Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: známé i zapomenuté technické památky

Pořadem provázel herec Tomáš Hanák. O technické památky se zajímá celý život a před několika lety zrekonstruoval nádražní sklad z roku 1876 v Nižboru, který proměnil ve výletní restauraci a kavárnu, vedle Zastávky je možné se i ubytovat ve třech vagonech. „Do moderování mě už musí hodně přemlouvat, ale když mi volali s nabídkou na cyklus o technických památkách, neváhal jsem příliš dlouho,“ vzpomíná Hanák. „Mám k nim odjakživa velmi blízko. Bavilo mě to dětinské nadšení, se kterým se celý štáb do natáčení pouštěl. Byli jsme jako malí kluci. Nestane se vám každý den, že řídíte parní válec, fáráte v dole nebo uvádíte do provozu jedinečnou parní elektrárnu. Doufám, že pořad poslouží jako tipy na výlety pro celé rodiny a diváci si neřeknou, že je tam toho Hanáka moc."

A pokud vás technické památky baví nejen při výletech, ale i v muzeích, nabídneme vám také technické rarity, které voní benzinem, párou, olejem a dávnými cestami. S Kudy z nudy tak poznáte například příběhy nejstarší dochované bugatky světa, kopřivnického vozu Präsident, salónní tramvaje pro pražského primátora, parní oračky i dalších unikátů, které připomínají odvahu, vynalézavost a dobrodružství starých strojů.
 

1. Praha, Muzeum MHD a nostalgická tramvaj č. 41

Naše hlavní město nabízí milovníkům technických památek spousty zajímavých míst. Jedním z těch, která nezklamou velké ani malé návštěvníky, je Muzeum městské hromadné dopravy, které Dopravní podnik hl. m. Prahy otevřel v tramvajové vozovně Střešovice v květnu 1993. Přehlídka historických vozidel, modely, fotografie, dokumenty, jízdenky a plány sice jsou príma, ale muzeum toho nabízí mnohem víc: například přímo z muzea na svou trasu o víkendech v hlavní sezoně vyjíždí okružní nostalgická linka 41.
 

2. Středočeský kraj a důlní vláčky v Hornickém muzeu v Příbrami

Kromě železničního skladu na nádraží v Nižboru, který Tomáš Hanák svépomocí předělal na hospodu a ubytovací zařízení, můžete navštívit třeba Hornické muzeum v Příbrami. V areálech Ševčinského, Vojtěšského, Anenského a Drkolnovského dolu a v hornickém domku na Březových Horách jsou k vidění desítky stálých expozic, hlavně ale skutečně můžete sfárat do podzemí, projít se historickými důlními díly a projet se hornickým vláčkem po obnovené dráze mezi Ševčinským a Vojtěšským dolem. Další vláček jezdí z nádvoří dolu Anna 260 metrů dlouhou Prokopskou štolou až k ústí jámy Prokop z roku 1832, která je s 1600 metry nejenom nejhlubší šachtou březohorského revíru, ale také jednou z nejhlubších ve střední Evropě.
 

3. Jihočeský kraj a Křižíkova elektrárna v Písku

V Písku na břehu Otavy, na dohled od Kamenného mostu u zdi Sladovny, stojí půvabná budova se zubatými štíty. Bývalý Podskalský mlýn se v roce 1888 proměnil ve vodní elektrárnu, kam bylo umístěno zařízení elektrotechnika Františka Křižíka. Po ukázkovém osvětlení 23. června 1887 se o rok později Písek stal prvním městem v Čechách se stálým veřejným osvětlením. Francisovy turbíny z roku 1901 fungují dodnes, při příležitosti 110. výročí rozsvícení první žárovky v Písku tu otevřeli muzeum osvětlování města. Nezapomeňte si prohlédnout moderní repliky obloukových lamp na nábřeží před elektrárnou a ostrůvek pod jezem na řece Otavě; jinudy než z elektrárny se na něj nedostanete.
 

