7 věcí, které nevíte o… zatmění Slunce

Už jste zažili zatmění Slunce? Je to fascinující představení, při němž se svět ponoří do zvláštního šera a Slunce na chvíli zmizí z oblohy. Není divu, že naše předky taková podívaná děsila a zatmění Slunce považovali za předzvěst válek, hladomorů a dalších hrůz. Na částečné zatmění Slunce se v roce 2026 můžete těšit 12. srpna. Na úplné zatmění si ale budeme muset nějakou dobu počkat... úplné zatmění Slunce v Česku totiž nastane až 7. října 2135.

Prosincové Geminidy patří k nejaktivnějším meteorickým rojům v roce. Adiant Geminid se nachází východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí Blíženců, hvězd Castor a Pollux. Maximum pozorování 13. a 14. prosince – zimní rojení Geminid.

Rok 2026 bude pro fanoušky astronomie a noční i denní oblohy opravdu výjimečný. Pokud chcete být svědky neuvěřitelných představení na obloze, připravte se na to, že občas obětujete trochu spánku. Obecně platí, že padající hvězdy, nejlepší planetární konstelace i některé „měsíční speciality“ se vyplácí lovit uprostřed noci nebo nad ránem. Ale někdy se vyplatí být ve střehu i přes den – třeba kvůli zatmění Slunce.

Nedaleko obce Bezvěrov na Plzeňsku stojí nepřehlédnutelná dominanta – vysílač Krašov, který je se svou výškou 342 metrů nejvyšší stavbou Plzeňského kraje a zároveň druhou nejvyšší stavbou v ČR. Samotný areál vysílače je sice uzavřený, ale i tak se tato dominanta stává vyhledávaným místem turistů.

Přímo v centru Brna, v malebném parku Kraví hora, leží Hvězdárna a stereoskopické planetárium. Po celý rok nabízí řadu poutavých pořadů pro veřejnost a romantikou dýchají i večerní pozorování skutečné hvězdné oblohy dalekohledy. Zdejší digitárium je jedno z nejmodernějších v Evropě.

Když padne zmínka o dánském astronomovi, který žil a pracoval na dvoře císaře Rudolfa II., víte, že tím mužem byl slavný Tycho Brahe. Jinak ovšem většina z toho, co jste o něm kdy slyšeli, jsou jen lži a drby. Včetně důvodů, proč náhle zemřel 24. října 1601 a kdo ho tehdy sprovodil ze světa. Byl to zánět močového měchýře, otrava anebo nadměrné hodování při opulentní rožmberské hostině? Rozluštěte tuhle starou záhadu s Kudy z nudy!

Rádi pozorujete noční oblohu a máte zájem se podívat na hvězdy, planety či mlhoviny zblízka a něco nového se dozvědět? Hvězdárny a planetária jsou atraktivním cílem odkud si odnesete nevšední zážitky.

Oblíbili jste si astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy? Vydejte se s Kudy z nudy do míst, kde se před vámi otevřou ty nejkrásnější výhledy a kde si zasněné pohledy na noční nebe opravdu užijete. Pozveme vás do míst, kde je nejtmavší obloha a nebeské představení tak nebude rušit světelný smog, na hvězdárny, do skal i do hor.

Čím byly významné roky zakončené číslicí 24 a jaká výročí vám na portálu Kudy z nudy připomeneme v roce 2024? Kulatiny budou slavit města, čekají nás spousty hudebních výročí a také rovných 100 let od rozsvícení prvního velkého vánočního stromu na náměstí našich měst. Pojďte společně s námi prozkoumat, co budeme slavit!

U vesnice Klobuky stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir vztyčený v pravěku, němý svědek dávné minulosti o níž se jen dohadujeme.

