Poslední lásku a velkou múzu básníka Johanna Wolfganga Goetha a zároveň majitelku jedinečné sady šperků z českých granátů baronku Ulriku Sophie von Levetzow představuje nová expozice v mosteckém oblastním muzeu. Barončiny šperky patří k nejvzácnějším klenotnickým dílům v České republice.
V
Oblastním muzeu a galerii v Mostě naleznou zájemci
expozici baronky Ulriky von Levetzow (někdy uváděné také jako von Löwetzow), poslední lásky romantického německého básníka Johanna Wolfganga Goetheho.
Součástí expozice je také slavná
granátová souprava šperků, kterou Ulrika (1804 – 1899) zdědila po své matce. Ta se skládá z náhrdelníku, náušnic, prstenu, opaskové spony a dvou párových náramků. K sadě patří i ukládací pouzdro na šperky. Celých
469 českých granátů spojených zlatem a hedvábím v náhrdelníku, náušnicích, prstenu, dvou náramcích a sponě jsou umístěné v pancéřované vitríně, kterou pro ně nechalo muzeum speciálně vyrobit. V náhrdelníku chybělo sedm granátů, které restaurátoři nově doplnili.
Expozice ukazuje baronku Ulriku von Levetzow jako velmi
vzdělanou ženu, která stála u zrodu pražského
Národního muzea. Byla známá svým sociálním cítěním a byla velkorysou mecenáškou řady sociálních projektů. V muzeu objevíte také
jediný dochovaný dopis J. W. Goetha z barončiny pozůstalosti. Veškerou ostatní korespondenci s básníkem nechala Ulrika den před svou smrtí spálit a popel dát do urny, která byla potom vložena do její rakve.
Baronka strávila téměř
celý život na třebívlickém panství na
Litoměřicku. Na zámku žila od roku 1824, kdy jí bylo dvacet let, až do své smrti v roce 1899.
Nová expozice v mosteckém muzeu představuje Ulriku von Levetzow, múzu Goetheho, a její unikátní šperkovou sadu z českých granátů.
Ulrika von Levetzow byla poslední láska a velká múza německého romantického básníka Johanna Wolfganga Goetheho, baronka a vzdělaná žena známá svou podporou sociálních projektů.
Hlavním lákadlem je unikátní sada šperků z českých granátů, které baronka zdědila po své matce.
Souprava obsahuje náhrdelník, náušnice, prsten, opaskovou sponu a dva párové náramky, doplněné pouzdrem na šperky.
Na náhrdelníku chybělo sedm granátů, které byly restaurátory nově doplněny.
Ulrika byla mecenáškou a stála u zrodu pražského Národního muzea, což ji činí významnou osobností v historii české kultury.
V muzeu je vystaven jediný dochovaný dopis J. W. Goetha z barončiny pozůstalosti.
Ulrika nechala veškerou korespondenci s Goethem spálit den před svou smrtí a popel dala do urny, která byla vložena do její rakve.
Žila na třebívlickém panství na Litoměřicku od roku 1824, kdy jí bylo dvacet let, až do své smrti v roce 1899.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.