Kdy přichází letní slunovrat? Užijte si nejdelší dny v roce a skvělé letní programy

Červen, šestý měsíc v roce, voní po jahodách, třešních, růžích a létě. Vztahuje se k němu jedna z nejznámějších pranostik vůbec, aneb Medardova kápě, čtyřicet dní kape, ale čeká nás také letní slunovrat, Svatojánská noc a nejdelší den v roce. Pojďte se s Kudy z nudy ponořit do voňavého světa červnových pranostik!

U vesnice Klobuky stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir vztyčený v pravěku, němý svědek dávné minulosti o níž se jen dohadujeme.

Holašovice u Českých Budějovic, s titulem vesnice UNESCO, nabízí návštěvníkům také jinou turistickou atrakci – megalitický kruh z obřích kamenů. Kameny tohoto kruhu u Holašovic disponují nejsilnější energií ze všech tuzemských megalitů postavených člověkem.

Od první poloviny června do poloviny července lze na večerním nebi pozorovat zajímavý jev – noční svítící oblaka. Zvláštní mračna lze spatřit pouze za soumraku nebo za úsvitu, když je nasvětluje Slunce, které se tou dobou nachází ještě hluboko pod obzorem. Oblaka se vám budou zdát jako bělavé, stříbřité či elektricky modré pavučinky nebo závoje nízko nad severním obzorem, proti tmavé obloze.

Když v létě padne soumrak, obloha se promění v tiché přírodní divadlo. Hvězdy, Měsíc, meteorické roje i nečekané záblesky z hlubin vesmíru, všechno tohle se odehrává nad našimi hlavami bez velkých fanfár. Stačí zvednout oči. Je to chvíle, kdy se můžeme spojit s něčím větším než jsme my sami – s příběhem, který začal dávno před námi a bude pokračovat i po nás. Vydejte se s Kudy z nudy ven pod hvězdnou oblohu a nechte nebe vyprávět!

Nemusíte věřit na poklady, čáry ani na prameny plné léčivých sil, ale je jisté, že svatojánská noc společně s obdobím letního slunovratu patří k nejzajímavějším obdobím roku. Noci nejsou nikdy kratší a magičtější než právě nyní, v době, kdy je Slunce na svém vrcholu. Svatojánské slavnosti navazují na předkřesťanské oslavy letního slunovratu a jsou svátkem slaveným v předvečer svátku křesťanského světce Jana Křtitele, který připadá na 24. června.

Kdo by rád znal svou budoucnost stran zdraví, lásky či vztahů, pro toho neexistuje lepší čas než letní slunovrat nebo svatojánské oslavy, vítající teplé úrodné období s delšími dny a kratšími nocemi. Letošní oslavy svatojánské noci se chystají na víkend před sv. Janem Křtitelem, který slaví svůj svátek 24. června. Protože v roce 2025 připadá svatojánská noc na úterý, většina akcí se uskuteční právě o víkendu. Kdy a kde se slaví, a co zajímavého na svatojánských slavnostech zažijete, vám prozradí portál Kudy z nudy.

Červen je měsíc slunce, konce školního roku, třešní a prvních letních lásek. Ale také měsíc, kdy si připomínáme hrdinství, tragédie i velké okamžiky českých dějin. Vyhlazení Lidic a Ležáků, první maraton v Praze, založení Karlštejna, otevření Negrelliho viaduktu i Plaveckého stadionu Podolí anebo vyhlášení CHKO Jeseníky a Labské pískovce. Pojďte se s Kudy z nudy začíst do červnového kalendáře událostí, které stojí za to poznat zblízka.

Že právě vy nemáte s Kelty nic společného? Kdepak, dozajista i vy dobře znáte a mnohdy slavíte svátky, které mají prapůvodní kořeny v keltských lidových oslavách, ať už jde o Dušičky, pálení čarodějnic nebo Vánoce. Právě teď vás ale pozveme do skutečného světa keltských mýtů, pověr a rituálů!

Šidlákovský menhir stojí osamoceně nad vsí Šidlákov. Místo umožňuje široký výhled do kraje, především severovýchodním směrem.

Skupina rulových balvanů nad údolím říčky Smědé ve Frýdlantské pahorkatině je opředená četnými pověstmi. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně.

Na nádvoří muzea v Lounech se nachází plochý kámen – menhir vysoký 1,7 m o hmotnosti přibližně jedné tuny ze šedorůžové dvojslídové ortoruly staré přes 600 milionu let.

Dění na obloze nabízí řadu překrásných zážitků včetně nejpozoruhodnějších úkazů, jaké můžeme jednou za čas vidět i bez speciálního vybavení: zatmění Měsíce a zatmění Slunce. Astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje, se nazývá zatmění Slunce. Taková situace může nastat, pouze pokud je Měsíc v novu. Jakou mají tato nebeská představení historii, kdy lidstvo pochopilo jejich zákonitosti a co kouzelná nebeská představení provází?

Památný Králův stůl je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního pomoraví. Králův stůl je již řadu let v centru pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt odpověď na otázku skutečného původu a účelu této památky.

