Kostel sv. Jakuba na Přesanickém náměstí je nejstarší kamenná stavba v okolí. Byl postaven ve 12. století, a v gotickém stylu byl přestavěn v letech 1290 až 1295. Stával
ve středu bývalých Přesanic na vyvýšeném místě a
fungoval i jako pevnost. Za jeho důkladným opevněním nacházeli přesaničtí útulek v dobách zlých.
Páni ze Šternberka založili pod kryptou rodinnou hrobku. V presbytáři se zachoval mohutný
pomník z červeného mramoru. Rozměry chrámové síně jsou 18 na 16,33 m a síň je rozdělena na tři lodě. Zchátralá zvonice nad sakristií byla kolem roku 1780 snesena a nahrazena dnešní
barokní věží, nezvykle postavenou před presbytář. Z původní kaple se zachoval malý portál na jižní straně. Zde byl kolem
roku 1340 pokřtěn sv. Jan Nepomucký. Kaple byla později přestavěna rozšířena v gotickém slohu cisterciáky z kláštera na úpatí
Zelené Hory. Za Žižkova vpádu roku 1420 byl zničen cisterciácký klášter, kostel však zůstal ušetřen.
Během doby utrpěl četnými požáry, v době reformace byl vnitřek kostela vyrabován Ondřejem ze Šternberku.
V interiéru, který zaujme strohými těžkými
tvary burgundské gotiky, se kromě terakotových tvarovek, tvořících žebra klenby a ostění oken, renesančních nástěnných a stropních maleb dochoval také
mramorový náhrobek Ladislava ze Šternberka z roku 1566. Další náhrobníky z 16. až 18. století, původně umístěné v podlaze kostela, se nyní nacházejí po obvodu ohradní zdi, na jejíž severní straně se nalézá v novodobé výklenkové kapličce také
socha Madony z roku 1688, původně stojící před Zelenohorskou poštou. Většina vnitřního zařízení kostela je pseudogotické. Obraz hlavního oltáře zobrazuje
sv. Jakuba Většího, kterak žehná Nepomuku a Zelené Hoře.
Dle pověsti se
okna kostela sama od sebe rozsvítí tajemným světlem vždy, když má zemřít příslušník rodu Šternberků. Rozsvítí-li se pravá strana chrámu odejde na věčnost muž, rozsvítí-li se levá tak žena.