jen pár kroků. A navíc tenhle Krakonoš patří mezi kouzelné sochy, které při splnění určitých podmínek prý nosí štěstí – vyzkoušejte si to!
 

Jeseníky a Praděd

Podle starých německých pověstí je horský duch Praděd příbuzným Krakonoše. Nebýt toho, že „žijí“ dost daleko od sebe, ty dva byste si snadno mohli splést – také ochránce Jeseníků je vousatý stařec se stříbrnými vousy, mechovým kloboukem a sukovicí. Stejně se jmenuje nejenom nejvyšší hora Hrubého Jeseníku, Moravy a českého Slezska, ale také vysílač s rozhlednou na jejím vrcholu a bylinné likéry. Sochu bájného ducha hor, děda Praděda, najdete například ve vestibulu vysílače. Je jednou z kolekce dřevěných soch Pradědů v životní velikosti, které vyřezal řezbář Jiří Halouzka. Sochy jsou rozmístěné na důležitých křižovatkách Jeseníků. Poslední, čtrnáctou, pak jejich autor osadil v Jiříkově, kde má svou veřejně přístupnou galerii. Na tu dohlíží vůbec největší ze všech soch bájného ochránce hor, deset metrů vysoký Praděd.
 

Orlické hory, Rampušák a Kačenka

Zatímco v Praděda i Krakonoše lidé věřili už před stovkami let, Rampušák v roce 2022 oslavil teprve šedesátiny. Postavu fiktivního ochránce vymyslel v roce 1962 Jiří Dvořák, redaktor Československého rozhlasu a časopisu Turista, a to pro pořad o Orlických horách v cyklu Kam na dovolenou. Rampušák, pojmenovaný podle vesničky Rampuše, měl úspěch: dnes se tak jmenuje pivovarDobrušce i zdejší pivo, turistické chaty i penziony.

Rampušák se ale o Orlické hory nestará sám, společnost mu dělá princezna Kačenka. Podle některých pověstí Rampušákovi patří zima a na jaře předává vládu Kačence, podle jiných o hory svorně pečují celý rok společně. Jisté je, že i když Kačenka má prý své sídlo na hřebenech hor, na Vrchmezí, doma je hlavně v Deštném v Orlických horách. S dětmi si tu můžete projít Kačenčinu pohádkovou stezku,
 

Beskydy a Radegast

Ochráncem Beskyd je Radegast, starý slovanský bůh pohostinnosti, slunce, štěstí, hojnosti, úrody a války. Jeho socha střeží cestu z Pusteven na Radhošť, nesmíme zapomenout ani na pivo značky Radegast. Nošovický pivovar láká na exkurze i na cyklistické Radegastovy okruhy. Také Radegast prý plní přání, a to těm, kteří se dotknou slunce na jeho opasku.
 

Jizerské hory a Muhu

Tajemné jméno, ještě tajemnější původ a vyhlídka nad Lázněmi Libverda: pokud jste nikdy neslyšeli o dobrém duchovi Jizerských hor jménem Muhu, pak na něj právě tady narazíte – respektive na jeho dřevěnou sochu. Lesní muž s očima jako hluboké tůně, obrostlý dubovým listím a s dlouhými prsty, zkroucenými jako větve stromů, byl stvořen z horské půdy, větru a dešťové mlhy. Domov má na kopci Muchov u Tanvaldu, ale na jeho nejznámější dřevěnou sochu narazíte na vyhlídce nad známou restaurací Obří sud. Vy i Muhu odtud dohlédnete na nejvyšší bod české strany Jizerských hor, vrch Smrkrozhlednou. Možná budete mít štěstí a zaslechnete houkání sov – právě podle teskného „muhúúú“ prý Muhu získal své jméno.
 

Krušné hory a Marzebilla

Neméně tajemná je Marzebilla, vládkyně Krušných hor. Potkáte se s ní například na Plešivci, na naučné stezce krušnohorských pověstí. Mytická stezka odráží bohatý duchovní život lidí, kteří inspirováni zdejším krajem a lidským údělem vytvářeli pověsti a obohacovali jimi pohádkový svět. Marzebillin příběh začíná na ztraceném zámku, který stával někde mezi Výsluním a Jelení horou. Zamilovala se do rytíře, utekla s ním z domova, ale zemřela opuštěná a v bídě. Od té doby chodí nešťastná po místech, kde zažívala radostné a slunné dny svého mládí, jako duch Krušných hor se srdcem v rukou. Podobně jako jiní ochránci hor dobrým lidem pomáhá z nesnází, ale zlým neváhá oplatit zlem: nechá je zabloudit v močálech a bažinách, sejít z cesty a navždy se ztratit. V Krušných horách k tomu má spousty skvělých míst.
 