Když v létě padne soumrak, obloha se promění v tiché přírodní divadlo. Hvězdy, Měsíc, meteorické roje i nečekané záblesky z hlubin vesmíru, všechno tohle se odehrává nad našimi hlavami bez velkých fanfár. Stačí zvednout oči. Je to chvíle, kdy se můžeme spojit s něčím větším než jsme my sami – s příběhem, který začal dávno před námi a bude pokračovat i po nás. Vydejte se s Kudy z nudy ven pod hvězdnou oblohu a nechte nebe vyprávět!

Nad obcí Ondřejov na vrcholku Žalov nedaleko Mnichovic u Prahy stojí hvězdárna založená roku 1905 J. Fričem. Místní observatoř patří Astronomickému ústavu Akademie věd České republiky (AVČR).

Mladoboleslavská observatoř je typickou lidovou hvězdárnou a byla poprvé otevřena společně s 9. základní školou Pastelka v roce 1995. Kopule s průměrem 6 metrů se nachází na proskleném tubusu ve výšce 25 metrů nad zemí a tvoří tak stavební dominantu v širokém okolí.

První šumavský orloj se nachází v centru rekreačního střediska Hojsova Stráž na Železnorudsku, v jedné z nejmalebnějších obcí Šumavy.

Březnová obloha roku 2025 se stane dějištěm částečného zatmění Slunce, které u nás bude dobře pozorovatelné. Z našeho území uvidíme, jak Měsíc zakryje sluneční disk přibližně z 22 %.

Hlavním úkolem hvězdárny a planetária v Teplicích je popularizovat poznatky z astronomie a příbuzných vědních oborů mezi nejširší veřejnost. Důležitou složkou činnosti je spolupráce se školami a pořádání přednášek pro školy. Hvězdárna prošla v roce 2018 rozsáhlou modernizací.

Hvězdárna a planetárium kromě tradičních projekcí hvězdné oblohy nabízí ukázky objektů večerní oblohy. Pro děti je připraven program s astronomickou pohádkou. Projít se můžete i po naučné Planetární stezce.

Ve sbírkách Národního technického muzea se nachází vzácný exponát – renesanční armilární sféra, jediná ze své doby u nás dochovaná. Jedná se o zjednodušený model nebe, pozorovací a měřicí přístroj geocentrického typu z let 1560–1580.

Pohled do hlubin vesmíru tak vzdáleného a přece stále přítomného je vždycky fascinující. Pokud se rádi díváte na hvězdy anebo toužíte vesmír poznat o něco víc, udělejte si čas na návštěvu našich hvězdáren a planetárií. Kudy z nudy se vás navíc pokusí nalákat na nejrůznější rekordy a kuriozity: Například vůbec nejstarší hvězdárnou s astronomickými přístroji a pravidelným měřením byla Astronomická věž Klementina z roku 1722, která sloužila až do II. světové války. Nejvýše položenou hvězdárnou je Kleť v Blanském lese (1 070 m), proslulá výzkumem planetek a komet. Dvoumetrový dalekohled na observatoři v Ondřejově je v současnosti největší dalekohled v ČR. Planetárium Praha patří k největším na světě a je u nás jediné svého druhu. Nejstarší planetárium na našem území se nachází od roku 1947 ve hvězdárně v Hradci Králové. A brněnské 2D digitárium představuje jedno z nejmodernějších a největších tzv. hybridních planetárií v Evropě.

Petr Horálek (* 21. července 1986, Pardubice) cestuje po světě za vzácnými nebeskými úkazy a noční oblohou. Jeho snímky opakovaně vybírá NASA jako prestižní Astronomické snímky dne, další znáte jako české astrofotografie měsíce.

Česká republika sice nemá moře ani flotilu zaoceánských lodí, ale zato otevírá pro celý svět bránu do vesmíru. České firmy se v Evropské kosmické agentuře (ESA) aktivně podílejí na stovkách projektů a chystají se další. Jaké to byly a budou, a jak pomáhají Češi objevovat vesmír jsme pátrali na Kudy z nudy.