Všechny církevní skvosty spojuje ještě jedna báječná věc: nenajdete je jen u nás na
Kudy z nudy, ale také v
muzeích, speciálních expozicích nebo přímo v
chrámech a klášterech. Jinde takové poklady na vlastní oči neuvidíte!
Stará Boleslav a Palladium země české

Mariánský reliéf, jemuž je připisována
ochranná moc nad českými zeměmi: to je kovový reliéf Panny Marie s Ježíškem, zvaný
Palladium země české. Svým významem a cenou bývá srovnáván s
korunovačními klenoty, legendy je spojují se
svatým Metodějem,
svatou Ludmilou a
svatým Václavem. Unikátní mariánská ikona je k vidění v boční kapli
baziliky Nanebevzetí Panny Marie ve
Staré Boleslavi, podívat se sem můžete v doprovodu průvodce.
Bečov nad Teplou: relikviář sv. Maura

Nejcennější památkou v Česku jsou samozřejmě
korunovační klenoty, ovšem co do velikosti patří prvenství
relikviáři sv. Maura. Skvost, vyrobený během 13. století pro benediktinský klášter ve Florennes na území dnešní Belgie, je asi
140 centimetrů dlouhý, 42 centimetrů široký a 65 centimetrů vysoký. Jádro má z ořechového dřeva a zdobí jej soubor dvanácti reliéfů, čtrnácti sošek z pozlaceného stříbra, drahé kameny, polodrahokamy, antické gemy, filigrány, emaily a také unikátní ropuší kámen. Vzácnému
relikviáři je na
hradě a zámku v Bečově nad Teplou věnovaná samostatná expozice, kde si prohlédnete nejenom samotnou památku, ale dozvíte se také podrobnosti o
zmizení a znovuobjevení relikviáře i postupu jeho restaurování.
Vyšebrodský klášter a Závišův kříž

V
klášteře ve
Vyšším Brodě už zhruba 800 let opatrují
Závišův kříž, unikátní zlatnické dílo. Na výzdobu bezmála půl metru vysokého ostatkového kříže, pro naši oblast
netypického se
dvěma příčnými břevny, tehdejší zlatníci použili to nejlepší, co bylo k mání: zlatý filigrán, drahokamy, perly a byzantské emailové medailonky s vyobrazeními světců. Drahé materiály ale nebyly tím nejdůležitějším.
Hlavní cenností je
relikvie kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Kromě velkého úlomku cedrového dřeva se ve schránkách na koncích břeven i v patě kříže uchovávají další ostatky světců a světic. Závišův kříž je vystaven v takzvané
Rožmberské oratoři vyšebrodského opatského chrámu. Prohlídkový okruh je otevřený pouze v hlavní sezoně a pro omezený počet návštěvníků, do oratoře se chodí po vřetenovém schodišti.
Olomouc a kočár biskupa Troyera

Při prohlídce
Arcidiecézního muzea v
Olomouci uvidíte vedle řady
pokladů olomoucké arcidiecéze, od obrazů středověkých mistrů přes sochy svatých a monstrance ze zlata a stříbra až po pompézní
ceremoniální kočár biskupa Ferdinanda Julia z Troyeru. S ním v roce 1745 vjel do města v čele obrovského
intronizačního průvodu.
Vůz ze zlaceného a barveného dřeva, mosazi, železa, kůže, červeného hedvábného sametu a růžového, zlatě protkávaného hedvábného atlasu, zdobený výšivkami, zlatými dracouny, třásněmi, střapci a olejomalbami na dřevě i plátně, splňuje všechno, co byste od kočáru nejsvětější svátosti očekávali, přesto ho provází jedna kuriózní maličkost. Původním majitelem kočáru byl
pravděpodobně vyslanec francouzského krále na císařském dvoře ve Vídni vévoda de Richelieu; při restaurování totiž na podvozku objevili jeho erb. Biskup kočár koupil jako „ojetinu“, kterou ovšem před svou olomouckou intronizací nechal znovu přezdobit a upravit.
Praha a Loretánská klenotnice

Pokladů má
pražská Loreta celou řadu, od
barokního kostela Narození Páně přes
Svatou chýši a věž se světoznámou
zvonkohrou až po Loretánský poklad. Takzvaná
Loretánská klenotnice je rozsáhlá sbírka několika set liturgických a votivních uměleckých předmětů, šperků i užitkového nářadí a nádobí. Po
Svatovítském pokladu je druhou nejcennější chrámovou klenotnicí v České republice. I klenotnice má svůj klenot: legendárním kouskem loretánských sbírek je monstrance zvaná
Pražské slunce. Na mistrovské barokní zlatnické práci je zasazeno 6 222 diamantů, které údajně pocházejí ze svatebních šatů
Ludmily Evy Františky hraběnky Krakowské z Kolowrat. Tato šlechtična v roce 1695 odkázala Loretě veškerý svůj majetek; v něm měly být i svatební šaty, které o pár let později vídeňští zlatníci použili pro zhotovení slavného Pražského slunce. Monstranci navrhl císařský dvorní architekt
Johann Bernhard Fischer z Erlachu.
Prozkoumejte unikátní relikviáře, barokní umění a historické poklady skryté v českých katedrálách, bazilikách a muzeích.
Palladium země české, mariánský reliéf s ochrannou mocí, je k vidění v boční kapli baziliky Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi.
Relikviář sv. Maura je přibližně 140 cm dlouhý, 42 cm široký a 65 cm vysoký.
Na Závišově kříži byly použity zlatý filigrán, drahokamy, perly a byzantské emailové medailonky.
Monstrance Pražské slunce je zasazeno 6 222 diamantů a je příkladem mistrovské barokní zlatnické práce.
Kočár biskupa Troyera je vystaven v Arcidiecézním muzeu v Olomouci.
Výzdoba kočáru biskupa Troyera obsahuje prvky jako zlaté dracouny, třásně a olejomalby, a je obohacena o erb vévody de Richelieu.
Hlavní cenností Závišova kříže je relikvie kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus.
Svatovítský poklad je umístěn ve Svatovítské katedrále na Pražském hradě.
Palladium země české je spojené s legendami o svatém Metodějovi, svaté Ludmile a svatém Václavovi.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.