Brdy a Fabián

Brdech na kopci Velká Baba nad Hostomicemi kdysi stával hrad, kam si přivedl mladou ženu rytíř Fabián. Jeho opuštěná milenka se mu za to škaredě pomstila: hrad nechala zmizet a Fabiána zaklela v lesního ducha. Na Plešivci má Fabián svou zahrádku, je po něm pojmenovaný i jeden z lesních pramenů, koupe se v tajemném Smaragdovém jezírku a na Velké Babě pak objevíte skálu zvanou Fabiánovo lože, prý jediný zbytek starého sídla; tady patron brdských hvozdů občas odpočívá.

Fabián se stal dobrým duchem brdských lesů, který se prý projevuje jen táhlým a děsivým houkáním. Ačkoli není ani hodný, ani zlý, tenhle zvuk prý nikdy nebylo radno napodobovat a už vůbec na něj odpovídat. Projděte se raději po Fabiánově naučné stezce, která vede několika obcemi Podbrdska.
 

Svatošské skály a Jan Svatoš

Podobně trpký osud jako Fabián prožil Jan Svatoš, poslední kníže duchů Země, vzduchu, ohně a vod Loketského kraje. Jmenují se po něm Svatošské skály, skalní věže a jehly nad řekou Ohří mezi Loktem a Karlovými Vary. Nejznámější verze vypráví, že Jan Svatoš se zaslíbil vodní víle z Ohře výměnou za všechno vědění světa. Po čase ale potkal dívku, kterou si chtěl vzít za ženu. Vzdal se své nesmrtelnosti, ztratil magickou ochranu a doufal, že starý slib zlomí pomocí kouzel. Nepovedlo se, vodní víla proměnila svatební průvod právě do podoby Svatošských skal. Za sebou dnes na břehu řeky stojí Kapucín a Ministranti, Ženich s Nevěstou, Páter a Svědkové, opodál pak Muzikanti, Tchán, Tchýně a nakonec Zámek.
 

Novohradské hory a Hejmon

Ochránce Novohradských hor na pomezí Česka a Rakouska se nazývá Hejmon či Hejmor. Trestá křivdy, pomáhá slabým a spadeno prý má zejména na pytláky – ostatně prý má za sebou minulost nepoctivého myslivce, který nyní jako strašidlo musí odčinit své hříchy. Nejčastěji se s ním setkáte v podobě přírodních živlů: bere na sebe podobu větru a bouřky, ale také zvířat. Lidské podobě se většinou vyhýbá, přesto právě takového Hejmona spatříte na návsi v Pohorské Vsi.
 

Slavkovský les a Kober

Od všech dosud uvedených bytostí se v lecčems liší Kober, patron Slavkovského lesa. Podle pověstí jde o obra. Když si tu však začali lidé budovat svá obydlí, stáhl se Kober do lesů a už dlouho o něm nikdo neslyšel.
 

Český les a Nikl

Málo známý je rovněž lesní duch Nikl, patron sklářů a dřevařů z Českého lesa. Nikl, v německých pověstech nazývaný Nippel, má dvě tváře, dobrou bílou a zlou černou. Jeho sídlem byl údajně Kamenný vrch (739 m) zvaný Niklasberg poblíž Bělé nad Radbuzou.
 

Králický Sněžník a Stamichman

Jako každé správné pohoří má svého strážce a ochránce i Králický Sněžník. Pečuje o něj skřítek Stamichman, v horském resortu na Dolní Moravě můžete s dětmi navštívit Stamichmanovu štolu a projít se po Stamichmanově stezce.
Jeseníky – hory, které si zamilujete

Jeseníky – hory, které si zamilujete

Jeseníky s podhůřím jsou horským rájem s mnoha přírodními, historickými i technickými poklady. V létě zde najdete stovky dobře značených tras jak pro pěší, tak pro cykloturistiku. Nejen vyhlášená střediska zimních sportů, ale i lázně, památky a kulturní akce jsou důvodem, proč je navštívit i v zimě.

Rozhledna Praděd na nejvyšší hoře Moravy

Rozhledna Praděd na nejvyšší hoře Moravy

Nejvyšší horou Moravy a zároveň nejvyšším vrcholem Hrubého a Nízkého Jeseníku je Praděd (1 492 m). Na jeho vrcholku stojí televizní vysílač s restaurací a rozhlednou. Horní plošina vysílače je nejvyšším (byť umělým) bodem v České republice.

