!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a národní geopark Barrandien: putování po dně ztracených moří nejenom za trilobity
#světovéČesko a národní geopark Barrandien: putování po dně ztracených moří nejenom za trilobity
"> "> "> "> "> "> "> "> ">
Příroda

#světovéČesko a národní geopark Barrandien: putování po dně ztracených moří nejenom za trilobity

Vydáno 5. dubna 2021
Vydat se na procházku po dně pravěkých moří je jednodušší, než by se mohlo zdát: stačí si jako cíl vybrat národní geopark Barrandien. Je klenotem české geologie a paleontologie, nabízí příběhy českých dějin i rozvoje průmyslu. Ostatně bohatá naleziště zkamenělin objevil Joachim Barrande při plánování koněspřežné dráhy údolím Berounky. Na železnici nikdy nedošlo, ale zkamenělým pravěkým živočichům se Barrande věnoval po zbytek svého života.
Dvě různá místa na opačných stranách světa, ale stejné zapálení pro věc: hledání zkamenělin na dně Skryjských jezírek v Národním geoparku Barrandien a trofej z kanadské oblasti Burges Shales v Britské Kolumbii
Geopark Barrandien
Burges Shales
Skalní fanoušci geologie ví, že prozkoumávání národního geoparku Barrandien může být zábava, která se protáhne na celý život. Největší geopark v České republice totiž má rozlohu 4 316 kilometrů čtverečních a sahá od Prahy přes Berounsko, Křivoklátsko, Brdy a Rakovnicko až na Plzeňsko. Ani Joachim Barrande (1799–1883) nestihl probádat všechno, co chtěl, ale stihl toho dost a díky němu je Barrandien pojem známý v celém světě. Jeho jméno ale připomíná více míst, namátkou pražská čtvrť Barrandov a Barrandovské skály s modro-zlatou pamětní deskou s nápisem Barrande, Barrandovský most anebo muzeum ve Skryjích. Právě tam, v malebném údolí řeky Berounky, výlet za trilobity začíná.
 

Trilobiti ze Skryjí

Málokterá obec v Česku je s trilobity spojená tak jako Skryje. Kromě Památníku Joachima Barranda v budově staré školy a speciální naučné stezky má obec zvláštního živočicha dokonce ve znaku. A není to jen tak obyčejný anonymní trilobit, ale právě rod

pojmenovaný podle Skryjí, Skreiaspis. Důvěrně vás s vládcem prvohorních moří seznámí naučná stezka, která začíná v centru obce u kostela sv. Archanděla Michaela a prochází přes lokality, kde dodnes můžete objevit nejrůznější zkameněliny. Informační panely doplňují odpočívadla, socha trilobita, komiksy, prolézačky, kukátka a jiné atrakce pro děti.

Zajímavostí jsou zejména suťová pole, kde se v zeleně, modře a šedavě zbarvených břidlicích dají úlomky trilobitů najít snad všude. Na panelech objevíte vzorky nejčastějších objevů, ovšem pozor: platí tady stejná pravidla jako jinde v Barrandienu, tedy že v suti se smíte kutat po libosti, ale narušovat skalní stěny, kamenné bloky a vylamovat je z vrstev je přísně zakázáno. Štěstí můžete zkusit i v okolí či na kamenitém dně Skryjských jezírek anebo v meandrech Berounky pod nedalekou zříceninou hradu Týřova .

 

Koněprusy a Holubův lom



Pěkný výlet spojený s hledáním zkamenělin si užijete u Koněpruských jeskyní na okružní naučné stezce Zlatý kůň. Měří něco málo třes tři kilometry, začíná u východu z podzemí a kromě informačních panelů mapujících geologickou minulostí, faunu a flóru Českého krasu nabízí i pěkné výhledy do okolí, na lom Kobyla či na velkolom Čertovy schody. Užijete si tu ale hlavně naleziště zkamenělin. Nejlepším místem, kde můžete strávit třeba celý den, je opuštěný Houbův lom, zaříznutý do jižního svahu Zlatého koně; právě v jeho stěně byly v roce 1950 objeveny Koněpruské jeskyně.

Na dně lomu a na jeho svazích se v bohatých nánosech vápencové suti vyskytují zkameněliny, tedy otisky pravěkých živočichů zachované v kameni. Pro přebírání suti kladívko nebudete potřebovat, může se ale hodit k rozbití větších kamenů. I tady je ovšem povoleno sbírat pouze v suťových polích, zasahování do skal a stěn lomu je naopak přísně zakázáno.
 

Hledání na dně pravěkého moře

Na dně pravěkého teplého mělkého moře se hromadily schránky odumřelých organismů žijících v okolí korálového útesu (jeho zbytky se nachází uvnitř návrší Zlatý kůň) a postupně je překrývaly další vrstvy usazenin; zbytky pravěkých živočichů se tak v naplavených vrstvách zachovaly ve formě zkamenělin.

