Úvod > Aktuality > Detektivka stará 420 let: jak zemřel astronom Tycho Brahe?
Detektivka stará 420 let: jak zemřel astronom Tycho Brahe?
"> "> "> "> "> ">
Zážitky

Detektivka stará 420 let: jak zemřel astronom Tycho Brahe?

  • Vydáno24. října 2021
Když padne zmínka o dánském astronomovi, který žil a pracoval na dvoře císaře Rudolfa II., víte, že tím mužem byl slavný Tycho Brahe. Jinak ovšem většina z toho, co jste o něm kdy slyšeli, jsou jen lži a drby. Portál Kudy z nudy vám jej připomene právě teď, kdy uplynulo 420 let od jeho smrti.
Co o něm tedy víme? Od sedmi let uměl latinsky, ve třinácti začal studovat na univerzitě v Kodani, v roce 1560 si prožil své první zatmění Slunce a to prý rozhodlo o jeho budoucím zaměření. Sice věřil, že středem vesmíru je Země, ale přesto měl pověst skvělého astronoma, jednoho z nejlepších a nejpřesnějších – a to bez dalekohledu, který Galilei sestrojil až osm let po jeho smrti.
 

Muž se zlatým nosem

Co naopak není pravda? Třeba jeho jméno. Když se 14. prosince 1546 narodil na statku Knudstrup v kraji Skåne v jižním Švédsku, které v té době patřilo Dánům, pojmenovali jej Tyge Ottesen Brahe. Teprve polatinštěním ze z křestního jména Tyge stal Tycho či dokonce Tychon. A varianta se Brahe? Další nesmysl, ač pocházel ze šlechtické rodiny, v Dánsku se šlechtické přídomky „de“ nepoužívaly.
Zato je pravda, že v souboji s jiným dánským studentem přišel o špičku nosu. Od dvaceti tak používal na míru vyrobenou nosní protézu, o níž se tvrdilo, že je vyrobená ze stříbra a zlata. Sám prý vymyslel i speciální pastu, kterou si nos lepil na obličej. Podle některých historiků prý měl protéz víc a měnil je podle příležitostí. Každopádně naleštěný kovový nos byl prvním, čeho si na něm lidé všímali – a po staletích posloužil jako důležitý moment pro identifikaci ostatků v kryptě Týnského chrámuPraze.
 

Vědec rudolfinské doby

Tycho Brahe si nikdy nemohl stěžovat na nezájem mocných; v Dánsku pro něj král Fridrich II. na ostrově Hven dal postavit observatoř Arx Uraniae neboli Uranienborg, kde pracoval plných dvacet let. Působení v českých zemích bylo vlastně kratičké; v roce 1597 se nepohodl s novým králem Kristiánem IV., vydal se na cesty po Evropě a o dva roky později jej Rudolf II. pozval do Prahy, kde následující dva roky působil jako císařský astrolog.

Císař mu nabídl k bydlení i bádání celkem tři zámky, v Lysé nad Labem, Brandýse nad Labem a v Benátkách nad Jizerou. Tycho Brahe si vybral Benátky; ve druhém patře měl svou pracovnu a v ní dokonce zaměřil takzvaný benátecký poledník. Při prohlídce zámeckého muzea si můžete zahrát na astronomy a poledník přesně vyznačený na podlaze vidět na vlastní oči, zapomenout byste neměli ani na Muzeum historických hraček.
 

Astronomova smrt

Tycho Brahe zemřel 24. října 1601 ve svém domě na pražském Pohořelci. Protože šlo o úmrtí nečekané a náhlé, vyrojilo se kolem něj několik mýtů. Podle jedné verze na slavnosti pořádané Petrem Vokem z Rožmberka prý kvůli etiketě nemohl vstát od stolu a zadržoval moč tak dlouho, až z toho onemocněl. Druhá teorie hovoří o stejném problému, nemoc si však Brahe neuhnal při hostině, ale při pozorování důležitého nebeského jevu. Třetí teorie spekuluje o otravě a čtvrtá o nadměrném hodování.

