Baví vás putování za krásou
technických památek a vynalézavosti konstruktérů a designérů starých tramvají, trolejbusů, autobusů a dalších vozidel městské hromadné dopravy? Nasedněte do pomyslné tramvaje a vydejte se s
Kudy z nudy prozkoumávat expozice plné historických pojízdných pokladů.
1. Praha, Střešovická vozovna a Muzeum MHD
Ikonické místo všech
příznivců městské hromadné dopravy v
Praze, to je
Muzeum městské hromadné dopravy ve
vozovně Střešovice.
Když se v Česku řekne
tramvaj, většina lidí si vybaví ty pražské, projíždějící Malou Stranou a Starým Městem.
Není divu:
pražská tramvajová síť měří přes 150 kilometrů a patří k nejrozsáhlejším v Evropě. A také k nejstarším: první linka koněspřežné tramvaje zahájila provoz 23. září 1875. Její první trasa vedla od Národního divadla přes Příkopy a Poříčí ke karlínské Invalidovně.
V roce 1991 byla samotná
vozovna Střešovice vyhlášena
technickou památkou – a to po zásluze, protože babička všech pražských vozoven vznikla už v roce 1909. Společně s vozovnami v Košířích a Strašnicích se budovala podle jednotného vzoru: se třemi loděmi, kdy v každé z nich bylo pět kolejí. Podobná byla i
vozovna Smíchov z roku 1915.
V roce 1992 tu skončil pravidelný provoz, výjimku dostaly jen historické soupravy
nostalgické linky 41, které právě ze Střešovic vyráží na okružní jízdy Prahou, a to o víkendech v hlavní sezoně. V roce 1993 pak ve vozovně
Dopravní podnik hlavního města Prahy otevřel
Muzeum MHD.
2. Co v Muzeu MHD v Praze uvidíte?
Počátky městské hromadné dopravy v
Praze sahají do 19. století.
Koněspřežné tramvaje se pražskými ulicemi poprvé rozjely v září 1875, v roce 1896 koňky vystřídaly
elektrické tramvaje. Nestál za nimi nikdo jiný než vynálezce
František Křižík, nás ale bude spíš zajímat, co z toho uvidíme v
Muzeu MHD ve Střešovicích. Koňku tu mají v modelu i ve skutečnosti: dochoval se vůz koněspřežné tramvaje, vyrobený
podnikem Ringhoffer v roce 1886. K vidění jsou vozidla a soupravy nejrůznějších typů a od rozmanitých výrobců, servisní vozidla i staré trolejbusy, v muzejním depozitáři je i vůbec první vůz
pražského metra.
Na stálé výstavě
Od koňky k metru si vedle řady modelů prohlédnete také model
Letenské stráně tak, jak vypadala koncem 19. století: mezi
Letenským zámečkem a nábřežím
Vltavy jezdí koňka, lanovka i
Křižíkova elektrická dráha.
3. Brno: Technické muzeum, depozitář MHD a vozovny
Víte,
ve kterých našich městech jezdí tramvaje? Tam všude by mohli mít muzea městské hromadné dopravy. Jenže smůla, jediné velké je jen v
Praze. V
Brně, jehož ulicemi se první tramvaje rozjely už v srpnu 1869, se ale můžete vypravit na
prohlídky několika vozoven; termíny exkurzí zveřejňuje na svém webu
Dopravní podnik města Brna. Po předchozí domluvě pak můžete navštívit
Depozitář městské hromadné dopravy. Pečuje o něj
Technické muzeum a najdete ho v městské části Brno-Líšeň na bývalém nádraží místní dráhy. Historická vozidla ale můžete vidět i jindy a jinde, třeba při každoroční
Přehlídce automobilové techniky, která se koná v depozitáři Technického muzea v Brně-Řečkovicích, nebo při předváděcích jízdách během
Brněnské muzejní noci či
festivalu Brno – město uprostřed Evropy.
4. Fenomén tramvaj Tatra T3
Zatímco titul
nejstarší provozuschopné tramvaje u nás drží
primátorský vůz v
Plzni, a
salonní vůz Elektrických drah hlavního města Prahy je jen o rok mladší secesní unikát navržený
architektem Janem Kotěrou,
nejrozšířenější tramvají na světě je
Tatra T3. První prototyp byl dokončen v roce 1960, v září se představil veřejnosti na
Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně a brzy poté se rozjel
pražskými ulicemi. Celkem bylo vyrobeno přibližně
čtrnáct tisíc kusů, což ze slavné „té-trojky“ činí
světovou rekordmanku mezi tramvajovými vozy.
Nadčasový design
Františka Kardause s elegantním oblým čelem a dvojicí kulatých reflektorů proměnil T3 v
estetickou i technickou ikonu. I když už ve
většině českých měst už dosloužily, „té-trojky“ dál brázdí koleje po celém světě – od
Ukrajiny přes
Rusko až po
Severní Koreu, kde vozy Tatra stále jezdí i přes nedostatek náhradních dílů. V
Pchjongjangu dokonce tamní továrna použila podvozek Tatry KT8D5K při výrobě nové domácí tramvaje Thongil-181.
