Vlčí horu naleznete nad hlubokým údolím Kosového potoka a jeho soutokem se Mží (převýšení od soutoku k vrcholu je 300 metrů). Vrchol hory je zčásti zalesněn, některé jeho svahy mají suťový charakter, na jiných místech najdete křoviny, zbytek pokrývají louky a pastviny. Na východním úbočí se rozkládá přírodní památka Černošínský bor a na jihovýchodním úbočí přírodní rezervace Pod Volfštejnem.

Vlčí hora je vyhaslou třetihorní sopkou, nejjižněji položenou výlevnou sopkou v Českém masivu. Její vznik souvisí s nedalekým Mariánskolázeňským zlomem. Sopečné horniny prorazily starohorní chloriticko-sericitické fylity, aby se ve formě lávy opakovaně vylily na povrch. Tyto čedičové horniny vytvořily nepravidelné sopečné těleso o rozloze přibližně 1,5 km na 2,5 km. Vlčí hora však není tvořena jen porézními lávovými horninami, ale také sopečnými vyvrženinami jako např. sopečným prachem, pískem, škvárou a struskami.

Skoro dvě staletí je Vlčí hora vyhlášenou mineralogickou lokalitou na západě Čech, již J. W. von Goethe obdivoval zdejší krystaly, přesto není ani dnes problémem najít zajímavé krystaly augitu, amfibolu, morionu a vzácněji přeměněného olivínu. Výskyt volných krystalů je omezen na dvojici nevelkých výkopů umístěných asi 200 metrů severovýchodně od vrcholu v zalesněném svahu nad pastvinou, další místo je nedaleko cesty od silnice. V nich lze najít kameny po dešti i na povrchu. Slavného básníka pakpřipomíná na Vlčí hoře skalní sráz na jihozápadní straně vrcholu zvaný Goethova vyhlídka. Za dobré dohlednosti je vidět část Šumavy, pásmo Českého lesa s výraznou Přimdou, plochá Tepelská vrchovina s vystupujícími stolovými horami a dokonce i paneláky v Plzni.