Podobně jako
olympijské hry ani světové výstavy nejsou vynálezem moderní doby. Nápad uspořádat výstavu, kde by se výrobky hlavně představovaly veřejnosti a nikoli prodávaly, vznikl během 18. století.
První známá průmyslová výstava, považovaná za prvopočátek vzorkových veletrhů, se konala v létě roku 1754 na
zámku Veltrusy na
panství Chotků. Nesla oficiální název
Velký trh tovarů Království českého, a vycházela jak z dávných tradic jarmarků a trhů, tak ze zábavných dobročinných bazarů vídeňského dvora.
1. Veletrh na zámku Veltrusy v roce 1754
Na přelomu srpna a září do
Veltrus zavítala i
Marie Terezie s manželem
Františkem Lotrinským. V dobovém tisku se tehdy psalo, že zboží od českých fabrikantů a kupců „…na zámeckých placích co nejpěkněji vyloženo a spořádáno bylo…“ a Jejich Císařské Královské milosti zvláště nad jeho množstvím a rozličností, obzvláště co se vlněného a lněného zboží se týče, nejvyšší zalíbení ukázaly, a nejenom rozličné věci z téhož zboží koupiti ráčily.
Důvod konání byl zřejmý:
hrabě Rudolf Chotek, který zastával řadu důležitých úřadů, chtěl panovnickému páru i celému císařskému dvoru předvést výsledky své dosavadní celoříšské i zemské činnosti, a to ve svém domácím působišti a v co nejlepším světle. I když se časem na chotkovský veletrh ve Veltrusích zapomnělo a první oficiální místo mezi veletrhy je přiznáváno
průmyslové výstavě v Londýně v roce 1756, právě hrabě Chotek zřejmě objevil nový a originální způsob, který odstartoval evropské veletržní tradice.
2. Světová výstava v Londýně 1851
Další výstava v českých zemích se odehrála při příležitosti korunovace
Leopolda II. za českého krále v roce 1791 v pražském
Klementinu, známá byla i
výstava v Paříži roku 1798. Za historicky první EXPO se dnes považuje výstava, která proběhla od května do října 1851 v Londýně. Slyšel o ní celý svět: hlavním výstavním prostorem byl
Křišťálový palác v Hyde Parku, obrovská stavba s litinovou konstrukcí a rozměry 564 x 124 metrů. Výstavu zahájila
královna Viktorie, přišlo se na ni podívat šest milionů lidí a byla to společenská událost, kde nemohl chybět nikdo, kdo v té době něco znamenal. Požár v roce 1936, který Křišťálový palác nadobro zničil, komentoval
Winston Churchill slovy, že jde o „konec věků“.
3. Paříž 1889 a Praha 1891
Každá světová výstava má své téma. Ta, která se konala v roce 1889 v Paříži, se točila kolem Velké francouzské revoluce, protože se konala v roce jejího 100. výročí. Pro tuto výstavu byla postavena
Eiffelova věž, pozdější symbol Paříže. Pro veřejnost byla otevřena 15. května a do uzavření výstavy 6. listopadu ji navštívily dva miliony lidí.
Podobně jako Křišťálový palác se i Eiffelovka stala vzorem pro podobné stavby. Čechy francouzský nápad inspiroval a postavili si vlastní:
Petřínská rozhledna coby její zmenšená kopie vznikla v roce 1891, kdy se v
Praze na čerstvě dokončeném
holešovickém výstavišti konala
Jubilejní zemská výstava. Kromě rozhledny byly roku 1891 zprovozněny dvě nové
pozemní lanovky, a to lanovka na Letnou a
lanovka na Petřín, a
Křižíkova elektrická dráha na Letné, první česká elektrická dráha.
4. Světová výstava v USA 1876
V organizování světových výstav se dlouho střídaly Londýn a Paříž. V roce 1873 zažila premiéru této akce Vídeň, v roce 1876 se konala první Světová výstava ve Spojených státech. Ve Filadelfii se ten rok představil například parní
psací stroj,
Thonetův nábytek z ohýbaného dřeva,
šicí stroj anebo
telegraf a telefon Grahama Bella. Mezi kuriozity se zařadila ruka budoucí Sochy svobody s pochodní, kašna s kolínskou vodou kosmetické firmy Ahn anebo visutá jednokolejná dráha, která spojovala jednotlivé areály. Ve světle senzačních vynálezů je kuriozitou to, že se senzací výstavy stal obyčejný kečup.
5. Expo 1958, bruselský styl a Montreal 1967
Expo 1900 v Paříži bylo vrcholem všech světových výstav, ale zároveň předznamenalo jejich úpadek. Návštěvnost po pařížském rekordu (48,1 milionu návštěvníků) klesala, ránou do vazu pro světové výstavy byly i dvě světové války. Po nich měli lidé jiné starosti, a tak se první významnou akcí po druhé světové válce stalo
Expo 1958 v Bruselu. Jeho symbolem a dominantou Bruselu se stalo
Atomium, 102 metrů vysoký model buňky krystalové mřížky železa, symbolizující bezpečné a mírové využití atomové energie.
