!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Nastává letní slunovrat - užijte si nejdelší den v roce
Proc neuctít Slunce v den slunovratu návštevou keltské vesnice ci hradište?
"> Proc neuctít Slunce v den slunovratu návštevou keltské vesnice ci hradište? "> Užijte si nejdelší den v roce "> Behem letního slunovratu se nikdy v noci úplne nesetmí "> Nastává letní slunovrat
Příroda

Nastává letní slunovrat - užijte si nejdelší den v roce

Vydáno 20. června 2020
Astronomické léto začne v sobotu 20. června, přesně ve 23:44 hodin, kdy vstoupí Slunce do znamení Raka. Den bude nejdelší, zatímco noc nejkratší. Užijte si letošní letní slunovrat, tajuplnou a mýty opředenou událost, kdy Slunce dosahuje při svém relativním pohybu vůči Zemi své nejsevernější polohy. Nedlouho poté si 24. června připomínáme svátek sv. Jana Křtitele, který je pověstmi neméně opředený.

Letní slunovrat přináší oficiální léto

Nastává letní slunovratBěhem letního slunovratu se nikdy v noci úplně nesetmí. Objevuje se tzv. astronomický soumrak - na první pohled noc, ale hvězdy jsou vidět špatně. Můžete si tak užívat, aniž  byste o tom možná věděli, nejdelší den v roce. Letní slunovrat je také astronomickým bodem, kdy můžeme oficiálně prohlásit, že přišlo léto. Sluneční paprsky v tento den dopadají v poledne kolmo na obratník Raka. Na severní polokouli je nejdelší den a nejkratší noc. Slunce vstupuje do trojice tzv. letních znamení – Raka, Lva a Panny.

České slovo slunovrat vzniklo podle ročního pohybu vycházejícího Slunce nad obzorem. Poté, co Slunce dospělo k nejsevernějšímu bodu východů a západů, se nyní bude vracet po obzoru na jih. Na nejjižnější bod své pouti dospěje za zimního slunovratu.
 

Dozvuky dávných oslav v naší přítomnosti

Během letního slunovratu se nikdy v noci úplně nesetmíV den letního slunovratu lidé odedávna uctívali slunce, čímž mu chtějí vyjádřit úctu a radost z úrody a sklizně. Léčivou sílu Slunce, která vrcholila v den slunovratu, si vážili v minulosti i Keltové. Tato moc byla spojována s uzdravující silou vody. Oltáře zasvěcené Slunci se proto často nacházely v blízkosti pramenů a studní. Tyto svatyně byly podle některých archeologů umísťovány do krajiny na základě astronomických poznatků a byly často součástí hradiště.

Pokud dáváte přednost klidnějším oslavám, proč neuctít Slunce v den slunovratu návštěvou keltské vesnice či hradiště? Můžete se vydat třeba do vesnice Klobouky u Slaného, kde stojí největší český menhir - Kamenný pastýř.

Megalitický kruh z obřích kamenů se nachází také v jihočeské obci Holašovice, proslavené selským barokem. Dalším zajímavým místem jsou viklany u Žihle na Plzeňsku s nedalekou čedičovou stolovou horou Vladař, na jejímž plochém temeni stávalo kdysi keltské hradiště. Své tajemství možné o letním slunovratu vydají Kounovské kamenné řady, o jejichž významu vědci doposud vedou spory. Zkuste se brzy ráno na některém z těchto míst pozorně dívat. Nevychází slunce někde nad vchodem do valů či nad místem, kde stála před tisíci lety svatyně?

SlunovratPodle keltských tradic se v noci v den letního slunovratu pálily na nejvyšších kopcích posvátné ohně, podobně jako v současné době v noci, kdy se upalují čarodějnice. Oslavy provázely tance okolo ohňů, rozhazování uhlíků po polích pro zajištění dobré úrody a žehnání dobytku zapálenými bylinami.

Oslavit slunovrat můžete i v naší moderní době - k těm nejvelkolepějším bude patřit tradiční bubnování u menhirů v Kutné Hoře nebo slavnosti slunovratu v Zeměráji.

Velké pražské slunovratové mystérium Karla IV.

21.6.
Velké pražské slunovratové mystérium Karla IV.

Ve chvíli západu slunce dochází každý rok o letním slunovratu k tzv. Velkému pražskému mystériu, které bylo záměrem Karla IV. a jeho dvorních astrologů. Tuto nádhernou a současně skutečně magickou podívanou spojenou s katedrálou sv. Víta je možné sledovat právě a pouze z Karlova mostu.

Slunovrat v Zeměráji

19.6.
Slunovrat v Zeměráji

Oslavte Slunovrat společně s obyvateli vesnice raného středověku. Upleteme věnce, vyženeme zlé síly, upečeme placky a vyrobíme obětiny, předáme je přírodním silám ve svatyni a zajistíme si jejich přízeň na další rok. Zatančíme si v rytmu bubnů a přivoláme dostatek světla zapálením obřadního ohně.

Hradecký Slunovrat

24.6.
26.6.
Hradecký Slunovrat

Kulturní a rodinný festival na nejpohádkovějším zámku v České republice.

