Úvod > Aktuality > #světovéČesko a návrat vlků do české přírody: Poznejte příběhy vlčích smeček nejen ze Šumavy
Příroda

#světovéČesko a návrat vlků do české přírody: Poznejte příběhy vlčích smeček nejen ze Šumavy

  • Vydáno15. května 2020
Do české přírody se postupně navrací jedna z našich původních velkých šelem, vlk evropský a zdá se, že se jí daří. Podle aktuálního terénního monitoringu se na celém území České republiky nachází osmnáct vlčích teritorií. Šestnáct z nich je v pohraničních oblastech a jen dvě se usadily ve vnitrozemí. Jednou z oblastí, kam se vlci spontánně vrací je Národní park Šumava. Je velmi zajímavé, že se jejich příběh nápadně podobá situaci, jaká nastala v americkém národním parku Yellowstone.

Do českých lesů se v poslední době vracejí šelmy, které tu dříve žily, ale lidé je vyhubili

Šumava
Yellowston
vlkVlci u nás nikdy neměli na růžích ustláno. Lidé s nimi bojují od pradávna, největšího rozkvětu dosáhla vlčí populace v 17. století, ale už ze začátku 19. století máme zprávy o posledním zastřelení vlka v Krušných horách, Podbořansku, Šumavě nebo Krkonoších. V Beskydech došlo k této tragické události „až“ roku 1914.

Vlci se na území České republiky nyní postupně samovolně navracejí a počet jejich pozorování pomalu narůstá. Od roku 2014 se pravidelně rozmnožují na Dokesku v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.

vlciPodle aktuálního terénního monitoringu šelem z roku 2019 se na celém území České republiky nachází osmnáct vlčích teritorií. Šestnáct z nich je v pohraničních oblastech, některé na naše území zasahují jen nepatrně. Ve třinácti případech se jedná o smečky, které v našich podmínkách čítají obvykle 4 až 6 jedinců. Oproti roku 2018 se počet teritorií zvýšil o dvě a počet smeček o tři. Nejčastěji se do Čech dostávají vlci ze severu - ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat, tam se oproti předchozímu roku zvýšil počet teritorií dvojnásobně, ze dvou na čtyři.

šumavaVlčí smečky tedy žijí Českém Švýcarsku a ve Šluknovském výběžku na obou stranách hranic, na Kokořínsku, Lužických horách, v Krkonošském Národním parku, v Boumovském výběžku, v CHKO Moravskoslezské Beskydy, v Novohradských horách i na Třeboňsku, v Národním parku Šumava (a Bavorský les), v CHKO Český les a v západní části Krušných hor.

Zajímavostí je vlčí pár na Šumavě, který je (podle analýz DNA ze vzorků trusu) tvořen samcem z tzv. alpské populace a samicí ze středoevropské nížinné populace.
 

Když vlk v přírodě chybí… aneb vlčí příběhy z Yellowstonu i Šumavy

jelen YellowstoneJe to vlastně podobné – když se lidé rozhodnou hospodařit v lese tím, že vyhubí původní druh zdejších šelem, nevede to k dobrému výsledku ani u nás, ani za oceánem. Hospodáři z amerického Yellowstonského parku byli velmi překvapeni, když vyhubením vlků (1914 – 1935) došlo k přemnožení jelenů wapiti a losů, kteří začali spásat rostliny v takovém rozsahu, že například kosodřeviny neměly čas na obnovu a vrby, topoly a osiky čekala zkáza. Jeleni sice měli v parku své odvěké nepřátele – medvědy grizzly, černé medvědy, pumy a kojoty, ale ti k jejich regulaci nestačili. Aby nebylo problémů málo biologové zjistili, že přílišné okusy vrb likvidují populaci bobrů a spásání lesních plodů ohrožuje medvědí mláďata, na která se této potravy nedostává, a tak se nestihnou vykrmit na zimu. Ekosystém Yellowstonu bez vlků byl zkrátka neudržitelný, a tak byly v roce 1995 tyto šelmy opět do parku navráceny (správci parku je získali z Kanady). Vysoká zvěř byla nucena změnit své stravovací návyky a rostliny mají opět čas na svou obnovu, což prospívá zvířatům na nich závislých.

