Televizní věž, Švejk, Kafka a Nobelova cena: poznejte žižkovská zákoutí

Náměstí Winstona Churchilla

Rušné prostranství z jedné strany ohraničuje Vysoká škola ekonomická a z druhé budova bývalého Všeobecného penzijního ústavu; ta vznikla ve 30. letech minulého století v tehdy módním funkcionalistickém slohu. V parku stojí socha slavného britského premiéra Winstona Churchilla v nadživotní velikosti; přesná replika londýnského originálu od britského sochaře Ivora Roberts-Jonese byla odhalena 17. listopadu 1999 k desátému výročí sametové revoluce za přítomnosti Margaret Thatcherové, bývalé ministerské předsedkyně Velké Británie. Mezi náměstím Winstona Churchilla, Seifertovou ulicí a Siwiecovou ulicí najdete Dům Radost, dříve nazývaný Dům odborových svazů a původně palác Všeobecného penzijního ústavu. Jde o významnou funkcionalistickou stavbu. Od dubna do konce září mohou zájemci pohlédnout na Žižkov z výšky – otevřená je tu pro ně vyhlídka.
 

Seifertova ulice a Bulhar

Jednou z hlavních tepen Žižkova je Seifertova ulice. Básník, spisovatel, novinář a překladatel Jaroslav Seifert (1901–1986) je jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu. Na Žižkově se narodil, prožil tu dětství, studoval na gymnáziu v Kubelíkově ulici a připomíná jej několik míst, například pamětní deska na rodném domě v Bořivojově ulici a památník na křižovatce ulic Chelčického, Seifertovy a Táboritské. V roce 1938 Žižkov opustil a až do smrti bydlel v Břevnově v ulici U Ladronky. Seifertova ulice je jednou z vůbec nejdelších žižkovských ulic. Od Lipanské vede přes Sladkovského náměstí na nám. Winstona Churchilla, vede kolem Komotovky, kde dříve stávala velká usedlost s hostincem, a končí na křižovatce U Bulhara pod kolejemi vedoucími na blízké Hlavní nádraží. Jak ke svému jménu křižovatka přišla je dodnes záhadou. Může to být od hospody stejného jména, která zde dříve stála (pojmenování dostala ve své době za sympatie s Bulharskem, kde už několik let probíhalo národní obrození).
 

Žižkovská náměstí

Na Žižkově dodnes najdete několik půvabných náměstí. Seifertova ulice prochází přes maličké Sladkovského náměstí s gymnáziem a novogotickým kostelem sv. Prokopa od architekta Josefa Mockera; 70 metrů vysoká chrámová věž se tyčí vysoko nad žižkovskými střechami. Kostnické náměstí dobře znají návštěvníci  Žižkovského divadla Járy Cimrmana v blízké Štítného ulici.  Z oválného Basilejského náměstí je to jen pár koků k funkcionalistickému komplexu nákladového nádraží, které se mění v kulturní centrum. Kulaté Škroupovo náměstí zase známe jako místo, kde se 10. prosince 1988 uskutečnila první oficiálně povolená disidentská manifestace v období normalizace a kde Václav Havel pronesl svůj první veřejný projev, požadující propuštění politických vězňů.
 

Jan Žižka a vrch Vítkov

Jména řady žižkovských ulic a náměstí připomínají dobu Jana Žižky. Na celou čtvrť shlíží vrch Vítkov s bronzovou jezdeckou sochou Jana Žižky z Trocnova; stojí v místech, kde 14. července 1420 husité porazili křižácké vojsko. Národní památník na Vítkově vznikl za první republiky k uctění památky československých legionářů a československého odboje v období první světové války, dnes o něj pečuje Národní muzeum. Zájemci si zde prohlédnou dvě stálé expozice: Křižovatky české a československé státnosti a Laboratoř moci. Mimo to zde probíhají krátkodobé výstavy. Z teras památníku a střešní kavárny se otvírají nádherné a neobvyklé výhledy na centrum Prahy. Pod Vítkovem naleznete Armádní muzeum, které se po čtyřleté rekonstrukci v roce 2022 oteveřelo nabízí téměř pět tisíc metrů čtverečních nových expozic ve čtyřech podlažích.
 

Jaroslav Hašek a Švejk

Na Žižkově v Jeronýmově ulici žil Jaroslav Hašek (1883–1923), autor světoznámého humoristického románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. V srdci starého Žižkova na Prokopově náměstí s tvarem nevelkého trojúhelníku má Hašek pomník. Sochař Karel Nepraš dílo pojal také humoristicky: busta Jaroslava Haška spočívá na koni, kterého obklopuje barový pult. Podle původního záměru totiž měla socha zároveň sloužit jako pípa, ze které by při žižkovských slavnostech proudem teklo pivo.
 

