Věda a historie není nuda: měření času a hodiny sluneční, vodní, přesýpací i náramkové

Aby se lidé naučili měřit čas, napřed museli porozumět přírodě. Základem pro měření času byl a je pohyb planety Země. Při jedné otočce kolem své osy se vystřídá den a noc, což byly nejstarší jednotky času. Pak Babyloňané rozdělili den i noc na dvanáct hodin, a přibližně 7000 let před naším letopočtem se na světě objevily první hodiny. Jaké?
 

Sluneční hodiny

Prvními hodinami na světě byly sluneční hodiny. Z doby před sedmi tisíci lety pocházejí patrně ty nejstarší, objevené v Německu či v Irsku, stejně ale měřili čas i Egypťané a Babylóňané. Konstrukce i přesnost slunečních hodin se postupně zdokonalovaly. Ve Science Centru Techmania v Plzni se dozvíte, že asi ve třetím tisíciletí před naším letopočtem Číňané zkonstruovali gnómon, astronomický přístroj, který pomocí stínu zobrazuje polohu slunce na nebeské sféře. Ten bývá běžnou součástí slunečních hodin, ale například sluneční hodiny před Vřídelní kolonádou v Karlových Varech žádný gnómon nemají a ani nepotřebují. Ukazatelem času budete vy sami: když se postavíte na určené místo, váš stín na eliptickém ciferníku ukáže správný čas.

Naopak gnómonem bez hodin je Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí: pražský poledník ovšem ukazuje jen poledne, takže nejde o kompletní sluneční hodiny.
 

Nejzajímavější sluneční hodiny: nejstarší, nejvyšší, nejmenší i největší

I když už dávno umíme čas měřit jinak a hodiny jsou běžnou součástí mobilů, mikrovlnek a nejrůznějších spotřebičů, slunečním hodinám rozhodně neodzvonilo. V České republice byste jich napočítali více než čtyři tisíce, a to různých druhů, typů a stáří.

Ty nejstarší, anebo přinejmenším jedny z nejstarších, prý mají na chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně, kde se na vystouplém kameni skoseném k jihu dochovalo torzo hodin z přelomu čtrnáctého a patnáctého století. O pár desítek let jsou mladší dvoje sluneční hodiny na opěrných pilířích kostela sv. Jakuba v Telči, ze stejné doby pochází i dvoje sluneční hodiny na opěrných pilířích kostela Božího Těla a sv. Ducha ve Slavonicích.

Naproti tomu téměř 350 metrů vysoký stožár vysílače Krašov u Bezvěrova na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje se v roce 2017 proměnil v gnómon největších slunečních hodin v České republice. Podle Agentury Dobrý den a její Knihy rekordů dokonce jde o největší sluneční hodiny na světě. Konstrukce vysílače sice není ideální (a ani hodiny neukazují přesně), ale Krašov vrhá na zem stín, který v zimních měsících měří několik kilometrů. S nápadem využít jej jako gnómon přišel pilot motorového padáku, který vysílač a jeho stín skvěle viděl z ptačí perspektivy. Sluneční hodiny jsou zajímavým astronomickým prvkem Manětínské oblasti tmavé oblohy, číselníky lemují silnici z Bezvěrova do Krašova.

V České republice najde i nejmenší sluneční hodiny na světě, a to v Hýslech v Jihomoravském kraji. Čas tu měří hned troje sluneční hodiny, a kromě zmenšeného modelu sluneční soustavy tu najdete i miniaturní sluneční hodiny s rozměry 9 x 9 milimetrů.

Nejvýše položené sluneční hodiny u nás pak objevíte na hoře Kleť v Blanském lese. Jsou vyrobené z kamene, mědi a stříbra, vznikly v roce 1974 a stojí v nadmořské výšce 1 038 metrů. Jsou multifunkční, takže určování času je jen jedna z mnoha funkcí, které nabízejí.
 

