Úvod > Co chcete dělat? > Hornická naučná stezka v Jihlavě
Příroda

Hornická naučná stezka v Jihlavě

Okružní naučná stezka má první zastavení na okraji Lesnova. Odtud vede na sever na vrch Roudný a přes Zbornou se stáčí zpět. Na deseti zastaveních se dozvíte, co, kde, kdy a jak se v okolních štolách těžilo, a nechybí ani informace o rozhledně na Roudném a o zdejším lese.
Jihlava – kdysi jedno z nejvýznamnějších měst Českého království a nejstarší královské horní město v českých zemích – je neodmyslitelně spojena s dolováním stříbra. Naučná stezka na vrchu Rudný prochází po místech s nejvíce patrnými pozůstatky dolování, aby návštěvníkům přiblížila zašlou slávu dolování stříbra.
 
Trasa začíná na parkovišti u krematoria ulicí Pod rozhlednou, směrem doleva. Trasa obsahuje
10 zastavení s informačními tabulemi. Od stanoviště č. 6 doporučujeme sejít po sjezdovce – od stanice vleku doprava k tabuli č. 7. Zpět ke stanici vleku a po cestě směrem Zborná k tabuli č. 8. Pokračujte pak směrem k místní komunikaci vedoucí do Zborné a dejte se vlevo směrem k restauraci „U Lyžaře“. Pod restaurací první lesní cestou vpravo (rozcestník) a odtud po značené cestě až ke stanovišti č. 9 a č. 10. Zde končí uzavřený okruh Hornické naučné stezky.
 

1. „Stříbrná Jihlava“

Původně slovanská tržní ves, krátce po objevu bohatých stříbrných žil v letech 1237–1239 však již nově založené město na návrší na protějším břehu řeky. Velké stříbrné bohatství z důlního podnikání a ražby mincí se velmi výrazně projevilo na rychlém rozkvětu města. Už od poloviny 13. století byla Jihlava proslulá také svým vlastním soupisem právních norem. Jihlavské německé horní právo se roku 1300 stalo základem pro proslulý horní zákoník krále Václava II: „Ius Regale Montanorum“. Koncem 13. a 14. století vyhledávala právní ponaučení v Jihlavě dokonce i Kutná Hora, kam byl pak tento soud počátkem 16. století také přenesen. Hornická činnost v Jihlavě se provozovala s přestávkami až do roku 1781 – tedy více než 500 let.
 

2. Střecha Evropy

Hlavní evropské rozvodí je pomyslná čára, která protíná ČR a také Vysočinu. Jde o úzký pás země na vyvýšeninách, oddělující dvě oblasti, z nichž potoky, říčky a řeky tečou na dvě různé strany. Jedná se o hlavní evropské rozvodí, které lze také definovat jako hranici dvou hlavních evropských povodí. Toky pramenící na jedné straně této hranice směřují k Severnímu moři, toky pramenící na straně druhé směřují k moři Černému.
 

3. Obvaly

V okolí šachty sv. Jiří se nachází 25 větších hromad vykopaného materiálu – tzv. obvalů. Svědčí to o sledování rudní žíly ve směru východ – západ v délce až 400 metrů. Původně byla většina průzkumných i těžebních šachet vydřevena srubovým způsobem. Těžní plošina u ústí jámy se nazývala hejpánek. Nad ústím byla postavena šachetní budova, nazývaná bechyně nebo kavna, kde bylo místo pro těžní zařízení a pro havíře.
 

4. Šachta sv. Jiří

Šachta pochází z nejstarší etapy dolování. V roce 1592 zde byla již jen stará zatopená šachta. O její obnovu se pokusil Vít Baroch za pomoci jihlavské obce. Havíři zde čerpali třicet dní a nocí vodu a hladinu pak udržovali v hloubce 60 metrů od ústí šachty. Pro slabý výtěžek stříbrných rud bylo dílo opuštěno. Další pokus  o průzkum a těžbu byl podniknut v roce 1734, ale po dvou letech nezbylo, než ze stejných důvodů práce ukončit.

 
5. Vodotěžný stroj

K vodotěžnému stroji, jež byl nad šachtou sv. Jiří instalován, byla přiváděna voda ze vzdálenosti 1 km pomocí vodního náhonu. Tento náhon, dnes již nefunkční a suchý, existuje dosud téměř v celém svém průběhu a je přerušen pouze lesními cestami a lyžařským vlekem. Začíná na okraji Zborné, u cesty vedoucí podél Zlatého potoka.
 

6. Rozhledna na vrchu Rudný

Na vrchu Rudný (Šacberk) se nacházela rozhledna ve tvaru osmiúhelníku o výšce 27 metrů. Jako první navrhl postavit rozhlednu starosta Peter Ernst Leopold von Löwenthal v roce 1853. Byla dřevěná (zničena 1870). Nová rozhledna byla slavnostně otevřena roku 1907. Na vyzděném základu, který se dodnes zachoval, bylo pět dřevěných pater. Rozhledna byla v provozu 37 let. Po požáru v roce 1940 již nebyla obnovena.
 

7. Horniny v okolí vrchu Rudný

Vrch Rudný je budován velmi silně přeměněnou (metamorfovanou) horninou, tzv. migmatitem. Ve svahu jsou vidět rulové balvany, rozvolněné mechanickým zvětráváním za ledových dob ve starších čtvrtohorách. Stojí
za připomínku, že ruly (migmatity) patří k převládajícím horninám Českomoravské vrchoviny a zároveň v této oblasti i k horninám nejstarším (u některých je stáří vypočteno až na 1,5 miliardy let).
 

