7 věcí, které nevíte o… zimních olympijských hrách a ZOH 2026 v Itálii

Zimní olympijské hry 2026: v italských městech Miláně a Cortině d'Ampezzo

XXV. zimní olympijské hry se uskuteční v italských městech Miláně a Cortině d'Ampezzo. Slavnostní zahájení je naplánováno na 6. února a závěrečný ceremoniál na 22. února 2026.
 

Zimní olympijské hry se vrací do Evropy

V Miláně se olympiáda uskuteční poprvé, dvacet let po zimních hrách v Turíně a sedmdesát let od zimních her 1956 v Cortině d'Ampezzo. Milán se stane čtvrtým italským hostitelem olympijských her. Naváže tak na Cortinu d'Ampezzo (1956), Řím (1960) a Turín (2006). V roce 2026 se zároveň zimní olympiáda po delší době vrací do Evropy, protože v roce 2018 hry hostil jihokorejský Pchjongčchang a v roce 2022 čínský Peking. Italský koncept Milán – Cortina d’Ampezzo předčil ve volbě v roce 2019 švédskou dvojici dějišť Stockholm–Åre.


 

Rekordy olympiády 2026

Olympiáda bude rekordní, a to jak počtem sportovců (2 900) a medailových odvětví (116), tak vzdálenostmi mezi oběma hlavními centry. Milán a Cortinu totiž dělí 350 kilometrů, takže sportovci z různých odvětví se rozhodně nebudou potkávat tak, jak tomu bývá při jiných hrách. Jen olympijských vesnic bude dokonce šest.
 

Soutěže, disciplíny a novinky ZOH 2026

V programu přibyla řada smíšených soutěží, sáňkařky například budou závodit ve dvojicích, skokanky na lyžích absolvují závod na velkém můstku. Nově se na hrách představí skialpinisté ve sprintu, který nabízí velmi zajímavou podívanou, a štafetě smíšených dvojic. Premiéru budou mít akrobatičtí lyžaři a lyžařky v paralelní jízdě v boulích.
 

Česká kolekce pro ZOH 2026 je inspirovaná Vojtěchem Preissigem a italskou módou

Česká kolekce pro zimní olympijské hry v roce 2026 bude inspirovaná pěti ornamenty grafika, malíře, ilustrátora a autora písma Vojtěcha Preissiga. Tvůrcem kolekce inspirované zimními olympijskými hrami v Cortině 1956 a italskou módou celkově je Milan Jaroš.  Atmosféra padesátých let prostupuje cekou kolekcí – svetr, kraťasy, šála i grafické motivy mají evokovat staré pohlednice z Alp. Kolekce zahrnuje i třetí verzi ikonické čepice Raškovka. Hitem kolekce pak jsou rukavice na sňůrce. I ty vyvolávají nostalgii – vzpomínku na dětství, kdy rukavice visely z rukávů kombinézy. Dřívější kolekce byly inspirované díly Františka Kupky, Alfonse Muchy či Vladimíra Boudníka. Tentokrát na to navazuje pět ornamentů, které jsou součástí písem navržených Vojtěchem Preissigem.


 

Na hrách v Miláně a Cortině se bude loučit Martina Sáblíková

Na ZOH v únoru 2026 se vrátí po dvanáctileté odmlce hokejisté z NHL. Hry budou rozlučkové pro Martinu Sáblíkovou a snad opět medailové pro Ester Ledeckou. Předolympijská zima vynesla českým reprezentantům celkem šest medailí: Ledecká vybojovala v obřím slalomu snowboardistek zlato a ve sjezdu alpských lyžařek bronz, Sáblíková v rychlobruslení na 3 000 metrů stříbro, bronzové medaile získali i skeletonistka Fernstädtová, rychlobruslař Jílek na 10 000 metrů a smíšená štafeta biatlonistů.
 

Olympijský festival v Českých Budějovicích

Hry doprovodí početná česká divácká kulisa. Pro fanoušky, kteří do Itálie nepojedou, bude nachystán tradiční Olympijský festival, tentokrát od 6. do 22. února na výstavišti v Českých Budějovicích.
 

Kdy uvidíme Čechy v akci?

Českou účast možná odstartují hokejistky v zápase proti USA. Jejich turnaj začíná 5. února, dva dny před slavnostním zahájením. Martina Sáblíková bude na své šesté olympiádě bojovat na dlouhých tratích 7. a 12. února, soutěže biatlonistů jsou rozprostřeny přes celé hry od 7. do 21. února.
 

Kde se bude závodit?

