Úvod > Aktuality > Dnes v noci se změní zimní čas na letní

Dnes v noci se změní zimní čas na letní

Vydáno 28. března 2020 Příroda
Tak jako každé jaro čeká nás i letos posun času o jednu hodinu. Změna nastane v noci ze soboty 28. na neděli 29. března, kdy se hodinová ručička posune o hodinu dopředu, takže bude „o hodinu víc“. Proč pořád máme dva časy a jak si užít hodinku k dobru vám poradí Kudy z nudy.
hodiny letní časZas už je to tady! Tentokrát pro řadu lidí nepříjemná změna času ze zimního na letní se uskuteční ze soboty 28. na neděli 29. března, kdy hodiny poskočí vpřed o jednu hodinu, a to z 2:00 na 3:00 hodiny ranní. Letní čas je pro mnoho lidí nepříjemný a z hlediska bilologů jde o nepřirozený zásah do biologických rytmů člověka, na který část obyvatel reaguje citlivěji a hůř se s ním vyrovnává. Lidé, kteří už vstávají do světla, se po zavedení letního času najednou probouzejí zase do tmy, na což nejsou jejich přirozené "biologické hodiny" nastaveny. Co vedlo k tomu, že dnes máme dva časy a proč přecházíme ze "správného" astronomického času na čas letní „umělý“?
 
první světová válkaJádro problému lze dohledat v začátku první světové války, kdy v roce 1916 poprvé více států v Evropě zavedlo letní čas, jenž měl ušetřit válkou zvýšené výdaje na paliva. Jako první k novému nápadu přistoupilo Švédsko, které ho vyzkoušelo od dubna do září a dál v něm nepokračovalo. Zato v dalších evropských zemích se uchytil – například v Německu a Rakousko-Uhersku, jehož součástí byly i české země. Připojila se i Velká Británie, Francie, Španělsko a roku 1917 i Rusko. Čas upravovali i v zámoří, především USA. Časový posun měl ušetřit válkou zvýšené výdaje na paliva. Po válečném konfliktu byl u nás letní čas zrušen a znovu zaveden až v průběhu druhé světové války. V první fázi mezi lety 1940 až 1942 platil celoročně. Pak nastaly opravdu krušné chvilky – v letech 1943 a 1944 byl k tomuto posunutému času ještě zaveden další letní posun o jednu hodinu, čímž se hodinky dostaly o dvě hodiny napřed vůči časovému pásmu. Místo čtvrté odpoledne tak byly dvě hodiny a už nastával soumrak…

československoOvšem oproti jiným státům byl u nás vyzkoušen i další extrém. V roce 1946 se zkoušel „zimní čas“ – ne ten standardní, astrologický („správný“), ale uměle posunutý oproti standardnímu času o hodinu. Ten rok byl tedy rozdíl mezi letním a zimním časem dvě hodiny…  Úspěch to nemělo a pokus se již v dalších letech neopakoval. V roce 1949 byl letní čas zrušen a v dnešní podobě funguje od roku 1979 (od ropné krize), přičemž od roku 1996 jsme se přizpůsobili Evropské unii a jeho konec o měsíc posunuli až na konec října (místo dosavadního září). Letní čas tedy trvá sedm měsíců, zimní pět.
 

Proč máme pořád dva časy?

změna časuLetní čas řada odborníků kritizuje, a nejen biologů. Energetická úspora, kvůli které byl zaveden, je diskutabilní – podle zjištění Pražské energetiky je úspora pouze v období okolo rovnodennosti, a i tehdy je to jen jedno procento. V ostatních měsících není žádná. Lékaři a psychologové se shodují, že lidé si na vstávání o hodinu dříve dlouho zvykají a jsou pak málo produktivní a méně pozorní. Podporují to i data, podle kterých je ve dnech po přechodu na letní čas větší množství dopravních nehod.
 
Ukončení střídání času podporuje i Evropská unie, problémem však je to, že se jednotlivé země nejsou zatím schopny rozhodnout, jaký čas zachovat. Shoda panuje na tom, že by bylo vhodné, aby v rámci Evropy platil jeden čas, ale realizace zatím vázne. Evropský parlament proto prodloužil lhůtu pro stanovení jednotného času do roku 2021. Do té doby mohou zástupci zemí diskutovat a nakonec vyjádřit své stanovisko. Jednotného času se tak reálně dočkáme nejdříve v roce 2022.
 

