Úvod > Aktuality > Johann Wolfgang Goethe: setkání pod sopkou a další cestovatelské pikanterie
Památky

Johann Wolfgang Goethe: setkání pod sopkou a další cestovatelské pikanterie

  • Vydáno25. srpna 2021
Johann Wolfgang Goethe (28. 8. 1749 – 22. 3. 1832), německý spisovatel, básník, dramatik a tvůrce legendárního Fausta, miloval české lázně: do Karlových Varů se vracel celý život, zamiloval si i Mariánské a Františkovy Lázně. Víte, že v Karlových Varech začal i jeho vůbec nejdelší výlet v životě?

172 let básníka, dramatika i politika J. W. Goethe

goethePrvorozený a jediný syn císařského rady z Frankfurtu nad Mohanem a později dvorní rada a ministr státní správy Sasko-výmarského vévodství je jednou z mnoha osobností, které se narodily v roce končícím devítkou: 28. srpna uplyne 272 let od Goethova narození.

Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat do míst, která měl rád. Zastavíme se ve všech západočeských lázeňských městech, nahlédneme do štol pod přibližně sto tisíc let starou sopkou nebo do míst, kde vznikly první části ElegieMariánských Lázní. Nebude chybět ani prohlídka expozice věnovaná životu J.W. Goethe a jeho lásce k Ulrice.
 

Tři roky v Karlových Varech

Vedle Výmaru a Říma považoval Goethe za nejkrásnější město světa Karlovy Vary. Navštívil je třináctkrát a strávil tu téměř tři roky svého života. Goethova stezka vám připomene básníkovu oblíbenou vycházkovou trasu, určitě si všimnete i jeho busty a pamětních desek v místech, kde bydlel, například na domech Bílý zajíc, Mozart nebo U Tří mouřenínů.

Lázeňské pobyty se neobešly bez vycházek do okolí: přes zámeček Doubí často s přáteli zamířil ke Svatošským skalám, do dnešního Grandhotelu Pupp chodíval na plesy, koncerty a další společenské akce. V Karlových Varech také začalo jeho velké dobrodružství: v roce 1786 odtud tajně odjel do Itálie. Výlet, který se protáhl skoro na dva roky, popsal v rozsáhlém autobiografickém díle Italská cesta.
 

Goethova vyhlídka a strašidla

K nejhezčím místům v Karlových Varech patří Goethova vyhlídka, pseudogotická výletní restaurace s vyhlídkovou věží na Výšině věčného života asi 1,5 km východně od centra města. Dlouho byla zavřená a chátrala, výhled si opět můžete vychutnat od května 2019.

Vyhlídka bývá otevřená zdarma o víkendech, a když se od ní vydáte směrem na Tři kříže, objevíte také Stezku strašidel. Zhruba tříkilometrový okruh lemují pohádkové výjevy s lesními bytostmi usazenými na zemi i na stromech.
 

Goethe, Ulrika a múza v Mariánských Lázních

Také v Mariánských Lázních pobýval Goethe opakovaně, a to v letech 1820–1823. Nejmladší z proslulého trojúhelníku západočeských lázeňských měst se v té době ještě rozvíjelo, ostatně status lázeňského místa mají Mariánské Lázně až od roku 1818. Goetha nadchlo, že může být svědkem toho, jak v nehostinné krajině vzniká elegantní a svěží městečko – a protože patřil k celebritám své doby, jeho přítomnost sem přilákala další návštěvníky.

V Mariánkách mu to nikdy nezapomněli a váženého hosta dodnes připomíná pomník a Městské muzeum. Najdete ho v domě U Zlatého hroznu, kde se básník ubytoval naposledy, a muzejní expozice samozřejmě pamatuje i na pozdní platonický vztah s Ulrikou von Levetzow, který tu stárnoucí muž prožil v roce 1823. Když od mladé šlechtičny dostal košem, odjel a víckrát se už do Čech nevrátil. Až v lázeňském parku objevíte sousoší Goethe a múza, nejásejte: socha dívky prý neznázorňuje Ulriku, ale věčnou inspirátorku všech básníků.
 

Goethe na sopce

Jednou ze zálib slavného lázeňského hosta byly nerosty a minerály; v Karlových Varech je zkoumal na vrchu Tří křížů, geologickému průzkumu podrobil i Březovou, Vysokou, Lesov nebo zříceninu hradu Andělská hora. Jeho pozornosti nemohla ujít Komorní hůrka, nevýrazný kopeček kousek od Chebu a Františkových Lázní: Goetha připomíná reliéf jeho hlavy, který neznámý umělec vytesal na jednu ze skalek.

