ÚvodAktuality7 věcí, které nevíte… o filharmoniích, orchestrech a kapelách
Kultura

7 věcí, které nevíte… o filharmoniích, orchestrech a kapelách

Poslechněte si audio verzi článku
V rámci oslav Roku české hudby 2024 kolem našich uší neproplouvá jen hudba. Občas slyšíme výrazy z hudební terminologie, které sice známe, ale ne příliš důvěrně. Pojďte s Kudy z nudy otevřít vrátka do světa hudby a zjistit, co se skrývá za slovem filharmonie.
Pokud nejsme znalci a milovníci klasické hudby, slovo filharmonie nám může znít podobně exoticky jako pokyny v partiturách adagio, andante, dolce, larghetto či crescendo. Pojďte se tedy s Kudy z nudy podívat na naše i evropské filharmonie, jejich příběhy i historii zblízka a podrobněji.
 

1. Rok 1896 a první koncert České filharmonie

V roce 2024 neslavíme jen 200 let od narození hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824–1884), ale také výročí Leoše Janáčka (1854–1928) nebo Antonína Dvořáka (1841–1904). Právě Dvořák dirigoval historicky první koncert České filharmonie. Konal se v sobotu 4. ledna 1896pražském Rudolfinu, jehož velká koncertní síň je dnes pojmenovaná právě po Dvořákovi. Na koncertě byli svým způsobem přítomni také Bedřich Smetana (1824–1884), který chtěl pro české posluchače vytvořit tradici symfonických koncertů už v 60. letech 19. století, i iniciátoři Společnosti ku vydržování velkého orchestru města Prahy, která vznikla v roce 1882. A co ten večer posluchači slyšeli? Dvořák nebyl jen na pódiu, ale i na programu: dirigoval své skladby Třetí slovanskou rapsodii, ve světové premiéře Biblické písně č. 1–5, předehru Othello a Symfonii č. 9 Z nového světa. V čele České filharmonie během více než sto let její existence stáli například Václav Talich, Rafael Kubelík, Václav Neumann, Jiří Bělohlávek a Semjon Byčkov.


 

2. Nejstarší orchestry u nás hrály lázeňským hostům

Sice to je dávno, ale některé jiné orchestry mají historii ještě o hodně delší. Vůbec nejstarší velké hudební těleso v českých zemích je patrně Západočeský symfonický orchestr, jehož historie, spojená se samotným zrodem Mariánských Lázní, sahá až do roku 1821. Jako sezónní lázeňské těleso byl v roce 1835 založen Karlovarský symfonický orchestr; koncerty obou těles v obou lázeňských městech tradičně patří ke slavnostním zahájením lázeňské sezony.



Do počátku 19. století sahá také historie Severočeské filharmonie Teplice; její zakládací listina a úřední schválení orchestru nese letopočet 1838.
 

3. Od kapely k filharmonii

V pozdním středověku a renesanci se pro soubor hudebníků užívalo slovo kapela. V době baroka se poprvé objevilo slovo orchestr; pochází z řeckého výrazu orchéstra, označujícího prostor mezi scénou a hledištěm v antickém divadle. Orchestry se později začaly rozlišovat podle typu hudebních nástrojů hudby i velikosti, od nejmenších komorních přes symfonické až po filharmonie. V nich obvykle hraje více než sto instrumentalistů, sdružených do nástrojových skupin. Uměleckým vedoucím filharmonie je šéfdirigent, kromě něj ale velké orchestry mají také stálé a hostující dirigenty.

4. Nejstarší orchestry střední Evropy

Za vůbec nejstarší koncertní orchestr střední Evropy je považován Gewandhausorchester, tedy Orchestr lipského Gewandhausu, v současné době jeden z největších světových profesionálních orchestrů s bezmála 200 profesionálními hudebníky. Jeho historie sahá až do roku 1479, kdy městská rada v Lipsku zaměstnala pištce jako hudební doprovod městských slavností. Samotná hudební společnost byla založena v roce 1743 a 11. března měla první koncert. Dlouhou historii má i drážďanská Staatskapelle, kterou roku 1548 založil saský kurfiřt Mořic coby reprezentační dvorní těleso po vzoru ostatních evropských šlechticů. Ač by se mohl jmenovat Drážďanská filharmonie, v názvu si ponechal slovo „kapela“, čímž odkazuje na svou původní podobu a funkci.
 

