Když se
17. prosince 1903 poblíž městečka Kitty Hawk v Severní Karolíně bratři
Orville a Wilbur Wrightové poprvé vznesli do vzduchu s kluzákem vybaveným vrtulemi a motorem, lidstvu se splnil sen o létání. Několik let nato francouzský vynálezce a letecký konstruktér
Louis Blériot poprvé přeletěl kanál La Manche, za což mimochodem získal tisíc liber od britského deníku Daily Mail a ve Francii titul rytíř Čestné legie. Když v červnu 1919
John Alcock a námořní poručík
Arthur Whitten-Brown absolvovali první nepřerušený let z kanadského ostrova Newfoundland směrem k britským břehům, otevřelo se letecké nebe nad Atlantikem. Odvážní muži na létajících strojích a konstruktéři letounů se v té době ovšem hlásili o slovo i u nás.
1. Průkopníci českého létání a jejich létající stroje
Ještě před první světovou válkou se poprvé vznesl do vzduchu
Jan Kašpar (1883–1927), průkopník české aviatiky. Letadla, s nimiž předváděl první pokusy na
letišti v Pardubicích (kde má vlastní
Letecké muzeum) a v roce 1911
první dálkový let z
Pardubic do
Velké Chuchle, Kašpar koupil v
Blériotově továrně. Vybavil je vlastními motory, letoun dnes můžete vidět v hlavní hale
Národního technického muzea v Praze.
Připomenout bychom měli ale i
Jana Čermáka (1870–1959), který se stal průkopníkem českého letectví ještě před Janem Kašparem. Létat se naučil ve Francii, odkud si přivezl motor pro budoucí letadlo. Letoun sestavil společně s přáteli a poprvé se v něm vznesl do vzduchu v listopadu 1910 v
Plzni. O rok později
jako první Čech získal mezinárodní letecký průkaz, a to na proslulém stroji Libella, který si také sám sestrojil. A proč se o něm moc nemluví? Zatímco Jan Kašpar předváděl své letecké umění výhradně doma, Čermák létal hlavně za hranicemi, a tak se o něm tolik nepsalo.
2. Letadla značky Aero Vodochody
Vinou
první světové války mohla letadla většinou prokázat své dovednosti nejprve na bojištích, na
praktické mírové využití došlo teprve po válce. Díky vyspělému průmyslu a dostatku schopných lidí v Československu záhy po válce vzniklo
několik leteckých továren. Tak se zrodila například
značka Aero Vodochody, kde první letoun pro nově založenou československou armádu vyrobili už v roce 1919. V našem největším leteckém závodě na tradice navazuje
nová generace cvičných letounů Albatros L-39 Next Generation.
Zatímco
Češi za války létali u Royal Air Force (RAF) na anglických spitfirech a hurricanech, nyní britští piloti z RAF létají na českých strojích. Jde o
bitevníky L-159, které se ve
Velké Británii využívají v rámci projektu Red Air Aggressor Training Service k výcviku pilotů stíhaček F-35 Lightning a Eurofighter Typhoon.
Statečné a odvážné
československé letce, sloužící za
druhé světové války v
britském Královském letectvu RAF, připomíná několik expozic. Jejich osudy mapuje například
Muzeum aviatiky a čs. letců RAF ve
Větrném Jeníkově, Muzeum generála Emila Bočka – RAF House v
Ivančicích, expozice Jana Kostohryze v
Hluboké nad Vltavou a
Letecké muzeum Viléma Götha v
Dačicích.
3. Avia, Letov a Latecoere: značky našich letadel
Největším leteckým závodem první republiky byla
Avia, od roku 1926 součást koncernu
Škoda. Dnes už letadla nevyrábí, poslední stroj opustil montážní hangár v červnu 1960. Dodnes ale existuje část
závodu Letov, založeného roku 1918 v
Praze-Letňanech. Své zkušenosti z první republiky přenesl do licenční výroby vojenských letadel a křídel sovětských letounů
MiG-19 a MiG-21. V 90. let podnik pracoval Letov pro konsorcium
Airbus a vyráběl nouzové dveře pro letoun A321. Dnes část závodu působí pod vlajkou společnosti
Latecoere a kromě specializované výroby dílů z obtížně obrobitelných kovů, hliníkových slitin a kompozitů zajišťuje výrobu a montáž dveří do kompletní modelové řady výrobce letadel Dassault.