Slunovratové bubnování u menhirů

19.6.
Slunovratové bubnování u menhirů

Stejně jako během uplynulých sedm let, i letos bude Slunovratové bubnování u kutnohorských menhirů, a to 19. června odpoledne.

Slunovrat na hvězdárně

19.6.
Slunovrat na hvězdárně

„Vesmír nás učí pokoře a hudba pozvedá duši.“ Hvězdárna a planetárium Uherský Brod a Uherskobrodský astronomický spolek zvou na kulturně‑astronomický večer na hvězdárně.

Viklany u Žihle - skalní městečko nevšedních tvarů

Viklany u Žihle - skalní městečko nevšedních tvarů

Nedaleko obce Žihle na Plzeňsku se nachází skalní městečko Viklany - skupina balvanů biolitické žuly, která byla vyhlášena již roku 1933 chráněným územím. O kousek dále najdete také dva balvanovité útvary Bába a Dědek, které vznikly bochníkovitým zvětráváním tiské žuly.

Volarské menhiry

Volarské menhiry

Volarské menhiry stojí na pahorku U dvou líp nad Starým městem od dubna 2007 a jedná se o kruh tvořený 11 poměrně velkých kamenů.

Valdštejnská lipová alej v Jičíně - nejstarší dochovaná historická alej v ČR

Valdštejnská lipová alej v Jičíně - nejstarší dochovaná historická alej v ČR

Jedním ze symbolů města Jičín je Valdštejnova lipová alej, která byla vysazena Albrechtem z Valdštejna. Při slunovratech na jednom konci aleje slunce vychází, na druhém zapadá.

Menhir Dlouhý kámen v Lounech

Menhir Dlouhý kámen v Lounech

Na nádvoří muzea v Lounech se nachází plochý kámen - menhir vysoký 1,7 m o hmotnosti přibližně jedné tuny ze šedorůžové dvojslídové ortoruly staré přes 600 milionu let.

Replika Stonehenge ve Strakonicích

Replika Stonehenge ve Strakonicích

Strakonický rodák ing. Pavel Pavel zanechal svému městu pěknou památku. Postavil na nábřeží repliku jedné brány ze Stonehenge. Oproti originálu je model z betonu, ale může se pyšnit stejnou velikostí.

Králův stůl - legendami opředený kámen s keltskými runami

Králův stůl - legendami opředený kámen s keltskými runami

Památný Králův stůl je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního pomoraví. Králův stůl je již řadu let v centru pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt odpověď na otázku skutečného původu a účelu této památky.

Expozice Kounovské kamenné řady

Expozice Kounovské kamenné řady

Kounovské kamenné řady, kterým se říká nejzáhadnější místo Česka, tvoří až stovky metrů dlouhé řady balvanů na vrchu Rovina, o kterých se už sedm desetiletí vedou spory.

Jihočeský Stonehenge – menhiry Holašovice

Jihočeský Stonehenge – menhiry Holašovice

Holašovice u Českých Budějovic, s titulem vesnice UNESCO, nabízí návštěvníkům také jinou turistickou atrakci - megalitický kruh z obřích kamenů. Kameny tohoto kruhu u Holašovic disponují nejsilnější energií ze všech tuzemských megalitů postavených člověkem.

Menhiry kolem Kutné Hory

Menhiry kolem Kutné Hory

Menhiry kolem Kutné Hory byly postaveny během roků 2012-13 kutnohorskými nadšenci a s pomocí odborníků, kteří se věnují obnovování energetických bodů v krajině. Nejdřív vznikl kamenný kruh (kromlech) a postupně k němu přibývaly kameny další v jeho nejbližším okolí i na okolních kopcích.

Kamenný pastýř - největší český menhir u Klobuk

Kamenný pastýř - největší český menhir u Klobuk

U vesnice Klobuky stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir, němý svědek dávné minulosti o níž se jen dohadujeme.

Menhiry Troja

Menhiry Troja

Kameny zvané Tři bohyně stojí nedaleko ulice na Farkách v Praze Troji. Místo, kde mají být vztyčeny, vybral slovinský sochař a geomant, autor slovinské vlajky a státního znaku Marko Pogačnik.

Slunovratové kameny u Strážného na Šumavě

Slunovratové kameny u Strážného na Šumavě

Na zalesněném hřebenu zvaném Homole západně od Strážného nad bývalou vesnicí Horní Světlé Hory je skalní útvar, na kterém jsou dva uměle postavené masivní kameny. Jejich německý název zní Heidensteine, nebo též Heidenmicheln – pohanští obři.

Pohanské kameny u Višňové

Pohanské kameny u Višňové

Skupina rulových balvanů nad údolím říčky Smědé ve Frýdlantské pahorkatině je opředená četnými pověstmi. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně.

Šumavská příroda v okolí Strážného odkrývá tajemství dávné historie

Šumavská příroda v okolí Strážného odkrývá tajemství dávné historie

Zavítejte do okolí Strážného a prozkoumejte zdejší krajinu, která ukrývá svá tajemství. Během cesty je možné narazit na tajemná až mystická místa s kořeny v hluboké historii, spadající do období, kdy území Šumavy obývali Keltové.