5. Stávka a vzpoura

U zrodu České filharmonie byla stávka: 9. února 1901 vstoupili členové orchestru Národního divadla (a zároveň řádní členové spolku Česká filharmonie) do stávky proti šéfovi opery ND Karlu Kovařovicovi. O pár dní později dostali všichni stávkující výpověď a Kovařovic začal budovat nový divadelní orchestr. Propuštění hráči se ale nedali a rozhodli se založit Českou filharmonii jako samostatný symfonický orchestr.



Nebyli to jediní vzbouřenci na hudební scéně, vzpoura stála i u vzniku Berlínské filharmonie v roce 1882. Orchestr založila padesátka hráčů, kteří opustili orchestr Benjamina Bilseho kvůli jeho autoritativnímu přístupu, nízkým platům a také kvůli cestě na koncert do Varšavy, kdy měli jet vlakem čtvrtou třídou. Místo jména Frühere Bilsesche Kapelle, tedy „bývalá Bilseho kapela“, teprve po několika letech začali hrát pod jménem Berliner Philharmoniker.
 

6. České, moravské a slezské filharmonie

Své filharmonie mají téměř všechna krajská města v České republice. K předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice patří Moravská filharmonie Olomouc, která vznikla ihned po skončení války, dne 26. května 1945. O rok později byl založen Plzeňský rozhlasový orchestr, současná Plzeňská filharmonie, a také dnešní Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně. Vznikla jako Symfonický orchestr Národního podniku Baťa, a když o dva roky později změnila název Filharmonii pracujících, jasně tím prozrazovala své hlavní poslání: přiblížit vážnou hudbu pracujícím ve zlínských továrnách. Pod dnešním názvem hraje od roku 1989.

Změnou názvu prošla i Komorní filharmonie VysočinaJihlavě, která se v roce 100. výročí úmrtí Gustava Mahlera přejmenovala na Filharmonii Gustava Mahlera. Svůj název několikrát změnila i současná Filharmonie Hradec Králové; byla založena v roce 1978 pod názvem Orchestr města Hradec Králové, ale dnešním názvem se hlásí k historii Filharmonie Sokola (1921–65) a Filharmonické jednoty, která ve městě vznikla už v roce 1887. Rok 1981 má v rodném listu uvedený Jihočeská filharmonie v Českých Budějovicích, která má několik desítek členů. Menším symfonickým tělesem haydnovsko-mozartovského typu je i Komorní filharmonie Pardubice, založená roku 1969.
 

7. Filharmonie a jejich nové domovy v Ostravě, Brně a Praze

Na novou budovu filharmonie se netěší jen Česká filharmonie v Praze, ale také velké orchestry v jiných městech. Nový koncertní sál, který z výšky připomíná pouzdro houslí, vesmírnou loď či dokonce rejnoka, se řadí mezi nejočekávanější stavby Ostravy. Rekonstrukce kulturního domu a přístavba koncertního sálu podle návrhu amerického architekta Stevena Holla přinese odpovídající zázemí pro Janáčkovu filharmonii Ostrava, která od svého založení působí v provizorních podmínkách.



