Pozor, čeká nás změna času: během posledního říjnového víkendu se mění letní čas na zimní

Zas už je to tady! Tentokrát pro řadu lidí příjemná změna času z letního na zimní se uskuteční ze soboty 24. na neděli 25. října 2026, kdy se hodiny vrátí o jednu hodinu vzad, a to ze 3:00 na 2:00 hodinu ranní, takže noc bude o hodinu delší. Letní čas je pro mnoho lidí nepříjemný a z hlediska biologů jde o nepřirozený zásah do biologických rytmů člověka, na který část obyvatel reaguje citlivěji a hůř se s ním vyrovnává. A zatímco v březnu se mění čas na letní, v říjnu bychom měli správně říkat, že se vrací "standardní" – zvláštním časem, který si zaslouží sezónní označení, je jen čas letní.

Zvláštní věc nastává, pokud musíte v onu noc, kdy se čas posouvá, cestovat – dálkové vlaky a autobusy, které podzimní změna času zastihne na cestě, většinou zastaví v jedné ze stanic a hodinu čekají, než je čas "dožene", aby v další stanici nebyly o hodinu dřív. Ale co vedlo k tomu, že dnes máme dva časy a proč přecházíme ze "správného" astronomického času na čas letní „umělý“?
 
Jádro problému lze dohledat v začátku první světové války, kdy v roce 1916 poprvé více států v Evropě zavedlo letní čas, jenž měl ušetřit válkou zvýšené výdaje na paliva. Jako první k novému nápadu přistoupilo Švédsko, které ho vyzkoušelo od dubna do září a dál v něm nepokračovalo. Zato v dalších evropských zemích se uchytil – například v Německu a Rakousko-Uhersku, jehož součástí byly i české země. Připojila se i Velká Británie, Francie, Španělsko a roku 1917 i Rusko. Čas upravovali také v zámoří, především v USA. Po válečném konfliktu byl u nás letní čas zrušen a znovu zaveden až v průběhu druhé světové války. V první fázi mezi lety 1940 až 1942 platil celoročně. Pak nastaly opravdu krušné chvilky – v letech 1943 a 1944 byl k tomuto posunutému času ještě zaveden další letní posun o jednu hodinu, čímž se hodinky dostaly o dvě hodiny napřed vůči časovému pásmu. Místo čtvrté odpoledne tak byly dvě hodiny a už nastával soumrak…

Ovšem oproti jiným státům byl u nás vyzkoušen i další extrém. V roce 1946 se zkoušel „zimní čas“ – ne ten standardní, astrologický („správný“), ale uměle posunutý oproti standardnímu času o hodinu. Ten rok byl tedy rozdíl mezi letním a zimním časem dvě hodiny… Úspěch to nemělo a pokus se již v dalších letech neopakoval. V roce 1949 byl letní čas zrušen a v dnešní podobě funguje od roku 1979 (od ropné krize), přičemž od roku 1996 jsme se přizpůsobili Evropské unii a jeho konec o měsíc posunuli až na konec října (místo dosavadního září). Letní čas tedy trvá sedm měsíců, zimní pět.
 

Proč máme pořád dva časy?

Letní čas řada odborníků kritizuje – energetická úspora, kvůli které byl zaveden, je diskutabilní. Podle zjištění Pražské energetiky se uspoří pouze v období okolo rovnodennosti, a i tehdy je to jen jedno procento. V ostatních měsících není úspora žádná. Lékaři a psychologové se shodují, že lidé si na vstávání o hodinu dříve dlouho zvykají a jsou pak málo produktivní a méně pozorní. Podporují to i data, podle kterých je ve dnech po přechodu na letní čas větší množství dopravních nehod.
 
Ukončení střídání času podporuje i Evropská unie, problémem však je to, že se jednotlivé země nejsou zatím schopny rozhodnout, jaký čas zachovat. Shoda zatím panuje jen v tom, že by bylo vhodné, aby v rámci Evropy platil jeden čas, ale realizace zatím vázne. Většina dotázaných Evropanů, 56 %, si přeje zůstat u letního času, tedy trvale posunout své časové pásmo o jednu hodinu. Naopak 36 % Evropanů by rádo zůstalo u původního časového pásma a 8 % nemá vyhraněný názor. Nejvíce si posun pásma přejí v Portugalsku (79 %), na Kypru (73 %) nebo v Polsku (72 %). Naopak svůj současný pásmový čas si nejvíce přejí zachovat ve Finsku (48 %), v Dánsku (46 %) nebo u nás v Česku (45 %).
 

Kdy se čas každoročně mění?

• Na letní čas – obvykle poslední neděli v březnu, kdy se hodiny posunou o jednu hodinu dopředu (například ze 2:00 na 3:00).
• Na zimní čas – obvykle poslední neděli v říjnu, kdy se hodiny posunou o jednu hodinu zpět (například ze 3:00 na 2:00).

 

Tipy, jak se se změnou času lépe vyrovnat: inspirace k výletům

Jak využít neděli o hodinu delší? Pokud budete unavení, snažte se co nejvíc odpočívat. Pěkné slunné dny je možné využít k příjemné práci na zahradě či delšímu výletu do přírody. Projít se můžete podzimním lesem a užít si pěknou procházku, než nenapadne sníh. V blízkosti Prahy můžete vyrazit například po stopách kocourka Mikeše z Hrusic do Říčan, projít se krásně zbarvenými Voděradskými bučinami anebo neméně krásnou Vlčí roklí u Kamenného přívozu. Ke spánku se bude pomalu ukládat rašeliniště Podkovák v Českém lese, toulat se můžete také Brdskými lesy anebo Českou Kanadou.
Stylově si můžete udělat procházku k některým zajímavým hodinám. Největší sluneční hodiny ve střední Evropě najdete v Třešti. Obec Rouské na Přerovsku by se s trochou nadsázky dala označit za „vesnici slunečních hodin“. Má sice jen 250 obyvatel ale hned osm těchto časměřičů. V blízkosti Cvikova, za místní částí Drnovec, se nachází chráněný přírodní výtvor zvaný Dutý kámen – pískovcové skály v borovém lese. Jedna z těchto skal je uvnitř dutá, jak by řekli odborníci, jedná se o sloupkový rozpad pískovce. Na jedné ze skal se dochovaly sluneční hodiny, z nichž se dodnes zachoval ciferník se zapuštěným hrotem vrhajícím stín. Raritou mezi hodinami jsou hodiny z květů každý rok vysázeny v Poděbradech na kolonádě.