Po severních hřebenech
Možná jste už někdy slyšeli o
Modré hřebenovce, která v dobách své největší slávy za první republiky
měřila přibližně 800 km a vedla z Durynska přes
Krušné hory do
Českého Švýcarska a dál přes
Lužické hory,
Ještědský hřbet a
Jizerské hory do
Krkonoš, přes
Broumovsko do
Orlických hor, na
Králický Sněžník a nakonec až na
Praděd, nejvyšší vrchol
Hrubého Jeseníku. Na severu Čech už před časem obnovili její část; po
hřebenovce se nyní můžete vypravit podobně jako předci před sto lety, a to dokonce pěšky, na kole a v zimě na běžkách.
Severní i jižní větev pěší trasy začínají shodně na hranicích Česka a Polska, na
pěším přechodu na mostě přes Jizeru v Orle v
Jizerských horách. Severní trasa odtud vede přes vrcholové partie Jizerských hor,
Smědavu, Sněžné věžičky a
Ptačí kupy k Oldřichovu v Hájích a pokračuje do Albrechtic u Frýdlantu, Václavic a
Hrádku nad Nisou. V
Hartau překračuje státní hranici a
po německé straně hor míří do Oybinu a Jonsdorfu, na hraničním přechodu Dolní Podluží/Waltersdorf se vrací k nám a končí v Nové Huti.
Jižní trasa vede z
Jizerky přes
Desnou,
Tanvald a
Černostudniční hřeben na
Milíře a dál pokračuje přes
Ještědský hřeben do Petrovic a přes
Lužické hory a
Krásnolipsko do Lückendorfu, kde na česko-německé hranici končí. Na trasách objevíte
odpočinková místa s různými atrakcemi pro děti, informační panely a mapy, přístřešky, stojany na kola či lavičky. V informačních centrech na
Liberecku seženete podrobné
brožury s mapami.
Velký přehled dálkových turistických tras napříč Českou republikou
Hřebenovka Orlických hor
Na hřebeny
Orlických hor můžete samozřejmě vyrazit pěšky, ale na
táhlých úsecích asfaltových silniček nebo zpevněných lesních a polních cest vám bude líto, že nemáte raději kolo. Ať tak či onak, počítejte s tím, že cestou
potkáte spousty betonových „řopíků“ a nejeden z nich má v létě otevřeno; časový plán se tak může nečekaně protáhnout. V
parném létě je na hřebenech nouze o vodu; na kiosky se spolehnout nedá a prameny jsou často vyschlé, takže si
s sebou vezměte větší zásoby.
Začít můžete už v
Novém Městě nad Metují;
Jiráskova horská cesta, pojmenována na počest spisovatele Aloise Jiráska, odtud vede údolím
Metuje přes
Peklo do Nového Hrádku a dál do
Olešnice v Orlických horách. Za ní vystoupáte na
Vrchmezí (1 084 m) a dostanete se tak na hlavní hřeben. Ten pokračuje po česko-polské hranici na
Šerlich s
Masarykovou chatou a dál přes
Velkou Deštnou (1 115 m) kolem
Kunštátské kaple na
Pěticestí a stále po hlavním hřebeni kolem
rozhledny na Anenském vrchu k
dělostřelecké tvrzi Hanička. Na
Zemské bráně trasa překročí
Divokou Orlici a vaše cesta
Orlickými horami tady končí. Komu to ale nestačilo anebo je zvědavý na další vojenské památky, může přes
Mladkov zamířit kolem
dělostřelecké tvrze Bouda na
Suchý vrch a dál třeba do města
Králíky.
Po hřebenech Rychlebských hor
O
Rychlebských horách se sice říká, že tu ještě pořád lišky dávají dobrou noc, ale na hlavní hřebenovce, z velké části
kopírující česko-polskou hranici, přesto potkáte mnohem víc lidí než dřív. Stále ale platí, že trasa je vhodná
jen pro zkušené turisty; na restaurace, kiosky a další
civilizační vymoženosti tady nenarazíte, vše potřebné (a to nejméně na dva až tři dny) si musíte nést s sebou.
Cesta
Rychlebskými horami začíná (anebo končí, to když to vezmete opačným směrem) v
Bílé Vodě, obci ze tří stran obklopené Polskem. Pak vás čeká dlouhé stoupání na
vrchol Borůvkové hory (899 m) s rozhlednou; výhled stojí za to už proto, že
Sněžku,
Králický Sněžník i
Orlické hory spatříte z odlišných úhlů než jste zvyklí. Dalších několik kilometrů se cesty nedrží hřebene a
občas schází hluboko do údolí, vybrat si můžete i cyklostezku nebo trasy vedoucí po polské straně hranic.
Na hřeben se stezka vrací až na vrcholu
Koníček (850 m), odkud budete po červené značce pokračovat přes bývalou osadu
Hraničky pod
vrch Špičák (957 m). Následující úsek vede nejopuštěnější částí hor; po žluté značce dojdete až
nejvyšší horu Smrk (1 125 m), kde velký hraniční kámen označuje místo, kde se setkávají
hranice Moravy, Slezska a Polska. Hora je zároveň významnou křižovatkou turistických tras, přičemž po hranici kolem hraničních kamenů vede jen vyšlapaná a neznačená pěšinka. Ta vás přes vrch
Brousek (1 116 m) s výhledem na
Králický Sněžník dovede pod
Travnou horu (1 125 m) a dál k turistické
chatě Paprsek. Kolem přírodní rezervace s původním pralesem dojdete na
Polskou horu (1 106 m), odkud vede značená cesta kopírující státní hranici až do
Kladského sedla. Tady rychlebská hřebenovka končí a začíná masiv
Králického Sněžníku.
Stezku Českem může jít každý