Co s přidanou hodinou...

lesJak využít letní hodinku sluníčka navíc? Pokud budete unavení, snažte se co nejvíc odpočívat. Pěkné slunné dny je možné využít k příjemné práci na zahradě či delšímu výletu do přírody. Projít se můžete jarním lesem například v Libickém luhu, kde to už brzy zavoní česnekem medvědím, plné života bude i rašeliniště Podkovák v Českém lese, toulat se můžete také Brdskými lesy anebo Českou Kanadou. Také rybáři mohou setrvávat déle u vody - od 15. 4. přestane platit zákaz lovu ve pstruhových vodách a milovníci rybaření budou moci číhat na svou kořist na Kocábě, Vltavě, Berounce, Labi, Jizeře, Orlici, Moravě, Bečvě, Ostravici a dalších řekách.

poděbradyStylově si můžete udělat procházku k některým zajímavým hodinám. Největší sluneční hodiny ve střední Evropě najdete v Třešti. Obec Rouské na Přerovsku by se s trochou nadsázky dala označit za „vesnici slunečních hodin“. Má sice jen 250 obyvatel ale hned osm těchto časměřičů. V blízkosti Cvikova, za místní částí Drnovec, se nachází chráněný přírodní výtvor zvaný Dutý kámen – pískovcové skály v borovém lese. Jedna z těchto skal je uvnitř dutá, jak by řekli odborníci, jedná se o sloupkový rozpad pískovce. Na jedné ze skal se dochovaly sluneční hodiny, z nichž se dodnes zachoval ciferník se zapuštěným hrotem vrhajícím stín. Raritou mezi hodinami jsou hodiny z květů každý rok vysázeny v Poděbradech na kolonádě.
Brněnský časostroj - nejkurióznější české hodiny

Brněnský časostroj - nejkurióznější české hodiny

Brněnský časostroj se stal novou dominantou města. Hned z počátku své existence na náměstí Svobody budí divoké emoce. Unikátní hodiny, ze kterých jen málokterý laik pozná kolik je vlastně hodin, je vyroben ze žuly pětkrát tvrdší než je silniční beton.

Sluneční stezka v Porubě

Sluneční stezka v Porubě

V městském obvodu Ostrava-Poruba objevíte na šesti místech sluneční hodiny. Stezka je koncipována tak, aby vyzývala veřejnost k procházkám, objevování a poznávání různých míst Poruby, která jsou příjemná k pobytu venku a ke společnému setkávání.

Sluneční hodiny v Třešti - největší ve střední Evropě

Sluneční hodiny v Třešti - největší ve střední Evropě

Obří sluneční hodiny, které zaujímají plochu o rozloze 663 m2 a jejichž „ručička“ měří 8,21 m, se tyčí již od roku 2003 na náměstí malého městečka Třešť.

Dutý kámen u Cvikova – pískovcové skály se slunečními hodinami

Dutý kámen u Cvikova – pískovcové skály se slunečními hodinami

V blízkosti Cvikova, za místní částí Drnovec, se nachází chráněný přírodní výtvor zvaný Dutý kámen – pískovcové skály v borovém lese. Jedna z těchto skal je uvnitř dutá, jak by řekli odborníci, jedná se o sloupkový rozpad pískovce.

Pražský orloj - jediný na světě měří babylonský a staročeský čas

Pražský orloj - jediný na světě měří babylonský a staročeský čas

Astronomický orloj, geniální přístroj, který po celá staletí ukazuje nejen čas a datum, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře. Technický zázrak, který již dlouhých 600 let udivuje doslova celý svět.

Sluneční hodiny u Bezvěrova

Sluneční hodiny u Bezvěrova

Bezvěrovské hodiny jsou větší i než největší dosud známé sluneční hodiny světa Samrát Jantra, které najdete v prostorách královské astronomické observatoře v indickém Džájpúru.

Sluneční hodiny v obci Hýsly

Sluneční hodiny v obci Hýsly

Mála obec Hýsly v Jihomoravském kraji měří čas hned třemi slunečními hodinami a pyšní se i zmenšeným modelem sluneční soustavy.

Květinové hodiny v Poděbradech - nejkurióznější květinové hodiny v České republice

Květinové hodiny v Poděbradech - nejkurióznější květinové hodiny v České republice

Kuriózní květinové hodiny v lázeňském parku v Poděbradech náleží ke koloritu města. Atrakcí lázeňského parku jsou od roku 1936. Na každoroční výsadbu záhonu je zapotřebí více než 15 000 sazenic.

Sluneční hodiny Kleť na Šumavě - nejvýše položené sluneční hodiny v České republice

Sluneční hodiny Kleť na Šumavě - nejvýše položené sluneční hodiny v České republice

Hodiny najdete na nejvyšším vrcholu Blanského lesa, tedy na Kleti. Jsou to vícenásobné hodiny, na stanovišti s nejvyšší nadmořskou výškou (1038 m n.m.) v ČR. Postaveny sem byly v roce 1974 a jsou vytvořeny podle návrhu P. Peška z kamene, mědi a stříbra. Hodiny jsou multifunkční a určování času je jen jedna z mnoha funkcí, které poskytují.

Největší sluneční hodiny na světě u Bezvěrova

Největší sluneční hodiny na světě u Bezvěrova

Nedaleko obce Bezvěrov na Plzeňsku stojí nepřehlédnutelná dominanta vysílač Krašov, který je se svou výškou 342 metrů nejvyšší stavbou Plzeňského kraje a zároveň druhou nejvyšší stavbou v ČR. Samotný areál vysílače je sice uzavřený, ale i tak se tato dominanta stává vyhledávaným místem turistů.