Pro sportovní fanoušky bude zajímavé slavnostní zahájení, které se bude konat v Miláně na slavném stadionu San Siro. Hry se ale zdaleka nebudou odehrávat jen v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Biatlonisté budou závodit v Anterselvě. V Livignu se odehrají soutěže ve freestyle lyžování a snowboardingu. Bormio bude dočasným domovem pro sjezdaře a skialpinisty. Val di Fiemme bude hostit závody v klasickém lyžování.
 

Stará a nová sportoviště

Většina sportů na ZOH 2026 využije stávající sportoviště anebo dočasné stavby, které nebudou dál zatěžovat krajinu a po hrách zase zmizí. Nové jsou pouze hokejová hala Milano Santa Giulia, která by se po hrách měla proměnit ve víceúčelovou arénu Eventim, a areál pro boby, saně a skeleton v Cortině.
 

O jaké medaile se bude na ZOH bojovat?

Medaile jdou s dobou: jsou vyrobené z recyklovaného kovu, získaného z výrobního odpadu, a jsou mistrovským kouskem italského designu. Bronzové váží 420 gramů, zlaté a stříbrné 500 gramů.
 

A co Paralympijské hry?

Ani na ty se nezapomnělo, Paralympijské hry budou následovat po klasické olympiádě. Jsou naplánované od 6. do 15. března.
 

1. Olympiáda v Chamonix 1924

Důležitým zlomem byl rok 1924 a Týden zimních sportů, pořádaný ve francouzském Chamonix. Rozhodnutí uznat Týden zimních sportů ve francouzském Chamonix za první zimní olympijské hry padlo v Praze v květnu 1925 na VIII. olympijském kongresu a návrh vznesl Josef Rössler-Ořovský.
 

2. Olympijské sporty

Na první zimní olympiádě v Chamonix se soutěžilo v osmi zimních sportech: v běhu na lyžích, jízdě čtyřsedadlových bobů, curlingu, krasobruslení, ledním hokeji, rychlobruslení, severské kombinaci a skocích na lyžích. V programu se objevil i závod vojenských hlídek, z něhož se o pár desítek let později vyvinul biatlon.

Dnešní program nabízí patnáct základních sportů, a to akrobatické lyžování, alpské lyžování, běh na lyžích, biatlon, boby, curling, krasobruslení, lední hokej, rychlobruslení, rychlobruslení na krátké dráze (short track), saně, severskou kombinaci, skeleton, skoky na lyžích a snowboarding.
 

3. Střídání zimních a letních olympiád

Až do roku 1992 se zimní hry konaly ve stejném roce jako letní, pak ale došlo ke změně: 17. ZOH se v norském Lillehammeru konaly už v roce 1994 a od té doby se co dva roky letní a zimní olympiáda střídá.
 

4.  Maskoti olympiád

Zdá se vám, že maskoti dnes provázejí každou velkou sportovní akci? Nemýlíte se, přesto to není tak dávno, co se objevili. Tím úplně prvním (a neoficiálním) byla postavička Schuss na ZOH v Grenoblu 1968, prvním oficiálním maskotem pak byl jezevčík Waldi pro LOH v Mnichově. Historické prvenství mezi oficiálními maskoty zimních olympiád drží sněhulák z Innsbrucku 1976.
 

5. Lední hokej na zimních olympiádách

Pro Česko i bývalé Československo je na zimních olympiádách nejúspěšnějším sportem lední hokej; včetně bronzové medaile na letních olympijských hrách v Antverpách získali hokejisté osm kovů. Sedm medailí přivezli skokani na lyžích, po pěti krasobruslaři a běžci na lyžích. I přes slavnou výhru českých hokejistů na olympiádě v Naganu 1998 v éře samostatné České republiky už hokej tolik nezářil.
 

6. Úspěchy našich sportovců na zimních olympiádách

Ze zimních olympiád si Československo přivezlo celkem 25 medailí, samostatná Česká republika pak získala 31 olympijských medailí.

Nejúspěšnější české olympioničky jsou rychlobruslařka Martina Sáblíková a běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová; obě vyhrály šest medailí. Tři medaile má na kontě biatlonista Ondřej Moravec a Květa Jeriová-Pecková za běh na lyžích.

Dvě medaile pak má snowboardistka a lyžařka Ester Ledecká, skokani na lyžích Jiří Raška a Pavel Ploc, snowboardistka Eva Samková a biatlonisté Gabriela Soukalová, Veronika Vítková a Jaroslav Soukup.
 

