Na místě dnešních Byšiček na břehu Labe v 5. až 1. stol. př. Kr. sídlili už Keltové a Germáni. Ve 13. století zde při tzv. zemské stezce vznikla prastará ves Byšice, kterou smetly v roce 1421 husitské války. Až roku 1717 nový osvícený majitel panství František Antonín Špork se rozhodl opuštěnou krajinu opět zalidnit a zakládá zde novou ves, dnešní Byšičky. Ves má podobu tzv. slovanské okrouhlice, tedy vesnice disponované do kruhu, jejíž vzhled se dochoval dodnes a je jedním z nejzachovalejších v ČR.
Vsí s kulatou návsí s osmi staveními prochází napříč jediná cesta. Na návsi najdete čtyři lípy a novogotickou kapličku sv. Václava. Ves je oblíbeným cílem filmařů, mimo jiné se zde natáčel i film Příliš hlučná samota s Philippem Noiretem. Dnes jsou Byšičky každoročním dějištěm divadelní části Šporkovských slavností.