Úvod > Aktuality > Dušičkové výlety na pět hřbitovů opředených legendami a tipy na tradiční české dušičky

Dušičkové výlety na pět hřbitovů opředených legendami a tipy na tradiční české dušičky

Vydáno 2. listopadu 2019 Životní styl
Hledat na přelomu října dušičkové a halloweenské akce není nijak složité, pořádá se jich celá řada. V jejich stínu ale zůstávají prosté vzpomínky na mrtvé, spojené třeba s procházkou po některém ze zajímavých hřbitovů. Portál Kudy z nudy vám několik takových míst představí podrobněji.
Strašidelné prohlídky s tajuplnými světýlky, strašidly a zářícími dýněmi přenecháme jiným a nabídneme vám akce jiného stylu – například komentované procházky po Malostranském hřbitově, jednu z unikátních památek Prahy 5Duše a Dušičky v oboře Hvězda anebo tiché rozjímání v Zahradách pod Pražským hradem na svátek Všech svatých a při Památce zesnulých. Navštívit můžete i největší naší nekropoli na Olšanech, barokní hřbitov ve Střílkách anebo zjistit, kde se naopak nachází nejmenší hřbitov v Česku.
 

Dušičky pod Pražským hradem

DušičkyV sobotu 2. listopadu, která je spojena se svátečním dnem Všech svatých a následující Památkou všech zesnulých se otevřou Zahrady pod Pražským hradem pro návštěvníky při další výjimečné akci letošního podzimu „Dušičky pod Pražským hradem“.

Lampami, loučemi a svíčkami osvětlené Zahrady budou otevřeny od 11:00 do 21:00 hodin sobotu 2. 11. 2019. Zahrady budou zpřístupněny všem těm, kteří nemohou o svátcích domů, všem, kteří by chtěli zapálit svíčku na památku svých blízkých, všem, kteří se chtějí na chvíli zastavit a zavzpomínat si v unikátní atmosféře s výhledem na pražské panorama.
 

Poznejte jednečný Malostranský hřbitov

Malá StranaMalostranský hbitov patří k unikátním památkám na území Prahy a celé České republiky. Jsou zde pohřbeni význační představitelé národního obrození i význační architekti, sochaři a malíři. Dlouhá léta býval uzvařen, ale od roku 2016 opět otevřel své brány veřejnosti.

Ačkoli na Malou Stranu je to od hřbitova v pražských Košířích trochu z ruky, jméno sedí: Malostranský se mu říká proto, že se sem pohřbívali hlavně obyvatelé čtvrti pod Pražským hradem. Poslední odpočinek tu našli například barokní stavitelé Dientzenhoferové nebo pražský průmyslník František Ringhoffer. Pozornost přitahuje také hrob svaté holčičky, obestřený smutnou vzpomínkou na pětiletou Aničku, která zemřela po pádu z okna. S ní i s dalšími pozoruhodnými místy překvapivě rozsáhlého hřbitova se seznámíte na komentované prohlídce, která v neděli 3. listopadu ve 14:00 hodin
 

Hřbitov na Křížovém vrchu v Moravské Třebové

Hřbitov na Křížovém vrchuNad Moravskou Třebovou se vypíná Křížový vrch s hřbitovním kostelem Povýšení sv. Kříže, křížovou cestou, kalvárií a hřbitovem. Podobně slavný jako náhrobek svaté holčičky je hrob Anny Gromesové, opředený legendou o nešťastné lásce. Zamiloval se do ní syn moravskotřebovského starosty Josef Herkner, ale rodiče ji provdali za jiného. Záhy poté Anna zemřela; její milý prý ještě té noci vyzvedl její tělo z hrobu a pohřbil je na své zahradě zabalené do plátna a květin.

