Národní geopark Barrandien nabízí všem zájemcům
ucelený vhled do geologie a paleontologie, ale také na zoologické, botanické, archeologické, kulturní a historické souvislosti. Nový geopark se rozprostírá na území
Středočeského a
Plzeňského kraje, a také na teritoriu
Hlavního města Prahy. Geopark odkazuje na
Joachima Barrande, který tato území nejen probádal, ale ještě k tomu proslavil ve světě.
Na území nově vyhlášeného geoparku se nacházejí
lokality starších prvohor uznávané po celém světě. Prostor geoparku odhaluje tajemství milionů let vývoje planety Země, jedná se o pestrou mozaiku geologických paleontologických zajímavostí. Profily a odkryvy nejsou tak masivní jako jinde na světě, ale jsou úžasně
pestré a dobře dostupné na kole, pěšky, lodí, vlakem nebo dokonce tramvají.
Území Národního geoparku Barrandien
Na území Geoparku Barrandien se nachází velkoplošná i maloplošná zvláště chráněná území (z toho je Národních přírodních rezervací 6, Národních přírodních památek 11, Přírodních rezervací 12, Přírodních památek 38, Evropsky významných lokalit 64 , jedna biosférická rezervace UNESCO a 3 Chráněné krajinné oblasti –
Brdy,
Český kras a
Křivoklátsko.
Pro potřeby projektu je území členěno do pěti dílčích administrativně-správních regionů:
Berounsko zahrnuje zejména teplomilné a vápnomilné biotopy
Českého krasu s přesahem na sousední
Křivoklátsko. Chrarakteristické jsou skalní stepi a lesostepi s výskytem řady reliktních druhů rostlin jako je např. atraktivní hlaváček jarní nebo koniklec luční. Na značných rozlohách se zde vyskytují teplomilné doubravy s dubem šipákem a dalšími vzácnými dřevinami, jako jsou dřín, jeřáb břek a také jeřáb muk, u kterého byly popsány hned dva drobné endemické taxony.
Brdy jsou stokilometrovým souvislým lesem táhnoucím se od
Prahy jihozápadním směrem. Značnou část porostů tvoří sice smrkové monokultury, nicméně se zde naleznou i menší fragmenty přírodě blízkých lesů, např. v jižních Brdech (Chynínské buky, Getsemanka) či na hřebeni nad
Dobříší (Hradec, Kuchyňka). Na návštěvníka zapůsobí zejména opuštěnost celého území, v jehož jádrové oblasti se nenalézají prakticky žádná sídla, což je velkým kontrastem k přilehlému pražskému velkoměstu. Z hlediska biotopů jsou
Brdy proslulé díky horským vřesovištím na místech nyní již opuštěných
dělostřeleckých střelnic či rašeliništi v okolí Padrťských rybníků. Díky neosídlenosti Brd zde dochází k minimálnímu znečištění prostředí a k nízkému rušení zvířat. Proto je ve zdejších potocích s pitnou vodou centrum výskytu raka kamenáče v ČR a proto zde běžně hnízdí čáp černý či zde můžeme spatřit orla mořského. Králem zdejších lesů jsou pak bezesporu mohutní jeleni.
Do
Plzeňska spadá značná část
Křivoklátska. Nalezneme zde ale i další přírodovědně zajímavé lesní komplexy, např. Kozelské polesí či lesy na severu Plzně v oblasti
Boleveckých rybníků. Fytogeograficky je významné rašeliniště u Kamenného rybníka se silně izolovaným výskytem klikvy bahenní a suchopýru pochvatého.
I
Praha má unikátní přírodu, což rozhodně není pro velkoměsta obvyklé a očekávatelné. Nalézá se zde přes 90 maloplošných zvláště chráněných území. Velice pěkné scenérie nabízí
Prokopské údolí či
Divoká Šárka. Obzvláště cenné jsou lokality v kaňonu Vltavy, zejména v oblasti Troji a Suchdola. Na stepích zde rostou dekorativní druhy jako modřenec tenkokvětý, kavyl sličný a v
Radotínském údolí se vyskytuje i evropsky významný, silně reliktní včelník rakouský.
Rakovnicko zahrnuje velkou část
CHKO Křivoklátsko s jeho nejcennějšími partiemi vázanými na strmé údolí a okolí řeky
Berounky. V nepřístupných roklinách se na několika místech zachovaly rozsáhlé
populace původního tisu. Unikátní jsou louky u Kouřimeckého přívozu, které unikly intenzifikaci a ochuzení druhové skladby. Ve zdejších listnatých lesích není vzácností spatřit našeho největšího brouka – roháče obecného.