12. listopadu 1989 v chrámu sv. Petra ve Vatikánu papež Jan Pavel II. prohlásil
Anežku Českou za svatou. Obřadu se zúčastnila i československá vládní delegace,
kardinál František Tomášek a hlavně tisíce poutníků. Jak se jim podařilo vycestovat do svobodného světa za železnou oponou?
Cesta za Anežkou

Za
minulého režimu církve fungovaly jako symbol odporu proti režimu, ale listopadová vstřícnost režimu ke katolickým poutníkům byla jen obyčejným výměnným obchodem ve stylu něco za něco. Původně měl papež Anežku svatořečit v
Praze, jenže to komunisté odmítli: návštěvy papeže se báli, hrozilo propuknutí velké protestní manifestace. Za přesun akce do Říma proto při jednání s
Vatikánem slíbili, že poutníkům umožní vycestovat za hranice, kam se jinak běžně jezdit nesmělo.

Koncem léta se
Arcibiskupský palác na Hradčanech proměnil v neformální cestovní kancelář, která pomáhala věřícím zajistit přepravu, valuty a další nezbytné formality. Z Československa nakonec dorazily do Říma čtyři
zvláštní vlaky, přes sto autobusů a jedno letadlo, nepočítaje poutníky, kteří dojeli soukromě autem. V
chrámu sv. Petra ve Vatikánu se jich tehdy 12. listopadu 1989 sešlo téměř deset tisíc.
Do dějin i lidských osudů občas vstoupí náhoda, a tak během sametové revoluce
25. listopadu 1989 došlo k jedinečnému protnutí sakrálních a pozemských změn. Oslavy svatořečení Anežky České pokračovaly
mší ve
svatovítské katedrále na
Pražském hradě, a to v radostné atmosféře plné euforie. Proroctví se dočkalo svého naplnění dřív, než kdokoliv doufal.
Svatá Anežko, oroduj za nás

Její svatořečení je připomínkou, že víra, naděje a láska dokáží měnit svět. Každoročně si její památku připomínají nejen věřící, ale i lidé, kteří v jejím příběhu nacházejí motivaci k lepšímu životu.
Víte, že?
Svatá Anežka Česká se narodila zřejmě 20. ledna 1211 jako deváté a nejmladší dítě krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé ženy Konstancie Uherské. Jako většina přemyslovských princezen se měla stát pěšákem na politické šachovnici evropských panovnických dvorů, ale dala přednost životu ve víře a odříkání.
- Přijala řeholi sv. Františka, založila v Praze klášter klarisek a k němu přiléhající špitál. Později iniciovala i zrod jediného českého rytířského církevního řádu Křížovníků s červenou hvězdou.
- Král Václav I. své sestře věnoval pozemky u Vltavy zvané Na Františku, kde Anežka ze svého věna začala s výstavbou kláštera. Dnes jej známe jako Anežský klášter a celoročně si tu můžete prohlédnout expozice středověkého umění Čech a střední Evropy, součást sbírek Národní galerie.
Svatá Anežka Česká, patronka všech nemocných, chudých a trpících, bývá zobrazována s modelem kostela v ruce a v řeholních šatech s korunkou. Patří mezi české zemské patrony a najdete ji i mezi svatými kolem jezdeckého pomníku sv. Václava na Václavském náměstí v Praze.
- O Anežce víme leccos, ale místo jejího posledního odpočinku neznáme. Zemřela 2. března 1282 a pohřbena byla v kapli Panny Marie v klášterním kostele sv. Františka, ale její ostatky byly později přeneseny jinam, zřejmě v obavách před častými záplavami. Její život byl naplněn službou bližním, skromností a pokorou. Stala se vzorem křesťanských ctností a její odkaz je stále aktuální.
- A jak to bylo s legendárním dávným proroctvím, které znovu ožilo v době sametové revoluce? O svatořečení se v něm nemluví, štěstí pro národ je spojeno právě s nalezením Anežčina hrobu. Jeho autor Jan Papoušek ze Soběslavi (1392–1455), utrakvistický kněz a rektor vysokého učení v Praze, jenž konvertoval ke katolictví, doslova uvedl, že „…pokojné a šťastné časy v zemi české nastanou, když tělo blahoslavené Anežky najdou.“
Přečtěte si o svatořečení Anežky České, jejím vlivu na pád komunismu a jejím trvalém kulturním a duchovním odkazu.
Hlavním organizátorem cesty byl Arcibiskupský palác, který pomáhal věřícím zajistit přepravu a nezbytné formality.
Svatořečení Anežky České symbolizuje víru, naději a lásku, které dokáží měnit svět. Je to připomínka jejího odkazu služby, skromnosti a pokory.
Svatořečení bylo úzce spojeno se sametovou revolucí a pádem komunistického režimu v Československu, což souviselo s naplněním proroctví o svobodě v českých zemích.
Propagační činnosti zahrnovaly oslavy, mše a exkurze do historie a legend spojených s českými svatými patrony.
Arcibiskupský palác je jednou z nejvýznamnějších pozdně barokních staveb v Praze, s důležitou roli v české historii a církevní administrativě.
Se svatou Anežkou Českou se pojí Národní galerie v Anežském klášteře a klášter klarisek, který založila.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.