Úvod > Aktuality > Deset „kruhových“ výletů: kulaté zámky, vesnice, ornamenty i obraz

Deset „kruhových“ výletů: kulaté zámky, vesnice, ornamenty i obraz

Vydáno 15. února 2020 Zážitky
Kruh je symbolem nekonečna, plynoucího času a nepřetržitého koloběhu života, smrti a znovuzrození. Má i jiné významy, například v magii sloužil jako ochrana proti zlým duchům a uplatnil se i v architektuře a umění. A tak jsme se rozhlédli po Česku a našli pro vás spoustu míst, kde objevíte zvláštní kruhové linie.

Kruhové vesnice aneb okrouhlice

Okrouhlice není jen jméno vesnice na Vysočině u Havlíčkova Brodu, ale také typ středověké osady, kde jsou domy uspořádané do kruhu kolem oválné nebo kulaté návsi. Okrouhlice najdete v rovinatých oblastech, na návsi často mají rybníček a na první pohled vypadají hezky. Pravidelnost zkrátka máme rádi, i když třeba má každý domovní štít jiný tvar a jinou barvu. V minulosti měly okrouhlice čistě praktické využití: domy společně s ploty tvořily přirozenou jednoduchou hradbu a na náves se na noc naháněl dobytek. Nejvíc vesnic takového typu najdete v Německu a Polsku, u nás jsou vzácností – ale existují! Zajeďte se podívat třeba do Byšiček v Polabí anebo na Vysočinu do Proseče pod Křemešníkem.
 

Kruhový výhled z Kelčského Javorníku

Rozhledny s vynikajícím kruhovým výhledem patří mezi nejvyhledávanější. Řadu z nich jste určitě už navštívili, na portálu Kudy z nudy vám tentokrát doporučíme výlet na Kelčský Javorník. Vyhlídková věž si totiž hraje s motivem hodinového ciferníku, který je také kulatý. Schodiště obklopuje dvanáct ohýbaných modřínových lamel, dvanáct rovnoměrně rozmístěných vyhlídkových plošin zase připomíná sluneční hodiny. Z horní plošiny ve výšce třicet metrů se otvírá onen slibovaný a ničím nerušený kruhový výhled na Hostýnské vrchy.

Je pro vás Kelčský Javorník trochu z ruky? Vyzkoušejte třeba rozhlednu Poledník s vynikajícím výhledem (kruhovým, jak jinak) na Šumavu, Kurzovu rozhlednu na Čerchově nebo rozhlednu na Pradědu.
 

Kruhový zámeček na kulatém vršku

Písnička Znám já jeden krásný zámek nedaleko Jičína, kterou zpívají Stroupežnického Naši furianti, pochází od Sobotky, a tak nemůže být o jiném zámku než o Humprechtu. Barokní lovecký zámeček postavil italský architekt Carlo Lurago v letech 1666–1668 pro Humprechta Jana Černína z Chudenic. Ve skutečnosti úplně kulatý není: má tvar dvou elipsoidů, z nichž vnitřní je přibližně o dvě podlaží vyšší než vnější. Tvar Humprechtu vynikl až koncem 17. století: tehdy kvůli zatížení základů zmizely hospodářské budovy, které původně obklopovaly celé přízemí. Dnes tu místo nich je vyhlídková terasa, zámek pak bývá otevřený od dubna do října.
 

Kamenná slunce z Českého středohoří

Na několika místech Českého středohoří, například v bývalém lomu nedaleko obce Hnojnice anebo u Staré ve stěnách opuštěného lomu na severním úpatí vrchu Linhorka, září kamenná slunce. Geologická rarita vznikla podle odborníků při sopečné erupci před mnoha miliony let, kdy v roztaveném magmatu zůstala zatavená jádra cizorodých hornin. Chladnoucí materiál se postupně smršťoval, popraskal a vytvořil tak unikátní přírodní kresby, připomínající sluneční paprsky.
 

