!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a Svatý Hostýn: maják Moravy s nebem plným hvězd
#světovéČesko a Svatý Hostýn: maják Moravy s nebem plným hvězd
"> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Památky

#světovéČesko a Svatý Hostýn: maják Moravy s nebem plným hvězd

Vydáno 11. října 2020
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Hostýně září do dálky jako hvězda. Není divu, že se jí říká Maják Moravy: chrám je díky nadmořské výšce 718 metrů zároveň jednou z nejvýše položených sakrálních staveb na Moravě. Na výlet se sem můžete vypravit kdykoliv a jakkoliv: ti sportovně naladění pěšky, těm pohodlnějším usnadní cestu do kopce autobus.

Gotika, baroko, dva překrásné interiéry a dva stropy plné hvězd: pařížská Sainte Chapelle a svatohostýnská bazilika Nanebevzetí Panny Marie

Hostýn
Sainte Chapelle, Paříž
Jedno z nejnavštěvovanějších a nejznámějších mariánských poutních míst Hostýn zdaleka není jen samotná chrámová hora na okraji magicky krásných Hostýnských vrchů korunovaná bazilikou. Je to také oblíbené místo procházek a výletů pěšky, na kole, s kočárkem nebo se psy v každé roční době a téměř za každého počasí. Příběh vzniku poutního místa se tu připomíná na každém kroku. Nejlépe vám jej představí sochy, obrazy a mozaiky Panny Marie Svatohostýnské: Ježíšek v její náruči se totiž chová velmi „neježíškovsky“ a s úsměvem kolem sebe metá blesky. Proč?
 

Ježíšek s blesky, kámen a soudek se svatou vodou

Zlaté blesky z Ježíškovy ruky míří na tatarské nájezdníky, kteří na počátku 13. století drancovali Evropu. Stará legenda vypráví, že když lidé z okolí hledali útočiště v lesích a kopcích, ty, kteří uprchli na Hostýn, zachránila před smrtí právě Panna Marie se svým synem. Ležení divokých nájezdníků shořelo, podle dalších pověstí zbývající Tatary spláchly bouře a povodně: kraj bych zachráněn.

Podobně jako jiné zázraky i ten hostýnský poprvé zaznamenal Bohuslav Balbín v Dodatcích k dílu Diva Montis Sancti z roku 1665. O pár let později padla ve spise Jiřího Crugeria Sacri pulveres zmínka, že lidé zachráněni při tatarském vpádu postavili z vděčnosti na hostýnském vrchu sochu Panny Marie Ochranitelky. V druhé polovině 16. století tu vyrostla první dřevěná kaplička, kterou v 18. století vystřídala dnešní bazilika.

Pověst Hostýna coby posvátné hory českého národa posílil v 19. století také Rukopis královédvorský a není divu, že z Hostýna také pocházel jeden ze základních kamenů pro stavbu Národního divadla v Praze. Měl číslo 19, byl na něm nápis „Mrzkost jest poroba Hospodinu. Z Hostýna z Moravy“ a občané Bystřice pod Hostýnem společně s kamenem poslali do Prahy také soudek s hostýnskou svatou vodou, určenou prý k ředění malty.
 

Nelehké osudy hostýnské baziliky

Lepší časy zažívá hostýnská bazilika až od začátku 20. století, předtím rozhodně neměla na růžích ustláno. Její stavba se vlekla přes dvacet let, v roce 1769 po zásahu bleskem vyhořela, po patnácti letech pak přišly josefinské reformy a císařský výnos o zákazu všech poutí a zrušení poutních míst. Kostel tehdy přišel nejenom o vnitřní vybavení (byly zbořeny sakristie i oltáře, vytlučena okna, vytrhány dveře i dlažby), ale i o střechu, aby se uspíšil jeho konec.

Ten se nakonec podařilo odvrátit a 600 let po mariánském zázraku v roce 1841 se poutní místo začalo obnovovat. Opravy trvaly dlouho, celé půlstoletí, a i pak se areál ještě hodně měnil. Například mozaika na průčelí hostýnského chrámu vznikla až v roce 1912; pražský mozaikář Viktor Foerster si tehdy nechal dovézt speciální barevné kamínky až z Itálie a na plochu 26 metrů čtverečních metrů jich spotřeboval přes 260 tisíc.

Bazilika s ambity a kaplemi sice je největší stavbou Hostýna, ale zdaleka není jediná. Od svatyně sestupuje po svahu široké schodiště se 250 stupni; končí u Vodní kaple s pramenem, který podle legendy rovněž vytryskl v roce 1241 při záchraně obležených křesťanů. Najdete tu také komplex poutních domů se zázemím pro poutníky, Svatohostýnské muzeum, částečně věnované přírodě Hostýnských vrchů, a dvě křížové cesty. Jedna je klasická, při stavbě té druhé se její autor Dušan Jurkovič inspiroval podobně jako u jiných děl lidovými stavbami Valašska. Stěny kapliček pokrývají keramické mozaiky pašijových scén od Jano Köhlera.

Prohlédnout si můžete i starou kamennou rozhlednu, jejíž základní kámen položil v roce 1897 císař František Josef I., a malý hřbitov. Nepřehlédnutelné jsou i zbytky valů starého keltského hradiště a větrná elektrárna.
 

