!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > 7 věcí, které nevíte o… neobyčejných a kuriózních betlémech
7 věcí, které nevíte o… neobyčejných a kuriózních betlémech
"> "> "> "> "> "> "> "> ">
Kultura

7 věcí, které nevíte o… neobyčejných a kuriózních betlémech

  • Vydáno23. listopadu 2021
Tradici stavění betlémů založil v roce 1223 František z Assisi. U své poustevny u italské vesnice Greccio oslavil narození Ježíše Krista tak, aby se do něj mohli zapojit všichni: bratři františkáni, děti i dospělí, kteří chodili poslouchat jeho kázaní, zvířata i okolní příroda. Vybudoval symbolický chlév s jesličkami, do kterých položil na slámu sošku milostného Jezulátka, k němu postavil živého vola a osla a společně s lidmi z okolí oslavili narození Spasitele noční mší svatou.
Právě bratři františkáni začali stavění betlémů šířit po světě a kolem roku 1560 se první jesličky objevily v Praze. Vlastně je jedno, zda to bylo v roce 1562 v Týnském chrámu nebo už o dva roky dřív v kostele sv. Klimenta v tehdy nově založeném areálu Klementina. Důležité je, že nás od té doby betlémy věrně provázejí vánočním časem. Jejich tvůrci je vyrábějí podle fantazie v nejrůznějších velikostech a z rozmanitých materiálů: ze dřeva, papíru, slámy, hlíny, keramiky, textilu, perníku či másla. Klasiku uvidíte všude kolem sebe, s portálem Kudy z nudy se pojďte podívat na pár skutečných betlémářských rarit.
 

1. Čůrající chlapeček ve Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové

Symetrický, bílý a tvarem připomínající loď či parník: takový je Sbor kněze Ambrože, sídelní sbor Královéhradecké diecéze Církve československé husitské v Hradci Králové. Navrhl jej architekt Josef Gočár a slavnostně otevřen byl v roce 1929. Podobně výjimečné jako samotná stavba jsou tři keramické betlémy profesionálního umělce Františka Juračky. Ten největší, modrobílý a pozlacený, má přes 220 figur a jde o největší pohyblivý keramický betlém na světě. Nabízí fantastickou podívanou: betlém svítí a hraje, postavičky se otáčejí, a navíc tu najdete vtipné detaily, které do biblického příběhu vlastně nepatří. Populární je zejména čůrající chlapeček anebo rybář, který má v ruce džbánek a je jasné, že trošku přebral. Betlém si můžete prohlédnout kdykoliv, a zanedlouho vám k tomu možná bude hrát nová zvonohra s padesáti zvony, po pražské Loretě naše druhá největší. Každý zvon je jinak velký a jinak zní, každý má také své jméno, od Cyrila a Metoděje až po osobnosti 20. století. Tím posledním je zvon Jan Palach.
 

2. Staré i nové betlémy z chlebového těsta

Výlet do Třebechovic pod Orebem často vede do Třebechovického muzea betlémů, kde je k vidění unikátní Proboštův betlém. Velké lákadlo hlavně před Vánocemi v adventním čase doplňují stovky menších betlémů z historie i současnosti: v muzejních sbírkách jich je 500. Raritou je chlebový betlém, kde jsou figurky opravdu z chlebového těsta. Chlebové betlémy se vyráběly už koncem 18. století, ale vzhledem k materiálu, který má krátkou životnost, se jich moc nedochovalo. Inspirovali se jimi ale současní tvůrci: například ze 120 kilogramů čerstvého chleba zhotovili neobvyklý betlém studenti Střední školy obchodu, služeb a podnikání a Vyšší odborné školy v Českých Budějovicích. Jeho výroba trvala zhruba dva měsíce a podílelo se na ní více než dvacet žáků. Dílo bylo zapsáno Agenturou Dobrý den Pelhřimov do České knihy rekordů jako největší chlebový betlém. Celkem 558 objektů pokrývá plochu 4 x 2 metry. Jde o ztvárnění města Betléma, jehož hebrejský název znamená Dům chleba.
 

3. Papírové vystřihovací betlémy od českých umělců

Jednou z českých rarit jsou papírové betlémy od známých malířů a grafiků. Tištěné papírové archy s betlémy v mnoha provedeních byly již od konce 18. století k dostání téměř v každém kupeckém krámku ve městech i na vesnicích. Jejich rozšíření napomohl rozvoj průmyslu, o popularitu papírových betlémů se pak postarali mistři svého oboru. Patrně nejstarší umělecké české jesličky nakreslil Mikoláš Aleš v roce 1902. Známé jsou jesličky Marie Fischerové Kvěchové, betlém Josefa Lady nebo Pražské jesličky Josefa Weniga, vydané v roce 1916. Betlémskou scénu ve stylu Biedemeieru malíř zasadil do roubenky v zasněžených svazích pod Pražským hradem, kam v pokoře a pospolitosti přicházejí venkované, měšťané, lidé nejrůznějších cechů i králové.
 