Betlémská kaple a žižkovská radnice

V Praze nenajdete jen slavnou Betlémskou kapli na Starém Městě, svou Betlémskou kapli má i Žižkov. Nenápadná stavba s prvky kubismu a secese se skrývá uprostřed bloku domů mezi Prokopovým a Havlíčkovým náměstím; tam, na prostranství se sochou Karla Havlíčka Borovského, stojí žižkovská radnice. První sídlo žižkovského obecního úřadu po rozdělení Královských Vinohrad se nacházelo v dnešní ulici Pod Vítkovem, v domě č. p. 554 postaveném Karlem Hartigem, stavitelem a prvním starostou osamostatněné obce Žižkov. Zanedlouho byl úřad přestěhován na Prokopovo náměstí do domu č. p. 100 vystavěného rovněž Karlem Hartigem pro Občanskou záložnu a později okresní soud. V říjnu 1887 přijala městská rada návrhy na postavení nové budovy radnice na Basilejském (dnešním Havlíčkově) náměstí. Původní Basilejské náměstí vzniklo již v roce 1875, v roce 1911 bylo přejmenováno po básníkovi, novináři a politikovi Karlu Havlíčkovi Borovském.
 

Žižkovský vysílač, Oblaca a Miminoo

Jednou z nejznámějších žižkovských staveb je televizní vysílač v Mahlerových sadech v těsném sousedství starého židovského hřbitova. S výškou 216 metrů jde o nejvyšší stavbu v Praze; ve výšce 66 metrů se nachází panoramatická restaurace Oblaca a nad ní luxusní hotelové apartmá, ve výšce 93 metrů pak je vyhlídková kabina. Kromě zajímavého pohledu na město z ptačí perspektivy je za příznivých podmínek vidět až do vzdálenosti sta kilometrů. Vysílač zdobí sochy lezoucích miminek od Davida Černého. Klidné místo s uvolněnou atmosférou a nabídkou skvělých jídel a dobrého pití, to vše nabízí zahradní restaurace Garden Restaurant Miminoo přímo pod Žižkovskou věží. Na své si zde přijdou také milovníci české a italské kuchyně v podání domácí škvarkové pomazánky k tankového piva nebo chutného specku z italských Dolomit. Tím ale výčet nabízených dobrot nekončí, a tak si můžete dát domácí koláče a dorty, vynikající zmrzlinu, steaky, oblíbené mini spaghetti alla chef s carpacciem.
 

Nekropole na Olšanech: největší pražské město mrtvých

Velkou část Žižkova zabírají Olšanské hřbitovy, vůbec největší pražské pohřebiště. Během několika staletí tu spočinuly přes dva miliony mrtvých, po místech posledního odpočinku řady významných osobností vede naučná stezka. Na Olšanských hřbitovech je krom běžných občanů pohřbeno i mnoho významných osobností společenského a kulturního života. Naučná stezka si klade za cíl postupně zmapovat celou plochu hřbitova (všechna oddělení), zinventarizovat jednotlivé, třeba již zapomenuté a těžko čitelné náhrobky, a upozornit na ně návštěvníky. Dosud byla takto zpracována oddělení I, II, III, IV, V a VI, a naučná stezka se průběžně dále rozšiřuje. Za ulicí Jana Želivského pokračují Olšanské hřbitovy Novým židovským hřbitovem. Ten vznikl v roce 1891 po naplnění starého hřbitova pod dnešním televizním vysílačem a najdete tu například hroby Franze Kafky či Oty Pavla.
 

Vinice, popraviště a parky

Oblíbeným místem procházek nejsou jen parky na Vítkově, ale také park na vrchu sv. Kříže, zvaný Parukářka. Nachází se v místech, kde se dřív rozkládaly vinice a také odtud se nabízejí neobyčejné výhledy na centrum Prahy, bonusem navíc je několik dětských hřišť a Bezovka, jeden z největších protiatomových bunkrů. Nádherným ukrytým žižkovským klenotem je Rajská zahrada s jezírkem a krásným výhledem! O kousek dál poblíž Nákladového nádraží se rozkládá park s tajemným názvem Židovské pece, kde se dřív nacházelo popraviště. Najdete tu několik dětských hřišť i dopravní hřiště.
 

Geografický střed Prahy na Balkáně

Víte, kde se ukrývá přesně stanovený geografický střed Prahy? Najdete jej u dětského hřiště na Balkáně. Střed města se nachází v průsečíku spojnic pražských pólů. Názorně jej demonstruje patník šedé barvy, na kterém je napsáno i nakresleno, o co se jedná. Malý parčík se nachází nedaleko discgolfového hřiště ve větším parku Krejcárek. Sousedí také se stejnojmennou ulicí Na Balkáně. Pár set metrů odtud najdete také plavecký bazén Pražačka. Střed Prahy spolu s pražskými póly má za cíl pobavit obyvatele hlavního města a inspirovat je k nevšednímu výletu za geografickými kuriozitami.