Letošní oslavy
300. výročí blahořečení sv. Jana Nepomuckého jsou největší událostí v novodobé historii
Nepomuku; naposled tu velké oslavy probíhaly v roce 1993, kdy si celý svět připomínal
600 let od Janova umučení. Některé akce už proběhly, další se chystají, namátkou koncert s královnou opery Evou Urbanovou v předvečer výročí blahořečení. Až do konce září také láká k návštěvě
výstava Krása zrakům ukrytá v
Městském muzeu a galerii s částí původního mobiliáře ze
zámku Zelená Hora; předměty z depozitářů Národního památkového ústavu byly do Nepomuka zapůjčeny pouze na sezonu 2021.
Nepomuk a staronová socha
Památku
sv. Jana Nepomuckého v
Nepomuku nepřipomíná jen
Svatojánské muzeum nebo
barokní kostel stojící v místech, kde podle legendy stával světcův rodný dům,
novinkou je „staronová“ světcova socha, jejíž instalace se nečekaně stala součástí významného kulatého výročí Janova blahořečení. Když budete projíždět městem, nemůžete ji minout, stojí uprostřed kruhového objezdu u výjezdu na
Písek.
Zhruba 180 centimetrů vysoká litinová socha za sebou má zvláštní příběh: v roce 1913 ji vyrobily
arcibiskupské slévárny v Rožmitálu pod Třemšínem a poté byla umístěna v obci
Tchořovice, odkud se pak dostala na zahradu
kláštera Bosých augustiniánů ve Lnářích. Dnes je v bývalém klášteře psychiatrická léčebna, a právě její klienti sochu nedávno objevili při sázení stromu. Jak dlouho byla uložena v zemi se přesně neví, jisté ale je, že byla uschována pietně a s veškerou péčí. Kvůli zachování patiny je šedočerná a skoro se zdá, že jde o další ze svatojánských záhad a zázraků. Nepomuk už totiž řadu let uvažoval o výtvarném pojednání kruhového objezdu tak, aby přijíždějící na první pohled viděli, že jde o město svatého Jana Nepomuckého. Dokonce proběhla výtvarná soutěž, ale její výsledek se místním nelíbil a z celého nápadu nakonec tiše sešlo. Proti umístění téměř sto let staré sochy naopak nebyly námitky, navíc
Lnáře leží jen zhruba deset kilometrů od Nepomuku: zkrátka svatý Jan se vrátil domů.
Smrt mlčenlivého světce a Svatojánská slavnost
Podle antropologických výzkumů
Jan Nepomucký zemřel na poranění hlavy pravděpodobně při mučení, a tak
20. března 1393 po deváté hodině večerní svrhli z
Karlova mostu do
Vltavy jeho mrtvolu. Tělo našli rybáři téměř až o měsíc později, 17. dubna, zachycené na pravém břehu Vltavy v místech, kde dnes na nábřeží ústí Dušní ulice. Od nich tělo převzali
Cyriaci aneb bratři
Křižovníci s červeným srdcem a s úctou je pochovali v
kostele sv. Kříže většího při svém klášteře. Klášter sice zmizel při asanaci
Starého Města, za zmínku ovšem stojí, že právě křižovníci později začali pořádat
Svatojánské slavnosti Navalis. Tradici se podařilo obnovit a v
Praze se slavnosti spojené se
slavnostní mší v katedrále, procesím a barokním koncertem na hladině Vltavy u Karlova mostu konají
každoročně 15. května, v předvečer světcova svátku. Výraz
navalis je přejatý z latinského označení lodní hudby –
Musica navalis in honorem Sancti Ioannis Nepomuceni, tedy
lodní hudba k poctě sv. Jana Nepomuckého.
Kult Jana Nepomuckého
Už v roce 1416 bylo tělo bývalého generálního vikáře pohřbeno v
katedrále sv. Víta na
Pražském hradě a v českých zemích se na něj často vzpomínalo. Do své populární
Kroniky české jej zahrnul i
Václav Hájek z Libočan, i když podle něj existovali Janové dva, Jan Nepomucký a doktor Jan z Pomuku. Oba podle něj byli utopeni, jeden roku 1383, druhý o deset let později.
Zatímco Hájkovy fabulace vnesly do historie obstojný zmatek, kultu Jana Nepomuckého výrazně pomohlo baroko. V roce 1599 najdeme „Jana Zpovědníka“ mezi
českými patrony a v roce 1639 se v
Nepomuku začalo se stavbou
chrámu na místě Janova rodného domu. V druhé polovině 17. století byly vydány
latinské životopisy a v roce 1683 byla na
Karlově mostě umístěna
bronzová socha Jana Nepomuckého, vůbec první z pozdější slavné barokní sochařské výzdoby. Odlili ji v Norimberku podle dřevěné sochy od
Jana Brokofa, který ji pro změnu vytvořil o rok dřív podle malé sošky
vídeňského sochaře Matthiase Rauchmüllera.
Socha z Karlova mostu se pak stala vzorem pro většinu vyobrazení Jana Nepomuckého.