4. Plzeňský kraj a vodní hamr Dobřív

Plánujete výlet do Brd? Zastavte se cestou v malebné podbrdské vesničce Dobřív, kde se dochovala jedna z nejzajímavějších technických památek Plzeňského kraje: starobylý vodní hamr, tedy mechanizovaná kovárna na vodní pohon, kde se opracovávalo surové železo. Dnešní zděná budova vznikla na začátku 19. století, ze stejné doby pochází i bohaté technické vybavení. Až do druhé světové války se tu vyrábělo hlavně těžké kované nářadí, skoby a také kovářské hřebíky. Po nedávné revitalizaci získalo nejstarší funkční dílo svého druhu ve střední Evropě i čtvrté dosud chybějící kolo a vznikla nová expozice o historii hamru a o dějinách dolování a zpracování železné rudy v Brdech.
 

5. Karlovarský kraj a dvě lanovky v Karlových Varech

Za technickými památkami nemusíte z Karlových Var coby krajského města cestovat nikam daleko, stačí se projít po městě a svézt se některou z lanovek. Přestože nejste v horském resortu, lanovky jsou již od počátku minulého století tradičním a oblíbeným karlovarským dopravním prostředkem. Známější je 417 metrů dlouhá lanová dráha Diana, která jezdí od Grandhotelu Pupp k rozhledně Diana s restaurací a Motýlím domem, druhá lanovka pak vede z Divadelního náměstí k hotelu Imperial. Sice měří jen 127 metrů, ale s převýšením 54 metrů je z našich pozemních lanovek nejstrmější. Výhled si bohužel neužijete žádný, celá trať vede v tunelu.
 

6. Ústecký kraj a Masarykova zdymadla na Labi

Když se vypravíte pěšky, na kole nebo na lodi z Ústí nad Labem do Litoměřic, cestou potkáte hned několik technických zajímavostí. Hned první na řadě je moderní a odvážně řešený Mariánský most, pod hradem Střekov pak Labe přetínají obří Masarykova zdymadla. Budovala se v letech 1923–36, kdy šlo o největší vodní dílo v Čechách s vodní elektrárnou a rybím přechodem. Přestože původně měla obří zdymadla sloužit jen dvacet let, fungují dodnes, ale hlavně se po nich můžete projít: vede přes ně žlutě značená trasa od Střekova k Vrkoči a Vaňovskému vodopádu.
 

7. Liberecký kraj a železniční viadukt v Kryštofově Údolí

Délka přes dvě stě metrů, výška téměř 30 metrů nad údolím a oblouk s poloměrem 420 metrů: to jsou míry impozantního železničního viaduktu v Kryštofově Údolí. Stojí na železniční trati z Liberce do České Lípy. Na jeho stavbu použili diorit, vytěžený při hloubení tunelu na stejné trati pod Ještědským hřbetem, obklad a parapety jsou z liberecké žuly. V členitém terénu mezi stanicemi Křižany a Karlov je viaduktů víc, ten v Kryštofově Údolí je nejdelší a nejvyšší. Současně je krásným příkladem začlenění technického díla do krajiny a byl právem zapsán mezi kulturní památky.
 

8. Královéhradecký kraj a vodní elektrárna Hučák

Ještě jednou se vrátíme k Labi, a to do malé vodní elektrárny Hučák v Hradci Králové. Technické zařízení v krásné secesní budově prošlo nedávno modernizací a Hučák opět zve na populárně naučné prohlídky. Kromě samotné elektrárny a strojovny je k vidění expozice, která dokumentuje principy a možnosti využití energetických zdrojů založených na využití síly vody, větru, slunce, biomasy a geotermální energie. Historické stroje doplňují moderní interaktivní exponáty, které vám obnovitelné zdroje představí zábavně, moderně a hravě.
 

9. Pardubický kraj a Letecké muzeum Jana Kašpara

Jan Kašpar (1883–1927) byl průkopník české aviatiky a nejznámější z prvních českých leteckých konstruktérů a pilotů. Proslavil ho let z rodných Pardubic do Velké Chuchle 13. května 1911, kdy vzdálenost 121 km překonal za 92 minut. Odvážného průkopníka dálkových letů, který však zemřel zapomenutý a chudý, připomíná Letecké muzeum Ing. Jana Kašpara na letišti v Pardubicích, nedaleko od místa, kde měl svůj hangár. Doslova na dosah ruky budete mít letuschopné repliky prvních letadel, která se kdy vznášela po obloze, ať už jde o slavný letoun bratří Wrightů nebo Kašparův Blériot.
 

