Úvod > Aktuality > #světovéČesko a kostely sv. Mikulášů: výlety se světcem, který roznáší dárky
Památky

#světovéČesko a kostely sv. Mikulášů: výlety se světcem, který roznáší dárky

Svatého Mikuláše zná a slaví většina Evropy. Každá země sice má své zvyky, ale jedno mají společné: ctihodný vousatý muž s mitrou a berlou obdarovává všechny děti, které byly v předchozím roce hodné. Kdo vlastně byl svatý Mikuláš? A je pražský barokní chrám sv. Mikuláše na Malé Straně skutečně nejkrásnější?

Pro kostel sv. Mikuláše na Malé Straně byl vzorem Il Gesù, kostel Nejsvětějšího jména Ježíšova v Římě

Praha
Řím
Svatý Mikuláš je jedním z nejuctívanějších světců na světě. U nás jsou mu zasvěceny desítky kostelů včetně chrámu sv. Mikuláše na Malé StraněPraze. Možná není nejkrásnější na světě, ale bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Nechali ho postavit jezuité, a to po vzoru slavného římského kostela Il Gesù, který byl prototypem jezuitských kostelů. Jeho štíhlá zvonice a mohutná, 60 metrů vysoká kupole jsou v panoramatu historického centra nepřehlédnutelné a hlavní oltář se sochou sv. Mikuláše je největší barokní oltář v Praze. Freska na kostelním stropě je dokonce možná největší barokní freska v Evropě; pokrývá plochu kolem 1 500 metrů čtverečních. Malby zachycují některé scény ze života sv. Mikuláše a z centra Prahy se tak podíváte až do italského Bari, kde je sv. Mikuláš pochovaný.
 

Svatý Mikuláš: jak dobře jej znáte?

Mikuláš se narodil kolem roku 280 ve městě Patara v jižním Turecku v rodině zbožných a bohatých křesťanů. Po smrti rodičů rozdal jejich majetek chudým, a protože nestál o projevy vděčnosti, vydal se na pouť do Palestiny. V té době ale ve městě Myra (nyní Demre) zemřel biskup a novým se měl stát ten, kdo jako první vejde následujícího rána do chrámu: tím byl právě poutník Mikuláš. Zpočátku se sice vzpíral, ale nakonec úřad přijal a poctivě jej vykonával až do své smrti. Byl oblíbený, proslulý svou dobročinností i jako ochránce všech nespravedlivě obviněných a pronásledovaných, sirotků a vdov. Zda skutečně zemřel 6. prosince nevíme, jistý není ani rok: bylo to patrně někdy mezi lety 345 až 352.

Jako všichni světci z jeho doby nebyl ani Mikuláš nikdy oficiálně prohlášen svatým, jeho uctívání se zkrátka stalo součástí víry. Za svatého ho dnes uznávají všechny křesťanské církve, je patronem několika evropských zemí i měst a celé řady povolání, namátkou rybářů a námořníků, soudců, advokátů, notářů, obchodníků, lékárníků, hostinských, obchodníků s vínem, řezníků, sládků, lihovarníků, mlynářů i pekařů, sedláků, tkalců, kameníků či knihařů. Zkrátka na jednoho svatého starostí víc než dost.
 

Posmrtná pouť do Bari

Jak klidný byl život i smrt sv. Mikuláše, o to dobrodružnější příběh provází jeho ostatky. Původně byl pohřebný v Myře, ale když se v 11. století Malá Asie stala součástí islámského světa a Mikulášův hrob se dostal do rukou muslimů, italští námořníci se rozhodli, že to tak nenechají, Myru přepadli a Mikulášovy ostatky odvezli do Bari. V Demre tak zůstal prázdný sarkofág, zatímco v Bari kvůli oblíbenému světci postavili zbrusu novou baziliku / Basilica di San Nicola. Stavba byla zahájena roku 1087, kryptu s Mikulášovými ostatky posvětil papež Urban II. už o dva roky později, nicméně vysvěcení se kostel dočkal po více než sto letech.
 

Čerti, andělé a Černý Petr

Ve většině evropských zemí Mikuláš přichází do domácností už v předvečer svého svátku, aby zkontroloval, jak se děti v posledním roce chovaly. Někde naděluje dětem dárky pod polštář, jinde do bot nebo do velkých ponožek. Ve frankofonní části Belgie chodí s Mikulášem Taťka rákoska, ve Švýcarsku zase Schmutzli, vousatá postava v dlouhé černé kápi.