Že jde o jednu z nejmladších vyhaslých sopek střední Evropy se tehdy ještě nevědělo, ale Goethe leccos tušil: zapojil se do sporu o jejím původu a navrhoval, aby vrch z výzkumných důvodů prokopali. Že jde skutečně o sopku se zjistilo až po Goethově smrti: štolu nechal do úbočí kopce prorazit Kašpar hrabě Šternberk, znalec hornictví a vlastník uhelných dolů v letech 1834–1837.
 

Goethe a Františkovy Lázně

Goethe se cítil dobře i ve Františkových Lázních a rád se sem vracel. Líbilo se mu rodinné prostředí, kdy se všichni scházeli u společné tabule a později při korzu u pramene.

Své ženě psal, že tady musí být daleko společenštější než v Karlových Varech, a dodal, že jde o jedno z nejkrásnějších míst v srdci Evropy. Goethovo jméno dnes nese tradiční lázeňský hotel v samém centru města přímo na lázeňské promenádě.
 

Nejšťastnější den v jeho životě

Goethe také pravidelně navštěvoval Loket; okouzlil ho zdejší starobylý hrad a na terase hotelu Bílý kůň ve společnosti paní von Levetzow a jejích dcer včetně Ulriky oslavil 74. narozeniny.

Ten den pak označil za jeden z nejšťastnějších ve svém životě. Hotel Bílý kůň na hlavním náměstí funguje dodnes, básníka připomíná pamětní deska a pomník kousek od kaple sv. Anny.
 

Hádka v Horním Slavkově

horní slavkovRegion Západočeských lázní si Goethe zamiloval, ale ne všude se jeho návštěvy obešly bez potíží. Například v Horním Slavkově se nezapsala do dějin jeho prohlídka cínových dolů, ale roztržka v hostinci U Červeného vola.

Hostinský mu prý za oběd naúčtoval tak vysokou částku, že rozlícený Goethe si na něj stěžoval až u krajského hejtmana.
 

Výlet do Jáchymova a Krušných hor

JáchymovViděno dnešníma očima byl Goethe workoholik a puntičkář: ve svém domě ve Výmaru měl pracovnu hodně daleko od skřípajícího schodiště a naopak blízko k ložnici. Řídil se pořekadlem „ranní ptáče dál doskáče“, vstával už ve čtyři hodiny ráno a do práce se pouštěl bez snídaně, aby toho stihnul co nejvíc. Nezahálel ani na cestách, kdy si psal velmi podrobné deníky. Díky tomu přesně víme kdy a kam jel, co dělal cestou, s kým hovořil a jaké přírodní zajímavosti a památky cestou viděl.

Bohužel o výletu do dolů a hutí v Jáchymově v roce 1785 příliš informací nemáme; víme jen to, že sfáral do dolu Svornost. Můžeme se ale domnívat, že jako milovník Čech a německý vlastenec by Goethe měl velkou radost z letošní novinky, společného česko-německého zápisu Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO, ke kterému došlo 6. 7. 2019.


Poslední Goetheho dny v Čechách na hradě Hartenberg

hartenbergNa hradu Hartenberg strávil Goethe roku 1823 posledních pár dní v Čechách. Právě v této době vznikla také jeho slavná Elegie, v které se promítá básníkovo rozpoložení z posledních dní, kdy byla jejími rodiči odmítnuta nabídka sňatku s mladičkou Ulrikou, zdravotní problémy a nadcházející podzim. Bozi mu „otevřeli skříňku Pandořinu a rvou ho pryč svému zmaru.“ Přesto stihl procházku po panství s hrabětem J. K. Auerspergem a oběd s hormistry Mayerem z Oloví a Lößlem ze Sokolova.

V neděli 7. září 1823 opustil básník, tajný rada a osvícenec J.W. Goethe nejen Hartenberg, ale i české země a již nikdy se sem nevrátil.
Goethův pomník v Lokti u kaple sv. Anny

Goethův pomník v Lokti u kaple sv. Anny

Socha velkého básníka a spisovatele od Willibalda Russe z roku 1932 stojí naproti kapli sv. Anny.

Zámek Třebívlice s muzeem Ulriky von Levetzow

Zámek Třebívlice s muzeem Ulriky von Levetzow

Zámek v malé obci nedaleko Třebenic a Lovosic,na dohled Českého Středohoří, využívá základní škola.Ve volně přístupném parku se nachází pavilon s muzeem Ulriky von Lewetzov. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318.

Bronzový pomník J. W. Goetha v Mariánských Lázních

Bronzový pomník J. W. Goetha v Mariánských Lázních

Na místě původního pomníku spisovatele Johanna Wolfganga von Goethe stojí v Mariánských Lázních od roku 1993 socha od Vítězslava Eibla.

Expozice Ulriky von Levetzow v Mostě

Expozice Ulriky von Levetzow v Mostě

Poslední lásku a velkou múzu básníka Johanna Wolfganga Goetha a zároveň majitelku jedinečné sady šperků z českých granátů baronku Ulriku Sophie von Levetzow představuje nová expozice v mosteckém oblastním muzeu. Barončiny šperky patří k nejvzácnějším klenotnickým dílům v České republice.