10. Vysočina a světélkující chodba pod Jihlavou

Když výlet za technickými památkami Vysočiny zahájíte v Jihlavě, jen těžko můžete zamířit jinam než do Jihlavského podzemí s unikátním systém podzemních chodeb. Chodby vznikly podobně jako jinde vzájemným propojením sklepů měšťanských domů. Podzemní labyrint měří zhruba 25 kilometrů, v nejhlubším místě chodby vedou asi 18 metrů pod povrchem a největší záhadou je světélkující chodba, objevená amatérskými speleology v roce 1978.
  

11. Jihomoravský kraj a paternostery v Brně

Na jižní Moravě objevíte řadu technických rarit. Jednu z nich mají v bývalé budově České pošty u Hlavního nádraží v Brně. V budově postavené podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse je už od 40. let 20. století v provozu páternoster neboli oběžný výtah, dvě řady otevřených kabinek, které jezdí stále dokola. Historický páternoster na nádražní poště je jeden ze tří, které se v Brně dochovaly, a protože stavba od architekta Fuchse je památkově chráněná, nehrozí mu ani nahrazení normálním výtahem. Nicméně budovu Česká pošta prodala soukromému majiteli a není jasné, co v ní budoucnu bude. Kde se tedy páternosterem svést? Jeden nalezenete v budově A2 Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického, budovu naleznete na adrese Technická 2896/2. Když o prázdninách nejezdí, značí to jakoby utichlo celé srdce fakulty. Poslední páternoster v Brně mají na magistrátu na Malinovském náměstí. 
 

12. Olomoucký kraj a Ruční papírna ve Velkých Losinách

Pokud jste nikdy neviděli, jak se z šedé nevábné břečky po sérii mnoha procedur a technologických kroků vyklube krásný čistý list ručního papíru, vypravte se do Ruční papírny ve Velkých Losinách. Původní žerotínská manufaktura na výrobu papíru pracuje nepřetržitě od konce 16. století a je jedním z posledních svědků starého papírenského řemesla v Evropě. V Česku nemá konkurenci a nikde se na výrobu papíru nepodíváte tak důkladně jako tady. Na vlastní oči uvidíte jak jednotlivá pracoviště, tak celý výrobní postup, navíc se seznámíte s historií výroby papíru. V letních měsících funguje i dílna, kde si zhotovíte vlastní list papíru a po usušení si ho můžete odnést domů.
 

13. Moravskoslezský kraj a přehrada Slezská Harta

Jedním z utajených klenotů Moravskoslezského kraje je přehrada Slezská Harta, nejmladší a nejmodernější přehrada v Česku. V době její stavby stoupala obliba televizních seriálů, a tak je Slezská Harta také jediná přehrada, o které Československá televize natočila seriál. Jmenoval se Velké sedlo, autorem byl Jaroslav Dietl a děj se odehrával na nedaleké přehradě Kružberk. Pokud chcete vidět údolí rozestavěné Slezské Harty, později zatopené vesnice i několik leteckých záběrů, podívejte se na poslední, devátý díl. Přehrada se plánovala několik desítek let, stavět se ale začalo až v roce 1987 a dokončená byla v roce 1997.
 

14. Zlínský kraj a gobelínka ve Valašském Meziříčí

Jediná dílna svého druhu na Moravě a ve Slezsku, historické tkalcovské stavy a další vybavení, restaurování starých děl i ryze moderní práce: to všechno uvidíte při prohlídce Moravské gobelínové manufaktury ve Valašském Meziříčí. Mezi nejslavnější díla gobelínky patří opona Národního divadla v Praze, ale protože tu mají unikátní desetimetrový ruční tkalcovský stav, který umožňuje tkaní děl s rozměry více než 300 metrů čtverečních, do světa odtud vycestovalo několik desítek opon v různých tkalcovských technologiích a jejich vzájemných kombinacích – třeba do divadel ve Zlíně, Mostě, Kolíně nebo v Českých Budějovicích. Umění tkaní gobelínů si dokonce můžete vyzkoušet na vlastní pěst.