Po roce 2010, kdy hrobku slavného astronoma a jeho manželky Kristýny v Týnském chrámu prozkoumávali odborníci z různých oblastí, známe odpověď. Otrava to nebyla, množství rtutě v jeho těle bylo tak malé, že nemohlo ohrozit jeho život. Odborníci se přiklánějí k verzi, že příčinou smrti byl akutní zánět ledvin, čemuž odpovídají i dobová svědectví a popis příznaků. Kromě ostatků ale byly v hrobce objeveny další zajímavé detaily, třeba kožené zdobené desky modlitební knížky, která patřila Kristýně Brahe, drobné korálky z růžence či další části astronomova pohřebního oděvu, které doplnily kolekci získanou při posledním otevření hrobu roku 1901.
Poznejte tajemství a legendy staré Prahy

Poznejte tajemství a legendy staré Prahy

Máte rádi tajemno, neobjasněné a nevysvětlené příběhy či prostě jen milujete záhady? Naše matička Praha skrývá spoustu tajemství a temných příběhů ze své minulosti. Mnohá tajemství přežívají dodnes a stále nebyla zcela odhalena. Vydejte se s námi za některými záhadami Prahy.

Lapidárium Benátky nad Jizerou

Lapidárium Benátky nad Jizerou

Lapidárium umístěné ve sklepení zámku Benátky nad Jizerou nabízí originály vzácných barokních soch z území města, které byly zrestaurovány do galerijní úpravy. Stálá teplota a vlhkost v lapidáriu zaručují minimální poškození významných exponátů.

Za vynalézavým rabínem a

Za vynalézavým rabínem a "jeho" Golemem do staré Prahy

Pražský Josefov coby někdejší ghetto patří k nejvzácnějším židovským památkám Evropy. Řada míst počínaje starý židovským hřbitovem přes Staronovou synagogu až po obyčejné ulice a uličky dodnes připomíná staré legendy a tajuplné příběhy, v jejichž čele stojí bájná umělá bytost: Golem.

Benátky nad Jizerou

Benátky nad Jizerou

K Benátkám, městu nad údolím Jizery přibližně v polovině cesty mezi Prahou a Mladou Boleslaví, neodmyslitelně patří zámek s parkem a vinicí, několik osobností v čele s císařem Rudolfem druhým a také zřícenina hradu Dražice. Najdete tu dvě zajímavá muzea, okolí vybízí k turistice i cykloturistice, k projížďkám na lodi nebo na koni.

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.

Legendami opředená Praha – poznejte pražské pověsti

Legendami opředená Praha – poznejte pražské pověsti

Golem, Faust, astronom Tycho de Brahe či kněžna Libuše na Vyšehradu… zajímá vás, čím si Praha v minulosti získala svou magičnost a mystičnost? Projděme se společně Prahou po stopách legend, tajemna či pravdy! Během procházky navštívíte Hradčany, Staré Město i Židovskou čtvrť. Na Novém Městě se dostanete do blízkosti Faustova domu a poté dále vystoupáte na mytický Vyšehrad.

Nový Svět – kout, kde v Praze se čas zastavil

Nový Svět – kout, kde v Praze se čas zastavil

Kdyby vám někdo zavázal oči a dovedl vás na Nový Svět, sotva byste poznali, že jste ještě v Praze. Malebné zákoutí s křivolakými uličkami a malými obytnými domky se nachází stranou od hlavního turistického ruchu.

Týnský chrám – kostel Matky boží před Týnem

Týnský chrám – kostel Matky boží před Týnem

Kostel Matky boží před Týnem patří mezi nejvýznamnější pražské kostely. Původní románský kostel patřil ke špitálu kupců v dnešním Ungeltu. Na jeho místě byl ve 13. stol. postaven raně gotický kostel. Za husitských časů býval kostel hlavní baštou husitů.

Zámek Benátky nad Jizerou – interaktivní prohlídka nejen pro děti

Zámek Benátky nad Jizerou – interaktivní prohlídka nejen pro děti

Navštivte zámek, kde pobýval Tycho Brahe, bratři Bendové a Bedřich Smetana. Na zámku se nachází dvě muzea – Muzeum Benátky sídlí ve druhém patře a soukromé muzeum hraček v přízemí. Vyzkoušet zde můžete interakce v expozicích Pánů z Dražic, Tycha Brahe, Jana z Werthu a Keltů.