4. Hlubočky, Mora a Honeywell Aerospace: díly pro Airbusy a Boeingy
V
Hlubočkách u
Olomouce v roce 1951 v závodech výrobce domácích spotřebičů
Mora Moravia vznikla letecká divize. Důvod? Když začaly vznikat proudové motory, bylo zapotřebí lisovat plechy – a k tomu měla nejblíž právě Mora, která lisovala plechy pro sporáky. K leteckému průmyslu se Mora vrátila v roce 1996, kdy začala spolupracovat s firmou
Honeywell. Americká společnost v roce 2002 celý podnik koupila a dnes tu vyrábí a opravuje součástky leteckých motorů pro většinu Airbusů a Boeingů, tedy nejproslulejších strojů současného leteckého průmyslu, ale také díly pro americké vojenské vrtulníky Chinook a tanky Abrams.
5. Armádní stroje, vládní speciály a drony
Žádný fanda letectví a letadel nesmí chybět každoročně v září na akci nazvané
Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády České republiky v
Ostravě, největší bezpečnostní přehlídce v Evropě. Jaké letouny vlastně naše armáda používá? Nejpočetnějšími bojovými letouny českých vzdušných sil jsou lehké bitevní letouny
Aero L-159 Alca, vyrobené v
Aeru Vodochody. Do armádní flotily také patří dopravní a transportní letouny, několik desítek vrtulníků a dva dopravní letouny
Airbus A319CJ aneb vládní speciály. Armáda má od Švédska pronajaté
stíhačky Gripen, které jsou ve výzbroji letectva v
Čáslavi, a rovněž se podílela na vývoji
dronu Bivoj.
6. Aerotaxi a létající auta
Snili jste o létajících autech, která by se pohybovala vzduchem nezávisle na letištích? Podle názvu by tuhle představu mohlo naplňovat
letecké taxi nebo
aerotaxi, byť jde vesměs o malá letadla. Aerotaxi vyrábělo i
Aero Vodochody: dvoumotorový čtyřmístný letoun
Aero 45 poprvé vzlétl v roce 1947 a v září stejného roku byl představen veřejnosti na
Mezinárodním leteckém dni v Ruzyni. Vyrobeno bylo jen několik stovek kusů, většina putovala do zahraničí. V roce 1951 se výroba kvůli stěhování do
Vodochod a přechodu výroby na čistě vojenskou produkci přesunula do
Kunovic. Na Aero 45 navázala výroba tvarově povedené „dvoustovky“,
L-200 Morava. Navázat by na ně mohl
Zuri, nově vyvíjený letoun s vertikálním vzletem i přistáním.
7. Letiště v České republice
Do leteckého světa patří vedle
leteckých muzeí, simulátorů a
leteckých přehlídek také to, co je na zemi:
letiště. V České republice je 90 civilních letišť, z toho 24 mezinárodních. Z nich je ale pouze šest veřejných, a z nich jen pět má pravidelný letecký provoz. Do skupiny mezinárodních letišť patří
Letiště Václava Havla Praha,
Letiště Brno–Tuřany,
Letiště Leoše Janáčka Ostrava,
Letiště Pardubice a
Letiště Karlovy Vary,
nejmenší mezinárodní letiště u nás. Nepravidelný letecký provoz má
Letiště Mnichovo Hradiště, neveřejná letiště s nepravidelným provozem jsou
Letiště Kunovice a
Letiště Vodochody. Armáda ČR využívá letiště v
Čáslavi, u
Náměště nad Oslavou a v
pražských Kbelích.