Úvod > Aktuality > #světovéČesko a návrat vlků do české přírody: Poznejte příběhy vlčích smeček nejen ze Šumavy
#světovéČesko a návrat vlků do české přírody: Poznejte příběhy vlčích smeček nejen ze Šumavy
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">

#světovéČesko a návrat vlků do české přírody: Poznejte příběhy vlčích smeček nejen ze Šumavy

Vydáno 15. května 2020 Příroda
Do české přírody se postupně navrací jedna z našich původních velkých šelem, vlk evropský a zdá se, že se jí daří. Podle aktuálního terénního monitoringu se na celém území České republiky nachází osmnáct vlčích teritorií. Šestnáct z nich je v pohraničních oblastech a jen dvě se usadily ve vnitrozemí. Jednou z oblastí, kam se vlci spontánně vrací je Národní park Šumava. Je velmi zajímavé, že se jejich příběh nápadně podobá situaci, jaká nastala v americkém národním parku Yellowstone.
vlkVlci u nás nikdy neměli na růžích ustláno. Lidé s nimi bojují od pradávna, největšího rozkvětu dosáhla vlčí populace v 17. století, ale už ze začátku 19. století máme zprávy o posledním zastřelení vlka v Krušných horách, Podbořansku, Šumavě nebo Krkonoších. V Beskydech došlo k této tragické události „až“ roku 1914.

Vlci se na území České republiky nyní postupně samovolně navracejí a počet jejich pozorování pomalu narůstá. Od roku 2014 se pravidelně rozmnožují na Dokesku v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.

vlciPodle aktuálního terénního monitoringu šelem z roku 2019 se na celém území České republiky nachází osmnáct vlčích teritorií. Šestnáct z nich je v pohraničních oblastech, některé na naše území zasahují jen nepatrně. Ve třinácti případech se jedná o smečky, které v našich podmínkách čítají obvykle 4 až 6 jedinců. Oproti roku 2018 se počet teritorií zvýšil o dvě a počet smeček o tři. Nejčastěji se do Čech dostávají vlci ze severu - ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat, tam se oproti předchozímu roku zvýšil počet teritorií dvojnásobně, ze dvou na čtyři.

šumavaVlčí smečky tedy žijí Českém Švýcarsku a ve Šluknovském výběžku na obou stranách hranic, na Kokořínsku, Lužických horách, v Krkonošském Národním parku, v Boumovském výběžku, v CHKO Moravskoslezské Beskydy, v Novohradských horách i na Třeboňsku, v Národním parku Šumava (a Bavorský les), v CHKO Český les a v západní části Krušných hor.

Zajímavostí je vlčí pár na Šumavě, který je (podle analýz DNA ze vzorků trusu) tvořen samcem z tzv. alpské populace a samicí ze středoevropské nížinné populace.
 

Když vlk v přírodě chybí… aneb vlčí příběhy z Yellowstonu i Šumavy

jelen YellowstoneJe to vlastně podobné – když se lidé rozhodnou hospodařit v lese tím, že vyhubí původní druh zdejších šelem, nevede to k dobrému výsledku ani u nás, ani za oceánem. Hospodáři z amerického Yellowstonského parku byli velmi překvapeni, když vyhubením vlků (1914 – 1935) došlo k přemnožení jelenů wapiti a losů, kteří začali spásat rostliny v takovém rozsahu, že například kosodřeviny neměly čas na obnovu a vrby, topoly a osiky čekala zkáza. Jeleni sice měli v parku své odvěké nepřátele – medvědy grizzly, černé medvědy, pumy a kojoty, ale ti k jejich regulaci nestačili. Aby nebylo problémů málo biologové zjistili, že přílišné okusy vrb likvidují populaci bobrů a spásání lesních plodů ohrožuje medvědí mláďata, na která se této potravy nedostává, a tak se nestihnou vykrmit na zimu. Ekosystém Yellowstonu bez vlků byl zkrátka neudržitelný, a tak byly v roce 1995 tyto šelmy opět do parku navráceny (správci parku je získali z Kanady). Vysoká zvěř byla nucena změnit své stravovací návyky a rostliny mají opět čas na svou obnovu, což prospívá zvířatům na nich závislých.

