Zas už je to tady! Tentokrát pro řadu lidí nepříjemná
změna času ze zimního na letní se uskuteční ze soboty 30. na neděli 31. března 2024, kdy hodiny poskočí vpřed o jednu hodinu, a to
z 2:00 na 3:00 hodiny ranní. Letní čas je pro mnoho lidí nepříjemný a z hlediska bilologů jde o
nepřirozený zásah do biologických rytmů člověka, na který část obyvatel reaguje citlivěji a hůř se s ním vyrovnává. Lidé, kteří už vstávají do světla, se po zavedení letního času najednou probouzejí zase do tmy, na což nejsou jejich přirozené "biologické hodiny" nastaveny. Co vedlo k tomu, že dnes máme dva časy a
proč přecházíme ze "správného" astronomického času
na čas letní „umělý“?
Jádro problému lze dohledat v začátku
první světové války, kdy v roce
1916 poprvé více států v Evropě zavedlo letní čas, jenž měl ušetřit válkou zvýšené výdaje na paliva. Jako první k novému nápadu přistoupilo
Švédsko, které ho vyzkoušelo od dubna do září a dál v něm nepokračovalo. Zato v dalších evropských zemích se uchytil – například v
Německu a Rakousko-Uhersku, jehož součástí byly i české země. Připojila se i
Velká Británie,
Francie, Španělsko a roku 1917 i Rusko. Čas upravovali také v zámoří, především v USA. Po válečném konfliktu byl u nás letní čas zrušen a
znovu zaveden až v průběhu druhé světové války. V první fázi mezi lety
1940 až 1942 platil
celoročně. Pak nastaly opravdu krušné chvilky – v letech
1943 a 1944 byl k tomuto posunutému času ještě zaveden
další letní posun o jednu hodinu, čímž se hodinky dostaly o dvě hodiny napřed vůči časovému pásmu. Místo čtvrté odpoledne tak byly dvě hodiny a už nastával soumrak…
Ovšem oproti jiným státům byl u nás vyzkoušen i
další extrém. V roce
1946 se zkoušel „zimní čas“ – ne ten standardní, astrologický („správný“), ale uměle posunutý oproti standardnímu času o hodinu. Ten rok byl tedy
rozdíl mezi letním a zimním časem dvě hodiny… Úspěch to nemělo a pokus se již v dalších letech neopakoval. V roce 1949 byl letní čas zrušen a
v
dnešní podobě funguje od roku 1979 (od ropné krize), přičemž
od roku 1996 jsme se přizpůsobili Evropské unii
a jeho konec o měsíc
posunuli až na konec října (místo dosavadního září). Letní čas tedy trvá sedm měsíců, zimní pět.
Proč máme pořád dva časy?
Letní čas řada odborníků kritizuje, a nejen biologů. Energetická úspora, kvůli které byl zaveden, je diskutabilní – podle zjištění Pražské energetiky je
úspora pouze v období okolo rovnodennosti, a i tehdy je to jen
jedno procento. V ostatních měsících není žádná. Lékaři a psychologové se shodují, že
lidé si na vstávání o hodinu dříve dlouho zvykají a jsou pak málo produktivní a méně pozorní. Podporují to i data, podle kterých je ve dnech po přechodu na letní čas větší množství dopravních nehod.
Ukončení střídání času podporuje i Evropská unie, problémem však je to, že se jednotlivé země nejsou zatím schopny rozhodnout, jaký čas zachovat. Shoda zatím panuje jen na tom, že by bylo vhodné,
aby v rámci Evropy platil jeden čas, ale realizace zatím vázne. Většina dotázaných Evropanů, 56 %, si přeje zůstat u letního času, tedy trvale posunout své časové pásmo o jednu hodinu. Naopak 36 % Evropanů by rádo zůstalo u původního časového pásma a 8 % nemá vyhraněný názor. Nejvíce si posun pásma přejí v Portugalsku (79 %), na Kypru (73 %) nebo v Polsku (72 %). Naopak svůj současný pásmový čas si nejvíce přejí zachovat ve Finsku (48 %), v Dánsku (46 %) nebo u nás v Česku (45 %).
Co se změnou času
Jak využít neděli o hodinu kratší? Pokud budete unavení, snažte se co nejvíc
odpočívat. Pěkné slunné dny je možné využít k příjemné
práci na zahradě či delšímu
výletu do přírody. Projít se můžete jarním lesem například v
Libickém luhu, kde to už brzy zavoní česnekem medvědím, plné života bude i
rašeliniště Podkovák v
Českém lese, toulat se můžete také
Brdskými lesy anebo
Českou Kanadou. Také
rybáři mohou setrvávat déle u vody – od 15. 4. přestane platit zákaz lovu ve pstruhových vodách a milovníci rybaření budou moci číhat na svou kořist na
Kocábě,
Vltavě,
Berounce,
Labi,
Jizeře,
Orlici,
Moravě,
Bečvě, Ostravici a dalších řekách.
Stylově si můžete udělat procházku k některým zajímavým hodinám.
Největší sluneční hodiny ve střední Evropě najdete v Třešti. Obec Rouské na Přerovsku by se s trochou nadsázky dala označit za „
vesnici slunečních hodin“. Má sice jen 250 obyvatel ale hned osm těchto časměřičů. V blízkosti
Cvikova, za místní částí Drnovec, se nachází chráněný přírodní výtvor zvaný
Dutý kámen – pískovcové skály v borovém lese. Jedna z těchto skal je uvnitř dutá, jak by řekli odborníci, jedná se o sloupkový rozpad pískovce. Na jedné ze skal se dochovaly
sluneční hodiny, z nichž se dodnes zachoval ciferník se zapuštěným hrotem vrhajícím stín. Raritou mezi hodinami jsou
hodiny z květů každý rok vysázeny v Poděbradech na kolonádě.