srnecPodobný příběh se odehrává i na naší Šumavě. Zde pomáhá regulovat jelení zvěř rys a v posledních letech se daří do divočiny navrátit i kdysi původního vlka evropského. Oba parky jsou si podobné v tom, že také Šumava procházela cíleným vyhubením velkých šelem. Na půli cesty mezi Borovou Ladou a Kubovou Hutí poblíž vrcholu Světlé hory došlo dne 2. 12. 1874 k zastřelení posledního šumavského vlka. Na místě byl na paměť této události postaven památníček a zvíře bylo vycpáno a dodnes je exponátem v loveckém zámečku Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Od té doby Šumava vlčí populaci neměla. Sice se v posledních třech desetiletích na území národního parku divocí vlci objevovali, ale skutečně trvale jsou na Šumavě od roku 2015. V roce 2017 byla poprvé v novodobých dějinách potvrzena reprodukce. Pár zde vytvořil samec z alpské populace a samice ze středoevropské nížinné populace. Dnes žije na území NP Šumava stabilní smečka vlků. Celkem by mělo být v centrální oblasti sedm zvířat, loni se podařilo vlčímu páru vychovat tři mláďata. Fotopasti zachytily vlky na Lipensku, v Srní a u Nýrské přehrady. Návrat vlků může mít do budoucna vliv na chování a početnost spárkaté zvěře, lišek i bobrů.
 

Za vlky se vydejte do Návštěvnického centra v Srní i do šumavské divočiny

vlci šumavaMalou exkurzi do života šumavských vlků si můžete udělat návštěvou vlčího výběhu u Srní. Přímo uprostřed výběhu v Srní vede 300 m dlouhá lávka ve výšce 4–5 metrů nad zemí, opatřená řadou pozorovacích přístřešků. Na lávce ve výběhu jsou také informace o komunikaci mezi vlky. Mimo výběhu s vlky se můžete vydat po naučné stezce, na které pět informačních panelů přibližuje život šelmy, která v minulosti patřila k běžnému životu místního lesa. Mimo vlků lze prostřednictvím návštěvnických center Šumavy spatřit také jeleny nebo rysy.

Komu by nahlédnutí do vlčího výběhu nestačilo, může se zúčastnit vlčí výpravy, kterou pořádá v určitých termínech Správa národního parku Šumava. Trasa je letošní novinkou výprav do divočiny, na kterou je třeba se předem přihlásit na webových stránkách NP. Rezervace se spouští od pátku 15. května 2020.
 

Jaký je život vlků aneb víte, že…?

  • vlciVlčí smečka je vlastně rodina. Ta vzniká tak, že nejprve samostatný dospělý jedinec hledá partnera – než někoho najde, je sám. Když potká partnerku a rozumí si spolu, žijí a loví v páru. V zimě dochází k páření a když je úspěšné, narodí se v dubnu či květnu vlčata, o která se starají oba rodiče. A tak vzniká smečka. Mláďata začnou cestovat s rodiči až na podzim a zůstávají s nimi celou zimu, aby se naučila lovit. Mladí vlci rodinu opouštějí v době, kdy rodiče pečují o nová mláďata. Později se k rodině opět připojí. Když se nesetkají, jdou vlastní cestou a vytvoří novou smečku.
  • Vlci loví v případě, že mají hlad. Kořisvlk lovít dokáží ucítit na vzdálenost až tří kilometrů, mají výborný sluch a dokáží se skvěle orientovat ve stopách. Při hledání potravy jsou schopni urazit až několik stovek kilometrů. Kořist mohou pronásledovat i několik kilometrů a vyvinout při tom okamžitou rychlost až 60 km/h. 
  • Technika lovu je velmi účinná – jeden nebo několik vlků sleduje stádo a poutá na sebe jeho pozornost, zatímco zbytek smečky stádo obklíčí. Jakmile je stádo obklíčeno vyvolají v něm paniku a slabší, staré či nemocné jedince unaví a zadáví. Vlk samotář se obvykle na velkou kořist nezmůže a obvykle útočí na menší hlodavce, jako jsou myši, hraboši, krtci, králíci a zajíci. 
  • vlkHlavní složku potravy vlků tvoří většinou jeleni a srnci. Další skladbu jídelníčku dotvářejí divoká prasata, malí savci a hmyz. 
  • Vlci si vytváří zásoby „na horší časy“. Přebytečnou potravu si zahrabají či ukryjí podobně, jako to dělají psi. Ovšem na rozdíl od nich si vlci dobře pamatují, kam si zásoby schovali. 
  • Vlci si doupata zakládají jen v době rozmnožování. Vlčice i ostatní členové smečky mohou vybudovat i více doupat. Většinou jde o díry vyhloubené v zemi nebo rozšířené doupě jiných zvířat, např. lišek. Bývá často v prudkém svahu, blízko vody a s nezakrytým výhledem. 
  • vlciV létě vlci, v cestě za potravou, nachodí až 70 km denně, v zimě cca 20–30 km.
  • Spící vlk se v zimě stočí do klubíčka a tlamu si přikryje ocasem – sebevětší mráz se pak k němu nedostane. V zimě se vlci sdružují do větších smeček, která může mít až 20 členů (v letních měsících má smečka max. 7 členů).
  • Dojemná je péče vlčí smečky o starší jedince. Smečka na své „dědečky a babičky“ vždy počká a v případě nesnází jim mladší členové pomohou.
Modravské pláně, Vltavský luh nebo Luzný: Správa šumavského parku opět nabízí toulání divočinou