srnecPodobný příběh se odehrává i na naší Šumavě. Zde pomáhá regulovat jelení zvěř rys a v posledních letech se daří do divočiny navrátit i kdysi původního vlka evropského. Oba parky jsou si podobné v tom, že také Šumava procházela cíleným vyhubením velkých šelem. Na půli cesty mezi Borovou Ladou a Kubovou Hutí poblíž vrcholu Světlé hory došlo dne 2. 12. 1874 k zastřelení posledního šumavského vlka. Na místě byl na paměť této události postaven památníček a zvíře bylo vycpáno a dodnes je exponátem v loveckém zámečku Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Od té doby Šumava vlčí populaci neměla. Sice se v posledních třech desetiletích na území národního parku divocí vlci objevovali, ale skutečně trvale jsou na Šumavě od roku 2015. V roce 2017 byla poprvé v novodobých dějinách potvrzena reprodukce. Pár zde vytvořil samec z alpské populace a samice ze středoevropské nížinné populace. Dnes žije na území NP Šumava stabilní smečka vlků. Celkem by mělo být v centrální oblasti sedm zvířat, loni se podařilo vlčímu páru vychovat tři mláďata. Fotopasti zachytily vlky na Lipensku, v Srní a u Nýrské přehrady. Návrat vlků může mít do budoucna vliv na chování a početnost spárkaté zvěře, lišek i bobrů.
 

Za vlky se vydejte do Návštěvnického centra v Srní i do šumavské divočiny

vlci šumavaMalou exkurzi do života šumavských vlků si můžete udělat návštěvou vlčího výběhu u Srní. Přímo uprostřed výběhu v Srní vede 300 m dlouhá lávka ve výšce 4–5 metrů nad zemí, opatřená řadou pozorovacích přístřešků. Na lávce ve výběhu jsou také informace o komunikaci mezi vlky. Mimo výběhu s vlky se můžete vydat po naučné stezce, na které pět informačních panelů přibližuje život šelmy, která v minulosti patřila k běžnému životu místního lesa. Mimo vlků lze prostřednictvím návštěvnických center Šumavy spatřit také jeleny nebo rysy.

Komu by nahlédnutí do vlčího výběhu nestačilo, může se zúčastnit vlčí výpravy, kterou pořádá v určitých termínech Správa národního parku Šumava. Trasa je letošní novinkou výprav do divočiny, na kterou je třeba se předem přihlásit na webových stránkách NP. Rezervace se spouští od pátku 15. května 2020.
 

Jaký je život vlků aneb víte, že…?

  • vlciVlčí smečka je vlastně rodina. Ta vzniká tak, že nejprve samostatný dospělý jedinec hledá partnera – než někoho najde, je sám. Když potká partnerku a rozumí si spolu, žijí a loví v páru. V zimě dochází k páření a když je úspěšné, narodí se v dubnu či květnu vlčata, o která se starají oba rodiče. A tak vzniká smečka. Mláďata začnou cestovat s rodiči až na podzim a zůstávají s nimi celou zimu, aby se naučila lovit. Mladí vlci rodinu opouštějí v době, kdy rodiče pečují o nová mláďata. Později se k rodině opět připojí. Když se nesetkají, jdou vlastní cestou a vytvoří novou smečku.
  • Vlci loví v případě, že mají hlad. Kořisvlk lovít dokáží ucítit na vzdálenost až tří kilometrů, mají výborný sluch a dokáží se skvěle orientovat ve stopách. Při hledání potravy jsou schopni urazit až několik stovek kilometrů. Kořist mohou pronásledovat i několik kilometrů a vyvinout při tom okamžitou rychlost až 60 km/h. 
  • Technika lovu je velmi účinná – jeden nebo několik vlků sleduje stádo a poutá na sebe jeho pozornost, zatímco zbytek smečky stádo obklíčí. Jakmile je stádo obklíčeno vyvolají v něm paniku a slabší, staré či nemocné jedince unaví a zadáví. Vlk samotář se obvykle na velkou kořist nezmůže a obvykle útočí na menší hlodavce, jako jsou myši, hraboši, krtci, králíci a zajíci. 
  • vlkHlavní složku potravy vlků tvoří většinou jeleni a srnci. Další skladbu jídelníčku dotvářejí divoká prasata, malí savci a hmyz. 
  • Vlci si vytváří zásoby „na horší časy“. Přebytečnou potravu si zahrabají či ukryjí podobně, jako to dělají psi. Ovšem na rozdíl od nich si vlci dobře pamatují, kam si zásoby schovali. 
  • Vlci si doupata zakládají jen v době rozmnožování. Vlčice i ostatní členové smečky mohou vybudovat i více doupat. Většinou jde o díry vyhloubené v zemi nebo rozšířené doupě jiných zvířat, např. lišek. Bývá často v prudkém svahu, blízko vody a s nezakrytým výhledem. 
  • vlciV létě vlci, v cestě za potravou, nachodí až 70 km denně, v zimě cca 20–30 km.
  • Spící vlk se v zimě stočí do klubíčka a tlamu si přikryje ocasem – sebevětší mráz se pak k němu nedostane. V zimě se vlci sdružují do větších smeček, která může mít až 20 členů (v letních měsících má smečka max. 7 členů).
  • Dojemná je péče vlčí smečky o starší jedince. Smečka na své „dědečky a babičky“ vždy počká a v případě nesnází jim mladší členové pomohou.
Správa šumavského parku opět nabízí toulání divočinou. Novinkou jsou bobří a vlčí výpravy

