Věda a historie není nuda: Česko jako vesmírná velmoc a ikonické fotografie hvězd a vzdálených galaxií

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten by si neměl nechat ujít ty nejzajímavější nebeské úkazy, jaké se nám v roce 2024 naskytnou. Bude mezi nimi setkání planet s Měsícem, polární záře viditelná z našeho území a v neposlední řadě také částečné zatmění „velkého“ Měsíce. Nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.

Víte, že 15. březen je Den hvězdáren a planetárií? Všem milovníkům astronomie má připomínat, že nad našimi hlavami se nachází obloha, po které se pohybují hvězdy, planety, Měsíc i Slunce, tu a tam se mihne meteor, kometa, kosmická stanice či družice, a že na toto vše se můžeme podívat nejen svýma očima, ale i hvězdářskými dalekohledy nebo prostřednictvím projektorů našich planetárií. Vydejte se na večerní pozorování, hvězdárny a planetária nabídnou také komentované prohlídky a další populárně vzdělávací akce.

Severně od Uherského Brodu, v podhůří Bílých Karpat, leží Hvězdárna Uherský Brod. Celoročně nabízí řadu poutavých pořadů pro veřejnost, školy i menší děti. Romantikou dýchají večerní pozorování skutečné hvězdné oblohy dalekohledy.

Hvězdárna města Mladá Boleslav je dominantní součástí budovy 9. ZŠ, která se nachází na severním okraji města, mezi Ml. Boleslaví a Kosmonosy. Přijďte se potěšit, pobavit, inspirovat a něco zajímavého dozvědět!

Planetárium Praha patří k největším na světě a je u nás jediné svého druhu. Hlavním sálem je Cosmorama o průměru 23,5 m pro 210 diváků. Kopule se nad sálem klene do výšky 15 metrů. Projekční plocha je největší v České republice a chlubí se také největším rozlišením obrazu v Evropě!

Pojďte s námi spočítat hvězdy mezi vinohrady a prožijte večer, kdy komety padají k zemi a plní naše přání. V pátek 9. srpna, který je ideálním dnem pro pozorování perseid, se s námi můžete vydat na piknik ke Kapličce, nejvyššímu místu v Němčičkách.

Na portálu Kudy z nudy vás provedeme dějinami astronomie, zastavíme se u velikánů jako byli Mikuláš Koperník či Galileo Galilei, a podíváme se i do Rudolfínské Prahy v době, kdy v ní žili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Porovnáme starobylé i moderní hvězdné mapy a nakonec zamíříme do unikátních astronomických observatoří, hvězdáren a planetárií. Takže vzhůru ke hvězdám!

Jeden z nejvýraznějších každoročních rojů jsou Perseidy. Původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle objevené roku 1862. Prachové částice padají k Zemi a v atmosféře zazáří jako meteory. Letošní pozorování v době maxima bude rušit úplněk Měsíce.

Prosincové Geminidy patří k nejaktivnějším meteorickým rojům v roce. Adiant Geminid se nachází východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí Blíženců, hvězd Castor a Pollux.

Běhěm otevírací doby pro veřejnost hvězdárna nabízí prohlídky s pozorováním oblohy velkými dalekohledy. Z programu hvězdárny si vyberete pořady o vesmíru pro děti i dospělé, nebo přednášky na různá témata. Školní výpravy i jiné skupiny si mohou sjednat program i mimo otevírací dobu hvězdárny.

Rudolfinská Praha: mystické město v srdci Evropy, kam lesk císařského majestátu přitahoval astrology, astronomy a hvězdáře. Byli mezi nimi šejdíři, kteří Rudolfovi II. slibovali elixíry mládí i kameny mudrců, a pak ti, kteří to s konstelacemi hvězd a planet mysleli vážně. Mezi ně se patřili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Dán a Němec, pozorovatel hvězd a excelentní matematik. Dva vědci, kteří z Prahy na čas udělali hvězdný střed vesmíru.

Už jste zažili zatmění Slunce? Je to fascinující představení, při němž se svět ponoří do zvláštního šera a Slunce na chvíli zmizí z oblohy. Není divu, že naše předky taková podívaná děsila a zatmění Slunce považovali za předzvěst válek, hladomorů a dalších hrůz. Letos úplné zatmění Slunce nastane 8. dubna 2024, ovšem vidět bude pouze v Severní Americe. Na evropské zatmění si budeme muset nějakou dobu počkat...

Ve středu 18. září se ve večerních hodinách můžeme těšit na další z řady překrásných nebeských divadel, kdy Měsíc vstoupí do zemského stínu – nastane částečné zatmění Měsíce. Ten se bude jevit jako „obří“ a „mimořádně jasný“.

