Opuštěný lom v severním úbočí a zalesněné východní úbočí vrchu Kobyla se nachází 1500 m jihovýchodně od Koněprus. V lomu je možné spatřit ukázku geologické poruchy, Očkovského přesmyku, kdy se během horotvorných procesů nasunuly starší vrstvy usazených hornin na vrstvy mladší.
Lom Na Kobyle v
Českém krasu je geologicky významným odkryvem se zřetelným tzv. voškovským přesmykem, tektonickou poruchou z doby
variského vrásnění (došlo k němu v prvohorách během devonu, cca před 416–359 miliony lety). V jeskyních byly učiněny pozoruhodné paleontologické a archeologické nálezy. Především v jihovýchodní části území jsou vyvinuta suchomilná a teplomilná stepní a lesostepní společenstva s bohatou květenou a zvířenou.
V severní části chráněného území je hluboký opuštěný lom “
Na Kobyle”. Většina odkrytých hornin jsou masivní, světlé, místy narůžovělé
krinoidové vápence slivenecké (stupeň prag, spodní devon). Jedná se "výčnělek" koněpruských vápenců z oblasti
Zlatého koně. Na severním okraji lomu jsou tyto vápence tektonicky ohraničené
voškovským přesmykem. Jedná se o směrnou poruchu, podél které byly při procesech variského vrásnění v mladších prvohorách od severu v podobě překocené vrásy přesunuty starší vápence lochkovského souvrství i silurské vápence požárského souvrství
. Celková délka posunu se odhaduje na 1 km.
Těžbou v lomu byly odkryty i
četné krasové jevy, které jsou významné z hlediska archeologie a čtvrtohorní geologie. Nejvýznamnější z nich je jeskyně
Chlupáčova sluj s významnými
nálezy kostí savců z poslední doby meziledové (např. jeskynní lev, hyena, medvěd, stepní kůň, dva druhy nosorožců), které zde především v posledních deseti letech svého života učinil významný český badatel Jaroslav Petrbok (1881–1960). Archeologické nálezy dosvědčují lidské využívání jeskyně v období starší doby kamenné.
Fauna a flóra oblasti
Bývalý lom Na Kobyle je domovem pro mnoho
bezobratlých - vyskytují se zde některé reliktní druhy brouků, jako je bezkřídlý
nosatcovitý brouk Acalles hypocrita nebo
stepní mravenec Myrmica deplanata. Na svídu krvavou je potravně vázána vzácná
bejlomorka, na skalních stěnách v lomu žije vzácná teplomilná
snovačka Theridion betteni. Žije zde rovněž vzácný litobiontní plž Chondrina avenacea a
teplomilná páskovka žíhaná Cepaea vindobonensis. V jezírku v lomu lze pozorovat
čolka obecného, z žab je lom domovem ropuchy obecné a
skokana hnědého. Žijde zde také
velký počet ptáků, hnízdí jich tu až 60 druhů (např. datel černý, strakapoud velký, žluna zelená a šedá, puštík obecný, budníček lesní a sedmihlásek hajní). Na stepi každoročně hnízdí
skřivan lesní. Ze savců se zde vyskytuje plch velký a
jezevec lesní.
Rostliny jsou přizpůsobeny
stepní povaze místa – rostou tu
kostřavovité trávníky, silně ohrožený
koniklec luční český,
chrpa chlumní, trávy kostřava waliská a smělek štíhlý či byllina devaterník tmavý. Z dřevin zde najdete dub šípák, jeřáb břek a jeřáb muk. Na malé slatinném mokřadu v lomu Na Kobyle rostou
mokřadní pampelišky, na výslunných až polozastíněných stěnách lomu se vyskytuje ohrožený druh mechu
prutník zdobný. Z vřeckovýtrusných hub je odtud znám např.
velmi vzácný ohnivec černý či velmi vzácná teplomilná pozemní náramkovitka žlutozelená.