Kounovské kamenné řady, kterým se říká nejzáhadnější místo Česka, tvoří až stovky metrů dlouhé řady balvanů na vrchu Rovina, o kterých se už sedm desetiletí vedou spory.

Sluneční kámen Kalenderstein Hainspach je pozůstatkem starých panství, který ukazuje zimní a letní slunovrat, východ slunce a polední čas.

Obec Rouské na Přerovsku by se s trochou nadsázky dala označit za „vesnici slunečních hodin“. Má sice jen 250 obyvatel ale hned osm těchto časměřičů. Víc jich v přepočtu na občana asi jinde v Česku nemají.

Kamenná spirála tvořena mlatovou cestou vedoucí od vstupu k centrálnímu prostoru se stojícími kameny připomínající Stonehenge. Tato spirála je napojena na stávající lesní cestu.

Menhiry kolem Kutné Hory byly postaveny během roků 2012-13 kutnohorskými nadšenci a s pomocí odborníků, kteří se věnují obnovování energetických bodů v krajině. Nejdřív vznikl kamenný kruh (kromlech) a postupně k němu přibývaly kameny další v jeho nejbližším okolí i na okolních kopcích.

Skalní útvar Čertův stůl se nachází kousek od vrcholu a rozcestí Čertův mlýn (1206 m). Tvarem připomíná dolmen a dosud není jasné, zda vzniknul přírodní či umělou cestou.

Březové aleje nejsou u nás příliš časté a už vůbec není běžné, že by byly břízy sázeny nahusto vedle sebe tak, jak je tomu u vlakového nádraží Osíčko, v podhůří Hostýnských vrchů. Mystické místo je atraktivní v každé roční době.

Stálkov je malá víska nedaleko Slavonic. V blízkém okolí obce se nachází jednak řada skalních útvarů. Větším seskupením skalek a balvanů zde vzniklo menší skalní město.

Volarské menhiry stojí na pahorku U dvou líp nad Starým městem od dubna 2007 a jedná se o kruh tvořený 11 poměrně velkých kamenů.

Zavítejte do okolí Strážného a prozkoumejte zdejší krajinu, která ukrývá svá tajemství. Během cesty je možné narazit na tajemná až mystická místa s kořeny v hluboké historii, spadající do období, kdy území Šumavy obývali Keltové.

Nedaleko obce Žihle na Plzeňsku se nachází skalní městečko Viklany – skupina balvanů biolitické žuly, která byla vyhlášena již roku 1933 chráněným územím. O kousek dále najdete také dva balvanovité útvary Bába a Dědek, které vznikly bochníkovitým zvětráváním tiské žuly.

Na Jižní Moravě vznikla v letech 2015 a 2016 kamenná brána. Komplex je sestaven v systému posvátné geometrie a její uspořádání, tvar a vzdálenost jsou převzaty z prastarých, dochovaných staveb a návodů z konce pravěku až do dnešní doby.

Na zalesněném hřebenu zvaném Homole západně od Strážného nad bývalou vesnicí Horní Světlé Hory je skalní útvar, na kterém jsou dva uměle postavené masivní kameny. Jejich německý název zní Heidensteine, nebo též Heidenmicheln – pohanští obři.

Kameny zvané Tři bohyně stojí nedaleko ulice na Farkách v Praze Troji. Místo, kde mají být vztyčeny, vybral slovinský sochař a geomant, autor slovinské vlajky a státního znaku Marko Pogačnik.

Strakonický rodák ing. Pavel Pavel zanechal svému městu pěknou památku. Postavil na nábřeží repliku jedné brány ze Stonehenge. Oproti originálu je model z betonu, ale může se pyšnit stejnou velikostí.

Jedním ze symbolů města Jičín je Valdštejnova lipová alej, která byla vysazena Albrechtem z Valdštejna. Při slunovratech na jednom konci aleje slunce vychází, na druhém zapadá.

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten by si neměl nechat ujít ty nejzajímavější nebeské úkazy, jaké se nám v roce 2025 naskytnou. Opět budeme svědky meteorických rojů, svítících oblaků, jasných komet, polárních září, konstelací planet, částečného zatmění Slunce a po mnoha letech u nás bude možné pozorovat úplné zatmění Měsíce!

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten by si neměl nechat ujít ty nejzajímavější nebeské úkazy, jaké se nám v roce 2024 naskytnou. Bude mezi nimi setkání planet s Měsícem, polární záře viditelná z našeho území a v neposlední řadě také částečné zatmění „velkého“ Měsíce. Nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.

Zavřete oči a nechte se vést vůní rostlin – trojskou botanickou zahradou vede Vonná stezka, originální vzdělávací projekt, který postupně zahrnuje jednotlivé expozice. Vznikl díky spolupráci Botanické zahrady hl. m. Prahy s přední českou odbornicí na vůně Petrou Hlavatou.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Na našem území jsou to kamenné nasucho stavěné valy z opevnění pravěkých hradišť. Z doby haštalské (asi 500 př. n. l.) se zachovala část opevnění na kopci Vladař u Žlutic. V příkrých svazích Vladaře lze nalézt zbytky kamenných obranných valů, mrazové sruby a srázy, skalky, kamenná moře a balvanové proudy, odlesněný vrchol zdobí rašelinné jezírko.