Modravské pláně, Vltavský luh nebo Luzný: Správa šumavského parku opět nabízí toulání divočinou

Celkem 112 výprav s průvodcem na 37 různých trasách pro opravdové zájemce poznávání šumavské divočiny, chystá letos Správa NP a CHKO Šumava v rámci programu Průvodci divočinou. Letos pořádá tyto výpravy již počtrnácté. Většina tras je jednodenních a vede do neznačených nebo jindy nepřístupných oblastí národního parku. Jedenáct tras je ale extrémě náročných a vede po české i bavorské straně Šumavy. Mají označení XL a zaberou celé dva dny. Na výpravy je nutné se vždy předem registrovat, registrace se spouští už v pondělí 23. května 2022.

Rysí výběh nedaleko Kvildy

Rysí výběh nedaleko Kvildy

Do výběhu u Kvildy byl umístěn rys, kterého srazil automobil a po mimořádně náročné léčbě zůstal v péči člověka. Samotný výběh má rozlohu 0,5 ha a návštěvníci mohou rysa pozorovat přímo z vyvýšené a zastřešené pozorovatelny.

Když milujete Šumavu: divoká zvířata, dlouhé túry i umrlčí prkna

Když milujete Šumavu: divoká zvířata, dlouhé túry i umrlčí prkna

Tajemná a rozlehlá Šumava nikdy nezklame: najdete tu nádherná přírodní zákoutí, historická města, řadu hradů a hradních zřícenin i místa, kde se budete dobře bavit. Nepřijdete ani o bližší seznámení s národním parkem a jeho zvířecími obyvateli: vyzkoušejte návštěvnická centra, unikátní jelení safari nebo se zajděte podívat na šumavské vlky.

Národní park Šumava – největší národní park v České republice

Národní park Šumava – největší národní park v České republice

Národní Park Šumava je největším národním parkem České republiky. Na 920 km² zde leží dva národní parky – na německé straně od roku 1970 NP Bavorský les, na české od roku 1991 největší český národní park NP Šumava s 680 km². Posláním Národního parku Šumava je chránit a uchovat jedinečné a lidskou činností málo dotčené přírodní území, zajistit jeho další nerušený vývoj a přispět jeho výzkumem k obecnému poznání vývoje přírody.

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

V Beskydech žije smečka vlků, navrací se i rys

V Beskydech žije smečka vlků, navrací se i rys

Do Beskyd se pomalu navrací divoké evropské šelmy. Poměrně dobře se zde daří vlkům, kteří žijí na několika místech moravskoslezských hor. Na území českého a slovenského pomezí žije asi dvanáct rysů, vlčí smečka si oblíbila Javorníky.

Světový den divoké přírody: víte, jaká zvířata obývají českou divočinu?

Světový den divoké přírody: víte, jaká zvířata obývají českou divočinu?

Světový den divoké přírody připadá každoročně na 3. března a připomíná, že je nutné divokou přírodu chránit. I v českých horách a lesích se najdou vzácné druhy zvířat, kterých sice v poslední době přibývá, ale stále je třeba jim vytvářet vhodné podmínky pro život. V České republice sice máme jen málo míst, která se dají označit za divočinu, přesto se k nám pomalu vrací vlci, rysové i medvědi.

Návštěvnické centrum Srní věnované šelmám – výběh s vlky

Návštěvnické centrum Srní věnované šelmám – výběh s vlky

Centrum prezentuje původní druhy volně žijících zvířat v jejich přirozeném biotopu, reintrodukované a nebo dříve vyhynulé druhy. Bezpochyby největším lákadlem je výběh s vlky na rozloze 3 hektary, napříč kterým vede visutá pozorovací stezka.