EXPO 58 v Bruselu bylo úspěšné také pro Československo, které za svou expozici získalo několik ocenění. V designu se v dalších letech prosadil
bruselský styl, do něhož se řadí například
tramvaj T3,
Bruselská fontána v
Luhačovicích,
hračky Libuše Niklové nebo
pavilon, který v Bruselu získal hlavní cenu Zlatou hvězdu a dalších třináct ocenění – za demontovatelnou konstrukci se sklem i plastem, za interiér s originálním nábytkem i za umělecká díla a užitkové předměty včetně textilu, skla či porcelánu. Po skončení výstavy byl pavilon rozebrán, převezen do
Prahy a znovu postaven na
holešovickém výstavišti, kde ho v roce 1991 zničil požár. Dochovala se jen
budova restaurace, postavená na
Letné.
Zájem vyvolal také
Kinoautomat, projekt scénáristy a režiséra
Radúze Činčery, který mohli diváci poprvé vidět v roce 1967 na světové výstavě
Expo 1967 v kanadském Montrealu. Úspěch na výstavách Expo sklidily i
Třebechovický betlém, kolekce
českého skla anebo
tapiserie vytvořené technikou art protis.
6. Expo na přelomu tisíciletí
Po kanadském Montrealu následovalo roku 1970
Expo v japonské Ósace, první světová výstava konaná v Japonsku a v Asii. Pak ale měly světové výstavy delší přestávku, další Expo se konalo až v roce 1992 ve
španělské Seville u příležitosti 500. výročí objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem roku 1492.
Od roku 1995 byl interval mezi dvěma světovými výstavami stanoven nejméně na pět let. V roce 2000 se Expo konalo v
německém Hannoveru, na největším výstavišti na světě. Expo 2005 proběhlo v Japonsku v prefektuře Aiči a Česká republika návštěvníkům nabídla expozici nazvanou
Zahrada fantazie a hudby, která tradičně patřila mezi nejúspěšnější.
Expo 2010 hostila
čínská Šanghaj a česká expozice získala vedle dalších ocenění také stříbrnou medaili za kreativitu. V bývalém výstavním areálu nyní stojí
Světové muzeum Expo, otevřené v květnu 2017.
Kdysi světové výstavy dokumentovaly především hospodářský a technologický pokrok, poslední ročníky ale zdůrazňují jiné hodnoty, zejména udržitelný rozvoj a opětovné spojení lidstva s přírodou. Stále ovšem jde o největší společenskou, obchodní a uměleckou událost na světě, kde se státy navzájem inspirují svými inovacemi napříč obory.
Tématem
světové výstavy Expo 2015 v Miláně byla energie, český pavilon navržený
ateliérem Chybik+Kristof získal bronzovou medaili za architekturu. Po výstavě byl rozebrán a převezen do
Vizovic, kde ho můžete vidět v
areálu společnosti Koma Modular.
Expo 2020 se konalo kvůli pandemii covidu-19 až na přelomu let 2021 a 2022 v
Dubaji, největším městě Spojených arabských emirátů. Hlavním tématem a zároveň lákadlem
českého pavilonu Czech Spring se stal systém Solar Air Water Earth Resource (S.A.W.E.R.), který za využití solární energie vyráběl ze vzduchu vodu zavlažující zahradu v okolí pavilonu.
7. Expo v Japonsku 2025
Světová výstava
Expo 2025 se po pětapadesáti letech vrátila do
Japonska. Probíhala od 13. dubna do 13. října 2025 v
Ósace, na
uměle vytvořeném ostrově Yumeshima. Dominantou výstaviště se stal
monumentální dřevěný prstenec Grand Ring od architekta
Sou Fujimota, který byl zapsán do
Guinnessovy knihy rekordů jako
největší dřevěná stavba na světě.
Český pavilon ze dřeva a skla, navržený
studiem Apropos Architects, patřil k výrazným prvkům výstavy. Představil české sklo, umění, inovace i bohatý kulturní program, do něhož se zapojily stovky umělců z různých oborů. Ústředním motivem expozice byla filozofie
triptychu Alfonse Muchy Tři věky – Věk lásky, Věk rozumu a Věk moudrosti, která symbolicky propojila téma talentu a kreativity pro život.
Český národní den se uskutečnil
24. července 2025, v den 165. výročí narození
Alfonse Muchy. Nechyběla ani
česká gastronomie, pivo, restaurace s křišťálovou instalací Crystal Grid od
společnosti Preciosa či
maskot René inspirovaný skleněnou plastikou
Reného Roubíčka. O uniformy pro celý český pavilon, tedy včetně restaurace a všech zúčastněných osob, se postaral
návrhář Jan Černý, který rovněž oblékal české olympioniky pro
letní olympijské hry 2024 v Paříži.
Po skončení výstavy už je známé i místo další světové výstavy – Expo 2030 se uskuteční na přelomu let 2030 a 2031 v Rijádu v
Saúdské Arábii.