Stezka spisovatelů v Mariánských Lázních

Stezka spisovatelů v Mariánských Lázních

Infocentrum města Mariánské Lázně za finanční podpory Karlovarského kraje a města Mariánské Lázně vytvořilo Stezku spisovatelů. Trasa je dlouhá 8 855 kroků, tedy necelých sedm kilometrů. Po dokončení bude zahrnovat patnáct panelů.

Lázeňský hotel Goethe Františkovy Lázně

Lázeňský hotel Goethe Františkovy Lázně

Tradiční lázeňský hotel v samém centru města Františkovy Lázně přímo na lázeňské promenádě. Od roku 2017 je součástí hotelu nový balneoprovoz.V hotelu nabízíme lázeňské léčebné pobyty včetně těch s příspěvkem zdravotní pojišťovny. V nabídce jsou také wellness pobyty na víkend nebo na týden.

Goethova vyhlídka v Karlových Varech

Goethova vyhlídka v Karlových Varech

Rozhledna na vrchu Věčného života byla otevřena v roce 1889. V neogotické stavbě se nachází kavárna i rozhledna s výhledem na Krušné Hory, Slavkovský les a Doupovské vrchy. Nově je zde v sezóně instalována Zip-Line.

Svatošské skály u Lokte – zkamenělá svatba

Svatošské skály u Lokte – zkamenělá svatba

V Karlovarském žulovém masívu vznikl působením řeky Ohře chráněný přírodní výtvor Svatošské skály s množstvím skalních pilířů, hranolů a jehlanů.

Sopka Komorní hůrka – nejmladší sopka v České republice

Sopka Komorní hůrka – nejmladší sopka v České republice

Komorní hůrka (495 m) je nejmladší sopkou na území Českého masivu a nachází se nedalo měst Cheb a Františkovy Lázně. Sopka vznikla na dně již vysychajícího slaného jezera, které se rozkládalo v dnešní Chebské a Sokolovské pánvi. Vrchol Komorní Hůrky dnes dosahuje výšky 503 m n. m.

Zřícenina hradu Andělská Hora – oblíbené karlovarské poutní místo

Zřícenina hradu Andělská Hora – oblíbené karlovarské poutní místo

Poutním místem regionu Karlových Varů je Andělská Hora se zříceninou hradu a poutním kostelem Nejsvětější Trojice z roku 1712, jehož zvláštností je zcela pravidelná trojúhelníková dispozice.

Hrad Loket – impozantní prostory ukrývají zábavu i poučení

Hrad Loket – impozantní prostory ukrývají zábavu i poučení

Středověký hrad na výrazném skalním ostrohu, za tří stran obklopený řekou Ohří, je srdcem malebného městečka. Díky 26 m vysoké hradní věži si můžete všechno pěkně prohlédnout z ptačí perspektivy, včetně náměstí s barokním sloupem Nejsvětější Trojice, historických měšťanských domů a zbytků hradeb.

Hrad Krupka

Hrad Krupka

Nedaleko měst Teplice a Ústí nad Labem na klidném vyvýšeném místě ve starobylé části města Krupky s impozantním výhledem do dalekého okolí se nachází zřícenina hradu Krupka.

Městské muzeum v Aši

Městské muzeum v Aši

Muzeum bylo založeno roku 1892, vystavována byla především keramika, kroje, zbraně, obrazy a sbírky věnované občany města. Současnou podobu dostalo v roce 1966, kdy bylo přemístěno do "zámečku", empírové budovy postavené továrníkem Klaubertem na místě vyhořelého zámku Zedtwitzů na Mikulášském vrchu.

Vlčí hora u Černošína – nejjižnější výlevná sopka Českého masivu

Vlčí hora u Černošína – nejjižnější výlevná sopka Českého masivu

Vlčí hora nedaleko Černošína svojí nadmořskou výškou 703,6 metrů výrazně převyšuje veškeré kopce v okolí. Je nejen důstojnou dominantou krajiny a přírodního parku Kosí potok, ale také je nejvyšším bodem Pernarecké pahorkatiny i celého geomorfologického celku Plaská pahorkatina.

Zámek Duchcov s expozicí Giacoma Casanovy

Zámek Duchcov s expozicí Giacoma Casanovy

Zámek Duchcov leží přibližně 8 km jihozápadně od města Teplice. Návštěvníci zde mohou zhlédnout především Valdštejnskou rodovou galerii, expozici v tzv. biliárovém křídle, tři místnosti zámeckého personálu, Vojenskou zbrojnici, Lovecký salonek a muzeum věnované osobnosti Giacoma Casanovy.