A odkud se vzala naše tradice čertovského a andělského doprovodu? Je prý posledním zbytkem mikulášských průvodů, které zhruba od 15. století chodívaly městy a vesnicemi v předvečer svátku sv. Mikuláše. Trochu se podobaly masopustním průvodům: Mikuláše v nich doprovázeli dragouni a husaři, myslivci, mouřeníni, kominíci, ras, Turci, smrtka, andělé a čerti.

Zatímco našemu Mikulášovi zbyli z velkolepých průvodů jen andělé a čerti, zajímavého pomocníka má nizozemský Sinterklaas, který „připlouvá ze Španělska“ a přiváží s sebou pro změnu mouřenína. Černý Petr / Zwarte Piet má nalíčenou černou tvář, výrazné červené rty a renesanční oblečení, baví děti a rozdává jim sladkosti a malé dárky.
 

Pět mikulášských zastavení

  • Mezi všemi svatomikulášskými kostely má výjimečnou pověst středověký kostel sv. Mikuláše na hoře Krudum. Nejtajemnější vrchol Slavkovského lesa leží mezi Horním Slavkovem a Sokolovem a právě z kostela na jeho úpatí prý každý rok svatý Mikuláš vychází.
  • Leckde se také konávaly mikulášské trhy, kde se prodával perník, marcipán, drobné hračky a také legendární figurky čertů ze sušených švestek. Můžete si je zkusit vyrobit doma, není to nic složitého.
  • Il Gesù, kostel Nejsvětějšího jména Ježíšova v Římě, je mateřský kostel Tovaryšstva Ježíšova, jezuitů. Byl postaven v letech 1568–1580 podle plánů Jacopa Barozziho da Vignola, dokončil jej Giacomo della Porta. Jeho díly jsou hlavně kupole, apsidy a průčelí.
  • Římský kostel je pokládán za jednu z prvních barokních staveb a stal se vzorem pro stovky jezuitských kostelů po celém světě, nejenom pro kostel sv. Mikuláše na Malé Straně, ale například i pro kostel sv. Ignáce na Karlově náměstí.
  • A ještě jedna mikulášská perlička: v kostelíku sv. Mikuláše nedaleko Salcburku na Štědrý den roku 1816 poprvé zazněly tóny písně, kterou dnes známe pod názvem Tichá noc. Dnes už nestojí, byl zbořen po povodni v roce 1899.
Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze

Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Královská cesta – nejkrásnější prohlídková trasa v Praze

Královská cesta – nejkrásnější prohlídková trasa v Praze

Královská cesta je název historické trasy centrem českého hlavního města Prahy, kudy procházely korunovační průvody českých králů, přijímajících poctu od občanů města. Cesta spojovala dvě důležitá královská sídla – Pražský hrad a Královský dvůr na Starém Městě pražském.

Staroměstské náměstí v Praze – nejstarší a nejvýznamnější pražské náměstí

Staroměstské náměstí v Praze – nejstarší a nejvýznamnější pražské náměstí

Staroměstské náměstí je jednou z povinných zastávek při návštěvě Prahy. V každou celou hodinu se shromáždí davy turistů před Staroměstskou radnicí, aby sledovali pochod apoštolů na historickém orloji. Jiní odpočívají na lavičkách nebo na zahrádkách kaváren a vdechují atmosféru tohoto místa.

Malostranské náměstí v Praze

Malostranské náměstí v Praze

Malebné náměstí je odedávna centrem Malé Strany. Místo pro něj bylo vybráno v blízkosti brodů, mimo dosah častých záplav, kterými byla pověstná neregulovaná řeka Vltava. Náměstí je součástí Královské cesty – procházely tudy korunovační průvody a za Rakouska-Uherska tu sídlily nejvyšší zemské úřady.

Chrám sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí

Chrám sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí

Kostel svatého Mikuláše byl postaven v období baroka mezi lety 1732–1737 stavitelem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem na místě vyhořelého románského kostela.

Svatomikulášská městská zvonice v Praze

Svatomikulášská městská zvonice v Praze

Zvonice, která sloužila zároveň i jako požární hláska a sídlo ponocného, byla sice budována spolu s kostelem sv. Mikuláše, ale její větší část byla postavena až po dokončení chrámu. Od května 2019 je zvonice znovu přístupná pro veřejnost.