Koncertní sál s přibližně 1200 místy, jedním z největších jevišť v Evropě a akustikou srovnatelnou s nejslavnějšími sály světa má mít Janáčkovo kulturní centrum v Brně. Velký koncertní sál přivítá hlavně Filharmonie Brno, která ve městě nemá vhodné prostory, kde by mohla hrát v plném obsazení. Roky zkouší v sice malebném, ale malém Besedním domě, do kterého se ani nevejde celý orchestr. Hudbu Leoše Janáčka tak konečně i v Brně (kde Leoš Janáček vytvořil prakticky celé své dílo) uslyšíte tak, jak má znít: třeba Glagolská mše s velkým varhanním sólem se nikde hrát nedá, nikam v Brně se totiž nevejde orchestr, sbor a ještě skutečné varhany.
Rok české hudby 2024: slavíme 200 let od narození Bedřicha Smetany

Rok české hudby 2024: slavíme 200 let od narození Bedřicha Smetany

Slavíme Rok české hudby a společně s ním dvojité výročí hudebního skladatele Bedřicha Smetany: 2. března uplyne 200 let od skladatelova narození a 12. května 140 let od jeho úmrtí. V rámci projektu Smetana 200 se můžete těšit na spousty koncertů, festivalů, divadelních představení a dalších kulturních akcí, Smetanu ale připomíná také řada zajímavých míst, spojená s jeho životními osudy.

Rudolfinum – sídlo České filharmonie a galerie současného umění Kultura

Rudolfinum – sídlo České filharmonie a galerie současného umění

V 19. století postrádala Praha opravdu reprezentativní i kapacitou vyhovující prostory pro potřeby symfonického orchestru a pro umístění obrazárny. Proto vznikl záměr postavit budovu, která by tyto dvě potřeby uspokojila a zároveň by ilustrovala ekonomický i kulturní rozvoj českého národa.

Severočeská filharmonie Teplice Kultura

Severočeská filharmonie Teplice

Severočeská filharmonie Teplice je jediným profesionálním symfonickým orchestrem v Ústeckém kraji. Historie orchestru sahá na počátek 19. století a zakládací listina a úřední schválení orchestru nese letopočet 1838.

Smetanova Litomyšl 2025

14. 6.6. 7.
Smetanova Litomyšl 2025

Národní festival Smetanova Litomyšl chystá v roce 2025 již 67. ročník. Litomyšl ožije hudbou 14. června až 6. července 2025.

Festival Krumlov 2025

11. 7.5. 8.
Festival Krumlov 2025

Během 33 let existence se Festival Krumlov stal jedním ze tří největších festivalů vážné hudby v České republice. 34. ročník začne 11. července 2025 a bude v duchu nečekaných spojení.

Festival komorní hudby Český Krumlov 2025

27. 6.6. 7.
Festival komorní hudby Český Krumlov 2025

Festival komorní hudby Český Krumlov nabízí začátkem léta jedinečnou řadu koncertů. Zažijte Barokní noc na zámku, jazzový večer, nokturno s číší vína nebo kytarový recitál. Letošní ročník je i připomínkou výročí narození či úmrtí řady významných osobností.

Pražské jaro 2025 – jubilejní 80. ročník

12. 5.3. 6.
Pražské jaro 2025 – jubilejní 80. ročník

Pražské jaro nabídne desítky koncertů mezi 12. květnem a 3. červnem 2025. Jubilejní 80. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro chystá pro své příznivce skutečně výjimečný program.

Co přinese Rok české hudby 2024?

Co přinese Rok české hudby 2024?

Česká hudební historie má jeden kouzelný detail: každý letopočet končící čtyřkou si připomínáme řadu výročí narození nebo úmrtí významných českých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Z této náhody se zrodila tradice Roků české hudby. Platí to i pro letopočet 2024: pojďte s Kudy z nudy důstojně slavit Rok české hudby 2024!

Adam Plachetka – narozeninový koncert v O2 areně

24. 1.
Adam Plachetka – narozeninový koncert v O2 areně

Nejznámější český operní pěvec a basbarytonista Adam Plachetka vystoupí v pátek 24. ledna 2025 u příležitosti svých 40. narozenin v pražské O2 areně. Na multižánrové show budou hosty také Kateřina Kněžíková, Štefan Margita a Vojtěch Dyk a další.