Masarykova chata na Šerlichu – za rodinnou atmosférou do Orlických hor

Masarykova chata na Šerlichu – za rodinnou atmosférou do Orlických hor

Svojí polohou, dostupností i nadmořskou výškou je Šerlich ideálním výchozím místem k nejzajímavějším místům Orlických hor – na Velkou Deštnou, do národní přírodní rezervace Bukačka, k Šerlišskému mlýnu, dále na Sedloňovský černý kříž, nebo na Vrchmezí.

Pradědovo dětské muzeum

Pradědovo dětské muzeum

Pradědovo dětské muzeum představuje Jeseníky hravou, zábavnou a interaktivní formou. Zábavní park nabízí takřka 600 m² hravých expozic v interiéru a 0,2 ha velké přírodní dětské hřiště. Pradědovo muzeum je ideální za každého počasí, otevřeno má celoročně.

Dům přírody Brdy

Dům přírody Brdy

Návštěvnické a informační centrum vzniká v areálu loveckého zámečku Tři trubky u Strašic na Rokycansku. Expozice bude umístěná v exteriéru areálu, zejména v jeho hospodářských budovách. Vše má být hotovo do jara 2023.

Království Zlatokopa Henryho

Království Zlatokopa Henryho

Poznáte neuvěřitelnou životní cestu legendy československého trampingu a zlatokopectví Zlatokopa Henryho.

Krkonoše – lyžařský běžecký ráj

Krkonoše – lyžařský běžecký ráj

Projekt propojuje pravidelně upravovanými lyžařskými trasami celé Krkonoše, což je plně srovnatelné i ve světovém měřítku. V každé zimní sezóně je připraveno pro návštěvníky Krkonoš více než 500 km vyznačených a pravidelně upravovaných lyžařských běžeckých tras.

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek

Horské sedlo Skřítek (877 m n.m.), které odděluje nejjižnější část Hrubého Jeseníku od Hraběšické hornatiny, je východiskem řady turistických hřebenových túr. Najdete tu také motorest, jehož parkoviště hlídá socha Skřítka, dobrého ducha Jeseníků.

Krakonošova kašna v Trutnově

Krakonošova kašna v Trutnově

Trutnovskému náměstí dominuje od roku 1892 Krakonošova kašna. Autorem návrhu kašny je profesor trutnovské reálky Josef Kirschner.

Vyhlídky nad Lázněmi Libverda

Vyhlídky nad Lázněmi Libverda

Pět atraktivních vyhlídkových míst nad Lázněmi Libverda je osazeno dřevěným stojanem s informační tabulí. Na každé z nich najdete jednu z místních legend společně s místopisem vztahujícím se k vyhlídce.

Památník posledního zastřeleného vlka v Beskydech

Památník posledního zastřeleného vlka v Beskydech

Památný kámen posledního zastřeleného vlka stojí na místě, kde byla tato šelma zabita výstřelem z lovcovy pušky, a tím začala necelých 100 let dlouhá éra, kdy vlci v Beskydech nežili. Poslední vlk v Moravskoslezských Beskydech byl zastřelen ve čtvrtek 5. března 1914 v lesích mezi Hrčavou a Bukovcem.

Naučná stezka Modré putování za zázračnou vodou v Bedřichově

Naučná stezka Modré putování za zázračnou vodou v Bedřichově

Naučná stezka vznikla na základě tradovaných pověstí, jež se uchovaly až do dnešních časů, vede nás na místa pro mnohé známá, ale přitom jiná a propojená tajemnem.

Trojmezenský prales u Plešného jezera

Trojmezenský prales u Plešného jezera

Trojmezenský prales je největší a nejlépe dochovaný zbytek horského smrkového lesa ve střední Evropě. Když se vám poštěstí, můžete zahlédnout jeho vzácné obyvatele. Je domovem datlíka tříprstého, kulíška nejmenšího, tetřeva hlušce nebo rysa ostrovida.

Fabiánova naučná stezka

Fabiánova naučná stezka

Fabiánova naučná stezka vede obcemi Podbrdského regionu, poukazuje na místní pamětihodnosti a seznamuje turisty a cyklistmi s krásami tohoto regionu.

Krakonošova zahrádka

Krakonošova zahrádka

Krakonošova zahrádka se rozprostírá v horní části Úpské jámy a tvoří ji volně vymezený prostor travnatého terasovitého svahu pod skalnatými srázy Studniční stěny a mírnější Úpské hrany. Místo je domovem vzácné flóry a fauny.

