Úvod > Aktuality > V Milevském klášteře byl pravděpodobně objeven hřeb z Kristova kříže
V Milevském klášteře byl pravděpodobně objeven hřeb z Kristova kříže
"> "> "> "> ">
Památky

V Milevském klášteře byl pravděpodobně objeven hřeb z Kristova kříže

Vydáno 22. prosince 2020
V areálu premonstrátského Milevského kláštera objevili archeologové část hřebu z kříže, na kterém byl umučen Ježíš Kristus. Jedná se o cca 6 cm dlouhý odseknutý kus železného hřebu, který vědci vytáhli z trosek dřevěné schránky. Ta byla důmyslně ukryta ve středověkém trezoru v kostele sv. Jiljí.
kostel Jiljí MilevskoV Milevském klášteře vědci objevili velmi vzácnou relikvii, která byla 600 let důmyslně ukrytá ve falešném dně středověkého trezoru, který představovala soustavu dutin v severní zdi lodi kostela sv. Jiljí. Archeologové o „trezoru“ věděli již z minulých výzkumů, kdy na zdánlivě prázdný úkryt narazili letos v dubnu. Ve středověku se však pro „poklady“ nesmírné hodnoty využívala malá lest – trezor někdy míval další tajné místo, kam byla cennost ukryta. Když archeologové znovu v červenci přijeli do kláštera, sami se o tom mohli přesvědčit.
 
ježíškovy hřebyUkázalo se totiž, že v otvoru po vyhnilém trámu se ukrývají trosky dřevěné schránky, zdobené zlatem, stříbrem a s nápisem IR. Právě nápis odkazuje na relikvii přímo spojenou s Ježíšem Kristem (Iesus Rex – Ježíš Král). Dnes již rozpadlá schránka ochraňovala fragment hřebu zdobeného křížkem z jednadvacetikarátového zlata. Jedná se o šesticentimetrový kus železa, který byl na jedné straně odseknut od celku. To by odpovídalo skutečnosti, že císař Konstantin, který vlastnil vzácné relikvie, nechával hřeby z Pravého kříže rozsekat na několik částí a věnoval je významným návštěvám, které poctily jeho dvůr. Délka celého hřebu se odhaduje na 15 cm.
 

Relikvie nechala hledat a našla císařovna Helena

GolgotaČást nalezeného dřeva poslali archeologové na radiokarbonovou analýzu. Ta jej datuje do čtvrtého století našeho letopočtu (338-416), do doby, kdy začal shon po relikviích spojených s utrpením Ježíše Krista. Velkou pátrací akci podnítila císařovna Helena, matka císaře Konstantina Velikého. Výprava za relikviemi měla nejprve najít Boží hrob ve Svaté zemi. Nakonec se roku 326 podařilo najít v kopci Golgota jeskyňovitý hrob s třemi příčnými trámy (odpovídající ukřižování dvou zločinců společně s Kristem), tři hřeby a tabulkou s nápisem „Ježíš Nazaretský, král židovský“ ve třech jazycích. Jeden rozseknutý úlomek hřebu je součástí Svatovítského pokladu v pražské katedrále, druhý se podařilo najít v Milevsku.

Milevský klášter patřil ve středověku mezi nejbohatší instituce na území Česka. Vzácná relikvie byla ukryta před husity, kteří také klášter vyplenili a vypálili. Ostatní cennosti, které řeholníci před dobytím kláštera převezli na hrad Příběnice, byla husitskými vojsky zničena. Archeologové objev hřebu z Pravého kříže ohlásili 21. prosince 2020, další výzkumy budou probíhat v příštím roce.
Milevský klášter bratří premonstrátů – nejstarší klášter jižních Čech

Milevský klášter bratří premonstrátů – nejstarší klášter jižních Čech

Milevský klášter, založený roku 1187, je nejstarším na jihu Čech. Přes všechny vzestupy i pády, kterými během historie prošel, si však zachoval své genius loci. Klášterní bazilika je jedinou románskou bazilikou v jižních Čechách a neméně pozoruhodný je i kostel sv. Jiljí, který se v areálu nachází.

Zříceniny Příběnice a Příběničky u Tábora

Zříceniny Příběnice a Příběničky u Tábora

Zřícenina Příběnice se nachází na levém břehu řeky Lužnice asi 10 km na jihozápadě od Tábora. Spolu s hradem Příběničky na protějším břehu řeky tvořil ve své době jednu z nejrozsáhlejších pevností u nás.

Kostel svatého Jiljí v Milevsku

Kostel svatého Jiljí v Milevsku

První zmínka o této pozoruhodné stavbě pochází z roku 1150. Jednolodní kostel s pětibokým chórem a věží na západní straně je tedy o několik let starší než milevský klášter. Později byla románská stavba goticky upravena.