Po sto letech zůstala jen legenda, o to větší však bylo překvapení, když roku 1924 byl hrob Gromesových na hřbitově otevřen a Annina rakev byla prázdná. O deset let později se při práci v lomu na úbočí Křížového vrchu, kde měla být Herknerova zahrada, objevila pohřbená kostra ženy, zabalená ve zbytcích černého sukna. Příbuzní ji nechali opět pochovat do rodinného hrobu; na mramorové desce jsou uvedena data obou pohřbů, vedle pak stojí socha nazývaná Plačící Anička.
 

Pražskými Olšanskými hřbitovy po naučné stezce

Olšanské hřbitovyNejvětší pražské pohřebiště má rozlohu více než 50 hektarů a poslední odpočinek tu našly přibližně dva miliony mrtvých. Výstavu sice Olšanské hřbitovy nenabízejí, zato jsou tak rozlehlé, že jimi vede naučná stezka. Morový hřbitov coby předchůdce dnešního areálu připomínají sv. Roch, Šebestián a Rozálie, jimž je zasvěcena kaple v rohu Olšanského náměstí; právě u ní stezka začíná.

Trasu a její délku si můžete zvolit sami, protože panely jsou rozmístěny podél cest mezi hroby a stezka se stále rozšiřuje podle toho, jak se postupně mapuje celý hřbitov včetně prastarých a dnes už často nečitelných náhrobků. Dušičkovou svíčku můžete zapálit třeba na hrobě Václava Matěje Krameria, Vladimíra Menšíka, Karla Černocha, Josefa Jungmanna, Františka Ženíška, Rudolfa Hrušínského, Woskovce a Wericha či Josefa Fanty.
 

Nejmenší hřbitov v Česku

Protipólem Olšanských hřbitovůPraze či Ústředního hřbitovaBrně, který je s rozlohou 56 hektarů vůbec největším pohřebištěm v Česku, vyvažují malé venkovské hřbitůvky. Tím nejmenším z nejmenších je prý malý lesní hřbitov se sedmi hroby a rozměry přibližně 10 x 10 metrů, který se nalézá na kraji lesa Chvoňka v obci Hluboké nedaleko Náměště nad Oslavou. Za nejmenší hřbitov v Česku jej roku 2007 označila Agentura Dobrý den.
 

Nejkrásnější hřbitov?

Možná je to právě ten u vás, na kterém odpočívají vaši blízcí, možná některý z řady židovských hřbitovů. Nekorunovaným králem tuzemských pohřebišť je však barokní hřbitov ve Střílkách, obci na úbočí Chřibů. Patří spíš mezi menší hřbitovy, ale o to je impozantnější, ať už posuzujeme pravidelný půdorys, impozantní kapli, bohatou sochařskou výzdobou nebo originální koncepci. Také střílecký hřbitov, považovaný za skvost stavitelského a sochařského barokního umění, má svou Annu se smutným osudem. Obraz sv. Anny od akademického malíře Jaroslava Verise totiž zpodobňuje poslední spolumajitelku stříleckého zámku Annu Černou, která zemřela v roce 1936 ve věku devětadvaceti let.
Kostnice v kostele sv. Petra a Pavla na Mělníku

Kostnice v kostele sv. Petra a Pavla na Mělníku

V kryptě proboštského kostela sv. Petra a Pavla pod kněžištěm se nachází kostnice. Spolu s kostnicí v Sedlci u Kutné Hory patří k největším v České republice. Tato krypta je strohou gotickou místností s pozůstatky 10 až 15 tisíců lidí.

Bohnický hřbitov pacientů psychiatrické léčebny

Bohnický hřbitov pacientů psychiatrické léčebny

Bohnický „hřbitov bláznů“ je údajně místem s nejnegativnější energií v Česku, kde se dějí záhadné věci. Hřbitov byl založen roku 1906, tři roky po otevření bohnické léčebny, a fungoval až do roku 1963. Za tu dobu sem bylo pohřbeno přes čtyři tisíce šest set pacientů.

Ďáblický hřbitov

Ďáblický hřbitov

Počátkem 20. století přestala Praze stačit kapacita městských hřbitovů nacházejících se na území Žižkova a Vinohrad. Zvažovalo se založení nového velkého obecního hřbitova v Hostivaři a souběžně s ním se projektovalo mnohem menší městské pohřebiště v Ďáblicích.

