Tato oblast byla osídlena již v době bronzové, čemuž nasvědčují archeologické nálezy unětické kultury –
misky, náhrdelníky,
náušnice a jiné. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316. Tehdy byla obec rozdělena na dvě části, horní a dolní s tvrzemi. Zatímco dolní tvrz po sjednocení obce zanikla, horní se stala sídlem neprobylického vladyky. V roce 1527 ji koupil
rytíř Václav Pětipeský z Chyš a Egerberka a nechal roku 1587 přestavět ve stylu renesance. Tuto událost připomínají dosud zachované erby a nápis na tvrzi, které ale nenávratně ohlodává zub času.
Po bitvě na Bílé hoře panství připadlo smečenskému Jaroslavu Bořitovi z Martinic a sloužilo k hospodářským účelům.
K nejzachovalejším památkám Neprobylic patří unikátní
dřevěná šestiboká zvonice. Jde o stavbu na zděné podezdívce s otevřeným zvonovým patrem původně ze 16. století, kterou zdobí
renesanční náhrobky již zmiňovaného rodu Pětipeských. Jako u jediné české zvonice jsou všechny tři původní zvony, kterých se nedotklo prvoválečné rekvírování, viditelné zvenčí.
Původní
farní kostel sv. Ducha stál na návsi vedle zvonice. Pro starobu a vlhkost byl zbořen a roku 1741 vystavěn nový na kopci jižní strany obce v barokním slohu s polokruhovými apsidami, stavebně podobný kostelu Nejsvětější Trojice ve Slaném.
Lidová architektura je zastoupena
areálem lepenicové usedlosti s pavlačí, četnými hospodářskými stavbami i domy v duchu klasicismu a secese. Návštěvu je možné spojit s prohlídkou blízkých zajímavostí a památek,
skanzenu ve Třebízi, města
Slaného, ale i s turistikou a cykloturistikou po okolí.
Obcí prochází
zelená turistická a koňská stezka. Naučná stezka informující nejen i historii, ale i přírodních, architektonických památkách a zajímavostech. Trasa spojuje několik okolních obcí.