Je to malý historický paradox: zatímco o smrti svaté Ludmily víme kdeco, počátek jejího života neznáme. Podle jedné verze bylo jejím domovem Srbsko, podle druhé byla
dcerou Slavibora, pšovského knížete. Pšov bylo staré označení
Mělníka.
Mělník: město, kde Ludmilu připomínají vinice a víno
Na pšovském hradišti se narodila někdy kolem roku 860 a město na
soutoku řek Labe a Vltavy na ni dodnes nezapomnělo.
Ludmila totiž založila první mělnickou vinici, je proto považována za
patronku vinařů a dokonce se po ní jmenuje i
jedno z mělnických známkových vín. S Ludmilou, sv. Václavem a vinařskými tradicemi se seznámíte v mělnickém
Regionálním muzeu.
S Ludmilou na pouť na Levý Hradec
Kolébkou naší kultury i současného státu za Ludmilina života
přemyslovské hradiště na Levém Hradci. Dnes je součástí města
Roztoky, na počátku českých dějin ale hrálo významnou roli jako
sídelní místo knížecího páru. Ludmila a Bořivoj I. tady nechali na konci 9. století vystavět
kostel sv. Klimenta. Byl to vůbec první kostel v Čechách, původně rotunda, a dochovaly se z ní pouze základy pod podlahou dnešního kostela. Každoročně v září se tu konají svatoludmilské poutě.
Škola sv. Václava na Budči
Světici Ludmilu, panovnici, která se snažila ovlivňovat tehdejší politickou situaci a formování střední Evropy, známe také v jiné roli: jako babičku, která s láskou vychovávala své vnuky včetně svatého Václava, dbala na jejich vzdělání a předávala jim svou moudrost i zkušenosti. Když se z Levého Hradce vydáte na západ, dorazíte na
Budeč. Hradiště z druhé poloviny 9. století, kde se údajně vzdělávali mladí Přemyslovci, je dnes součástí obce Zákolany. Stojí tu vůbec
nejstarší kostel v Čechách, rotunda Petra a Pavla, postavená z příkazu knížete Spytihněva I. někdy po roce 895. Jde o
jedinou zachovalou předrománskou stavbu a nejstarší stojící kamennou architekturu v Čechách. Zdivo je z velké části původní, během 12. století byla k rotundě přistavěna hranolová věž. Každoročně koncem září se tu pořádají
Svatováclavské slavnosti.
Křesťanství a křest od sv. Metoděje
Během čtrnácti let manželství Ludmila porodila nejméně šest dětí; synové
Spytihněv (875–915) a
Vratislav (asi 888–921) dosedli na knížecí stolec. Klíčovou událostí pro další směřování českého státu mělo křesťanství: traduje se, že knížecí pár byl pokřtěn při své cestě na Moravu roku 882 přímo sv. Metodějem nebo některým z jeho žáků. Přijetí křesťanství umožnilo Přemyslovcům získat politickou převahu a nadvládu nad ostatními kmenovými knížaty v Čechách.
Místo Ludmiliny smrti: Tetín
Když Ludmila kolem roku 889 ovdověla, bylo jí kolem třiceti let. Neodešla do ústraní, ale dál se účastnila veřejného dění a zastupovala své nedospělé syny, dokud se nemohli ujmout vlády. Jedním z míst, kde pravidelně žila, bylo
hradiště na místě dnešního
Tetína.
Osud svaté Ludmily se naplnil
v noci z 15. na 16. září 921, kdy vyvrcholil konflikt s její snachou Drahomírou, vdovou po Vratislavovi. Zda se spor týkal výchovy mladého knížete anebo diplomacie a budoucího směřování mladého státu nevíme, jisté ale je, že Drahomíra najala vrahy a ti Ludmilu na přemyslovském hradišti Tetíně uškrtili jejím vlastním závojem. Její odkaz připomíná
svatoludmilská pouť, konaná pravidelně v září.
Výlet za poustevníkem a po tetínských vyhlídkách
Z Tetína chodívala sv. Ludmila do
Svatého Jana pod Skalou navštěvovat
poustevníka Ivana. Pochod v jejích stopách probíhá v době, kdy se v
Srbsku koná
pouť sv. Ivana a ve Svatém Janu pod Skalou
Svatojánská pouť.
Plánujte výlet na
Tetín? Poblíž hradiště objevíte volně přístupnou
zříceninu gotického hradu, z něhož se otvírá okouzlující výhled do údolí řeky a na blízké vápencové skály. V nevelké obci si prohlédnete tři duchovní památky:
kostel sv. Jana Nepomuckého nad příkrými skalami nad
Berounkou, barokní
kostel sv. Ludmily a
kostel sv. Kateřiny. Poslední je nejstarší: vznikl někdy kolem roku 1200 a pravděpodobně stojí na místě starší stavby, kterou svatá Ludmila znala za svého života. Nejzajímavější místa Tetína včetně
muzea spojuje
turistický okruh Tetínské vyhlídky, jeho pokračování vás dovede do
míst s nejhezčími výhledy do okolí.
Osmkrát o Ludmile a jiných svatých
Roku 925 nechal mladý kníže Václav přenést ostatky sv. Ludmily z Tetína na Pražský hrad, kde byly uloženy do baziliky sv. Jiří, svatořečena byla v 11. století. Stala se patronkou Čech a také ochránkyní rodin, matek, babiček a všech křesťanských vychovatelů.- Svatá Ludmila byla už záhy po své smrti uctívána společně se svým vnukem a kult obou světců byl vždy velmi úzce provázán. Úcta k první české světici a matce českého národa byla tak velká, že roku 1142 při přestavbě svatojiřského kostela pražský biskup Ota nedovolil hýbat s jejími ostatky bez souhlasu papeže. Na obrazech a sochách Ludmilu snadno poznáte podle jejího atributu, šálu ovinutého kolem krku.
Kult svaté Ludmily se z Prahy postupně rozšířil do celé Evropy a díky krajanům i dál do světa. Mezi desítkami kostelů a kaplí zasvěcených svaté Ludmile najdete jak starší kostely, jako je novogotický chrám na pražském náměstí Míru, tak nové stavby, namátkou kaple v Andělské Hoře, v Babicích, Suché Lozi nebo kostely v Nižném Novgorodě či Oděse.- Svaté Ludmile je zasvěceno také několik klášterů, studánek a pramenů.
- Nejznámější socha svaté Ludmily je ta, která stojí v Praze na Karlově mostě; vznikla patrně v dílně Matyáše Bernarda Brauna a zobrazuje, jak Ludmila učí svého vnuka Václava číst z knihy.
Svatá Ludmila je také součástí jezdeckého pomníku sv. Václava na pražském Václavském náměstí; babička na svého vnuka „dohlíží“ po jeho pravici, doplňují je svatí Vojtěch, Prokop a Anežka Česká.- Patronů našeho národa je ale mnohem víc, kromě uvedených pěti jsou to ještě svatí Cyril a Metoděj, Hedvika, Gorazd, Jan Nepomucký, Jan Sarkander, Kliment, Kosma a Damián, Norbert, Prokop, Radim, Vít, Zdislava a Zikmund.
- Své patrony má i Evropa: vyhlásil je papež Jan Pavel II. a zastupují různé země. Vedle sv. Benedikta z Nursie a věrozvěstů Cyrila a Metoděje jsou to sv. Brigita Švédská, sv. Kateřina Sienská a sv. Edita Steinová s řeholním jménem Terezie Benedikta od Kříže.