7. Historie zimních olympiád

Pojďme si jednotlivé zimní olympiády projít jednu po druhé:

• ZOH 1924 Chamonix, Francie: V československé výpravě bylo 27 mužů. Nejlépe se umístil krasobruslař Josef Slíva, který skončil na čtvrtém místě.
• ZOH 1928 St. Moritz, Švýcarsko: Československo reprezentovalo 24 mužů a jedna žena. Vůbec první olympijskou medaili pro Československo získal skokan na lyžích Rudolf Burkert, který skončil na třetím místě. V programu je nově zařazen skeleton a o senzaci se postarala Norka Sonja Henie, která v patnácti letech vyhrála krasobruslařskou soutěž; o primát nejmladší olympijské vítězky přišla až v roce 1998.
• ZOH 1932 Lake Placid, USA: Vůbec nejmenší olympijská výprava měla pouze šest členů, pět lyžařů a jednoho krasobruslaře, další sportovci cestu za oceán kvůli vysokým nákladům vzdali.
• ZOH 1936 Garmisch-Partenkirchen, Německo: Československo vyslalo na hry celkem 55 sportovců. Do programu bylo poprvé zařazeno sjezdové lyžování. Hokejisté skončili čtvrtí, lyžař František Šimůnek obsadil páté místo v severské kombinaci.
• V roce 1940 a 1944 se kvůli druhé světové válce olympijské hry nekonaly.
• ZOH 1948 St. Moritz, Švýcarsko: Naše výprava měla 47 členů. Hokejisté získali stříbrnou medaili.
• ZOH 1952 Oslo, Norsko: Československo reprezentovalo 22 sportovců, ale žádný úspěch se nekonal. Hokejisté skončili čtvrtí.
• ZOH 1956 Cortina d´Ampezzo, Itálie: Naše výprava měla 41 členů. Krasobruslařské soutěže se naposled konaly pod širým nebem, současně šlo o první hry, vysílané v televizi.
• ZOH 1960 Squaw Valley, USA: Československo reprezentovalo 22 sportovců, stříbrnou medaili si odvezl krasobruslař Karol Divín. Ceremoniály organizoval Walt Disney, v programu se poprvé objevil biatlon a ženské soutěže v rychlobruslení. Naopak šlo o jediné hry, kde se nesoutěžilo v jízdě na bobech: kvůli nízkému počtu účastníků Američané odmítli stavbu bobové dráhy.
• ZOH 1964 Innsbruck, Rakousko: Naše výprava měla 46 členů. Hry poznamenal nedostatek sněhu, rakouská armáda ho musela svážet ze širokého okolí. V programu byla poprvé zařazena jízda na saních. Hokejisté se radovali z bronzových medailí, těsně pod stupni vítězů skončili krasobruslař Karol Divín a skokan Josef Matouš. Her se poprvé účastní třináctiletý krasobruslař Ondrej Nepela.
• ZOH 1968 Grenoble, Francie: Československo vyslalo na hry 48 sportovců. Novinkou byly dopingové kontroly. Jiří Raška ve skoku na lyžích na středním můstku vybojoval pro Československo historicky první zlatou medaili, k níž ve skoku na velkém můstku přidal ještě medaili stříbrnou. Stříbro přivezli domů také hokejisté, bronzovou medaili získala krasobruslařka Hana Mašková.
• ZOH 1972 Sapporo, Japonsko: Československá výprava na historicky prvních zimních olympijských hrách na asijském kontinentu měla 42 členů. Ondrej Nepela získal historicky první zlatou medaili pro naši zemi v krasobruslení, hokejisté a běžkyně na lyžích Helena Šikolová přidali bronz.
• ZOH 1976 Innsbruck, Rakousko: Hry měl původně pořádat americký Denver, ale z finančních důvodů se jich vzdal. Organizaci proto po dvanácti letech opět převzal Innsbruck. Československá výprava s 57 členy získala jediný cenný kov, a to stříbro v ledním hokeji. Poprvé se konala krasobruslařská soutěž tanečních párů.
• ZOH 1980 Lake Placid, USA: Výprava 41 československých sportovců získala jedinou medaili, a to bronz pro běžkyni na lyžích Květu Jeriovou. Těsně pod stupni vítězů skončily ženská běžecká štafeta a taneční pár Liliana Řeháková & Stanislav Drastich. Hvězdou her se stal americký rychlobruslař Eric Heiden, který získal všech pět možných zlatých medailí v rychlobruslařských soutěžích.