8. Hornický náhon

Hornický náhon, jehož vodním proudem byl poháněn vodotěžný stroj na šachtě sv. Jiří, byl napájen ze starého báňského rybníka, po němž se zachovala hráz na levé straně silnice při vjezdu do Zborné od Jihlavy. Starší horníci pracovali poměrně jednoduchými nástroji – želízko, mlátek, špičák, kopáč, lopata a různé sochory. Protože nástroje musely být ostré, pracovali v blízkosti dolu i důlní kováři.
 

9. Obyvatelé místních lesů

Lesy jsou tvořeny porosty s převahou jehličnatých dřevin, hlavně smrku. Na některých místech je vyšší zastoupení jedle. Místy jsou zbytky přirozených smíšených lesů, tvořené bukem, smrkem a jedlí. Hnízdí zde sýkora parukářka i uhelníček, brhlík lesní, čížek lesní, datel černý, strakapoud velký a vzácně i žluna šedá.
Z dravců kromě káně lesního i krahujec obecný a z nočních dravců kalous obecný a puštík obecný.
 

10. Šachetní dolování

Ložisko muselo být otevřeno důlním dílem, pak teprve dostal zájemce propůjčku. Začala se razit tzv. nálezná jáma. Hlavními důlními díly byly úklonné šachty, zakládané na žilném pásu hustě vedle sebe, protože umožnily uplatnění většího počtu těžařů a havířů, aby ložisko mohlo být co nejrychleji a nejúplněji vydobyto. Úklon jámy nebyl pravidelný. Profil byl takový, aby se do jámy vešly schody a okov s těžním lanem.
 

Další lokality Hornické naučné stezky

Štola sv. Jana Nepomuckého (trpasličí jeskyně) – od parkoviště u krematoria jeďte autem po silnici č. 38, sjezd Praha, Humpolec. Jakmile sjedete na ulici Romana Havelky, ihned odbočte směr Hybrálec, ostře vpravo mezi domy. Přijedete k rybníku Borovinka, kde můžete nechat auto a dál jít po hrázi rybníka a podél lesa ke štole.
Štola byla otevřena v roce 1776 a po několika letech činnosti dosáhla délky 330 metrů. Dílo bylo raženo po cca 1 metru, mocné, chudě zrudněné křemenné žíle. Pro problémy s přívalem důlní vody a nízkou výtěžnost rudy bylo dílo v roce 1780 opuštěno. Štola je v současné době nepřístupná a zatopená. Výtok vody ze štoly je upraven jako studánka.

Lokalita Bílý Kámen – od parkoviště u rybníka Borovinka se vraťte zpět na ulici Romana Havelky, jeďte doprava a na příští odbočce opět doprava směr Humpolec po silnici č. 523 k rybníku za obcí Bílý Kámen. Parkovat lze na hrázi rybníka, lokalita se nachází ve stráni naproti rybníku. Jedná se zde o první etapu těžby asi v 2. polovině 13. století a jde o tzv. těžbu „do dne“. Šachty zde byly raženy do takové hloubky, kam dopadalo denní světlo, a sledovaly tah rudní žíly. Rudní žíla ve směru SZ – JV byla sledována v délce 225 metrů jednou řadou šachet, po nichž se dochovalo 27 jam (pinek) o průměru okolo 10 metrů a hloubky do 5 metrů.

Lokalita Rounek – po silnici č. 523 se vraťte směr Jihlava, odbočka Hlávkov – Vyskytná nad Jihlavou – Rantířov – zde odbočka Rounek. U „křížku“ doprava. Auto lze nechat u dopravní značky „Zákaz vjezdu“ a pokračovat po lesní cestě pěšky až k hájence. Toto kutiště, přesto že není v žádné historické hornické mapě, lze datovat od 1. pol. 13. století do počátku 15. století. Je dlouhé 135 metrů, průměr jam je 1,5–8 metrů. Sekaná šachtice má čtvercový půdorys a celková hloubka jámy i se šachtou je 8 metrů. Svou zachovalostí je v jihlavském horním revíru ojedinělá.
 

Hornický skanzen na Šacberku u Jihlavy

Právě v lokalitě pod Šacberkem se intenzivně těžilo a právě i na tomto místě se vytěžená ruda zpracovávala. Proto tady chce město svojí slavnou hornickou minulost připomínat. Přípravné práce začnou na podzim letošního roku a budou pokračovat do května 2022, kdy by se mělo začít pracovat na obnově bývalého rybníka. Teprve poté se počítá se zahájením projekčních prací samotného hornického skanzenu.
 
Skanzen se má nacházet se má při lesní cestě z Lesnova na Pávov poblíž křižovatky (49.4335275N, 15.5853275E) a nedaleko dnešního zastavení hornické stezky.
 
Expozice pod širým nebem, která představí středověké postupy zpracování stříbra, má vzniknout u šachty sv. Trojice nedaleko vrchu Rudný u Jihlavy. Postupně ji vytvoří pracovníci správy podzemí. Letos chtějí začít odhalovat ústí šachty sv. Trojice. Pracovat se bude ručně, bez těžké techniky a starými hornickými postupy středověkých horníků.
Zobrazit více

Ubytování a restaurace v okolí

Pivovar Hrboun v Jihlavě

Pivovar Hrboun v Jihlavě

Jihlava, Vysočina
Kemp Pávov u Jihlavy

Kemp Pávov u Jihlavy

Jihlava, Vysočina
Kavárna Paseka

Kavárna Paseka

Jihlava, Vysočina