Lékárna U bílého jednorožce v Klatovech
Historická
barokní lékárna U bílého jednorožce na náměstí v
Klatovech nemá pohádkové zvíře jen v názvu, roh jednorožce patřil ke zdejším reklamním lákadlům už před stovkami let. I když vlastně šlo o omyl: takzvaný
roh jednorožce, který na vlastní oči uvidíte v hlavní místnosti, nepochází z pohádkového zvířete, ale z narvala, kytovce žijícího v mořích kolem severního polárního kruhu. Pro
Klatovy v 17. století to ovšem bylo totéž, jako by skutečně šlo o jednorožce. Jezuitská
barokní lékárna byla v provozu už roku 1639 a zdá se téměř neuvěřitelné, že v téměř nezměněné podobě sloužila až do roku 1965.
Dnes o ni pečuje
klatovské Vlastivědné muzeum, v sezoně má běžně otevřeno denně kromě pondělí a při prohlídce uvidíte úplné a
kompletní zařízení bývalé apatyky, doplněné dalšími kousky z historických lékáren v
Plasích, Plánici a
Sušici. Je tu například
pec na sušení bylin,
váhy, mísicí a třecí stroj,
nádoby na pijavice a další dobové vybavení. Nechybí ani legendární roh jednorožce alias zub; jde totiž o protažený levý špičák narvalovy horní čelisti. Původně býval nad vchodem a hrdě mířil směrem do náměstí, zatímco pracovní stůl lékárníka střežil – a dodnes střeží –
dřevěný archanděl Gabriel s mečem; tím odhání ďábla, symbol strastí a nemocí.
Další jezuitské lékárny
Jezuité zřídili nejvíc lékáren v českých zemích: již v 16. století byly apatyky součástí řádových domů v
Praze, Olomouci,
Brně i v
Jindřichově Hradci, v 17. století pořídili lékárnu v
Kroměříži, v
Telči a v
Opavě, v dalším století ve
Znojmě a
Jihlavě.
Klatovská lékárna vznikla společně s lékárnami v
Březnici,
Chomutově,
Jičíně,
Kutné Hoře,
Litoměřicích či
Hradci Králové.
Barokní interiéry jezuitských oficín se dochovaly také v
muzeu v
Českém Krumlově a v
lékárně U zlaté koruny v
Uherském Hradišti; ta slouží původnímu účelu již téměř čtyři staletí.
Klášterní barokní lékárny: Brno, Kuks a Letovice
Lékárny fungovaly například také v
klášterech cisterciáků ve
Vyšším Brodě a na
Velehradě, v
klášteře premonstrátů v
Teplé, v
klášteře alžbětinek v Předklášteří u
Tišnova či v
Brně. Původní,
pozdně barokní mobiliář lékárny alžbětinek se skleněným, fajánsovým, dřevěným i cínovým nádobím, tárou, recepturním stolem, který sloužil ke konečné přípravě léčiv, a stovkami dalších předmětů je k vidění v
Muzeu města Brna na
hradě Špilberk.
Lékárny vznikaly také v
nemocnicích zdravotnicky zaměřeného řádu milosrdných bratří; ty díky veřejně prospěšné činnosti přežily bez úhony josefínské reformy a dnes opět působí v
Praze,
Letovicích,
Brně,
Prostějově a
Vizovicích. Památníkem jejich práce je
barokní lékárna v
Kuksu, nyní součást
expozice Českého farmaceutického muzea.
Nádhernou
obnovenou barokní lékárnu si prohlédnete v nemocnici Milosrdných bratří v
Letovicích, která se nachází v
areálu kláštera. Lékárna vypisuje termíny pravidelných prohlídek, najdete je na našem portálu. Další
barokní lékárna z kláštera milosrdných bratří našla domov v
Městském muzeu v
Novém Městě nad Metují. V provozu byla od roku 1750 přibližně do poloviny 20. století; dřevěné lékovky jsou pečlivě označené znakem ve tvaru granátového jablka, symbolem řádu.
Další historické lékárny najdete v muzeích
Když při toulkách
Jindřichovým Hradcem zamíříte do
Muzea Jindřichohradecka, můžete si prohlédnout
lékárnu U Panny Marie Pomocné. V jednom z domů na hlavním náměstí existovala již v 17. století, ale místo baroka nabízí klasicistní styl: dochovaná souprava lékárenského nábytku totiž vznikla až na přelomu 18. a 19. století. Za povšimnutí stojí zásuvky, opatřené nejen latinskými nápisy, ale také půvabnými malbami krajinek.
Jestliže se v
Polné na
Vysočině zastavíte v
Městském muzeu na hradě a zámku, prohlídková trasa věnovaná starým řemeslům vás zavede do lapidária v hradním sklepení, do
barokní lékárny U Černého orla a kupeckého krámu. Nejnovější z historických lékáren je k vidění v
Městském muzeu v
Žamberku:
novogotickou lékárnu vyrobila v 90. letech 19. století vídeňská firma pro místního lékárníka Eduarda Erxlébena.
Dobová lékárna s pomůckami oficiální medicíny a přehlídkou
lékařských nástrojů z lidového prostředí je zajímavým doplňkem
expozice Jak se žilo na Plzeňsku Západočeského muzea v
Plzni; společně s měšťanskými interiéry, lidovými světnicemi, černými kuchyněmi či lidovými kroji je vystavena v prostorách
Národopisného muzea Plzeňska na
náměstí Republiky.
Kouzlo starých lékáren
České lékárnictví má dlouhou historii, ovšem starší lékárny než barokní u nás nenajdete. Ty nejstarší v klášterech vzaly za své při husitské revoluci a následných válkách, další ranou pro ně byla třicetiletá válka.- Jezuitské lékárny nenabízely jen vlčí játra a zmijí páteře, ty dnes slouží spíš pro pobavení návštěvníků. Vyráběly a prodávaly například „jezuitský prášek“ aneb pulvis corticis chinae, prášek z chininové kůry, anebo „jezuitský čaj“, který obsahoval listy merlíku. Obě drogy dovezli jezuité z Ameriky.
Uchvátila vás farmacie a výroba léků? Pak za bližší prozkoumání stojí České farmaceutické muzeum v Kuksu, kde zdaleka není k vidění jen expozice věnovaná vývoji lékárenství. Kromě původní apatyky kláštera milosrdných bratří v Kuksu z roku 1743 tu uvidíte mobiliář pražské Dittrichovy lékárny z Nerudovy ulice (1821) a funkcionalistický mobiliář Nové lékárny z Berouna (1937), hlavně si ale prohlédnete expozici Z apatyky do fabriky. Ta jako jediná svého druhu v Česku mapuje způsoby výroby léků od prastarých lékáren až po velkovýrobu léků v továrnách. Sami si vyzkoušíte například přípravu léků ve třecích miskách nebo ruční výrobu pilulek.