Nekonečný obraz Luďka Marolda

Dokonalým symbolem nekonečna je Maroldovo panoráma, panoramatický obraz bitvy u Lipan z roku 1434. Jedenáct metrů vysoký a devadesát pět metrů dlouhý výjev je největším obrazem dějinné události, který kdy v Čechách vznikl, navíc díky reálným předmětům v popředí máte pocit, že se díváte do skutečného prostoru. Obraz Luďka Marolda byl poprvé k vidění na Výstavě architektury a inženýrství, která se konala na Výstavišti v Holešovicích roku 1898. Obraz od té doby vlastně neopustil Výstaviště, jen se několikrát stěhoval z místa na místo kvůli restaurování. Je trvale vystaven ve speciálním kruhovém pavilonu a prohlédnout si jej můžete od dubna do října.
 

Skalní kruhy u Krvomlýna

Ikonický hotel Harasov, stejnojmenný rybník, zbytky prastarého hrádku a hrůzná pověst o Krvomlýnu: to všechno patří k osadě v údolí říčky Pšovky na Kokořínsku. Pozornost přitahuje také skalní byt se zvláštní dřevěnou pavláčkou. Jeho interiéry jsou nepřístupné, ale víme, že existuje už stovky let. Někdy za první republiky ho koupil pražský továrník Stanislav Řehák, který ho využíval jako rekreační objekt. Svéráznou výzdobu po sobě zanechal i venku, a to v podobě skalních reliéfů. Ještě před začátkem druhé světové války nechal na jižní straně harasovské skály vytesat dva čínské symboly, využívající symboliku kruhů, a to monádu obklopenou osmi trigramy a znak dlouhověkosti, obklopený kruhem pěti netopýrů coby symboly štěstí. Podle pamětníků snad mělo jít o výzdobu zamýšlené, ale nikdy nerealizované čínské zahrady. Na východním úpatí u hráze rybníka ještě objevíte třetí reliéf ukřižování.
 

Kruhový dům Františka Janečka

Kulaté domy nejsou jen výsadou pohádkových muminků, v Týnci nad Sázavou si ho v roce 1928 nechal postavit i průmyslník, vynálezce a konstruktér František Janeček (1878–1941), zakladatel firmy Jawa. Rodinná vila jej tehdy vyšla na 2,8 milionu korun. Nový majitel ji kompletně zrekonstruoval, v interiérech z dob Františka Janečka nezůstalo nic.
 

Kruh menhirů v botanické zahradě

Osaměle stojící menhiry, kamenné sloupy nebo kamenné kruhy, které slibují mystické a ezoterické zážitky, v naší krajině zvolna přibývají. Některé jsou dovedně skryté a nevedou k nim žádné cesty, jiné najdete vcelku snadno: třeba ten, který leží v Botanické zahradě hlavního města Prahy v Troji, údajně na energeticky silném místě. Jeho autory jsou Jan Tajboš a slovinský sochař a ezoterik Marko Pogačnik, kámen v centrálním místě kruhu zdobí mosazný reliéf od akademické malířky Jiřiny Lockerové.
 

Kulaté náměstí není Kulaťák

Že takzvaný pražský Kulaťák ve skutečnosti není kulatý ví kdekdo, ale dokonalé kruhové náměstíPraze skutečně existuje. Nese jméno českého hudebního skladatele Františka Škroupa a najdete ho na Žižkově, mezi televizní věží a Riegrovými sady. Náměstí má tvar kruhu o průměru asi 150 metrů, ale víc než tvar jej proslavila vůbec první oficiálně povolená manifestace opozičních seskupení v období normalizace. Uskutečnila se 10. prosince 1988, výroční den přijetí Všeobecné deklarace lidských práv, a vystoupil na ní i budoucí prezident Václav Havel.
 