České tramvaje se tak staly
exportním fenoménem, na který lze narazit na
téměř všech kontinentech. V druhé polovině 20. století zamířily například do
Rumunska,
Německa,
Srbska, Mongolska či na
Filipíny, kam ČKD dodávala rychlodrážní tramvaje Tatra RT8D5.
Když Rusko v roce 2022 napadlo Ukrajinu, řadu Čechů překvapily
záběry rozstřílených tramvají Tatra T3 – pro mnohé vůbec první připomínka toho, že i české dopravní prostředky jsou běžnou součástí tamních měst.
Na tatrováckou tradici dnes navazuje
plzeňská Škoda Group, která tramvaje vyváží do celé Evropy i zámoří. Stejně jako kdysi Tatra, i Škoda navrhuje
vozidla na míru konkrétním městům – s ohledem na terén, klima i dopravní infrastrukturu. Jinak vypadá tramvaj v
Praze, kde je potřeba kombinovat úzké ulice historického centra a rychlé tratě na předměstích, a jinak v
Helsinkách, kde musí odolávat mrazům.
Plzeňské tramvaje dnes vozí cestující například ve
Finsku,
Itálii,
Turecku, Austrálii, Číně či v
americkém Portlandu. Českou tramvají se svezli dokonce i
hrdinové seriálu Simpsonovi.
Nejdelší tramvaje světa – téměř šedesátimetrové soupravy – pak jezdí v
německém Mannheimu.
Tatra T3 tak zůstává
symbolem české technické kultury – kombinací
spolehlivosti, jednoduchosti a designu, který nestárne. A i když dnes už vlajku českého exportu nese především
Škoda Group, duch „té-trojky“ dál přežívá v každé nové generaci tramvají, které vyjíždějí z českých továren do světa.
5. Kuriozity městské hromadné dopravy
Že v
Praze jezdí
metro, tedy jediná podzemní dráha v České republice, určitě víte. Ale víte také, že
součástí systému pražské městské hromadné dopravy je
lanovka na Petřín a
vltavské přívozy?
Svou raritu má i
Brno, kde je do systému hromadné dopravy zařazena sezonní
lodní doprava na
Brněnské přehradě. I když má Brno jednu podpovrchovou zastávku tramvaje (zastávka Jírova v Brně-Líšni), na plánované
brněnské metro zatím nedošlo. Zato město má
nejdelší tramvajový tunel u nás, a to 602 metrů dlouhý v úseku mezi zastávkou Osová a
univerzitním kampusem v Bohunicích. Přibližně o sto metrů kratší je druhý
tramvajový tunel u Žabovřeské ulice, otevřený na jaře 2023.
6. Proměna nejstarší tramvajové vozovny v Brně
Vůbec
nejstarší vozovnu u nás najdete v
Brně-
Pisárkách. Ve stejných místech jako dnes vznikla už v roce 1870, tedy rok po zahájení provozu koňky. První přestavby se dočkala kolem roku 1884, když městem začala jezdit parní tramvaj, od roku 1900 v ní našly místo elektrické tramvaje, a dnes jich tu nocuje přibližně 170. Po výrazném rozšíření, modernizaci vozovny a výstavbě nové haly vstoupila rekonstrukce vozovny do další fáze: začala se budovat
vratná smyčka, která umožní otáčení tramvají a zároveň snadnější odbavení návštěvníků budoucí
multifunkční haly, která vyrůstá v areálu
brněnského výstaviště.
7. Muzeum dopravy ve Strašicích
Muzeum veřejné dopravy najdete i tam, kde byste ho zřejmě nečekali:
spolek Škoda-Bus pečuje o
Muzeum dopravy ve
Strašicích na pomezí
Plzeňského a
Středočeského kraje a
chráněné krajinné oblasti Brdy. Jeden víkend v měsíci, vždy v předem vyhlášených termínech od května do října, si prohlédnete expozici zaměřenou především na vývoj hromadné dopravy v západočeském regionu. Kromě toho se můžete těšit na
zvláštní jízdy a další akce, kdy na speciálních linkách jezdí historická klubová vozidla.
Objevte fascinující svět městské hromadné dopravy v ČR prostřednictvím muzeí a technických památek, jako jsou historické tramvaje a vozovny.
Provoz první koněspřežné tramvaje v Praze byl zahájen 23. září 1875.
Nejstarší tramvajová vozovna v Praze je vozovna Střešovice, která byla založena v roce 1909.
V Muzeu MHD v Praze můžete vidět modely a skutečné vozidla koněspřežných i elektrických tramvají, staré trolejbusy, první vůz pražského metra a další historická vozidla.
Tramvaj Tatra T3 je nejrozšířenější tramvajový vůz na světě a její první prototyp byl představen v září 1960 na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.
Pražská městská hromadná doprava zahrnuje metro, lanovou dráhu na Petřín a vltavské přívozy jako součást svého systému.
V Brně si můžete prohlédnout Technické muzeum, které pečuje o Depozitář městské hromadné dopravy.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.