7 věcí, které nevíte o… cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast

7 věcí, které nevíte o… cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast

Žádná česká hudba tak dokonale nevystihuje krásu české krajiny jako Má vlast, cyklus šesti symfonických básní hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Poprvé byla uvedena 5. listopadu 1882 na Žofíně a premiéry se tehdy zúčastnil i její autor. Teď si Mou vlast můžete vychutnat i na portálu Kudy z nudy se všemi zajímavostmi, pikanteriemi a překvapivými detaily z hudebního zákulisí.

Leoš Janáček – ve světě nejhranější český operní skladatel

Leoš Janáček – ve světě nejhranější český operní skladatel

Leoš Janáček (3. července 1854, Hukvaldy – 12. srpna 1928, Moravská Ostrava) byl jedním z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších tvůrců české moderní hudby. Ve světě je známý hlavně díky operám Její pastorkyňa a Káťa Kabanová, slavná jsou rovněž orchestrálně-vokální díla Glagolská mše, Sinfonietta či rapsodie Taras Bulba.

Rafael Kubelík – bývalý šéfdirigent České filharmonie

Rafael Kubelík – bývalý šéfdirigent České filharmonie

Fenomenální dirigent a houslista Rafael Kubelík (29. června 1914, Býchory – 11. srpna 1996, Kastanienbaum, Švýcarsko) se proslavil jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů. Sedm let působil jako šéfdirigent České filharmonie a vidět ho můžete také v oscarovém snímku Jana Svěráka Kolja.

Antonín Dvořák – světoznámý hudební skladatel

Antonín Dvořák – světoznámý hudební skladatel

Když prý Bůh rozdával darem nadání k hudbě, šel si Antonín Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) ne dvakrát, ale nejspíš hned třikrát. Jeden z největších hudebních géniů lidských dějin složil jedenáct oper a přibližně 400 skladeb: symfonie a symfonické básně, vokální a vokálně-instrumentální díla, komorní a klavírní skladby, koncerty, sbory i písně. Bylo jich ještě mnohem víc, jenže Dvořák s nimi nebyl spokojen a všechny partitury zničil.

Procházka po Praze s dirigentem Rafaelem Kubelíkem

Procházka po Praze s dirigentem Rafaelem Kubelíkem

Rafael Jeroným Kubelík (29. června 1914 Býchory – 11. srpna 1996 Kastanienbaum, kanton Lucern, Švýcarsko) byl český dirigent, skladatel a houslista. Fenomenální dirigent, skladatel a houslista Rafael Kubelík,proslul především jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů. Byl též vyhlášeným odborníkem na skladby Gustava Mahlera či Bély Bartóka.

Moravské divadlo Olomouc Kultura

Moravské divadlo Olomouc

Moravské divadlo Olomouc je stálou českou divadelní scénou již od roku 1920, kdy v budově na dnešním Horním náměstí navázalo na devadesát let starou historii Königliches städtisches Theater.

Edukační centrum České filharmonie v Rudolfinu Kultura

Edukační centrum České filharmonie v Rudolfinu

V Rudolfinu vzniklo v roce 2022 nové Edukační centrum České filharmonie.

Petr Popelka – český šéfdirigent Vídeňského symfonického orchestru

Petr Popelka – český šéfdirigent Vídeňského symfonického orchestru

Petr Popelka je jedním z nejvýznamnějších současných českých dirigentů, což dokládá i fakt, že od sezony 2023/2024 bude šéfdirigentem Vídeňského symfonického orchestru. Poslední dva roky působil v roli šéfdirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Vedle dirigování se věnuje také skladatelské činnosti.

Václav Talich – významný český dirigent 20. století

Václav Talich – významný český dirigent 20. století

Václav Talich (28. května 1883, Kroměříž – 16. března 1961, Beroun) byl jedním z nejproslulejších českých dirigentů 20. století. Dvacet let stál v čele České filharmonie a v jejím čele oslnil Evropu na slavném turné v listopadu 1935, kdy orchestr navštívil Velkou Británii, Francii a Belgii.