V roce 1691 – tedy v době, kdy ještě Jan Nepomucký nebyl ani blahoslavený, ani svatý – vznikla na místě dnešního
kostela sv. Jana Nepomuckého na Skalce v Praze dřevěná kaple zasvěcená Janu Nepomuckému, v roce 1704 byl vztyčen první sloup se sochou Jana Nepomuckého a roku 1708 byl v
Hradci Králové Janu Nepomuckému oficiálně zasvěcen první kostel.
Dívka pod mlýnskými koly
Janova popularita stoupala, Řím se ovšem ke snahám o jeho kanonizaci stavěl spíš skepticky. Složitý proces vedoucí k jeho svatořečení ale nakonec trval poměrně krátce; v roce 1715 jej zahájil pražský arcibiskup František Ferdinand Khünburg,
31. května 1721 papež Inocenc XIII. prohlásil Jana za blahoslaveného a
19. března 1729 v předvečer výročí jeho smrti Benedikt XIII. kanonizační bulou Christus Dominus prohlásil Jana za svatého.
Proces svatořečení mimo jiné vyžaduje důkazy o zázracích; v případě Jana Nepomuckého šlo hlavně o
jazyk, který byl nalezen v 18. století neporušený v Janově lebce (jak to bylo ve skutečnosti se dozvíte na konci článku), či
zázračná záchrana Rozálie Hodánkové.
Jak to tehdy bylo? Sedmiletá dcera správce strakonického panství šla 22. února 1718 šla po lávce přes náhon k
Pětikolskému mlýnu, který stával poblíž dnešního jezu přímo v centru
Strakonic. Na lávce ale nešťastně uklouzla, spadla do náhonu a proud ledové vody ji strhnul pod mlýnská kola. Její záchrana trvala nejméně půl hodiny, ale když ji vytáhli na břeh, jako zázrakem nebyla ani potlučená – a to přitom o dva roky dřív stejná mlýnská kola usmrtila dva urostlé muže. Dívce se prý zdálo, že uviděla živého Jana Nepomuckého, který ji ubezpečil, že se neutopí, a řekl jí, aby se nebála. Tak se postupem času zrodil příběh o strakonickém zázraku, na který ve městě vzpomínají už tři sta let. Připomíná ho také obraz ve
strakonickém kostele sv. Markéty.
Patron lidí od vody a dobré pověsti
Nejpopulárnější český světec bývá zobrazován s pěti zářícími hvězdami kolem hlavy (které se údajně po jeho utonutí objevily ve
Vltavě), s křížem a palmovou ratolestí v rukách. Díky jezuitům a jejich misionářům získal věhlas po celém světě včetně Asie, zemí Latinské Ameriky nebo Španělska, kde je patronem námořní pěchoty.
Svatojánské sochy patří k typickým atributům české krajiny, a protože je Jan Nepomucký uctívaný kvůli domnělému utonutí jako patron vod, často je najdete na mostech – kromě toho nejslavnějšího
svatého Jana z pražského Karlova mostu připomeňme třeba
skleněného Jana Nepomuckého z Čepice. Kromě toho je také patronem zpovědního tajemství, mostů, lidí žijících u vody a vůbec všech řemesel, která mají co do činění s vodou, od mlynářů přes voraře a ledaře až po rybáře. A aby toho neměl na starosti málo, je rovněž ochráncem všech poutníků, proti povodním i proti pomluvám.
Víte, že…?
Kanonizační proces může trvat stovky let, například svatořečení Anežky České církvi trvalo přes 700 let. Na blahořečení nyní čeká několik Čechů, například kardinál Josef Beran, Antonín Cyril Stojan nebo Josef Toufar, kněz spojený s čihošťským zázrakem.- Místo, kde byl Jan svržen do řeky, označuje mosazný křížek, vsazený do zábradlí Karlova mostu.
- Náhrobek sv. Jana Nepomuckého v katedrále sv. Víta na Pražském hradě zhotovil vídeňský stříbrník Josef Würth podle návrhu Josefa Emanuela Fischera z Erlachu.
- Janův hrob byl otevřen 15. dubna 1719 a při prohlídce jeho ostatků vypadla z lebky organická hmota o velikosti lžíce. Pět odborníků se shodlo na tom, že se zřejmě jedná o jazyk. Při pozdějším zkoumání této relikvie hmota dokonce naběhla a zčervenala. Při posledním průzkumu se zjistilo, že nejde o jazyk, ale o suchou mozkovou tkáň, která při zvlhnutí v roce 1725 částečně nabobtnala a změnila i barvu. Po průzkumu byla hmota znovu uložena do relikviáře.
- Soch, které za dotek či pohlazení slibují splnění tajných přání je celá řada a najdete je i v Česku. Sochu sv. Jana Nepomuckého na Karlově mostě v Praze dokonce cestovatelský server VirtualTourist.com zařadil do přehledu deseti nejšťastnějších symbolů na světě.
- Úcta ke sv. Janovi Nepomuckému neslábne, například podle něj bylo roku 1929 pojmenováno Nepomucenum, česká papežská kolej v Římě.
- Hledáte nejkrásnější kostel zasvěcený Janovi Nepomuckému? Je to jednoduché: žádný nepřekoná poutní kostel na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou. Na počátku 18. století jej navrhl Jan Blažej Santini, má tvar pěticípé hvězdy, pět východů, na hlavním oltáři je pět hvězd a pět andělů. V roce 1994 byl zapsán mezi památky UNESCO.