Protiatomový kryt Bezovka je komplex v podzemí Parukářky na pražském Žižkově. Byl vybudován v letech 1950–1955 a počítal s ukrytím přibližně 5 000 osob. Do krytu vede pětice přístupových chodeb a dvě odvětrávací věže použitelné i jako nouzový východ. Dnes by v něm našlo úkryt 2 500 osob.
Kryt Bezovka je součástí integrovaného záchranného systému obyvatelstva v rámci CO a po systému Pražského metra
je největším úkrytem co do počtu osob
s kapacitou až 2500 osob. Komplex je vybaven vlastním zdrojem elektřiny, vody a vzduchotechnikou. Dodnes je část krytu
neustále připravena k použití. Desetina prostor je pronajata a slouží jako hudební klub, lezecká stěna a muzeum. V dalších částech se nachází sklady mobilního operátora či místnosti Policie ČR. Také se zde natáčely filmy, reklamy a videoklipy.
Hlavní vchod do protiatomového krytu
chrání čtyřtunové pancéřové dveře. Do podzemí vede dlouhé točité schodiště s 84 schody.
Expozice z dob studené války
V jedné z částí bunkru je umístěna
expozice s obsahem tématy bunkru jako takového, civilní ochrana před rokem 1989, atomová válka a její dopady a s tím i spjaté
politické dějiny státu v daném dějepisném období.
Součástí technické expozice v tunelech bunkru jsou
originální předměty z dané doby jako jsou
plynové masky, výstroj a vybavení ČSLA (Československá lidová armáda), protichemické obleky, dozimetry, radiometry a jiné
měřící přístroje pro použití v případě
atomové a chemické války,
uniformy,
vlajky, odznaky, armádní zásoby, plakáty, fotografie, knihy, noviny a publikace spojené s tématem civilní ochrany a obdobím studené války.
Ostatní bunkry
Mezi nejznámější ostatní objekty sloužící pro případ krizových situací a evakuaci obyvatelstva je systém metra, objekt krytu
na vrchu Vítkov, objekt
Palmovka,
Hlavní nádraží,
prezidentský kryt na
Pražském hradě (postaven za éry prezidenta Zápotockého, údajně 60 m pod úrovní Hradu) a
vládní kryt na Klárově někdy nazýván jako první stavba související s projektem metra v Praze.
V kopci
Parukářka se také nachází
záložní objekt českých Radiokomunikací sídlících nedaleko u nákladového nádraží, který byl aktivován a připraven k použití
při invazi sovětských vojsk v srpnu 1968.