Český stříbrný tolar dokazuje, že i malá země může zanechat velkou stopu ve světové ekonomice. Jeho příběh začal na počátku 16. století, kdy bylo na panství rodu Šliků v podhůří
Krušných hor objeveno množství stříbrné rudy. V roce 1516 Štěpán Šlik založil město
Jáchymov, o dva roky později byl zaražen
důl Svornost, později první uranový důl na světě, a o další dva roky později tu vznikla zřejmě
první lékárna na území českých zemí a ve střední Evropě. Krátce poté se Jáchymov s více než 18 000 obyvateli stal po
Praze druhým nejlidnatějším městem Českého království. A někdy mezi tím – obvykle se uvádí roky 1519 nebo 1520 – se ve městě začaly razit
slavné stříbrné mince, z nichž se na více než 300 let stalo platidlo celé Evropy.
Znáte jáchymovskou mincovnu?
Oficiální rozhodnutí, kterým byla Šlikům povolena ražba mincí, vydal český zemský sněm
9. ledna 1520. Jenže podle zpráv z několika zdrojů, například od jáchymovského teologa a učitele latiny Johannese Mathesia či Georgia Agricoly (po němž se mimochodem jmenuje
aquacentrum Léčebných lázní Jáchymov) se mincovalo ještě před vydáním úředního svolení, snad ve sklepech
šlikovského hrádku jihozápadně od Jáchymova.
Půl tisíciletí starou historii dnes v Jáchymově připomíná
Královská mincovna na rohu Mincovní ulice a náměstí Republiky. Stálá expozice se věnuje dějinám města, nerostnému bohatství Krušných hor a dolování stříbra. Podíváte se i do podzemí, do lapidária s fragmenty portálů včetně ostění z domu mincmistra, zbořeného v sedmdesátých letech minulého století.
Šlikové tu razili tolary do roku 1528, kdy jáchymovská mincovna přešla do rukou panovníka. To už existovala druhá mincovna, zřejmě v
Horním Slavkově, a mincovalo se tu až do vyčerpání stříbrných ložisek v druhé polovině 17. století.
Od tolaru k dolaru
Jáchymovský tolar měl na jedné straně český znak lva a jméno krále Ludvíka Jagellonského, na druhé pak sv. Jáchyma a erb rodu Šliků, provozovatelů jáchymovské mincovny. Vážil 29,23 g (obsah čistého stříbra tvořil 27,41 g) a postupně se s ním začalo platit téměř v celé Evropě. V 16. století jej Španělé dovezli do Ameriky a na konci 18. století se název tolar ujal pro měnovou jednotku anglických kolonií na východním pobřeží Severní Ameriky. Její zkomolený název zní dolar a dnes se používá téměř ve čtyřiceti zemích světa. Až tak daleko doputovaly jáchymovské tolary!
Výlet po místech oceněných UNESCO
Letos v létě se
Jáchymov společně s dalšími hornickými městečky, starými doly a štolami a technickými památkami u nás a v Německu dočkal zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO. Z
Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří, která se souvisle vyvíjela od 12. až do 20. století, proudily do světa nejenom stříbrné mince, ale také
hornické vynálezy, technologické zlepšováky a inovace. Šlo například o čerpání důlních vod nebo hutní zpracování stříbra, cínu, kobaltu, železa či uranu. Tady vznikly
první geologické mapy, vyšly
první důležité příručky a učebnice hornictví a hutnictví a v německém Freibergu byla roku 1765 založena i nejstarší vysoká škola báňská.
Sedmnáct německých lokalit doplňují ty české. Vedle
Jáchymova jde o
hornickou krajinu Abertamy –
Boží Dar –
Horní Blatná s
Vlčími jamami a dodnes funkčním
Blatenským vodním příkopem, a také o
nejstarší cínovou hornickou oblast v Krušných horách kolem
Krupky se
štolou Starý Martin. Punc UNESCO nově nese i
hornická krajina na vrchu Mědník s pozůstatky asi osmdesáti větších i menších štol a jam z 15. až 19. století a
přístupnou štolou Panny Marie Pomocné, a konečně i
Rudá věž smrti u
Ostrova, sedmipatrová věž z červených cihel společně s okolním areálem. Ten v letech 1951–1956 sloužil jako
ústřední úpravna a třídírna uranové rudy vytěžené na Jáchymovsku a v dalších uranových revírech tehdejšího Československa. Jde o poslední částečně zachované zařízení na úpravu uranové rudy v
Krušných horách a zároveň místo, které se nechvalně proslavilo
nucenou prací politických vězňů z pracovního tábora Vykmanov II. Ti tu pracovali s nebezpečným radioaktivním materiálem bez jakýchkoli ochranných pomůcek.