Další aktuality

Podzimní výlovy rybníků 2023

Tak jako slunce a voda patří k létu, sníh a mráz k zimě, tak vypouštění a výlovy rybníků patří k podzimu. Vůně bahna, grogu či svařeného vína, rybářské sítě plné ryb a praktické ukázky rybářského řemesla dělají z výlovů vděčný divácký zážitek.
Jihočeský kraj | Gurmánská turistika

20 tipů na výlet na Budějovicku pro hezké podzimní zážitky

Každý, kdo uvažuje o podzimní dovolené v tuzemsku, nebo chce strávit třeba jen příjemný rodinný víkend, by měl zamířit na Budějovicko. Oblast mezi Českými Budějovicemi, Hlubokou nad Vltavou a Týnem nad Vltavou nabízí sportovní a relaxační aktivity, oblíbené historické památky, krásnou přírodu i skvělou lokální gastronomii. Podzimní Budějovicko má rozhodně co nabídnout!
Jihočeský kraj | Životní styl

V České Třebové proběhne Den železnice

Oslavy Dne železnice se v České Třebové se uskuteční v sobotu 16. září 2023. I když k největším lákadlům patří tradičně jízdy speciálními vlaky, připravili organizátoři v rámci svátku železnic také bohatý doprovodný program v areálu českotřebovského depa.
Jihočeský kraj | Zážitky

Táborská setkání se blíží: město ožije největšími historickými slavnostmi v České republice

Máte rádi atmosféru středověku? Láká vás tradiční hudba, zpěv a veselení pod širým nebem? Pak si nenechte ujít 32. ročník festivalu Táborská setkání, který se bude konat ve dnech 15. až 17. 9. 2023. Město Tábor je pro dobové slavnosti jako stvořené. Historické centrum s několika náměstími, křivolaké uličky i bohatá zeleň za městskými hradbami ožije na tři dny dávnou historií první poloviny 15. století, do časů, kdy se vlády nad městem ujal husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova.
Jihočeský kraj | Zážitky

Brambory: historie oblíbené potraviny, bramborové hostiny, slavnosti a příběhy

Když někdo skončí těsně pod stupni vítězů, říká se, že dostal bramborovou medaili. Vůči bramborám to ale není úplně fér: v mnoha světových kuchyních včetně té naší, tedy české, moravské i slezské, jim patří první místo. Také se na našich stolech objevují už pěknou řádku let: první dochované zmínky o bramborách v českých zemích zmiňují hostinu Viléma Slavaty v roce 1623 v Jindřichově Hradci.
Jihočeský kraj | Gurmánská turistika

Houby kolem nás: jména po houbách, přírodní útvary i houbařské akce

Houbařská sezóna je v plném proudu, houbaři nosí z lesů plné košíky a leckterou domácností voní smaženice, hříbková omáčka anebo schnoucí houby. Podle statistik „průměrná" česká rodina sesbírá za rok šest kilogramů hub. Patříme prostě k nejvášnivějším houbařům na světě! Pokud si od sběru těchto lesních darů chcete trochu odpočinout, ale zároveň si i užít „houbařskou horečku“ trochu jinak, vypravte se s námi na pár kuriózních houbařských výprav nebo zajímavou houbařskou výstavu.
Jihočeský kraj | Příroda

Na zámku Ohrada si užijete Vorařský den

Pojďte si do muzea lesnictví, myslivosti a rybářství v sobotu 9. září 2023 připomenout již zaniklý způsob přepravy na vodních tocích a stará řemesla. Čeká vás bohatý program Vorařského dne na loveckém zámku Ohrada, jehož součástí budou i soutěže, hry a tvořivé dílny pro děti, potěší celou rodinu.
Jihočeský kraj | Zážitky

V Hoslovickém mlýně se budou v sobotu slavit dožínky

Ve vodním mlýně v Hoslovicích na Strakonicku se v sobotu 26. srpna 2023 koná oblíbená akce s názvem Dožínky ve Vodním mlýně Hoslovice. Těšit se můžete na ukázky života na mlýně a oslavy sklizně na vesnici z pohledu minulosti. Nebude chybět pouštění mlýnského kola a komentované prohlídky mlýna.
Jihočeský kraj | Památky