Hřbitov u
kostela sv. Jakuba na dnešním Jakubském náměstí existoval již na počátku 13. století. Stejně jako další městské hřbitovy byl založen
uvnitř hradeb, které bránily pozdějšímu rozšiřování. Kapacita brzo přestávala potřebám rostoucího města stačit, proto byl zaveden
výměnný systém pohřbívání: po uplynutí 10 až 12 let od pohřbu byl
hrob otevřen, ostatky vyjmuty a na stejné místo byl pohřben další zemřelý. Obsah původních hrobů se pak ukládal do speciálních podzemních objektů –
osárií neboli kostnic.
Kostnice je unikátní především v
obsahu a objemu kosterních pozůstatků, které se zde našly. Nemá být ale jen turistickou atrakcí, priorita je hlavně v pietnosti místa. Město si pro své podzemí nechalo dokonce
složit autorskou hudbu, která má prohloubit zážitek z prohlídky.
Z dosud provedených antropologických rozborů vyplývá, že jsou zde pochovány
oběti středověkých morových a cholerových ran,
válečných událostí z doby třicetileté války a
švédského obléhání. Společně s dalšími archeologickými nálezy bude expozice dokladem způsobu pohřbívání na jednom z největších městských hřbitovů v
Brně.