Velhartický hřbitov – místo, kterým prostupuje zlo

Velhartický hřbitov – místo, kterým prostupuje zlo

Jihozápadně od obce Velhartice se nachází děsivé místo, nevhodné k pouhé návštěvě, natož k delšímu pobytu. Proč se nemá chodit na místní hřbitůvek, věděl už Karel Jaromír Erben, který se zde nechal inspirovat k sepsání balady Svatební košile.

Alej mrtvých v lese Svíb

Alej mrtvých v lese Svíb

Les Svíb se stal 3. července 1866 místem těch nejkrvavějších bojů bitvy u Hradce Králové v Prusko-Rakouské vílce. Tomu také odpovídá počet válečných hrobů a pomníků v této lokalitě – je zde více než 120 prostých křížů a typových pyramid i monumentálních památníků.

Brána nebes - muzeum věnované smrti

Brána nebes - muzeum věnované smrti

V Kašperských Horách na Šumavě vzniklo nové muzeum s názvem Brána nebes. Téměř nevyužívaný a velmi zajímavý kostel sv. Mikuláše, ve kterém se muzeum nachází, se stal jedním se zastávek nové církevní turistické trasy na Šumavě.

Naučná stezka Olšanské hřbitovy

Naučná stezka Olšanské hřbitovy

Naučná stezka seznamuje s Olšanskými hřbitovy, největším současným pražským pohřebištěm na místě bývalé osady Olšany, dnes mezi čtvrtěmi Žižkov a Vinohrady.

Psí hřbitov na zámku v Kunštátě

Psí hřbitov na zámku v Kunštátě

Komplex zámeckých budov v Kunštátě je obklopen parkem, ve kterém se pod jižními zdmi zámku mohou turisté zastavit u jednoho z mála dochovaných psích hřbitovů - ojedinělou zvláštností v Evropě.

Hřbitov v Bílé Vodě

Hřbitov v Bílé Vodě

Jeseníky skrývají i kulturní skvosty - hřbitov v Bílé Vodě se stal roku 2000 kulturní památkou. Bohužel drží nejspíše také neslavný primát, neboť je pravděpodobně místem s největší koncentrací hrobů řádových sester na světě.

Malostranský hřbitov na pražském Smíchově

Malostranský hřbitov na pražském Smíchově

Malostranský hbitov patří k unikátním památkám na území Prahy a celé České republiky. Jsou zde pohřbeni význační představitelé národního obrození i význační architekti, sochaři a malíři.

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín - místo odpočinku českých velikánů

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín - místo odpočinku českých velikánů

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Starý židovský hřbitov v Praze - nejzachovalejší hřbitov svého druhu v Evropě

Starý židovský hřbitov v Praze - nejzachovalejší hřbitov svého druhu v Evropě

Starý židovský hřbitov je bez nadsázky památkou světového významu. Byl založen v první polovině 15. století a spolu se Staronovou synagogou patří k nejvýznamnějším zachovalým památkám pražského Židovského města.

Církevní muzeum v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné

Církevní muzeum v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné

První církevní muzeum na Vysočině i v Královéhradecké diecézi je umístěno v půdních prostorách a na ochozech nad hlavní lodí chrámu Nanebevzetí Panny Marie, který nabízí prohlídkovou trasu s památnými obrazy, plastikami, vzácnými liturgickými předměty, hudebními nástroji, ale i vybavený byt zvoníka.

Kostnice u sv. Jakuba v Brně - druhá největší kostnice v Evropě

Kostnice u sv. Jakuba v Brně - druhá největší kostnice v Evropě

Unikátní kostnice se nachází u kostela sv. Jakuba a je druhou největší kostnicí v Evropě, prvenství drží pařížská kostnice. Počet pohřbených se odhaduje na více než 50 tisíc.