Správa šumavského parku opět nabízí toulání divočinou. Novinkou jsou bobří a vlčí výpravy

Celkem 125 výprav s průvodcem na 37 různých trasách pro 1 273 zájemců o poznávání šumavské divočiny, z toho čtyři nové trasy, včetně dvoudenní XL trasy, která vede po české části Šumavy – taková je základní nabídka letošního programu Průvodci divočinou. Správa NP a CHKO Šumava pořádá tyto výpravy již potřinácté. Na výpravy je nutné se vždy předem registrovat, registrace se spouští už v pátek 15. května 2020.

Průvodci divočinou 2020 v Národním parku Šumava

16.5.
25.10.
Průvodci divočinou 2020 v Národním parku Šumava

Od června až do konce října je možné zúčastnit se jedinečných vycházek na území v Národním parku Šumava, které dodnes zůstaly domovem velkých zvířat, která odjinud byla lidskou civilizací již vytlačena.

Rysí výběh nedaleko Kvildy

Rysí výběh nedaleko Kvildy

Do výběhu u Kvildy byl umístěn rys, kterého srazil automobil a po mimořádně náročné léčbě zůstal v péči člověka. Samotný výběh má rozlohu 0,5 ha a návštěvníci mohou rysa pozorovat přímo z vyvýšené a zastřešené pozorovatelny.

Když milujete Šumavu: divoká zvířata, dlouhé túry i umrlčí prkna

Když milujete Šumavu: divoká zvířata, dlouhé túry i umrlčí prkna

Tajemná a rozlehlá Šumava nikdy nezklame: najdete tu nádherná přírodní zákoutí, historická města, řadu hradů a hradních zřícenin i místa, kde se budete dobře bavit. Nepřijdete ani o bližší seznámení s národním parkem a jeho zvířecími obyvateli: vyzkoušejte návštěvnická centra, unikátní jelení safari nebo se zajděte podívat na šumavské vlky.

Národní park Šumava - největší národní park v ČR

Národní park Šumava - největší národní park v ČR

Národní Park Šumava je největším národním parkem České republiky. Na 920 km² zde leží dva národní parky - na německé straně od roku 1970 NP Bavorský les, na české od roku 1991 největší český národní park NP Šumava s 680 km². Posláním Národního parku Šumava je chránit a uchovat jedinečné a lidskou činností málo dotčené přírodní území, zajistit jeho další nerušený vývoj a přispět jeho výzkumem k obecnému poznání vývoje přírody.

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

V Beskydech žije smečka vlků, navrací se i rys

V Beskydech žije smečka vlků, navrací se i rys

Do Beskyd se pomalu navrací divoké evropské šelmy. Poměrně dobře se zde daří vlkům, kteří žijí na několika místech moravskoslezských hor. Na území českého a slovenského pomezí žije asi dvanáct rysů, vlčí smečka si oblíbila Javorníky.

Světový den divoké přírody: víte, jaká zvířata obývají českou divočinu?

Světový den divoké přírody: víte, jaká zvířata obývají českou divočinu?

Světový den divoké přírody připadá každoročně na 3. března a připomíná, že je nutné divokou přírodu chránit. I v českých horách a lesích se najdou vzácné druhy zvířat, kterých sice v poslední době přibývá, ale stále je třeba jim vytvářet vhodné podmínky pro život. V České republice sice máme jen málo míst, která se dají označit za divočinu, přesto se k nám pomalu vrací vlci, rysové i medvědi.

Návštěvnické centrum Srní věnované šelmám - výběh s vlky

Návštěvnické centrum Srní věnované šelmám - výběh s vlky

Centrum prezentuje původní druhy volně žijících zvířat v jejich přirozeném biotopu, reintrodukované a nebo dříve vyhynulé druhy. Bezpochyby největším lákadlem je výběh s vlky na rozloze 3 hektary, napříč kterým vede visutá pozorovací stezka.