Stamichmanova štola na Dolní Moravě

Stamichmanova štola na Dolní Moravě

Objevte 450 metrů podzemní štoly s hornickou expozicí a prožijte její příběh s interaktivními hrami Geofun.

Stamichmanova stezka na Dolní Moravě

Stamichmanova stezka na Dolní Moravě

Slyšeli jste už někdy o tajemném patronu hor Stamichmanovi? Jedná se o horského ducha okolí Kralického Sněžníku, který obývá zdejší kopce. Jeho chýše je dobře ukrytá v hlubokých lesích, ale vy můžete díky nové stezce navštívit model jeho obydlí v životní velikosti!

Svatošské skály u Lokte – zkamenělá svatba

Svatošské skály u Lokte – zkamenělá svatba

V Karlovarském žulovém masívu vznikl působením řeky Ohře chráněný přírodní výtvor Svatošské skály s množstvím skalních pilířů, hranolů a jehlanů.

Lazurová hora u Chodové Plané

Lazurová hora u Chodové Plané

Na Lazurovém vrchu (650 m n. m.) nad Kosím potokem u Chodové Plané je možné nalézt zbytky hradu z poloviny 14. století, který se nazýval Michalšperk. Jeho hlavním úkolem bylo strážit stříbrné doly, které byly v majetku rodu Šliků.

Tolštejnské panství v Lužických horách

Tolštejnské panství v Lužických horách

Na nejsevernějším okraji České republiky, ve Šluknovském výběžku najdete Tolštejnské panství, oblast ve které probíhá časově neomezená turistická hra Vandrování po Tolštejnském panství. Název byl odvozen od místní krajinné dominanty, kterou je bývalý středověký hrad Tolštejn.

Beskydská naučná stezka Čertův mlýn

Beskydská naučná stezka Čertův mlýn

Na trase dlouhé 8 km, která vede z Pusteven úbočím Čertova mlýna (1205 m) k horskému hotelu na Martiňáku, je 9 zastavení, kde se dozvíte, co zajímavého tu žije a roste, čím jsou vzácné lesy v okolí, kde se ukrývali partyzáni nebo kde podle pověsti stavěl čert.

Naučná stezka Radegast

Naučná stezka Radegast

Naučná stezka Radegast má 9 zastavení pojednávajících o přírodě, krajině i historii tohoto krásného, a všeobecně známého koutu Beskyd.

Nouzová nocoviště v Národním parku Šumava

Nouzová nocoviště v Národním parku Šumava

Slunce už se dávno sklonilo k západu a vy už byste rádi někde složili batoh, rozdělali stan a natáhli nohy k odpočinku. Jenže jste v Národním parku Šumava, kde lze legálně stanovat pouze na několika tábořištích, která jsou pro vás na kilometry vzdálená…

Krkonoše na běžkách – okolo Pece přes nejvyšší vrcholy

Krkonoše na běžkách – okolo Pece přes nejvyšší vrcholy

Náročnější trasa z Pece pod Sněžkou vás provede hlavním hřebenem východních Krkonoš s nejvyššími vrcholy České republiky – Sněžkou, Studniční a Luční horou. Tato trasa je určena zdatnějším lyžařům a milovníkům dalekých rozhledů.

Krakonošova snídaně – významná křižovatka Krkonoš

Krakonošova snídaně – významná křižovatka Krkonoš

Krakonošova snídaně je významný turistický bod krkonošských hor. Odpočinkové místo leží v údolí řeky Mumlavy mezi Lysou horou a Voseckou boudou. V letní sezoně zde funguje informační srub správy KRNAP.

Hora Radhošť – tajemná hora s pohanskou minulostí

Hora Radhošť – tajemná hora s pohanskou minulostí

Pověstmi opředená bájná hora Radhošť (1129 m n. m.) se nachází nedaleko Pusteven v Moravskoslezských Beskydech a tvoří nejzápadnější vrchol Radhošťské hornatiny. Nabízí krásné výhledy na celé Beskydy, Valašsko, Jeseníky – Praděd, Malou a Velkou Fatru.

Veřejova skála – magický vchod do nitra hory Blaník

Veřejova skála – magický vchod do nitra hory Blaník

Na severozápadním úpatí hory Velký Blaník se nachází výrazný skalní útvar zvaný Veřejová skála. Podle mnoha legend se právě v této skále nachází vstup do bájného podzemí hory, kde odpočívají blaničtí rytíři, kteří vyjedou ze skály na pomoc, až nám bude nejhůř.

