Štola Svatého Mikuláše v Hoře Svaté Kateřiny – štola, kde hledali Jantarovou komnatu

Ve středověku byla Mikulášská štola nejznámější štolou na stříbro a měď v Krušných horách. Nad úroveň této štoly jsou uvnitř tři patra chodeb, pod úroveň jsou chodby do hloubky 157 m. V minulosti zajišťovalo odvodňování velké vodní kolo uvnitř této štoly, které bylo poháněné vodou z náhonu hraniční říčky Svidnice u Nové Vsi v Horách. Vyčerpaná voda pak poháněla ještě pilu. Dnes jsou spodní chodby bohužel zatopeny.

Těžba rud prakticky skončila v 18. století. V roce 1936 zde bylo otevřeno hornické muzeum. Od roku 1939 do roku 1945 sloužila štola jako protiletecký kryt pro obyvatelstvo z okolí. V dubnu 1945 zde měly být ukryty archiválie a hodnotné věci z německé Třetí říše. V současné době je opraveno cca 420 m štoly a památka je zpřístupněna veřejnosti.
 

Prohlídková trasa ve štole

Na trase dlouhé 240 metrů lze spatřit zaplavené podzemí, ale i osmdesát metrů vysoký komín, kterým se kdysi vytěžená hornina dostávala na povrch. V polovině návštěvnické trasy lze spatřit i zatopenou studnu, hlubokou více než 32 metrů, která sloužila k čerpání vody z nižších pater dolu.

Kdysi, před zavedením pump, které poháněla nejprve pára a později elektřina, čerpali horníci vodu pomocí obřího dřevěného kola, které fungovalo na lidský pohon. Dělníci v něm museli šlapat, a tím ho roztáčet. Díky křišťálově čisté vodě je stále pod hladinou vidět žebřík, kterým se horníci dostávali hlouběji pod zem.

Délka chodeb v několika štolách v okolí horské obce se počítá na desítky kilometrů. Část z nich by se mohla někdy v budoucnosti veřejnosti také otevřít. Jedna z chodeb ze svatomikulášské štoly prý ústí až na zdejším náměstí.
 

Mohla hora Svaté Kateřiny ukrývat Jantarovou komnatu?

Těžba mědi a stříbra nakonec skončila na začátku minulého století. Ještě těsně po 2. světové válce zkoumali zdejší podzemí Sověti. Před tím totiž zdejší štoly využívali odsunutí Němci, kteří si chodili do svých chalup pro věci, které si původně nemohli odnést. Zdejší podzemí znali mnohem líp než nově příchozí pohraničníci.

V 90. letech pak místo proslavil sudetoněmecký hledač pokladů narozený v Kovářské u Chomutova Helmut Gaensel. Ve štole neúspěšně hledal legendární Jantarovou komnatu ukradenou v Rusku, kterou tu podle jeho informací mohli nacisté ukrýt v roce 1945.
 

Důlní díla v revíru Hora Svaté Kateřiny

V katastru obce se nachází 64 štol z toho 14 pojmenovaných. Doly, respektive jejich úvodní části, se nacházely po obou svazích Městského vrchu ale i na svazích protilehlých, tzn. na saském území.
 
Důlní díla v revíru Hora Svaté Kateřiny můžeme rozdělit na několik skupin. První je Důlní komplex Mikuláš – Kateřina a související důlní díla v západní části Městského vrchu. Na severozápadním okraji města se nachází nejznámější žíla města s názvem Mikuláš. Později byly raženy štoly níže ve svahu (horní, střední a spodní štola Mikuláš a chodba Aufschlagrösche). Nově ražená štola Kateřina sledovala štolu Mikuláš a byla s ní propojena. Kromě nejvýznamnější Mikulášské žíly se v revíru vyskytuje přes dvacet dalších méně mocných žil, o nichž máme jen sporé informace, podle kterých lze usuzovat, že minerální složení těchto žil bylo obdobné jako složení žíly Mikuláš.

Další doly se nacházely ve svahu pod „Hraniční předávací stanicí Transgas a.s.“. Dle důlních map a povrchových pozůstatků se přímo pod stanicí nacházejí rozsáhlá důlní díla. Tato díla jsou již počátkem 17. stol. vedena jako opuštěná a zavalená díla. Východně se pak nacházejí ještě další čtyři žíly a štoly, nejdůležitější však byla štola Tiefer Georgi. V poslední řadě jmenujme doly v prostoru pod bývalou skládkou TKO (tuhého komu-nálního odpadu) a doly v prostoru Zobelgebirge, tj. severně od serpentin silnice do Malého Háje.