Kostnice Kutná Hora - Sedlec

Kostnice Kutná Hora - Sedlec

Unikátní kostnice pod kostelem Všech svatých na hřbitově v Sedlci u Kutné Hory je vyzdobena téměř výhradně lidskými kostmi - ostatky celkem 40 000 zemřelých, pozůstatky morových epidemií a obětí husitských válek.

Hrob Anežky Hrůzové u Polné

Hrob Anežky Hrůzové u Polné

Pietní místo se nachází na místě nálezu těla Anežky Hrůzové v lese Březina, která zde byla v dubnu roku 1899 zavražděna. Z hrůzného činu byl obviněn žid Leopold Hilsner, kterému přitížila domněnka, že se jednalo o rituální vraždu. Celé kauze se pak začalo říkat Hilsneriáda.

Lesní areál Hájemství u Dvora Králové nad Labem

Lesní areál Hájemství u Dvora Králové nad Labem

Lesní areál v osadě Hájemství je určen všem milovníkům přírody. Nachází se zde řada dřevěných soch, keltský stromový kalendář, model Krkonoš, cestu dřeva nebo hřbitov odpadků. V areálu začíná naučná stezka Lesem království, která končí u přehrady Les království.

Funerální stezka Brnem

Funerální stezka Brnem

Funerální stezka je ojedinělou trasou, které nemůže nabídnout žádné jiné město v Evropě. Pokud se vydáte na fyzicky vskutku nenáročnou trasu, vězte, že vás čeká jedinečný zážitek.

Les vzpomínek - první český přírodní hřbitov

Les vzpomínek - první český přírodní hřbitov

Les vzpomínek je prostorem, kde se snoubí úcta k zemřelým s úctou k přírodě. Je utvářen jako místo přívětivé k přírodě i k proměňujícím se potřebám pozůstalých. V Lese vzpomínek nenarazíte na žádné náhrobky, místo nich jsou zde vzrostlé památeční stromy – javory, lípy či třeba ptačí třešně.

Hrobka Buquoyů na hřbitově v Nových Hradech

Hrobka Buquoyů na hřbitově v Nových Hradech

Buquoyská hrobka tvoří výraznou dominantu novohradského hřbitova. Nad vchodem do zádušní kaple upoutá pohledy rozměrná pozlacená mozaika Panny Marie, zhotovená podle návrhu Maxe Švabinského.

Dolní hřbitov ve Žďáru nad Sázavou – místo odpočinku posledního českého upíra

Dolní hřbitov ve Žďáru nad Sázavou – místo odpočinku posledního českého upíra

Pochybujete o existenci nemrtvých? V záznamech žďárské i jihlavské kroniky najdeme záznam o podivuhodném protivampyrskému zásahu, který se odehrál v 19. století. I vy můžete nasát zvláštní atmosféru Dolního hřbitova, který byl postaven podle kabalistických symbolů.

Barokní hřbitov ve Střílkách

Barokní hřbitov ve Střílkách

Neobyčejný hřbitov s mohutnou kaplí a bohatou sochařskou výzdobou, vybudovaný v letech 1730 až 1743, je pro svou originální koncepci považován za skvost stavitelského a sochařského barokního umění.

Kostel svatého Petra a Pavla v Kralovicích s expozicí o rodu Gryspeků

Kostel svatého Petra a Pavla v Kralovicích s expozicí o rodu Gryspeků

Kostel sv. Petra a Pavla byl postaven na konci 13. století a renesančně přestavěn v 16. století Floriánem Griesbeckem. Součástí kostela je hřbitovní kaple s hrobkou, kde se nacházejí mumie této rodiny. V kapli Nejsvětějšího srdce Páně vznikla expozice tohoto rodu, která je od června 2014 přístupná.

Nejmenší hřbitov v České republice

Nejmenší hřbitov v České republice

Malebná vesnička Hluboké na Třebíčsku, ležící asi 8 kilometrů od Náměště nad Oslavou, se v roce 2007 zapsala do českých rekordů. Může za to místní hřbitůvek, který je nejmenším hřbitovem v České republice.