Přírodní park Písecké hory

Přírodní park Písecké hory

Písecké hory představují zalesněný hřeben, který se rozléhá v délce asi 20 km na jihovýchod od města Písku až k údolím řeky Vltavy. Samotné označení "hory" nesouvisí s výškou zdejších vrchů, ale s hornickou minulostí, která je s Píseckými horami spjata.

Jesenická lyžařská magistrála

Jesenická lyžařská magistrála

Magistrála Hrubého Jeseníku nabízí holé pláně, hluboké lesy, daleké výhledy z vrcholu i náročné sjezdy a výstupy. Navíc je trasa dobře značena a lyžařská stopa bývá prakticky vždy dobře projeta. Celkově je propojeno cca 300 km tras na 12 lokalitách.

Fabiánovo lože – skalní útvar v Brdech

Fabiánovo lože – skalní útvar v Brdech

Fabiánovo lože, skalní útvar nedaleko vrchu Velká Baba v severovýchodní části Brd, představuje asi 3 metry vysoké rozeklané skalisko, kde dva skalní bloky, opřené o sebe, vytvářejí v dolní části průchozí rozsedlinu. Místo je spojeno s pověstí o Fabiánovi, pánu Brd.

Vrch Burkovák – pravěké kultovní místo i husitské shromaždiště

Vrch Burkovák – pravěké kultovní místo i husitské shromaždiště

Na kopci Burkováku, mezi Pískem a Bechyní, stojí dřevěný památník s vytesaným kalichem, v zemi je zasazena malá tabulka s nápisem. Místo bývalo zasvěcené náboženským rituálům však již v době bronzové a halštatské.

Mýtická krušnohorská stezka na Plešivci – stezka krušnohorských pověstí

Mýtická krušnohorská stezka na Plešivci – stezka krušnohorských pověstí

Krátkou procházkou pod vrcholem Plešivce o dléce cca 750 m vás budou provázet dřevěné sochy mýtických bytostí Krušných hor. Stezka odráží bohatý duchovní život lidí, kteří inspirováni zdejším krajem a lidským údělem, dráždili svou fantazii a obohacovali nejen dětský pohádkový svět.

Rýbrcoul – duch hor aneb co vydaly hlubiny země

Rýbrcoul – duch hor aneb co vydaly hlubiny země

Spojte své výlety do oblasti východních Krkonoš s poznáváním. Naše hra již nabízí 5 tras, při kterých nejen poznáte zajímavá místa, ale také se něco dozvíte, užijete si zábavu a budete odměněni mincemi s motivy mýtických a mystických bytostí.

Další aktuality

15 tipů na nejkrásnější zimní vyhlídky

Máte rádi výlety do přírody spojené s pěkným pohledem na okolní krajinu? Pak by se vám mohly líbit naše tipy za pěknými výhledy v zimním období. Můžete si vybrat majestátní rozhledny, přírodní vyhlídky tyčící se vysoko nad řekami anebo pořádný výšlap na některé z našich nejvyšších hor.
Příroda

Šest kopců, které zůstávají teplé i v třeskutých mrazech

Zní to až magicky – kopce, které nikdy nezamrzají, a přece je to pravda. Ve většině případů je tento jev způsoben tzv. ventarolami. Jedná se vlastně o „výdechy“ teplého vzduchu, které kopce naakumulují v létě, a v zimě pak teplý vzduch vychází z kopce různými puklinami zase ven. V dnešních tipech vám přinášíme přehled takových míst, které se jistě stanou zajímavým cílem vašeho výletu.
Příroda

Oslavte Světový den mokřadů pěkným výletem

Ve čtvrtek 2. února 2023 si celý svět připomíná Světový den mokřadů. Ten označuje datum podepsání Úmluvy o mokřadech – biotopech vodního ptactva světového významu. Dokument je znám také jako tzv. Ramsarská úmluva a pochází z roku 1971. Česká republika má na seznamu zapsáno celkem 14 mokřadů. Jsou mezi nimi rybniční soustavy, říční nivy, rašeliniště, a dokonce i jeden ojedinělý podzemní mokřad. Udělejte si výlet k některému z nich a poznejte pestrý život zimujících ptáků.
Příroda

Mozaika romantických míst pro originální valentýnské procházky a výlety

Blíží se Valentýn, svátek všech zamilovaných. Květiny? Čokoláda? To všechno už tu bylo, jděte na to letos oklikou a darujte zážitek: společnou procházku nebo výlet do některého z romantických míst. A aby bylo vaše cestování co nejjednodušší, krásná místa jsme na portálu Kudy z nudy vytipovali ve všech koutech Česka.
Příroda