Další aktuality

Znáte dobře Prahu? Objevte zajímavosti, které nevíte o Starém Městě v Praze

Jak se pražské středověké ghetto proměnilo v luxusní obchodní třídu? Kolikrát, odkud a kam se stěhovala kašna na Uhelném trhu? Kde stávala tajemná Foglarova Stínadla a které stavby navždy zmizely při asanaci historického centra? A víte, že Zlatou uličku nenajdete jen na Pražském hradě, ale i v srdci Starého Města? Na všechny tyto všetečné otázky odpoví portál Kudy z nudy.
Praha | Zážitky

Věda a historie není nuda: Prahou po stopách Alberta Einsteina

K největším hvězdám, které vyučovaly na Univerzitě Karlově v Praze, patřil Albert Einstein (1879–1955). Přijel na jaře 1911 a v Praze působil tři semestry. Pojďte se s portálem Kudy z nudy vypravit po jeho stopách a podívat se, kde bydlel a kde pracoval jeden z nejslavnějších vědců všech dob.
Praha | Zážitky

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (2.3. – 3.3.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Smetana Gala – Slavnostní koncert k 200. výročí narození Bedřicha Smetany, Smetana u Dvořáka, Smetana Party – oslava 200. narozenin Bedřicha Smetany s Národním divadlem, Výstava železničních modelů a kolejišť Pečky, Poznejte práci lampáře – Staré Město ve svitu plynových lamp. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
Praha | Zážitky

Nelezte v březnu za kamna a nechte se vylákat na výstavy květin

Chcete si alespoň na chvilku odskočit ze středoevropské zimy do příjemně vlahého tropického pralesa? Recept je docela jednoduchý: stačí se vypravit do skleníku Fata Morgana v botanické zahradě v Praze-Troji, za tropickými květinami do botanické zahrady v Liberci nebo na výstavu kamélií do Rájce nad Svitavou.
Praha | Příroda

Kalendář 2024: Úřad vlády otevře letos své paláce pro veřejnost nejen o státních svátcích

Oblíbené dny otevřených dveří historických objektů spravovaných Úřadem vlády budou pokračovat o vybraných víkendech a státních svátcích i v roce 2024. Úřad vlády zve zájemce z řady veřejnosti na prohlídky Kramářovy vily, Hrzánského a Lichtenštejnského paláce, Strakovy akademie v Praze i Benešovy vily v Sezimově Ústí. Podívejte se s portálem Kudy z nudy, kdy se letos brány těchto budov otevřou.
Praha | Památky

Lední medvědi slaví svůj svátek: připomeňte si mezinárodní den ledních medvědů

Lední medvědi slaví svátek! 27. únor je Mezinárodní den ledních medvědů, který připomíná, že je tato šelma na seznamu ohrožených druhů. Lední medvědi jsou typickými obyvateli severní polární oblasti. Jejich hlavní zdroj potravy tvoří tuleni, ale v období nedostatku potravy dokážou hladovět i několik měsíců. Ztráta životního prostředí v důsledku oteplování je pro ně největší současnou hrozbou. Lední medvědi jsou největšími žijícími predátory na zemi a vyskytují se především v Grónsku, na severním pobřeží Severní Ameriky a Asie.
Praha | Příroda

Farmářské trhy na Jiřáku startují

Farmářské tržiště Jiřák zahájí pravidelný týdenní provoz už ve středu 28. února. Obyvatelé Vinohrad, Žižkova a blízkého i vzdáleného okolí tak mohou nakupovat na oblíbeném trhu sezónní potraviny. Nebude chybět kvalitní čerstvé pečivo včetně bezlepkového a celozrnného, tradiční kváskový chléb, domácí cukrárny, sirupy, med, koření, sušené byliny, marmelády a další lokální potraviny zimní sezóny.
Praha | Gurmánská turistika

Socha hlavy Franze Kafky u Quadria se znovu roztočí

Rekonstrukce pohyblivé sochy znázorňující hlavu Franze Kafky, umístěné u obchodního centra Quadrio poblíž pražské Národní třídy, byla úspěšně završena. Podobu sochy a mechaniku jejího pohybu ztvárnil světoznámý umělec David Černý. Na místě, kde stojí od roku 2014, se schází turisté, aby si ji vyfotili v proměnlivé podobě. Ve čtvrtek 29. února v 19 hodin se busta začne poprvé znovu otáčet.
Praha | Památky