Besední dům v Brně – sídlo brněnské filharmonie Památky

Besední dům v Brně – sídlo brněnské filharmonie

Besední dům patří mezi nejvýznamnější brněnské stavby v historickém centru města. Je to kulturní stánek, k jehož nezaměnitelnému významu přispívá skutečnost, že se jedná o působiště výjimečného hudebního skladatele a dirigenta Leoše Janáčka.

Jakub Hrůša – dirigent a hudební ředitel Královské opery v Londýně

Jakub Hrůša – dirigent a hudební ředitel Královské opery v Londýně

Když časopis Gramophone označil světově uznávaného českého dirigenta Jakuba Hrůšu (* 23. července 1981, Brno) za jednoho z dirigentů s hvězdnou budoucností, nespletl se. Hrůša se od září 2025 stane novým hudebním ředitelem Královské opery / The Royal Opera House v londýnské Covent Garden. Na tomto postu bude již druhým Čechem, před ním operu v polovině 20. století tři roky řídil Rafael Kubelík.

Seznamte se: znáte nejlepší české dirigenty?

Seznamte se: znáte nejlepší české dirigenty?

Říká se, že co Čech, to muzikant. Při bližším seznámení s našimi hudebními velikány ovšem zjistíme, že by mohlo platit také pravidlo co muzikant, to znamenitý dirigent. Se kterými slavnými dirigenty se u nás na Kudy z nudy můžete setkat?

Jiří Bělohlávek – bývalý šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie

Jiří Bělohlávek – bývalý šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie

Jiří Bělohlávek (24. února 1946, Praha – 31. května 2017, Praha) byl český dirigent a pedagog. Při jeho působení v čele České filharmonie v letech 2012 až 2017 orchestr zažil řadu mimořádných úspěchů. Pod jeho vedením Česká filharmonie vystupovala na pódiích nejprestižnějších světových koncertních sálů a znovu se stala vpravdě národním orchestrem, respektovaným doma i v zahraničí.

Má vlast – cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany

Má vlast – cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany

Cyklus symfonických básní Má vlast je jedním z vrcholných děl skladatele Bedřicha Smetany i české klasické hudby. Skládá se z šesti částí, které Smetana zkomponoval v letech 1874–1879. Má vlast se každoročně se hraje 12. května v den výročí Smetanovy smrti jako zahajovací koncert festivalu Pražské jaro.

Semjon Byčkov – šéfdirigent, hudební ředitel České filharmonie a Dirigent roku 2022

Semjon Byčkov – šéfdirigent, hudební ředitel České filharmonie a Dirigent roku 2022

Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov (* 30. listopadu 1952, Petrohrad, Sovětský svaz) zahájil své působení v čele nejvýznamnějšího českého symfonického orchestru koncerty v Praze, Londýně, New Yorku a Washingtonu u příležitosti 100. výročí vzniku Československa. V roce 2022 se v 62. ročníku prestižního mezinárodního žebříčku Musical America Awards stal Dirigentem roku.

Česká filharmonie – nejvýznamnější český symfonický orchestr

Česká filharmonie – nejvýznamnější český symfonický orchestr

Česká filharmonie se záhy po svém vzniku stala nejvýznamnějším českým symfonickým orchestrem. Značné renomé si na evropských scénách vybudovala již před první světovou válkou a díky své tradici a úspěchům se stala jedním ze symbolů české kultury.

Dvořákova Novosvětská symfonie – skladba, která zazněla na Měsíci

Dvořákova Novosvětská symfonie – skladba, která zazněla na Měsíci

Když 21. července 1969 američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin z mise Apollo 11 poprvé vystoupili na povrch Měsíce, hrála jim k tomu česká hudba – Dvořákova Novosvětská symfonie. Neil Armstrong si ji oblíbil už v době, kdy hrál v koncertním souboru na univerzitě a nahrávka ho provázela i při prvním kroku do vesmíru.