Městské muzeum a galerie Mariánské Lázně – Goethův dům

Městské muzeum a galerie Mariánské Lázně – Goethův dům

Navštivte nejstarší dům v Mariánských Lázních z roku 1818 spjatý se jménem básníka J. W. Goetha. Nahlédněte do historie Goethových pobytů i do tajemství jeho lásky k mladičké Ulrice von Levetzow. Vydejte se po stopách léčivých pramenů a nechte se unést sladkou historií lázeňských oplatek.

Železná hůrka – nejmladší česká sopka

Železná hůrka – nejmladší česká sopka

Národní přírodní památku Železná hůrka tvoří lom odkrývající část nejmladší známé sopky z území České republiky. Místo bylo objeveno roku 1823 německým básníkem J. W. Goethem. Nachází se u státní hranice se Spolkovou republikou Německo v blízkosti obce Mýtina.

Lázně Kyselka v Bílině

Lázně Kyselka v Bílině

Lázeňský areál Bílina je komplexem budov, rekreačních zařízení a vycházkových tras. Bílina je proslulá díky Bílinské kyselce a ještě proslulejší byly její léčebné lázně s přírodní minerální vodou.

Zřícenina hradu Hartenberg

Zřícenina hradu Hartenberg

V malebném údolí řeky Svatavy, sedm kilometrů před jejím ústím do největší podkrušnohorské řeky Ohře, se na strmém ostrohu vypíná zřícenina hradu, dříve hradu i zámku Hartenberg.

Hrad Seeberg – Ostroh u Františkových Lázní

Hrad Seeberg – Ostroh u Františkových Lázní

Přijďte navštívit hrad Seeberg, často nazývaný Ostroh. Najdete jej několik kilometrů západně od Františkových Lázní. Dnešní podobu hradu tvoří románský a gotický palác, které doplňuje renesanční křídlo s krásnou arkádovou chodbou. Zajímavý zážitek nabízí i vstup do sklepních prostor hradu.

Chebský hrad – jedinečná ukázka falce na našem území s unikátní dvojitou kaplí

Chebský hrad – jedinečná ukázka falce na našem území s unikátní dvojitou kaplí

Hrad typu císařské falce je jednou z nejvýznamnějších románských památek České republiky, k nejlépe dochovaným částem patří hradní kaple sv. Erharda a Uršuly a Černá věž, součást románského opevnění.

Další aktuality

Karlovarský kraj: lázeňství, léčivé prameny, sklo, porcelán a Becherovka

Světově proslulý region lázeňství a přírodních léčivých vod, skla a porcelánu: to je Karlovarský kraj. Vydejte se za lázeňskými a řemeslnými tradicemi na západ České republiky a užijte si lázeňská města a jejich romantickou atmosféru, léčivé procedury, kulturní zážitky i výlety za okouzlující přírodou.
Karlovarský kraj | Lázně a wellness

Chebský hrad bude otevřený i přes zimu

Od 5. listopadu do 26. března funguje Chebský hrad v omezeném zimním režimu, v němž je hradní areál otevřený o víkendech. Přístupná zůstává za vhodných klimatických podmínek hradní dominanta, Černá věž, z níž se příchozím nabízí neopakovatelný pohled na celé město. Víte, že Chebský hrad je jedinou štaufskou císařskou falcí na našem území? Další se nacházejí až na území dnešního Německa a severní Itálie.
Karlovarský kraj | Památky

Ježíškova vánoční pošta na Božím Daru se rozjede 1. prosince

Od roku 1994 funguje na Božím Daru Ježíškova pošta. Do Ježíškovy speciální poštovní schránky může každý dětský i dospělý návštěvník během celého roku vkládat svá přání. V prosinci pak přání rozešle Ježíšek adresátům. Ti kteří se na Boží Dar nedostanou osobně, mohou svá přáníčka zaslat na poštu Boží Dar. Ježíšek tato přání rozešle v prosinci spolu s ostatními. Každý rok se na přáních objevuje nové speciální vánoční razítko. V místním infocentru razítkují pracovnice dopisy nejen z celé České republiky, ale prakticky ze všech koutů světa. Každý den čeká na speciální vánoční razítko několik tisíc dopisů.
Karlovarský kraj | Zážitky

Udělejte si cestu za pivem Karlovarským krajem

Na menších pivovarech je krásné to, že je každý jiný. Kamkoli zavítáte, vždy vás překvapí něco nového. V Karlovarském kraji jich existuje hned několik od těch nejmenších až po ty, co vyvážejí své produkty do celé země. Najdete tady klasické ležáky, ale i speciály s vřídelní vodou nebo bylinkami podobnými těm z Becherovky. Každý správný výlet by měl být spojený s ochutnávkou místních specialit. Pokud už vás lázeňské oplatky ničím nepřekvapí, je na čase začít objevovat chutě karlovarského piva.
Karlovarský kraj | Gurmánská turistika