Kamenný kruh v lese

Jeden z nejmladších zámků u nás stával pod návrším Myšince mezi Uherským Brodem, Drslavicemi a Vlčnovem. V letech 1903 až 1905 tu hrabě Václav Kounic pro svou druhou ženu Josefínu nechal postavit překrásný letohrádek Obora. Zámečku s téměř pravidelným kruhovým půdorysem místní říkali Pepčín, ale dnes už najdete jen jeho základy: na konci druhé světové války byl vyrabován a dlouhá desetiletí pak chátral, roku 1981 byl srovnán se zemí. Dnes jej připomínají kruhové základy a zbytky sklepení se studnou.
 
Vyhlídka na vinohrady v Kobylí

Vyhlídka na vinohrady v Kobylí

Rozhledna našla přirozené místo na Kobylím vrchu (334 m n. m.). Vinicemi osázený kopec s pozvolným sklonem a rovinatým vrcholem je současně nejvyšším bodem v širokém okolí. Za dobrého počasí lze dohlédnout až na 200 km vzdálené zasněžené vrcholky rakouských Alp.

Rozhledna Kraličák na vrcholu Štvanice ve Skiareálu Králičák

Rozhledna Kraličák na vrcholu Štvanice ve Skiareálu Králičák

Ve Ski areálu Kraličák ve Stříbrnicích u Starého Města na Šumpersku se v listopadu 2018 otevřela nová rozhledna. Z jejího vrcholu si vychutnáte panorama Jeseníků a Králického Sněžníku.

Geopark Český ráj

Geopark Český ráj

Český ráj leží na severovýchodě Čech, necelých sto kilometrů od Prahy. Jako první v republice zde byla v roce 1955 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Český ráj, jejíž území bylo v roce 2002 rozšířeno. Ojedinělost krajiny spočívá ve spojení přírodních krás s kouzlem a romantikou historických památek.

Český Hobitín v Orlických horách

Český Hobitín v Orlických horách

Malou hobití vesničku navrhl a vlastníma rukama postavil velký obdivovatel knih a fantastických příběhů J. R. R. Tolkiena pan Svatoslav Hofman na svém pozemku. Nejde o žádnou komerční atrakci, ale jedná se o kulisy k filmu Stíny Kraje.

Pavilon s bitvou u Lipan na Výstavišti Holešovice

Pavilon s bitvou u Lipan na Výstavišti Holešovice

Kruhový pavilon v dolní části areálu Výstaviště skrývá pozoruhodné dílo českého malíře Luďka Marolda z let 1897–1898. Jedná se již o druhou kruhovou stavbu v areálu Výstaviště, která vznikla pro Výstavu architektury a inženýrství po vzoru předešlého Pavilonu českých turistů.

Rozhledna Radošov u Veselí nad Moravou

Rozhledna Radošov u Veselí nad Moravou

Na kopci Radošov u Veselí nad Moravou na Hodonínsku stojí patnáct metrů vysoká rozhledna. Stavba stojí mezi vinohrady a tak je její tvar v podobě poháru vína více než symbolický.

Obří stůl a židle na Lánském vrchu u Skorošic

Obří stůl a židle na Lánském vrchu u Skorošic

Na vrcholu Lánského vrchu v Rychlebských horách stojí v nadživotní velikosti stůl a dvě židle. Tato neobvyklá stavba je viditelná z dalekého okolí a zaujme každého na první pohled.

Rozhledna Slunečná u Velkých Pavlovic

Rozhledna Slunečná u Velkých Pavlovic

Rozhledna Slunečná u Velkých Pavlovic se nachází na vinařská trati Nadzahrady nedaleko Velkých Pavlovic v nadmořské výšce 225 m. Z rozhledny se otevírají panoramatické výhledy na Pálavu, na Lednicko - valtický areál a okolní vinařské obce s přilehlými vinohrady.

Secesní vodárenská věž Nymburk

Secesní vodárenská věž Nymburk

Krásná secesní věž ve tvaru kalicha byla postavena v roce 1904. Jedná se o kulturní památku.

Zámek Humprecht s jedinečnou akustikou

Zámek Humprecht s jedinečnou akustikou

Z dáli viditelný a svým tvarem zajímavý zámek Humprecht stojí na kopci Palánku u Sobotky. Největší zajímavostí zámku je zcela určitě 16 metrů vysoký sál s jedinečnou akustikou a 6-8vteřinovou několikanásobnou ozvěnou.

