!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Výlety > Výpravy za kuriozitami > Za zážitky do Klatov: poznejte klatovské mumie, barokní lékárnu a Černou věž
Za zážitky do Klatov: poznejte klatovské mumie, barokní lékárnu a Černou věž
"> "> "> ">

Za zážitky do Klatov: poznejte klatovské mumie, barokní lékárnu a Černou věž

Míříte na Šumavu? Zastavte se v bráně Šumavy v Klatovech a nechte do své duše vtisknout hluboké zážitky z návštěvy Klatovských katakomb či historicky unikátní barokní lékárny a pavilonu skla PASK. Zveme vás na procházku historickým centrem, na jehož nevelkém prostoru je nevídaně mnoho památek a architektonických skvostů.

Na svých cestách po Šumavě se rozhodně nezapomeňte zastavit v Klatovech. Pěkně z výšky si je prohlédnete z 81 metrů vysoké Černé věže, která byla vystavěna v 16. století. Až se pokocháte výhledem na Šumavu, vydejte se do unikátní barokní lékárny U Bílého jednorožce.

 

Sušená kozlí krev či páteř ze zmije

Klatovy lékárnaJednou z mála historických památek svého druhu v Evropě je barokní lékárna U Bílého jednorožce. Zařízení lékárny pochází z roku 1773 a provoz lékárny byl ukončen až v roce 1966. Nyní slouží jako lékárnické muzeum. Pojmenována byla lékárna dle zavěšeného rohu mořského narvala  nad vchodem, který byl ve středověku považován za roh bájného jednorožce. Tento roh se používal při výrobě mastí a léků. Spatříte zde i jiné neobvyklé přísady jako račí očka, vlčí játra či páteř zmije.  
 
Lékárna na klatovském náměstí byla v provozu od poloviny 17. století až do roku 1966, kdy se proměnila v ojedinělé lékárnické muzeum. Dokonce tu spatříte i roh bájného jednorožce, který dal lékárně jméno. Ve skutečnosti se ovšem jedná o roh narvala jednorohého, menšího kytovce, jemuž se říkává mořský jednorožec.

Je to místo naplněné zvláštní atmosférou. Každý, kdo se poprvé rozhlédne po dřevěných vyřezávaných regálech plných dřevěných dóz, porcelánových a cínových nádob, musí pocítit posvátnou úctu před generacemi lékárníků, kteří tu louhovali byliny, míchali masti a lektvary. A že k tomu byly mnohdy tapotřebí opravdu zvláštní přísady - například sušená kozlí krev, prášek z jeleního parohu, vlčí játra, zmijí páteř nebo račí očka.

Sušená kozlí krev prý zabírala na krvácení, práškový jelení paroh na průjmy a nemoci zubů a očí. S pomocí račích oček se vyvolávalo slzení očí, vyplavující ze zrakového orgánu nečistoty. Není divu, že nad pracovním stolem lékárníkovým visel dřevěný archanděl Gabriel, který s taseným mečem útočí na ďábla, symbolizujícího chorobu.
 

Mumie na chmelu

Mumie KlatovyDalší evropskou raritou jsou Klatovské katakomby. Jedná se o krypty pod jezuitským kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce. Důmyslný větrací systém zajišťoval v katakombách, pro postupnou mumifikaci těl potřebnou, stálou teplotu a vlhkost vzduchu. Z původně uložených na 200 zemřelých zde nyní odpočívá 38.

Poblíž lékárny najdete vstup do katakomb ze 17. století, vybudovaných ve sklepních prostorách jezuitského kostela Početí Panny Marie a sv. Ignáce. Byli sem pohřbívání zejména členové jezuitského řádu a dodnes tu můžete vidět několik desítek mumifikovaných těl. Těla uložená na hoblinách v dubových rakvích a obložená chmelem se mumifikovala díky proudění vzduchu. Když byl větrací systém později zasypán, část těl se nenávratně poškodila a musela být pohřbena. Do dnes se zachovalo jen 38 mumií, v kryptách jsou uloženy i dvoje kosterní pozůstatky.

O jejich tělesné schránky se stará celý tým odborníků. Přibližně každých pět let musí dojít k rekonzervaci, jsou na to dokonce vyvinuty speciální roztoky. Prosklená konzervátorská dílna byla zřízena přímo v podzemí, takže mumie už nebudou muset opustit krypty. Krypta klatovských katakomb prošla v roce 2011 rekonstrukcí a v části rozlehlého podzemí vznikla nová expozice, kde se dozvíte o Klatovech doby barokní, o jezuitech a o tom, že zde bylo jezuitské gymnázium, které mělo tehdy neuvěřitelných 310 studentů.
 

Vzhůru do Černé věže!

Černá věžZdaleka viditelnou dominantou města, tyčící se do výšky bezmála 82 metrů, je Černá věž. Z jejího ochozu ve výšce 70 metrů se otevírá překrásný výhled na šumavská panoramata. Vlivem mnoha požárů získala věž tmavočerné zbarvení, díky němuž si nese svůj název.  

Díky častým požárům po založení města vznikla potřeba mít obrannou věž, ze které by bylo možno zhlédnout město a jeho okolí a zjistit vzniklý požár, případně blížící se vojsko. Základní kámen městské věže byl položen 1547 a její stavbou byl pověřen mistr Antonín – amsterodamský stavitel vlastním jménem Antonio de Salla, který byl hrdým klatovským měšťanem.

Vlivem mnoha požárů, které později postihly město, získala věž tmavočerné zbarvení, proto dostala název Černá věž. Z věže je krásný pohled nejen na město, ale i na překrásné panorama Šumavy. Pokud je velmi dobrá viditelnost, lze z věže zahlédnout i vrcholky Alp.

Jedinečnou pastvou pro oči je také návštěva pavilonu skla PASK Klatovy, kde je vystavena největší sbírka skla z nejslavnější české sklárny, za kterou byla považována sklárna Lötz v Klášterském Mlýně u Rejštejna na Šumavě. Vzácná kolekce je soukromým vlastnictvím rakouského sběratele, který se rozhodl výsledky své celoživotní záliby zpřístupnit veřejnosti.