Vápence, v nichž budete zkameněliny hledat, pocházejí z období prvohor a jsou staré až 400 milionů let. Populární trilobiti se v okolí Koněpruských jeskyní vyskytují méně než u Skryjí, spíš máte šanci objevit zkameněliny ramenonožců, které vypadají jako škebličky, plžů či lilijců, živočichů tvarem podobným rostlinám.
 

Najít trilobita prý není žádná věda



Alespoň to tvrdí odborníci z Muzea Českého krasu v Berouně: prý stačí vystoupit z vlaku kdekoliv na trati mezi Radotínem a Berounem, v Jincích, Koněprusech, Loděnici či ve Svatém Janu pod Skalou, a pustit se do pátrání. Pověstné jsou také lokality kolem Felbabky nebo u Rejkovic. Z lokalit starších prvohor uznávaných po celém světě je nejvýznamnější hranice silur/devon na Klonku u Suchomast, geologicky zajímavá je i Jindřichova skála v Brdech.

Co ale víme o zvířatech, která se stala symbolem prvohor?
Trilobiti byli členovci, kteří žili v mořích v době před zhruba 600 miliony lety. Žili po celém tehdejším světě, vyhynuli na konci prvohor zhruba před 251 miliony let během přírodní katastrofy, a z dnešních živočichů se nejvíc podobali svinkám nebo stínkám – stejně jako ony se například v případě ohrožení dokázali stočit do klubíčka.

Název trilobit pochází z latinských slov tres / tři a lobus / lalok. Kdyby tehdy existovali lidé, do ruky by je zřejmě nechytali: shora sice měli trilobiti pevný krunýř, ale zespodu měli ostré nožičky, různé třásně a žábry. Existovali v mnoha druzích; nejmenší trilobit nalezený v Česku měl několik milimetrů, největší asi 40 centimetrů. Našli byste mezi nimi všežravce i dravce, v mořích plavali vzhůru nohama, aby mohli aktivně lovit.
 

Výlet do prvohor

  • Francouzský inženýr a paleontolog Joachim Barrande se zkamenělinám trilobitů, ramenonožců a hlavonožců systematicky věnoval řadu desetiletí a publikoval nejrozsáhlejší dílo, jaké kdy vytvořil jediný paleontolog. Popsal více než 3500 druhů zkamenělých organismů a proslavil česká naleziště v celém světě. Monumentální sbírky včetně 10 000 zlatých, určených na dokončení svého díla, odkázal dnešnímu Národnímu muzeu v Praze.
  • Geopark není jen zkamenělá minulost. Skrývá v sobě příběhy českých dějin, rozvoje průmyslu a osídlení území. Barrandien je klenotem české geologie a paleontologie, a podle odborníků jej geologická rozmanitost předurčuje k zápisu na seznam geoparků UNESCO.
  • V roce 1909 objevil paleontolog Charles Doolittle Walcott v kanadských horách zvláštní zkameněliny. Napřesrok se vrátil, pokračoval v hledání a během následujících let nashromáždil desítky tisíc vzorků. Zásadní význam oblasti nazývané Burgesské břidlice / Burges Shales v Britské Kolumbii byl odhalen až v šedesátých let 20. století. Na rozdíl od jiných míst, kde paleontologové nacházejí pouze kosti, schránky nebo ulity, v Kanadě se dochovaly vzácné otisky měkkých tkání, a to i u živočichů, kteří žádnou pevnou část těla neměli.
Památník Joachima Barranda

Památník Joachima Barranda

Francouzský inženýr a paleontolog Joachim Barrande věnoval téměř pětačtyřicet let svého života studiu českých silurských skal a zkamenělin ve středních Čechách, tím proslavil Čechy a také Skryje.

Beroun

Beroun

Město ležící na březích Berounky je oblíbené mezi vodáky i turisty. Projděte si příjemné centrum města se zbytky hradeb. Před návštěvou Českého krasu nezapomeňte získat teoretické znalosti v Muzeu Českého krasu. Vystoupejte také na rozhlednu a prozkoumejte Berounsko z výšky.

Dům přírody Českého krasu

Dům přírody Českého krasu

Návštěvnické středisko Českého krasu vzniká u Koněpruských jeskyní, v geologicky pozoruhodném území národních přírodních památek Kotýz a Zlatý kůň nad velkolomem Čertovy schody. Když se stavba podaří podle plánu, bude nový Dům přírody otevřen v průběhu roku 2022.