Šelenburk - zřícenina hradu Cvilín

Šelenburk - zřícenina hradu Cvilín

Kousek od česko-polských hranic, 2 km od Krnova, stojí na kopci v lese nad vsí Úvalno zřícenina hradu Cvilín, zvaný též Lobenštejn nebo Šelenburk.

Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou - místo pro krásný výlet

Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou - místo pro krásný výlet

Karlova Koruna je považována za jeden z vrcholů iluzivního baroka v Čechách. Plány na zámek zpracoval jeden z nejvýznamnějších barokních stavitelů italského původu Jan Santini Aichel.

Svatý Hostýn - Poutní bazilika minor a muzeum na Svatém Hostýnu

Svatý Hostýn - Poutní bazilika minor a muzeum na Svatém Hostýnu

Hostýn je se svou mariánskou svatyní (Basilica minor) nejnavštěvovanějším poutním místem na Moravě a po Velehradě také nejpamátnějším. V expozicích Svatohostýnského muzea se představuje historický vývoj Hostýna od prehistorie až po současnost.

Rozhledna Špulka na vrchu Březák u Lbosína

Rozhledna Špulka na vrchu Březák u Lbosína

Na vrchu Březák nedaleko Lbosína na Benešovsku stojí architektonicky velmi zajímavá dřevěná rozhledna Špulka, která by díky svému tvaru snad ani nemohla dostat lepší jméno.

Jedlová hora - třetí nejvyšší hora Lužických hor

Jedlová hora - třetí nejvyšší hora Lužických hor

Mohutná znělcová kupa Jedlová (774 m) je po Luži a Pěnkavčím vrchu třetí nejvyšší horou Lužických hor. Pojmenována byla podle mohutných jedlových lesů, které ji pokrývaly ještě v roce 1890, kdy byly podnětem ke stavbě rozhledny.

Milešovka – královna Českého středohoří

Milešovka – královna Českého středohoří

Věděli jste, že ještě v 18. století byla Milešovka považována za nejvyšší horu České republiky? I když dnes víme, že tomu tak není, nejvyšší hora Českého středohoří si svůj titul královny opravdu zaslouží.

Rozhledna Bratčický vodojem

Rozhledna Bratčický vodojem

Šestimetrový cihlový vodojem, který zároveň slouží jako turistická rozhledna, naleznete u obce Bratčice mezi Dolními Kounicemi a Rajhradem na jižní Moravě. Pokocháte se zde kruhovým výhledem na Bratčice a okolí či Pálavskými vrchy a Bílými Karpaty na obzoru.

Zkamenělá řeka u Nejpína na Vysočině

Zkamenělá řeka u Nejpína na Vysočině

Zajímavý přírodní útvar se nachází na severním okraji Českomoravské vrchoviny mezi městy Chotěboř a Golčův Jeníkov. Pás rulových balvanů (kamenný proud) vznikl mrazovým zvětráváním skalního podkladu ve starších čtvrtohorách.

Hrad Hazmburk - perla Českého středohoří

Hrad Hazmburk - perla Českého středohoří

Pokud se při svých toulkách vypravíte do Českého středohoří, nemůžete Hazmburk minout – jeho silueta se dvěma věžemi, horní hranolovitou a dolní kulatou, je vidět ze všech světových stran na desítky kilometrů daleko.

Rozhledna Štěpánka – nejstarší rozhledna Jizerských hor

Rozhledna Štěpánka – nejstarší rozhledna Jizerských hor

Novogotická Štěpánka je nejstarší rozhlednou Jizerských hor stojící na vrcholu Hvězda. Její stavba byla zahájena knížetem Camillem Rohanem roku 1847. V tomtéž roce probíhala dole v údolích stavba císařské Krkonošské silnice, jejímž patronem byl arcivévoda Stephan - Štěpán, který na vrch vystoupil.