Cesty za uměním: malované zdi a iluzivní malby v Česku

Zdí, které připomínají galerie pod širým nebem, u nás najdete celou řadu. K nejznámějším patří Lennonova zeď v Praze, ale na Kudy z nudy tentokrát začneme u té nejstarší: v jižních Čechách, na kapličkovém hřbitově v Albrechticích nad Vltavou.
 

Kapličkový hřbitov v Albrechticích nad Vltavou: malovaná zeď s příběhy zesnulých

Tak zvláštní a půvabný hřbitov, jaký mají v Albrechticích nad Vltavou, totiž nikde jinde v Česku nenajdete. V letech 1819–1854 působil v Albrechticích farář Vít Cíza, který přišel s myšlenkou vybudovat hřbitovní arkádové kapličky s malbami na památku zesnulých. První vznikly roku 1841 a za pět let již lemovaly celou zeď. Dnes jich na kapličkovém hřbitově napočítáte 108 a zdobí je nejenom malby a veršované náhrobní nápisy (většinu mimochodem složil farář Cíza), ale také železné křížky a obrazy patronů a patronek zemřelých. Nápaditého faráře a další albrechtické duchovní připomíná památník na východní straně kostela sv. Petra a Pavla uprostřed hřbitova. I ten stojí za vidění: není pouhou dominantou obce, ale také skvostem románské architektury. V jeho interiéru se navíc ukrývá jeden z nejvýznamnějších jihočeských souborů románské malby, monumentální kompozice s námětem Posledního soudu.
 

Iluzivní malby na hradech a zámcích: Nebílovy, Bítov a Dobříš

Iluzivní malby nejsou jen doménou ulic a zdí, ale najdeme je i na českých hradech a zámcích. Krásným příkladem je iluzivní výmalba slavnostního sálu na zámku Nebílovy, která patří k nejpůsobivějším svého druhu u nás. Koncem 18. století vyzdobil malíř Antonín Tuvora stěny a klenbu hlavního sálu zadní budovy výmalbou provedenou technikou al secco. Jemně propracované malby spojují klasicistní formu s prvky rokoka a vytvářejí iluzi otevřeného, ideálního světa, kde malované průhledy na stěnách otevírají pohledy do imaginární krajiny s ruinami antických chrámů, pyramidami, jezery s vodními ptáky i na idealizovaná islámská města a čínské pevnosti. Divoce rostoucí rostliny obepínající zbytky antických ruin a dřevěných altánů spolu s blankytně modrou oblohou navozují pocit klidu, harmonie a bezčasí, jako by se návštěvník ocitl na odlehlém místě mimo běžnou realitu.
 
Atmosféru pohody a bezstarostnosti podtrhují skotačící opice, poletující motýli, zpěvní a vodní ptáci nebo páv odpočívající na zříceném antickém sloupu. Záměrně zde chybějí jakékoli nebezpečné šelmy či dravci – nic nemělo narušit klidnou a harmonickou náladu této malované iluze.
 
Výjimečné jsou také novogotické iluzivní malby na hradě Bítov. Ty jsou klíčovým prvkem interiérů hradního paláce a mistrně napodobují dřevěné obklady, kamenné zdivo i štukovou výzdobu. Malby dotvářejí obraz života hrabat Daunů i posledního majitele, barona Haase, a jsou součástí základního prohlídkového okruhu společně s historickým nábytkem, zbraněmi, zoologickou sbírkou a proslulou sbírkou psů. Sály a salonky díky nim působí mimořádně honosně, přestože jde „jen“ o malovanou iluzi.
 
Zcela mimořádným příkladem je pak zámek Dobříš, kde rozsáhlá revitalizace přinesla nejen obnovenou francouzskou zahradu, ale také největší iluzivní malbu ve střední Evropě. Najdete ji na severní stěně oranžerie a vytváří iluzi snové architektury a další zahrady. Při pohledu na ni budete mít chuť vejít dovnitř a pokračovat dál – o to větší je překvapení, že jde pouze o dokonale provedenou malbu. V sezoně navíc můžete v oranžerii navštívit několik zajímavých expozic.
 

Lunety Maxe Švabinského v Kroměříži

Kdo se při toulkách Kroměříží dostane do areálu bývalého františkánského kláštera, nynějšího hotelu Octárna, čeká ho skutečný umělecký zážitek: jednu ze zdí hotelové zahrady zdobí lunety malíře Maxe Švabinského. Původně byly určeny pro Národní divadlo v Praze, nakonec se pro ně ale nenašlo využití. Zůstaly v Kroměříži, několikrát se stěhovaly, a dnes zdobí místo, kde kroměřížský rodák Max Švabinský (1873–1962) prožil své dětství.
 

Lennonova zeď v Praze: symbol svobody, míru a barev

Jak se stalo, že se kdysi docela obyčejná oprýskaná zeď, ukrytá mezi malostranskými uličkami, náměstíčky a Čertovkou, zařadila k hlavním turistickým památkám Prahy s mezinárodním věhlasem? K dětským čmáranicím se od 60. let připojovaly vzkazy pro Jana Wericha, který bydlel nedaleko na Kampě, a potom křídou psané básně. V sedmdesátých letech se místu říkalo Zeď nářků, zásadně se ale proměnilo několik dní po smrti Johna Lennona, který se 8. prosince 1980 v New Yorku stal obětí atentátu. V nice obecního vodovodu ve zdi Maltézské zahrady vznikl prostý symbolický náhrobek a na zdi se objevily první barevné obrázky, inspirované písňovými texty kapely Beatles. Tak vznikla Lennonova zeď. Ve výroční den Lennonovy smrti se tu konala pietní shromáždění, která v osmdesátých letech přerůstala v demonstrace proti totalitnímu režimu. Několikrát zabílená a přetřená zeď vždy znovu povstala ve své psychedelické barevné podobě, a nejen to: dokonale naplnila své mírové poselství a inspirovala zrození dalších Lennonových zdí, namátkou v Hong Kongu, Torontu, Soulu, Tokiu, Berlíně, Londýně, Sydney, Manchesteru či Aucklandu. Lennonova zeď má zkrátka stejně pestrou minulost jako malby, které ji pokrývají.