Adam Plachetka – operní pěvec a jeden z největších hlasů na světě

Adam Plachetka – operní pěvec a jeden z největších hlasů na světě

Pro pěveckou dráhu se Adam Plachetka (* 4. května 1985) rozhodl spontánně na konci základní školy. Absolvoval Pražskou konzervatoř u profesora Luďka Löbla a HAMU, Hudební a taneční fakultu Akademie múzických umění v Praze. Mluví se o něm jako o nejlepším mozartovském barytonistovi své generace, ale odskočil si i k muzikálům a zpíval také na rozpálené střeše paláce Lucerna.

Janáčkova Filharmonie Ostrava Kultura

Janáčkova Filharmonie Ostrava

Janáčkova filharmonie Ostrava byla založena v roce 1954 a řadí se mezi top 3 symfonické orchestry v České republice. Umělecký profil orchestru je charakteristický plným a sytým zvukem, muzikálním projevem i technickou vyspělostí. V současné chvíli má orchestr 104 členů.

Kongresové centrum Zlín – kulturně společenské centrum Zážitky

Kongresové centrum Zlín – kulturně společenské centrum

Kongresové centrum, které navrhla slavná architektka a zlínská rodačka Eva Jiřičná, je zaměřené na pořádání kulturních, společenských a vzdělávacích akcí. Poskytuje také zázemí pro Filharmonii Bohuslava Martinů.

Další aktuality

Kdy a proč slavíme svátek sv. Lucie? Oslavíte jej tím, že necháte domácí práce na jindy!

13. prosince se slaví svátek svaté Lucie, patronky advokátů, spisovatelů, vrátných, přadlen, švadlen, krejčích, kočích a dalších řemesel, ale i kajících se prostitutek. Její přímluva vás ochrání před bolestmi v krku, infekcí a očními chorobami. Patronka ochraňuje též děti a nevidomé. Den této světice, která si dle pověsti sama vytrhla oči, a nakonec jí bylo probodnuto hrdlo, bývá spojen se zvláštními obchůzkami tajemných postav „Lucek“, které mají za úkol kontrolovat činnost hospodyněk v domácnosti a jejich prohřešky zlomyslně trestat.
8. prosinec 2024 11:19
Kultura

Kalendář 2025: ostatky, fašanky a místa, kam se vydat na tradiční masopust

Svátek, při kterém se lidé za dávných časů naposled poveselili a pořádně najedli před nadcházejícím obdobím půstu, se s oblibou slaví dodnes. Kdy se vlastně slaví masopust, kterému se na Moravě říká fašank, fašinek a v Čechách například také voračky, končiny nebo ostatky? Zhruba měsíc až dva: Období začíná po svátku Tří králů, tedy 7. ledna. Ovšem stanovení termínu závěrečného dne, masopustního úterý před Popeleční středou, je dáno matematickým výpočtem, jehož základem je stanovení termínu Velikonoc. Užijte si svátky plné nevázaného veselí, masek medvědů a kobyl, trošky slivovice a spousty koblih. Vydejte za poznáváním národních tradic na masopustní reje!
8. prosinec 2024 10:51
Kultura

Tipy na návštěvu zajímavých muzeí s nádechem Vánoc

Láká vás historie a atmosféra Vánoc? Vánoce se v českých zemích vždy nesly ve znamení hojnosti a štědrosti. V České republice najdete stovky zajímavých muzeí, které skrze stálé expozice i tematické výstavy představují historii i současnost nejrůznějších regionů, osobností i jednotlivých tradic. Prožijte jedinečnou adventní atmosféru v našich muzeích a připomeňte si nejrůznější vánoční obyčeje a zvyky. Zazpívejte si koledy, poznejte staré vánoční obřady nebo si vyrobte originální vánoční dárky v muzejních dílnách. V době adventu vás na řadě míst okouzlí vůně pečiva, lidové popěvky, tradiční výzdoba i um tvůrců lidových řemesel. Z nepřeberné nabídky vybrala redakce portálu Kudy z nudy řadu zajímavých tipů na návštěvu míst, kde se rozhodně nudy a nedostatku vánoční inspirace bát nemusíte!
8. prosinec 2024 10:29
Kultura

Kam letos o Vánocích na výstavy betlémů s dětmi?

