Bazilika Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi stojí v místech, kde byl již v 11. století starší románský kostel Panny Marie a sv. Jiří. V jeho dřevěné kapli byl uchováván
ochranný obraz země –
původně tepaný reliéf, zničený snad v době husitských válek, byl údajně
roku 1160 nalezen sedlákem ve Staré Boleslavi při orání. Považoval se za reliéf, který podle legendy dostala sv. Ludmila od sv. Metoděje při křtu a její vnuk
sv. Václav jej měl mít u sebe ve chvíli smrti. Václavův věrný sluha
Podiven ho pak z hrudi mrtvého knížete sňal a zakopal na bezpečném místě. Vzácný předmět začal být v souvislosti s kulty sv. Václava a sv. Ludmily uctíván jako
Palladium – záštita země české a tato úcta se postupně rozvinula v tradici každoročních zbožných poutí.
Na místě staršího kostela byl v letech 1613–1623 zbudován raně barokní jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který patří mezi první barokní stavby na našem území. Italský architekt Giacomo de Vaccani se inspiroval římským kostelem Il Gesu. V letech 1674–1675 byla Abrahamem Leuthnerem postavena severní věž a konečnou podobu chrámu dal Kilián Ignác Dientzenhofer, když v letech 1748–1749 postavil věž jižní. Interiéru jednolodního kostela s bočními kaplemi ve výklencích dominuje hlavní oltář zhotovený v letech 1717–1723 podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky. Sochařská výzdoba pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Sochařsky ztvárněný výjev Nanebevzetí Panny Marie obklopují sochy sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Kosmy a sv. Damiána.
Hlavní západní průčelí kostela je zdobeno sochami českých zemských patronů sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Cyrila a sv. Metoděje z roku 1737 a sochami sv. Jana Nepomuckého a blahoslaveného Podivena z doby kolem roku 1760. Šest bočních výklenkových kaplí, pojmenovaných po jednotlivých donátorských šlechtických rodech, je bohatě sochařsky i malířsky vyzdobeno. Mezi jinými uměleckými díly se ve zdejší Lažanské kapli nachází obraz Karla Škréty „Mariina cesta do chrámu“ ze 40. let 17. století. Celková koncepce a výzdoba baziliky slouží k oslavě Panny Marie. Její zobrazení nás provázelo celým interiérem, který byl budován po staletí předními umělci.Bazilika Panny Marie ve Staré Boleslavi není galerií nebo muzeem umění, ale stále živým prostorem, kam dennodenně přicházejí poutníci.
Růst významu poutního místa ve Staré Boleslavi se odrazil i v tom, že bylo s Prahou spojeno cestou, která nesla název
Via sancta. Tato cesta, po níž bylo
podle tradice převáženo tělo knížete Václava do Prahy, bylo lemováno řadou
44 výklenkových kaplí připomínajících legendu o sv. Václavu. Kaple vznikly kolem roku 1674 na náklady českých šlechtických rodů a církevních hodnostářů a některé z nich se dochovaly do dnešním dnů.
Stará Boleslav – kolébka české státnosti – Mariánský komplex: rekonstrukce 2017–2020
Projekt obnovy tzv. Mariánského komplexu, ve kterém je uchováváno Palladium země české, je jednou částí z celého konceptu oživení Staré Boleslavi jako místa, kde vznikaly základy české státnosti.
V rámci projektu byla památkově obnovena barokní bazilika Nanebevzetí Panny Marie a další přilehlé objekty.
Stavební práce probíhaly do konce roku 2019. Po dokončení památkové obnovy je bazilika pro návštěvníky zpřístupněna v pravidelných otevíracích hodinách od úterý do neděle mezi 9.00 a 17.00. V bývalé přilehlé kapli svatého Benedikta je otevřeno Informační a kulturní centrum s malou expozicí věnovanou historii Staré Boleslavi a poutí a Palladiu země české. Projekt byl spolufinancován z evropských fondů z Integrovaného regionálního operačního programu.