4. Pražské betlémy Vojtěcha Kubašty

Spousty domácností po celém světě zdobí rozkládací betlémy Vojtěcha Kubašty (1914–1992). Jejich přesný počet není znám, namaloval jich přibližně sedmnáct a hojně se vyvážely do světa, kde šířily poezii českých Vánoc a současně lákaly na architektonické poklady staré Prahy. V pozadí betlémské scény objevíte třeba zasněžený Karlův most i s mosteckými věžemi, Pražský hrad anebo Loretu. Prohlédněte si je pořádně, autor do nich vpašoval spousty vtípků: například jeden z králů nese kufr polepený cestovatelskými nálepkami. Kubašta se inspiroval dokonce i Třebechovickým betlémem a vytvořil rozkládací přání s jeho motivem.
 

5. Loštický betlém s Janáčkem, liškou a obyvateli města

V Lošticích, které jsou známé hlavně výrobou tvarůžků, má ateliér řezbář Jaroslav Beneš. Mezi jeho nejznámější díla patří pohyblivý betlém – na první pohled docela běžný, kdyby ale například Ježíškovi do postýlky nenakukovala liška se slavným loštickým pohárem, opodál nestál vyřezávaný Leoš Janáček či Alfons Mucha a v pozadí z okna mírovské věznice neprchal vězeň Kajínek. V betlému, na kterém Jaroslav Beneš pracuje od roku 1994, se střídá noc a den, navíc dělá také zvuky – například postavě kohouta propůjčil hlas opravdový kohout od sousedů. Figurek je tu už více než 300 a řezbář vedle obvyklých biblických postav a známých osobnosti postupně do betléma doplňuje i skutečné obyvatele Loštic.
 

6. Anče, Kuba, Krakonoš a hajnej v betlémě ve Vrchlabí

Ve Vrchlabí v zámeckém parku stává každý rok krásný Krkonošský pohádkový betlém, jehož autorem je řezbář Pavel Tryzna z uskupení Řezbáři K 106. Leccos je tu ale trochu jinak, než byste od betléma čekali: jsme v Krkonoších, a tak ústředním bodem není chlév, ale krkonošská roubenka, místo Marie a Josefa v chaloupce stojí Anče, Kuba a hajnej a dokonce i Trautenberk, v kolébce místo Ježíška jsou v povijanech zabalená dvojčata a opodál postává Krakonoš. Je to zkrátka betlém, kde pokračuje příběh Krkonošských pohádek z televizního Večerníčku. Svérázné pojetí ne každému vyhovuje, ale ostatní naopak pátrání po nejrůznějších zvláštnostech náramně baví. Každá postava symbolizuje některý z mnoha krkonošských příběhů, a tak v zástupu lidských i zvířecích postav kolem ústřední scény rozeznáte kromě obvyklých tří králů třeba řezníka Krkovičku, babku s nůší šišek, horského nosiče, mlynáře anebo hraběte Morzina, někdejšího vládce vrchlabského panství
 

7. Betlém jako zrcadlo Plzně

Také v Plzni mají betlém, který se každý rok rozrůstá: už víc než dvacet let každoročně zdobí nejenom mázhaus radnice, ale také náměstí Republiky. Betlém vznikl už v roce 2000, kdy hlavní postavy Marie, Josefa a Ježíška a postavy Tří králů vyrobili studenti. Postupem času se začal rozrůstat a dnes v něm najdete už víc než 800 postav, putujících do Betléma. Dokonce se sami můžete podílet na jeho rozšíření a přinést vlastní figurku. Podmínky jsou jednoduché: měla by měřit nanejvýš 22 centimetrů, musí být vyrobená z trvanlivého materiálu a musí pevně stát. Protože by měla představovat svého autora, mnozí Plzeňáci vytvářejí z figurek celé rodiny, a když se narodí nový člen, přidají jeho postavičku i do betléma.
Betlémy 2021 – kostel Panny Marie Královny andělů (Loreta)

25.12.
9.1.
Betlémy 2021 – kostel Panny Marie Královny andělů (Loreta)

Odhaduje se, že nejstarší postavy betlému mohly vzniknout už ve 2. čtvrtině 18. století, zřejmě zásluhou jednoho bratra kapucína. Ten údajně betlém vytvářel 10 let. Lze předpokládat, že soubor byl zhotoven v českém prostředí autorem dobře obeznámeným s tradicí neapolských kašírovaných betlémů.

Lidové Vánoce v Polabí 2021

17.11.
30.12.
Lidové Vánoce v Polabí 2021

Velká vánoční výstava pod názvem „Lidové Vánoce v Polabí“ se i letos koná v celém areálu skanzenu.

