U
Františkových lázní leží
Komorní hůrka, jedna z nejmladších sopek Českého masivu. Vznikla na dně již vysychajícího slaného jezera a byla
činná ještě počátkem čtvrtohor (před 250 – 400 tisíci lety). Vrchol Komorní Hůrky dnes dosahuje výšky
503 m n. m. Komorní Hůrka je jednou z nejprobádanějších sopek, známou v celém vědeckém světě. V bývalém lomu jsou dobře patrné sopečné vrstvy. O
průzkum sopky se zasloužil
také J. W. Goethe, který místo několikrát navštívil.
Vyvrhovaný sopečný materiál a vytékající lávové proudy postupně vytvořily
struskový kužel mírně protažený k východu. Sopku v jejím původním tvaru zde dneska bohužel již nenajdme. Při těžbě strusky a popela byla
odtěžena část západního i východního svahu kopce, kde zůstala
velká, byť nepříliš hluboká těžební jáma. Tu může návštěvník mylně považovat za kráter sopky. Vytěžný materiál z Komorní hůrky lze dodnes spatřit např. na
Chebském hradě, kde z něj byla ve 12. století postavena obranná Černá věž.
Poznejte Komorní Hůrku, nejmladší sopku v Česku, která je důležitým centrem geologického výzkumu a turistickou atrakcí s bohatou historií.
Nejmladší sopka v Česku je Komorní Hůrka u Františkových lázní.
Komorní Hůrka je jedna z nejprobádanějších sopek, známá v celém vědeckém světě.
Komorní Hůrka naposledy chrlila lávu na počátku čtvrtohor, před zhruba 250 až 400 tisíci lety.
Při těžbě strusky a popela byla odtěžena část západního i východního svahu Komorní Hůrky, což způsobilo vznik velké těžební jámy.
Návštěvníci mohou mylně považovat za kráter velkou těžební jámu vzniklou v důsledku těžby na Komorní Hůrce.
Vytěžený materiál z Komorní hůrky lze dodnes spatřit například na Chebském hradě, kde byla z něj postavena obranná Černá věž.
O průzkum Komorní Hůrky se zasloužil například J. W. Goethe, který místo několikrát navštívil.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.