Mural art: současné galerie pod širým nebem

Malované zdi dnes nejsou jen připomínkou minulosti, ale také živou součástí současného městského umění. Právě mural art proměňuje velké plochy domů, opěrných zdí, podjezdů nebo průmyslových areálů v galerie pod širým nebem. Na rozdíl od graffiti jde většinou o legální výtvarnou tvorbu, která vzniká se souhlasem majitelů domů, měst nebo organizátorů festivalů. A protože velkoformátové malby často reagují na dobu, místo i atmosféru svého okolí, patří k nejzajímavějším způsobům, jak poznávat města jinak než jen podle náměstí, kostelů a kaváren.

• Novinkou roku 2026 je Mural Ruzyně, který vzniká ve Vlastině ulici v Praze-Ruzyni. Více než 700 metrů dlouhá betonová stěna se postupně proměňuje v monumentální galerii současného street artu. Na rozsáhlém díle spolupracuje třicet českých i zahraničních umělců a umělkyň, mezi nimi například Michal Škapa, Toy Box, Chemis, Sany nebo Jakub Tytykalo. Společným tématem je Krása města v pohybu a jednotlivé části muralu na sebe mají vizuálně navazovat. Projekt vzniká v rámci mezinárodního festivalu Urban Pictus a po dokončení se má zařadit mezi nejdelší kolaborativní muraly v Evropě. Zajímavé je i zapojení místních: třeba Toy Box připravuje část věnovanou laskavosti a dobrým skutkům, do níž mohou lidé přispět vlastními příběhy.
• K největším českým muralům patří také velkoformátová malba Kosmos u Letiště Václava Havla. Výtvarník Michal Škapa ji vytvořil na 350 metrů dlouhé skladové hale společnosti CTP. Malba na ploše 5 250 m² je nejlépe vidět při odletu a přistání na hlavní dráze letiště. Škapa je také autorem karlínského muralu Vesmír medúz, který přidal současnému Karlínu další výraznou barevnou vrstvu.
• Muraly často odrážejí dobu, ve které vznikají. V Ústí nad Labem najdete malbu Lukáše Brožovského, známého pod přezdívkou Zadek, která reaguje na válku na Ukrajině. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zobrazuje jako hrdinu unikajícího na motorce před imperiálními roboty označenými písmenem Z. Inspirací byla šestá epizoda Hvězdných válek, výsledek ale zároveň připomíná, že street art dovede být aktuální, politický i hravý.
• Na jinou válku odkazuje dlouhá malba u tramvajové zastávky Vychovatelna v Praze 8, která připomíná operaci Anthropoid: od seskoku parašutistů přes atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha až po poslední boj v kostele v Resslově ulici.
• Silnou regionální stopu má liberecký mural ve Františkovské ulici. Křišťálový drak od Ondřeje Beneše a Jiřího Hořavky ze Studia Stroy připomíná sklářskou tradici Libereckého kraje a Křišťálového údolí. Drak si žhavým ohněm taví vlastní ocas, čímž odkazuje na symbol nekonečna i na to, že sklo v severních Čechách nepatří jen minulosti, ale také současnosti a budoucnosti.
• Svébytnou kapitolou je Městská galerie Brno, která proměňuje štíty domů v ulicích Bratislavská, Francouzská, Stará, Příkop a dalších v otevřenou galerii. V takzvaném brněnském Bronxu se objevily velkoformátové malby od českých i zahraničních autorů, například Pater noster podle návrhu Milivoje Husáka nebo Tep města od Marata Danilyana. Brněnský street art ale najdete i jinde: nápadité graffiti na konečné tramvaje Čertova rokle na sídlišti Lesná ukrývá hned několik přísloví a pořekadel.
• Za street artem se vyplatí vyrazit také do Ostravy. Nad Bazaly vznikla na velkoplošné opěrné stěně malba Zeď našeho kmene – zeď záznamů od Jana Bogy Lörincze, která vzešla z výtvarné soutěže města a kraje. Ostrava se ostatně právem považuje za jednu z českých metropolí street artu: k vidění je třeba Ostravská madona od amerického výtvarníka Nilse Westergarda.

•  A když budete hledat další malované zdi? V Praze se zastavte u Hrabalovy zdi v Libni, u muralu pocta Davidu Attenboroughovi v Holešovicích nebo u labyrintu na Spořilově. V Plzni se mural objevil na skladové hale CTParku, v Olomouci na fasádě Moravského divadla a ve Zlíně se v podjezdu v centru města potkáte s velkou galerií slavných osobností spojených se Zlínskem: od Baťů přes Karla Zemana, Emila Zátopka, Ottu Wichterleho, Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelku až po Františka Lýdie Gahuru a Hermínu Týrlovou. Zdi zkrátka umějí vyprávět – stačí zpomalit a dívat se.