Adolf Loos Apartment and Gallery zde představí moderní galerijní prostředí, kde bude prezentovat vysoce kvalitní české i mezinárodní umění. Budova
Expo 58 je považováno za
jednu z nejkrásnějších staveb světové architektury druhé poloviny 20. století, která se stala symbolem mezinárodního úspěchu československého umění a architektury.
Adolf Loos Apartment and Gallery, založená roku 2009, je dlouhodobě nejúspěšnější česká
aukční síň a galerie specializovaná na prodej kvalitních obrazů, plastik a designu významných českých a zahraničních umělců. Zprostředkovává
odborné konzultace, znalecké
posudky a expertízy od renomovaných znalců včetně restaurování či rámování obrazů. Od svého vzniku se společnost zabývá také vydavatelskou a publikační činností.
Apartmán Adolfa Loose
Aukční síň a galerie Adolf Loos Apartment and Gallery zachránila a nadále provozuje v Praze unikátní architektonický skvost, tzv.
Hirschův apartmán, navržený roku
1927 zakladatelem světové moderní architektury
Adolfem Loosem. Jméno Adolfa Loose proto hrdě nese ve svém názvu společnosti. Apartmán patří svým významem i vystaveným
originálním solitérním nábytkem architekta Adolfa Loose, z let 1901-1931, k vůbec nejvýznamnějším na světě. V roce 2014 byl apartmán zařazen do prestižní světové sítě architektonických návrhů Iconic Houses.
V roce 1907 navrhl Loos
domov pro podnikatelský pár Marthu a Wilhelma Hirsche. Až v 80. letech se podařilo zjistit, že to nebyla jediná zakázka, kterou pro manžele zrealizoval. V průběhu 20. let, tedy téměř ve stejnou dobu, kdy navrhoval
Müllerovu vilu, pracoval také na studentském bytě jejich syna Richarda. Tento byt se nacházel ve stejné budově jako známý apartmán Marthy a Willyho Hirsche, jen o patro výš. V roce 1988 tento zapomenutý architektonický poklad objevil Vladimír Lekeš, ředitel tehdy ještě neexistující společnosti Adolf Loos Apartment and Gallery.
Apartmán zachránil před zničením, na vlastní náklady zrestauroval a vdechl mu tak nový život na pražské adrese v podobně koncipovaném bytě u
Starého židovského hřbitova. Apartmán byl poté vhodně doplněn mnoha vzácnými originály pocházejícími většinou z
Loosových vídeňských realizací.
Historie EXPO 58 a světová výstava v Bruselu
Budova byla postavena v roce 1958 jako součást československého pavilonu na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu. "
Všeobecná mezinárodní výstava v Bruselu 1958", tak zněl oficiální název první velké světové výstavy po druhé světové válce, která probíhala od 17. dubna do 19. října 1958. Výstavu Expo 58 navštívilo neuvěřitelných 42 miliónů diváků, vystavěno bylo na 106 pavilónů a účastnilo se jí 42 národů. Pro československou architekturu měla bruselská výstava klíčový význam. Stavba se stala jedinečnou syntézou československého výtvarného umění a designu. Československo svou účastí představilo světu stav kulturní a technické vyspělosti.
Soutěž na projekt československého pavilonu byla vypsána již o dva roky dříve v létě 1956. Do užšího výběru soutěže se dostali architekti
Ing. arch. František Cubr,
Ing. arch. Josef Hrubý,
Ing. arch. Zdeněk Pokorný, kteří i zvítězili. Jejich projekt vynikal dokonalou čistotou formy a výrazně novým technologickým a konstrukčním řešením. Díky dělení stavby na plné a prosklené části se pavilón přirozeně propojil s exteriérem. Nádvoří, v němž byla posazena půdorysně půlkruhová budova, byla organickou součástí celé kompozice a ztrácel se tak rozdíl mezi tím, co je vně a co je uvnitř.
Scénář expozice vypracoval Jindřich Santar, který spolupracoval s umělci Jiřím Trnkou, Antonínem Kybalem, Stanislavem Libenským a Janem Kotíkem. Hlavní myšlenkou a ústředním tématem výstavy byl člověk. Ideu přehlídky pak usměrňovalo stěžejní heslo Adolfa Hoffmeistera: „
Jeden den v Československu“. Z toho vyplývalo členění expozic na jednotlivé tematické okruhy Práce – Kultura – Odpočinek, které se prezentovaly ve dvanácti dílčích expozicích. Přímými nositeli vedoucích myšlenek programu se stala výtvarná díla, která byla často monumentální povahy a která byla provedena v materiálech – v bronzu, mozaice, mramoru, skle nebo keramice. Pozornost vzbudila mimo jiné moderně architektonicky řešená restaurace, dále Laterna magika, film Karla Zemana – Vynález zkázy a celková koncepce exhibice.
Československý pavilon se na výstavě EXPO 58 stal doslova senzací. Svět oceňoval nápaditou architekturu, progresivní konstrukce (ocelové kostry) i bohatou expozici.
Pavilon získal hlavní cenu Zlatou hvězdu a dalších třináct ocenění. Za půl roku trvání výstavy prošlo jen československým pavilonem na šest milionů diváků. Pavilon navštívil belgický král Baudouin I., holandská královna Juliana, monacký princ Rainier III. Jedním z těch, kteří zanechali i nadšené zápisy v návštěvní knize, byl filmař Walt Disney.