Komorní hůrka (495 m) je nejmladší sopkou na území Českého masivu a nachází se nedalo měst Cheb a Františkovy Lázně. Sopka vznikla na dně již vysychajícího slaného jezera, které se rozkládalo v dnešní Chebské a Sokolovské pánvi. Vrchol Komorní Hůrky dnes dosahuje výšky 503 m n. m.
Naposledy činná byla sopa podle odhadů vědců na počátku čtvrtohor, tedy před milióny let. Doznívající vulkanickou činnost zde připomíná jen oxid uhličitý v podobě mofetů (probublávajících plynů na zlomových liniích). Od roku 1933 je toto území chráněné. Dnes je Komorní hůrka národní přírodní památkou o rozloze 7,1 hektaru. Komorní Hůrka je jednou z nejprobádanějších sopek, známou v celém vědeckém světě. O její slávu se zasloužily desítky vědců, kteří této sopce věnují pozornost více jak 200 let.
Na konci 18. a na začátku 19. století ještě geologové zcela nevěděli, jak vlastně horniny vznikají. Byli rozděleni ve dva tábory – neptunisty a plutonisty. Neptunisté soudili, že horniny vznikají usazováním ve vodním prostředí, a že tedy i Komorní hůrka má svůj původ v uhelných slojích, které později vyhořely. Plutonisté naopak zastávali názor, že je sopečného původu. Komorní hůrku v té době navštívili a studovali přední světoví odborníci. O její průzkum se zasloužil také německý básník Johann Wolfgang Goethe. Několikrát navštívil Komorní Hůrku, účastnil se sporu o jejím původu a navrhl prokopat kopec a získat tak odpověď na otázku vzniku hornin sopečnou činností. Ve svahu nad štolou vystupuje čedičová skalka, na níž je neznámým umělcem vytesán reliéf hlavy J. W. Goetha s nápisem „Goethe dem Erforscher des Kammerbühls – 1808, 1820, 1822 – (Goethovi, zkoumateli Komorní Hůrky), připomínající, že v těchto letech básník navštívil Komorní Hůrku.
Tam, kde nebylo možno zjistit vše pozorováním z povrchu, zbývalo jediné – podívat se pod sopku. Proto v letech 1834 – 1837 nechal Kašpar hr. Šternberk do úbočí Komorní hůrky razit štolu. Průzkumné štoly jsou již dnes zavalené. Ústí štoly je opatřeno žulovým portálem s nápisem „Den Naturfreunden gewidmet v. G. K. Sternberg, MDCCCXXXVII“ (přátelům přírody věnováno hrabětem G. K. Sternbergem, 1837). Památník připomíná, že toto důlní dílo bylo raženo pouze pro vědecké účely.
Goethova štola v Komorní hůrce 2019
Vykopat dvě stě let starou štolu a podívat se na vyhaslou přívodní dráhu magmatu. To je hlavní cíl českých seismologů a vulkanologů na vyhaslé sopce Komorní hůrka u Chebu. Uvnitř vyhaslé sopky, kam budou mít turisté přístup, se nejspíš objeví i přístroje na měření teploty, magnetismu anebo i na gravimetrické měření, kterým se zjišťuje změna tíhového pole Země.
Goethova štola povede do hloubky sedmnácti metrů a délky třiceti metrů, kde by se ztuhlé magma mělo nalézat. Pro veřejnost se cesta za ztuhlým magmatem otevře až v srpnu 2019. Tehdy totiž uplyne 270 let od narození básníka a přírodovědce Johanna Wolfganga Goetha. Právě on totiž před dvěma stovkami let inicioval, aby se do sopky vyrazila štola.
Legendy a pověsti o Komorní hůrce
O Komorní hůrce se vypráví
řada legend a pověstí - jedna z nich mluví o zakletých duších, další o trpasličím královi ze severu, který poslal své tři syny pokračovat v tradici a usadit se v jiné zemi. Všichni nalezli nový domov v podhůří
Slavkovského lesa –
Karlových Varch,
Mariánských Lázních a na Komorní hůrce.