Radnice

Radnice

Radnice leží uprostřed kouzelné krajiny plné lesů na západním okraji Křivoklátské vrchoviny; jen málokdo by uvěřil, že se tu kdysi hojně těžilo uhlí. Do Rokycan je to jen dvanáct kilometrů, ale přesto se o Radnicích mluví a píše jako o odlehlém městě, kde se zastavil čas.

Skryje

Skryje

Křivoklátsko není jen krajem Oty Pavla, zamiloval si je také francouzský přírodovědec, geolog a paleontolog Joachim Barrande. S jeho jménem jsou spojené zejména Skryje, kde kromě paleontologického muzea můžete navštívit třeba zříceninu hradu Týřov anebo půvabná Skryjská jezírka.

Důlní expozice Chrustenická šachta

Důlní expozice Chrustenická šachta

Chrustenická šachta je expozice důlní techniky. Důl patřil ve své době k největším a nejvýznamnějším dolům Barrandienu (západně od Prahy). Měl 84 podzemních pater zasahujících až do hloubky 426 m, tj. 120 m pod hladinu moře. Za sto let usilovné práce se z něho vytěžilo bezmála 8 milionů tun rudy.

Národní přírodní rezervace Koda v Českém krasu

Národní přírodní rezervace Koda v Českém krasu

NPR Koda byla vyhlášena již v roce 1952 na rozloze 463,64 ha. Patří mezi nejstarší chráněná území v Chráněné krajinné oblasti Český kras. Je to členité a převážně zalesněné území na jih a západ od Berounky mezi Tetínem, Tobolkou a Srbskem.

Do Skryjí a do Berouna za badatelem Joachimem Barrandem

Do Skryjí a do Berouna za badatelem Joachimem Barrandem

V srpnu 2014 uplyne 215 let od okamžiku, kdy se v rodině obchodníka s plátnem v Saugues v departementu Haute Loire narodil Joachim Barrande (1799–1883), francouzský přírodovědec, geolog a paleontolog. Do Čech přišel ve třiatřiceti letech a už je nikdy neopustil.

Naučná stezka Po stopě trilobita ve Skryjích

Naučná stezka Po stopě trilobita ve Skryjích

Naučná stezka Po stopě trilobita začíná ve Skryjích u Památníku Joachima Barranda a na svých dvanácti zastávkách přibližuje mnohdy netradičním způsobem např. prostřednictvím komiksu zajímavosti zdejšího naleziště zkamenělin Skryjsko-týřovického kambria. Je na ní i spousta herních prvků.

Naučná stezka Zlatý kůň v Českém krasu

Naučná stezka Zlatý kůň v Českém krasu

Naučná stezka Zlatý kůň začíná u východu z Koněpruských jeskyní a provede návštěvníky po zajímavostech v blízkém okolí jeskyní. Naučná stezka prochází národními přírodními památkami Zlatý kůň a Lom na Kobyle.

Muzeum Českého krasu Beroun

Muzeum Českého krasu Beroun

Muzeum využívá prostory v architektonicky nejcennějším domě Berouna, v tzv. Jenštejnském domě z počátku 17. století. Jednotlivé expozice muzea jsou věnovány nejen CHKO Český kras a světově významné geologické oblasti Barrandienu, ale také dějinám Berouna a jeho významným osobnostem.

Vydejte se Cestou do Barrandienu s netradičními průvodci

Vydejte se Cestou do Barrandienu s netradičními průvodci

Geopark Joachima Barranda rozprostírající se od západního okraje Prahy ku Berounu a ještě dále vás zve k výletům, na kterých poznáte něco víc, než tradiční Karlštejn či Koněpruské jeskyně. Na vybraných místech si zdarma vyzvedněte originální putovní knížku a nechte se unášet příběhem...

Naleziště trilobitů ve Skryjích

Naleziště trilobitů ve Skryjích

Skryje jsou neodlučitelně spjaty s osobností vědce Joachima Barranda. Ten se proslavil díky výzkumu zkamenělin, který zde prováděl. Je známo několik lokalit, kde můžete zkusit na hromadě břidlice své štěstí a přivézt si tak domů zajímavý suvenýr.

Národní geopark Barrandien

Národní geopark Barrandien

Chcete se vydat po dně pravěkých moří? Do vzdálených časů vás přenese Geopark Barrandien, největší geopark v České republice. Geopark není jen zkamenělá minulost. Skrývá v sobě příběhy českých dějin, rozvoje průmyslu a osídlení území. Barrandien je klenotem české geologie a paleontologie.

Dřevouhelná vysoká pec Barbora v Jincích

Dřevouhelná vysoká pec Barbora v Jincích

Dřevouhelná vysoká pec Barbora založena hrabětem z Vrbna a Bruntálu roku 1805. Je to jediná plně zachovaná technická památka tohoto druhu ve střední Evropě.