Strop plný hvězd, elektrárna a trnová koruna

  • Větrná elektrárna na Hostýně je podobně jako bazilika vidět na kilometry daleko. Podle některých názorů se sem nehodí, nicméně od baziliky je dost daleko a siluetu historických památek samotného poutního místa nijak neruší. Jisté je, že jde o jedinou větrnou elektrárnu na Východní Moravě, že na Hostýně stojí už 25 let a její provoz poutnímu areálu ekonomicky pomáhá. Zároveň ale pomalu dosluhuje a její další osud je nejistý.
  • Pověst jedné z nejvýše položených sakrálních staveb na Moravě Hostýn potvrzuje i tím, že ať půjdete odkudkoliv – z Bystřice pod Hostýnem, Rusavy nebo Chvalčova – vždy vás čeká cesta do kopce. Ačkoli nahoru vede silnice, kvůli nedostatku parkovacích míst je povolen vjezd jen se zvláštním povolením. Nahoru ale jezdí autobusová linka z Bystřice po Hostýnem, kde je také velké parkoviště. Bazilika je otevřená denně od 6.45 do 19.15 hodin.
  • Míst podobných Hostýnu bychom našli víc: kandidátem by mohl být třeba Svatý Kopeček nad Mikulovem anebo Chrámová hora v Jeruzalémě. Pro seriál #světovéČesko jsme ale vybrali jeden půvabný detail, který uvidíte teprve po vstupu do samotné baziliky: na tyrkysově modré klenbě totiž září drobné zlaté hvězdy. Podobně působivý interiér se stropem plným hvězd uvidíte v dolním patře královské kaple Sainte Chapelle v Paříži.
  • Kaple v areálu Justičního paláce na ostrově Ile de la Cité patří k nejkrásnějším gotickým stavbám světa a je společně s nábřežím Seiny zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO.
  • Sainte Chapelle vznikla v letech 1242–1248 jako vzácná schránka pro cenné relikvie, zejména Ježíšovu trnovou korunu, kterou král vykoupil ze zástavy v Benátkách. Traduje se, že nákup svatých relikvií stál krále dvakrát anebo možná čtyřikrát víc než celá stavba. Několika posvátnými trny z Kristovy mučednické koruny obdaroval Ludvík IX. Svatý další evropské panovníky, včetně českého krále Přemysla Otakara II.
  • Kaple má dvě patra: dolní bylo určené pro služebnictvo, horní kaple pro krále, jeho rodinu a nejvzácnější hosty z řad aristokracie.
Křížová cesta Dušana Jurkoviče na Hostýně

Křížová cesta Dušana Jurkoviče na Hostýně

Křížová cesta těsně pod vrcholem Hostýnu je dílem architekta Dušana Jurkoviče. Je významnou architektonickou součástí celého hostýnského komplexu.

Poutní domy na Svatém Hostýně

Poutní domy na Svatém Hostýně

Pro ubytování poutníků a turistů na Svatém Hostýně jsou k dispozici tři poutní domy. Slouží jednak pro exercicie, které pořádá duchovní správa, farnosti a různá společenství a také pro individuální a rodinnou rekreaci, pro hromadné zájezdy, pro školy v přírodě a konají se zde i odborné semináře.

Rozhledna na Svatém Hostýnu u Bystřice pod Hostýnem

Rozhledna na Svatém Hostýnu u Bystřice pod Hostýnem

Z kamenné rozhledny císaře Františka Josefa I. na vrchu Hostýn (735 m.n.m.) je krásný výhled na Bystřici pod Hostýnem, Svatý Kopeček u Olomouce, Jeseníky, Zlín, Hranice na Moravě a za velmi dobrých pomínek uvidíte také Pálavu či slovenské Tatry.

Hostýnské vrchy – místo opředené bájnými pověstmi

Hostýnské vrchy – místo opředené bájnými pověstmi

Hostýnské vrchy s mírně zvlněnými hřebeny jsou velmi oblíbenou rekreační oblastí Východní Moravy. Milovníci turistiky a cykloturistiky si mohou vybrat z velkého množství značených stezek. Nadšenci pro houbaření či běžecké a sjezdové lyžování zde naleznou ideální terény.

Svatý Hostýn - Poutní bazilika minor a muzeum na Svatém Hostýnu

Svatý Hostýn - Poutní bazilika minor a muzeum na Svatém Hostýnu

Hostýn je se svou mariánskou svatyní (Basilica minor) nejnavštěvovanějším poutním místem na Moravě a po Velehradě také nejpamátnějším. V expozicích Svatohostýnského muzea se představuje historický vývoj Hostýna od prehistorie až po současnost.

Zámek Bystřice pod Hostýnem - sídlo rodiny Laudonů

Zámek Bystřice pod Hostýnem - sídlo rodiny Laudonů

Bystřický zámek je ojedinělou ukázkou postupné modernizace panských sídel. Nejznámějšími majiteli byl rod Laudonů, kteří zámek vlastnili 106 let. Socha známého vojevůdce Ernesta Gideona Laudona zdobí zámek dodnes. Roku 1897 pobýval na zámku sám císař František Josef I.

Další aktuality

21.10.
2020
Za podzimními výhledy vyrazte na rozhlednu Miloňová

Za podzimními výhledy vyrazte na rozhlednu Miloňová

Východní Morava | Příroda
18.10.
2020
S dětmi do Beskyd: jak zdolat tisícovky?

S dětmi do Beskyd: jak zdolat tisícovky?

Východní Morava | Příroda
2.10.
2020
Vyjeďte si na podzimní výlet vinohrady Uherskohradišťska

Vyjeďte si na podzimní výlet vinohrady Uherskohradišťska

Východní Morava | Letní sporty