Neobyčejný hřbitov s mohutnou kaplí a bohatou sochařskou výzdobou, vybudovaný v letech 1730 až 1743, je pro svou originální koncepci považován za skvost stavitelského a sochařského barokního umění.
Barokní hřbitov byl vybudován
ve 30. a 40. letech 18. století jako velkorysý umělecký celek s bohatou sochařskou výzdobou. Nechybí
andělé, alegorie ctností a dobrých skutků i sedmi smrtelných hříchů.
Jeho
plocha zaujímá cca 2000 m2, je čtvercový, nároží čtverce jsou však vykrojeny a nahrazeny oblouky klenutými dovnitř. Celý prostor hřbitova byl vytvořen násypem na svahu blízko kostela a je značně
vyvýšen nad své okolí. Hřbitov je
obehnán mohutnou zdí z pískovcových kvádrů, která je vpředu asi 3 metry, na bocích a vzadu až 10 metrů vysoká. Na zdi je vkusně
zdobená balustráda s podstavci pro sošky a sousoší, které vroubí celý jeho obvod.
Hřbitov byl zbudován tehdejším majitelem stříleckého a tovačovského panství
Amandem Antonínem Petřvaldským. Podnět k založení hřbitova dal nepřímo svému dědici Milota Ferdinand Petřvaldský v roce 1724, kdy požadoval ve své závěti vybudování rodinné pohřební kaple v místním kostele. Autorem
sochařské výzdoby je moravský sochař Gottfried Fritsch (1706-1750) a jeho dílenský okruh. Byl žákem a později spolupracovníkem slavného rakouského sochaře Jiřího Rafaela Donnera (1693-1741), u něhož pracoval ve Vídni a v Bratislavě po svých studiích v Itálii. Pohřebiště
po třináctiletém budování bylo vysvěceno 12. května 1743 a předáno ke svému účelu veřejnosti.
Přestože je barokní hřbitov ve Střílkách na Kroměřížsku národní památkou, o jeho záchranu se nezasloužily úřady, ale téměř osmdesátiletá
Marie Skřítková. O zlepšení jeho stavu vytrvale
bojovala deset let a podařilo se jí získat na opravy dvacet milionů korun.
Barokní hřbitov ve Střílkách je unikátní kulturní památkou s bohatou sochařskou výzdobou a zajímavou historií z 18. století.
Barokní hřbitov byl vybudován v letech 1730 až 1743.
Autorem sochařské výzdoby je moravský sochař Gottfried Fritsch.
Hřbitov zaujímá plochu přibližně 2000 m2 a je čtvercového tvaru.
Sochařská výzdoba zahrnuje anděly, alegorie ctností, dobrých skutků a sedmi smrtelných hříchů.
Podnět dal Milota Ferdinand Petřvaldský v roce 1724 ve své závěti, kde požadoval vybudování rodinné pohřební kaple.
O záchranu hřbitova se zasadila Marie Skřítková, která vybojovala 20 milionů korun na opravy.
Hřbitov je národní památkou a je považován za skvost barokního stavitelského a sochařského umění.
Hřbitov byl vysvěcen 12. května 1743 a následně otevřen veřejnosti.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.