Funerální stezka Brnem

Na Funerální stezce městem Brnem navštívíte místo posledního odpočinku pátera Středy – jednoho z obránců Brna z dob třicetileté války, druhou největší kostnici v Evropě (po pařížských katakombách) ukrytou pod děkanským kostelem sv. Jakuba, a postavíte se tváří v tvář mumifikovaným tělům kapucínských mnichů či zhlédnete rakev s tělem známého špilberského vězně barona Trencka.

Moravská metropole nabídne ještě více, spojí vaše kroky s hrdou historií města, které nebylo nikdy dobyto a pokud budete mít skutečné štěstí, odnesete si  z této výpravy i dárek nejcennější – brněnskou skleněnku. Tu totiž vydává v brněnské poledne (tedy každý den v 11 hodin) hodinový stroj na náměstí Svobody.
 

Pět zastavení stezky

Stezka začíná u jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Jezuitské ulici. Právě s touto stavbou je spojena osobnost pátera Středy, který na jaře roku 1645, když k Brnu přitáhla švédská armáda, neváhal zorganizovat ze zdatných studentů ozbrojené posádky a na půdě koleje i kostela vytvořil zázemí pro odhodlané obránce. Jeho mumifikované ostatky jsou k vidění v prosklené rakvi v kryptě kostela.

Druhým zastavením je náhrobek maršála Louise Raduita de Souches v kostele sv. Jakuba. Velitel úspěšné obrany proti Švédům je považován za jednoho z nejschopnějších vojevůdců třicetileté války. Náhrobek s bronzovou sochou stojí za hlavním oltářem. V kostele sv. Jakuba však ještě zůstaňte, čeká vás tu další zajímavost, a to rozsáhlá kostnice, kde se skrývá přes 50 tisíc kosterních pozůstatků. Jsou zde pochovány oběti středověkých morových a cholerových ran, válečných událostí z doby třicetileté války a švédského obléhání.

Čtvrtou zastávkou na trase je hodinový stroj, který má připomínat kus slavné historie města – když Brno obléhali roku 1645 Švédové, rozhodl se generál Torstenson, že pokud neprovalí městské hradby přesně do doby, než odbije poledne, odtáhne po vyčerpávajícím čtyřměsíčním obléhání od Brna pryč. Brňané se vše dozvěděli a odbili poledne o hodinu dřív, švédské vojsko ustoupilo a od té doby se v moravské metropoli zvoní poledne v 11 hodin.

Posledním zastavením je kapucínská hrobka v kostele Nalezení sv. Kříže. Krypta  sloužila jako pohřebiště řeholníků, šlechty a dobrodinců řádu. Nejslavnějším "obyvatelem" kapucínské hrobky je nezkrotný válečník baron Trenck, který byl ke konci života vězněn na Špilberku a k jeho skonu se váže řada pověstí.