Chcete se příjemně naladit na vánoční atmosféru a mezi svátky vydat za kulturou? Zveme vás na vánoční výstavy tradičních betlémů! Betlémy původně pomáhaly šířit srozumitelnou formou základy křesťanské víry mezi široké vrstvy obyvatelstva. Na českém území byl první betlém postaven v roce 1562 v jezuitském kostele sv. Klimenta v Praze. Reformy Marie Terezie a Josefa II. roku 1786 vedly k zákazu stavění betlémů v kostelech v celé říši. Oblíbený zvyk se tak přenesl do domácího prostředí. K základním figurkám (Ježíškovi v jeslích, Marii, Josefovi, volu, pastýřům se stády a třem mudrcům) si lidé přidávali i další postavy lidí a zvířat ze svého nejbližšího okolí. Materiály, z něhož se betlémy stavěly byly velmi rozmanité. Vznikaly vyřezávané betlémy ze dřeva, papíru, skla a dalších hmot. Nejsilnější tradici mělo řezbářství v Orlických horách a Krkonoších. K největšímu rozkvětu betlémářství došlo v průběhu 19. století a na počátku 20. století.
6. prosinec 2024 19:10
Kultura

Významné dny naší historie: co se stalo v lednu?

Založení Břevnovského kláštera, začátek stavby první dálnice, upálení Jana Palacha, první koncert České filharmonie i první vysílání Večerníčku: to je pouhý výběr ze zajímavých výročí, která nás čekají v lednu. Pojďte si je připomenout s Kudy z nudy!
4. prosinec 2024 8:28
Kultura

Kalendář 2025: 100 tipů na tradiční i netradiční festivaly v Česku

Rádi plánujete? Pořádně si naostřete tužku, vytáhněte diář a zapište si, kam letos vyjedete na ty nejzajímavější festivaly. Přinášíme vám celou stovku tipů na skvělé akce, kam se budete rádi vracet i v následujících letech. Milovníky dobrého jídla uchvátí gastro festivaly mnoha chutí na mnoha místech České republiky, světlem okouzlí Signal festival, nadšence pro divadlo a ohňostroje zřejmě bude čekat výlet do Brna, Ostravu rozezní nejen opera a za folklórem vás čeká cesta nejen na jižní Moravu. Záleží jen na vás, čím budete chtít rozptýlit stereotyp všedních dní.
30. listopad 2024 11:33
Kultura

100 tipů, kam za betlémy a betlémářskou tradicí po celém Česku

Zvyk stavět betlémy patří k nejrozšířenějšímu vánočnímu zvyku. Tuto tradici založil v roce 1223 svatý František z Assisi v italské Umbrii. Se svými přáteli přivedli do jeskyně, kterou přeměnili na kapli, živého osla i vola a zinscenovali betlém, v němž pak kněz sloužil první vánoční půlnoční mši. Současné adventní a vánoční výstavy betlémů ukazují, že betlémářská tradice je u nás dosud živá. Přijďte se i vy potěšit krásou betlémské scény, která pohladí na duši.
29. listopad 2024 15:48
Kultura

Rodinné klany: Budilovi, Steimarovi a Kodetovi, herci, sochaři a umělci

Říká se, že geny neoklamete. Pro slavné rodiny to platí dvojnásob: stačí se porozhlédnout po rodinném klanu, který v založil Vendelín Budil. Kromě Budilů se v téhle rozvětvené rodině objevují jména jako Jiřina Steimarová, Jiří Kodet, Evelyna Steimarová nebo Anna Polívková. Pojďte se s nimi seznámit na Kudy z nudy.
29. listopad 2024 15:24
Kultura