Sluneční hodiny v Třešti ukazují letní i zimní čas

Vedle své umělecké hodnoty mají sluneční hodiny i dvě nevýhody: bez slunce „nejdou“ a také se nedají jen tak snadno přetočit ze zimního na letní čas. O jejich přetáčení už samozřejmě vznikla řada aprílových článků, ale například v Třešti na Vysočině se potížím elegantně vyhnuli. Zdejší sluneční hodiny ukazují jak zimní, tak letní čas. Osm metrů vysoký stožár na náměstí přitom zůstává na svém místě, přemisťují se jen číselníky zasazené do dlažby.
 

Hodinové vynálezy

Zatímco sluneční hodiny přežily do současnosti a jsou stále oblíbené, jiné vynálezy tak dlouhou životnost neměly. Třeba hodiny pro sluneční i měsíční svit s dvojím ciferníkem anebo vodní hodiny zvané klepsydra, což volně přeloženo z řečtiny znamená „zlodějka vody“. Ty nejstarší se objevily v Egyptě a Babylónii už v době 1500 před naším letopočtem.



Na přelomu letopočtu přišla doba přesýpacích hodin. Pro ně platilo, že čím byl jemnější jejich obsah, tím lépe měřily čas, a pode dobových předpisů nejlepší výsledek dávaly hodiny naplněné mramorovou moučkou devětkrát převařenou ve víně.

Zhruba ve třináctém století se v Evropě začaly používat mechanické kolečkové hodiny; běžné hodiny ale měly dlouho pevnou ručičku a pohyblivý ciferník, případně jedinou ručičku, která oběhla ciferník jednou za den. Minutovou ručičku přidal k hodinám roku 1577 Jost Bürgi, a to při výrobě hodin pro Tycha Brahe, zhruba o sto let později se pak objevila sekundová ručička, a v roce 1790 vyrobila společnost Jaquet–Droz a Leschot ve Švýcarsku první náramkové hodinky.


 

Tipy na zábavné hodinkové výlety

• Nejstarší dochovaný kolečkový časoměrný stroj u nás je pražský orloj na Staroměstské radnici v Praze. Na Kudy z nudy ale víme o spoustě dalších zajímavých orlojů – naplánujte si k některému z nich výlet.
• Za příběhem hodinek značky Prim se vypravte do Šternberku. Ve stejném městě také můžete navštívit Expozici času. Za hodinkami značky Prim Manufacture 1949 se můžete vypravit také do Nového Města nad Metují, a to do interaktivní expozice Město hodinek anebo do hodinářské expozice v Městském muzeu.
• Pokud chcete vidět zajímavé hodiny, které se na rozdíl od Primek na žádné zápěstí nevejdou, jeďte do Velkého Meziříčí na Vysočině. Na věži kostela sv. Mikuláše mají největší osvětlené hodiny v Česku. Průměr ciferníků je 420 cm a vyrobeny byly v roce 1949.
  Obří hodiny mají také na Městské věži v Třebíči, kde má hodinový ciferník průměr je 5,5 metru. Ručičky věžních hodin jsou dvoumetrové a čísla měří na výšku 60 centimetrů.
  Ještě větší – a prý dokonce největší věžní hodiny v Česku – jsou dvoje prosklené hodiny na věži kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech. Mají průměr bezmála osm metrů, autorem unikátní stavby byl architekt Jože Plečnik.
• Na měření času je zaměřená i speciální expozice Národního technického muzea v Praze.
• Měření času je v Česku spojeno s řadou tradic a významných dnů – například silvestrovská půlnoc, zvonění na Nový rok, nebo změny času na jaře a na podzim.
• Česká republika se nachází v časovém pásmu středoevropského času (CET, UTC+1). Během letního období se přechází na středoevropský letní čas (CEST, UTC+2). Přechod na letní čas obvykle probíhá poslední březnovou neděli, kdy se čas posune o jednu hodinu vpřed, a zpět na standardní čas poslední říjnovou neděli, kdy se hodiny vrací o hodinu zpět.