• ZOH 1984 Sarajevo, Jugoslávie (Bosna a Hercegovina): Na první hry v zemi bývalého východního bloku Československo vyslalo padesát sportovců. Byly to dosud nejúspěšnější hry, ze Sarajeva Češi vezli domů šest cenných kovů. O dvě stříbra se postarali hokejisté a ženská běžecká štafeta, čtyři bronzy přidali skokan na lyžích Pavel Ploc, sjezdařka Olga Charvátová, běžkyně Květa Jeriová a krasobruslař Jozef Sabovčík. Většina olympijských sportovišť byla krátce po olympiádě zničena při válečném konfliktu v bývalé Jugoslávii.
• ZOH 1988 Calgary, Kanada: Hry se poprvé protáhly na šestnáct dnů a československý olympijský tým měl 60 členů. Rychlobruslařské soutěže se poprvé jely v hale, premiéru měly i závody družstev ve skocích na lyžích. Stříbro získal v závodě skokanů na lyžích na středním můstku Pavel Ploc, bronz pak Jiří Malec. Stejnou příčku obsadila i mužská běžecká štafeta.
• ZOH 1992 Albertville, Francie: Poslední zimní olympiáda pořádaná ve stejném roce jako letní. Byla to také poslední československá výprava (75 reprezentantů) před rozdělením země. Tři bronzové medaile si odvezli hokejisté, družstvo skokanů na lyžích a krasobruslař Petr Barna.
• ZOH 1994 Lillehammer, Norsko: Díky střídání letních a zimních her ve dvouletém cyklu se hry v Lillehammeru konaly již dva roky po Albertville. Samostatná Česká republika vyslala do Norska 64 sportovců, ale nezískala ani jednu medaili.
• ZOH 1998 Nagano, Japonsko: Celkový počet sportovců poprvé překročil dva tisíce. Česká výprava měla 63 členů a z Japonska přivezla kompletní sadu medailí. O tu nejcennější se postarali hokejisté na Turnaji století, běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová přidala stříbro a bronz. Na programu her se poprvé objevil snowboarding a patnáctiletá krasobruslařka Tara Lipinská se stala nejmladším olympijským vítězem v historii.
• ZOH 2002 Salt Lake City, USA: Českou výpravu tvořilo 77 sportovců. Nečekaným olympijským vítězem se díky unikátnímu trojnému saltu s pěti vruty stal akrobatický skokan Aleš Valenta, dvě stříbrné medaile přidala Kateřina Neumannová. Na program her se vrátil skeleton a nově se objevily závody v jízdě na bobech žen.
• ZOH 2006 Turín, Itálie: Česko reprezentovalo 83 sportovců. Zlatou a stříbrnou medaili přivezla běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová. Stříbro získal i běžec Lukáš Bauer, bronzové medaile vybojovala hokejová reprezentace.
• ZOH 2010 Vancouver, Kanada: Česká výprava měla 92 členů a přivezla celkem šest medailí, čímž vyrovnala úspěch ze Sarajeva. Tři z nich získala Martina Sáblíková, zlatá na trojce a pětce a bronzová na patnáctistovce. O bronz se postarali Lukáš Bauer a kvarteto běžců na lyžích (Martin Jakš, Lukáš Bauer, Jiří Magál a Martin Koukal) v závodě štafet, třetí přidala Šárka Záhrobská ve slalomu.
• ZOH 2014 Soči, Rusko: Česká výprava 88 sportovců si ze Soči odvezla dvě zlaté, čtyři stříbrné a dvě bronzové medaile, nejvíc v dějinách ZOH. Dvě zlaté vyhrály snowboardistka Eva Samková a rychlobruslařka Martina Sáblíková, ta si navíc odvezla ještě stříbro. Zbytek medailí ze Soči přivezli biatlonisté Ondřej Moravec, Gabriela Soukalová, Jaroslav Soukup a Veronika Vítková.
• ZOH 2018 Pchjongčchang, Jižní Korea: Češi na olympiádu vyslali 93 sportovců, nejpočetnější výpravu v samostatné historii. Domů přivezli sedm cenných kovů. Dvě zlaté získala Ester Ledecká, která jako první žena v historii dokázala na jedné olympiádě zvítězit ve dvou odlišných sportech, a to lyžování a snowboardingu. Stříbro získal biatlonista Michal Krčmář a rychlobruslařka Martina Sáblíková, bronz přidaly biatlonistka Veronika Vítková, snowboardistka Eva Samková a rychlobruslařka Karolína Erbanová.
• ZOH 2022 Peking, Čína: Česká výprava čítala rekordních 115 sportovců, od patnáctileté skokanky na lyžích Anežky Indráčkové po šestatřicetiletého hokejistu Romana Červenku. Zlato obhájila Ester Ledecká v paralelním obřím slalomu na snowboardu, bronz získala rychlobruslařka Martina Sáblíková v závodu na 5000 metrů.