Pálava –
poslední výběžek stepí Panonie, vápencových Alp, místo s neopakovatelnou atmosférou, strmě vystupuje z mírně zvlněné krajiny lužních lesů dolního Podyjí. Na úbočích vápencových skal jsou mohutné návěje
spraší a vápenité jíly, v jižní části podoblasti jsou rozšířeny písky. Z hlubokých sprašových půd čerpá réva vinná širší škálu živin pro tvorbu
aromatických látek, výraznou
kořenitost a originální minerální projev.
Mikulovsko tak dává vzniknout skvělým vínům s unikátním charakterem. Pro pěstování révy vinné je jedinečným místem severopanonské nížiny. Skvěle se zde daří bílým odrůdám jako
Sauvignon,
Ryzlink vlašský,
Ryzlink rýnský, Miller Thurgau,
Rulandské šedé i bílé,
Veltlínské zelené,
Chardonnay a místní odrůdy Pálava, Aurelius nebo Neronet. Z červených vín se v oblasti pěstuje zejména Svatovavřinecké, Rulandské modré, Frankovka a Cabernet Sauvignon.
Vinařské obce Mikulovské podoblasti:
Březí
Horní Věstonice
Klentnice
Lednice
Mikulov
Perná
Pohořelice
Valtice
Sklípky a vinařství, kde ochutnáte místní kvalitní vína:
Vinné sklepy Valtice,
Salon vín,
Vinařství Obelisk,
Křížový sklep Valtice,
Zámecký sklep A.D. 1430 Valtice,
Vinařské Centrum Excelence,
Vinařství Pod Zámkem,
Vinařství Tanzberg,
Vinařství Vican,
Vinařství Víno Marcinčák,
Vinařství Naturvini,
Vinařství Orisek,
Vinařství Volařík,
Vinařství Popela,
Annovino vinařství,
Vinařství Červinka,
Rodinné vinařství Kadrnka,
Vinařství Kňourek.
Vinařské rarity v oblasti:
Na
mikulovském zámku spatříte
největší sud na víno ve střední Evropě, tzv.
Obří sud. Stavbu tohoto obřího sudu si objednal majitel mikulovského panství Maximilián kníže z Dietrichsteina. Do sudu hodlal ukládat
víno, vybrané jako daň od poddaných, kteří měli pronajaté jeho vinice. Na délku měří sud 621 cm, průměr hlavy je 447 cm a průměr přes jeho střed činí 524 cm. Vinařskou funkci ale plnil sud nanejvýš padesát let, nakonec ho připravila o jeho funkci neúroda.
Znáte
rodinné vinařství Víno Cibulka? Nachází se těsně u hranic s Rakouskem, v
letohrádku Portz Insel. Kromě nádherného přírodním prostředí Tichého ostrova si zde vychutnáte k lidskému organismu velmi šetrná
biovína. Vinařství
nepoužívá herbicidy, ani průmyslová hnojiva, a tím chrání životní prostředí. V porovnání s konvenčním zemědělstvím mají zdejší vinohrady větší
rozmanitost hmyzu a bylin, které udržují v půdě vodu.
Od historie k současnosti
Na místě zvaném Hradisko u bývalého
Mušova objevili v minulém století archeologové pozůstatky římského vojenského tábora z 3. století našeho letopočtu.
Římští legionáři tehdy
pod Pálavou založili první vinice; ze
zdravotních důvodů totiž pili vodu smíchanou s vínem a nechtěli být odkázáni na dovoz vín ze své vlasti. Vinařství na Moravě se rozšířilo v dobách
Velkomoravské říše a první opravdu věrohodné
doklady o rozvinutém pěstování révy vinné na Mikulovsku na přelomu prvního a druhého tisíciletí máme z archeologických nálezů slovanského osídlení (například z
hradiska Vysoká zahrada u
Dolních Věstonic).
K největšímu rozvoji vinařství v kraji došlo po roce
1249, kdy se Mikulovsko a Valticko stalo součástí
panství rodu Lichtenštejnů. Obchod s vínem byl zdrojem příjmů šlechty a měšťanů a mnoho obcí si díky výrobě vína vydobylo významné ekonomické postavení (např. obce Sedlec,
Dolní Dunajovice,
Pavlov a Perná). Významnou úlohu ve vývoji vinařství na Moravě a Mikulovsku obzvlášť sehráli
novokřtěnci, kteří do kraje přišli z oblasti dnešního Švýcarska v 16. století a spolu s nimi údajně i
odrůda Sauvignon, ale především
moderní postupy ve vinohradnictví a vinařství.
Mikulov byl jejich první zastávkou a místem, kde získali azyl. Bratrský dvůr se v
Mikulově nacházel na tehdejším předměstí zvané
Kamenný řádek na úpatí
Svatého kopečku. Zde měli také své vinice a ovocné zahrady, které se táhly až k Mariánskému mlýnu, dnešnímu
vápencovému lomu. Mezi dobovými listinami, pečetěmi, horenskými řády a privilegii mají své místo i překrásné
kolorované mapy katastrů vinařských obci a viničních tratí. Historickou raritou je přehledná mapa mikulovského panství s vinicemi z roku 1802. Podobně se dochovaly mapy polí a vinic v obci Perná či mapy vinic ve Strachotíně.