Tradiční výstava betlémů v Letohrádku Mitrovských v Brně

4.12.
16.1.
Tradiční výstava betlémů v Letohrádku Mitrovských v Brně

Výstava s přibližně 60 betlémy a obřím ročním betlémem /= dioráma s 25 scénami a 105 figurami/ bude doplněná o vánoční floristické dekorace a stromečky s dobovými i dnešními ozdobami.

Betlémy na zámku Chudenice

27.11.
6.1.
Betlémy na zámku Chudenice

Vánoční výstava.

Orlickoústecké lidové malované betlémy v Ústí nad Orlicí

4.12.
2.2.
Orlickoústecké lidové malované betlémy v Ústí nad Orlicí

Mimořádný fenomén orlickoústeckých malovaných betlémů představuje malá expozice, která zahrnuje vedle skutečně velkého – s šířkou 5,9 m – betlému vánočního také betlém tříkrálový a dva v Čechách velmi neobvyklé betlémy, tedy hromniční a postní zvaný též velikonoční.

Pohádkový sochařský ráj v Mariánských Lázních

Pohádkový sochařský ráj v Mariánských Lázních

V parku hotelu Krakonoš byla obnovena tradiční pohádková cesta, která je tvořena pískovcovými sochami na motivy známých pohádek. Vše se nachází v klidném přírodním prostřední, které přímo vybízí k aktivnímu odpočinku a poučení.

Muzeum papírových betlémů v Zábrdí u Husince

Muzeum papírových betlémů v Zábrdí u Husince

V současné době největší vystavovanou sbírku papírových betlémů v České republice najdeme v Zábrdí u Husince asi 8 km od Prachatic. Vystaveno je zde více než 800 betlémů českých a zahraničních autorů, vzorky např. z Pákistánu, Řecka, Německa nebo Itálie.

Radnice na náměstí Republiky v Plzni

Radnice na náměstí Republiky v Plzni

Renesanční radnice postavená podle plánů italského stavitele Giovanniho de Statia je jedním z klenotů města Plzně. Budova, která patří mezi dominanty plzeňského náměstí Republiky, byla postavena v letech 1554–1559.

Muzejní galerie betlémů ve Švábenicích

Muzejní galerie betlémů ve Švábenicích

Výstava totiž čítá tisíc exponátů různých betlémů a ukazuje celou sbírku Libora Pištělky, která je největší soukromou kolekcí betlémů v České republice i na světě.

Soukromá sbírka papírových betlémů v Kněžičkách u Českého Dubu

Soukromá sbírka papírových betlémů v Kněžičkách u Českého Dubu

Sbírka manželů Kabátníkových původně z Bělé pod Bezdězem čítá již přes 1000 kousků, které se neustále rozšiřují a pohladí na duši obzvláště v zimním období, kdy je atmosféra provoněna Vánocemi.

Pohyblivý sušický betlém – až do odvolání se nepouští

Pohyblivý sušický betlém – až do odvolání se nepouští

Jeden z největších mechanických betlémů v České republice s dominantním znázorněním starobylého města Sušice. Dílo zachycuje život, tradiční řemesla v půvabné šumavské krajině, významné šumavské památky a lidovou architekturu. Jeho hlavními autory jsou Karel Tittl a Pavel Svoboda.

Třebechovické muzeum betlémů

Třebechovické muzeum betlémů

Třebechovické muzeum betlémů má ve svých sbírkách více než 400 betlémů zhotovených z nejrůznějších materiálů a pocházejících ze všech oblastí České republiky, velmi starých, ale i ze současnosti. Návštěvník tak může posoudit, do jakých zajímavých forem se ve své historii betlémářství rozvinulo.

Kostel sv. Ambrože v Hradci Králové

Kostel sv. Ambrože v Hradci Králové

Josef Gočár vytvořil projekt Sboru kněze Ambrože jako součást dílčí regulace školské čtvrti na Tylově nábřeží a Ulrichova náměstí, a to v trojúhelníkovém bloku mezi ulicemi Nerudovou a V Lipkách.

Kostel Panny Marie Andělské – první kapucínská stavba v Čechách

Kostel Panny Marie Andělské – první kapucínská stavba v Čechách

V dolní části Loretánského náměstí na Hradčanech stojí prostá jednolodní sakrální budova, kostel Panny Marie Andělské, nedílná součást areálu kapucínského kláštera. Je to nejstarší stavební celek řádu kapucínů v Čechách.

Unikátní dřevěný loštický betlém

Unikátní dřevěný loštický betlém

V Lošticích, které jsou známe hlavně tvarůžky, najdete také Ateliér řezbáře Jaroslava Beneše, mezi jeho nejznámější díla patří pohyblivý betlém.