V Třebíči můžete vesmír a oblohu nad Vysočinou poznávat z nového planetária. Vzniklo přístavbou hvězdárny ve Švabinského ulici, promítací sál má kopuli o průměru šesti metrů a kapacitu pro jednu školní třídu. V listopadu 2023 planetárium slavnostně otevřel nejznámější český astronom a popularizátor vědy Jiří Grygar.

Vypravte se pozorovat hvězdnou oblohu na hvězdárnu v Třebíči. Do vesmíru nahlédnete také v novém planetáriu, které nasimuluje hvězdnou oblohu v jakémkoli ročním období. Pro veřejnost je hěvzdárna s planetáriem otevřena vždy v pátek a sobotu.

Na východním okraji Vyškova, hned vedle Dinoparku, se nachází hvězdárna. Využít můžete programu s prezentací sluneční soustavy s následným pozorováním noční oblohy.

Jižně pod vrcholem Kleti, nejvyšší hory Blanského lesa nedaleko Českého Krumlova, se nachází hvězdárna Kleť. Vzhledem k nadmořské výšce 1.070 metrů n.m. jde o nejvýše položenou hvězdárnu v Čechách. Na vrcholu Kleti můžete navštívit také nejstarší kamennou rozhlednu v Čechách.

Při příznivém počasí je zajištěno pozorování noční oblohy dalekohledem z kopule nebo ze střešní plošiny, v opačném případě hvězdář připraví náhradní program.

Hvězdárna Františka Krejčího v Karlových Varech nabízí každovečerní pozorování jasné oblohy, astronomické programy i zajímavé přednášky.

Dění na obloze nabízí řadu překrásných zážitků včetně nejpozoruhodnějších úkazů, jaké můžeme jednou za čas vidět i bez speciálního vybavení: zatmění Měsíce a zatmění Slunce. Astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje, se nazývá zatmění Slunce. Taková situace může nastat, pouze pokud je Měsíc v novu. Jakou mají tato nebeská představení historii, kdy lidstvo pochopilo jejich zákonitosti a co kouzelná nebeská představení provází?

Přímo v centru Brna, v malebném parku Kraví hory, leží Hvězdárna a stereoskopické planetárium. Po celý rok nabízí řadu poutavých pořadů pro veřejnost a romantikou dýchají i večerní pozorování skutečné hvězdné oblohy dalekohledy. Zdejší digitárium je jedno z nejmodernějších v Evropě.

Je jen málo věcí, které zajímají člověka více než vesmír a to, co se v něm děje. Fascinuje nás jeho nekonečný prostor, miliardy hvězd a planet, ale i to, jak jsme proti němu sami zcela titěrní a nepatrní. Fascinoval už Jana Nerudu, když psal svoje Písně kosmické, a nic se na míře našeho okouzlení od 19. století nezměnilo. Víme toho pochopitelně mnohonásobně více než tenkrát. Objevy, které vědci díky moderním pozorovacím zařízením dělají prakticky každý den, nám dávají do vesmíru nahlédnout více než kdy předtím.

Pokochejte se superúplňkem, dejte průchod kreativitě na interaktivním pískovišti, prozkoumejte naše Slunce, naučte se psát tajným inkoustem, odhalte tajemství DNA, nahlédněte do laboratoře madam Curie, odhoďte stud a vydejte se na Sexmisii nebo si užijte kutilský Bastlfest! To vše a ještě mnohem víc v tomto týdnu od 14. do 19. listopadu!

V samotném centru města Uherský Brod, v podhůří Bílých Karpat, se nachází Planetárium Uherský Brod. Celoročně nabízí širokou škálu programů pro návštěvníky všech věkových kategorií bez ohledu na počasí "v reálném světě".

Nad obcí Ondřejov na vrcholku Žalov nedaleko Mnichovic u Prahy stojí hvězdárna založená roku 1905 J. Fričem. Místní observatoř patří Astronomickému ústavu Akademie věd České republiky (AVČR).

Hvězdárna v Jičíně, která prošla nákladnou rekonstrukcí, nabízí návštěvníkům klasická pozorování Slunce i večerní oblohy. V nově vzniklém Centru přírodních věd se mohou vzdělávat školáci i veřejnost.

Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy otevírá nový ročník dvouletého Astronomického kurzu. Kurz je dvouletý, první ročník probíhá v Planetáriu Praha, druhý ročník se koná na Štefánikově hvězdárně. Úspěšní absolventi kurzu mají možnost práce v Astronomickém klubu Štefánikovy hvězdárny.